Slováci se obávají, že po vstupu Slovenska a Polska do schengenského prostoru volného cestování poničí zástupy Poláků slovenskou stranu Tater. Chtějí proto vysokohorské stezky vést jinudy než doposud, aby ztížili turistům překročení hranice. O záměru informoval polský deník Gazeta Krakowska.
Vstup obou zemí do schengenského prostoru umožní podle listu přecházet hranici v Tatrách pouze s občanským průkazem nebo pasem v kapse na všech místech, kde se protínají polské a slovenské turistické stezky. Takových míst je hodně, mezi jinými jsou to Rysy, Kasprový vrch nebo celý pás nad Chocholovskou dolinou, která je na polské straně hor.
Ředitelství slovenského Tatranského národního parku (TANAP) má údajně největší strach o Tichou dolinu. Hrozí prý její zničení, pokud by přes ni pochodovaly tisíce turistů. „Pro přírodu to bude velice špatné,“ zdůraznil ředitel parku Pavol Majko.
Šéf polského Tatranského národního parku (TNP) Pawel Skawiński tvrdí, že obavy slovenských kolegů jsou předčasné, protože polští turisté si místo náročné, několikahodinové cesty Tichou dolinou vyberou jednodušší procházku jinudy. „A hlavně pamatujme, že slovenské Tatry jsou pro turisty od 1. listopadu do 15. června právě kvůli ochraně přírody uzavřeny, v té době polští turisté nebudou moci nikam,“ uvedl ředitel Skawiński.
Obavy z vyšší návštěvnosti Tater nemá ani šéf sdružení turistického ruchu v oblasti Peter Chudý. „Nemyslím si, že se Poláci pohrnou do Tiché doliny,“ řekl Chudý ČTK. Ačkoliv Polákům jejich část Tater nestačí, dostat se na Slovensko přes hory není nijak jednoduché. Více návštěvníků v Tatrách by přitom uvítal.
„Návštěvnost Tater je už několik let stabilizovaná. Neočekávám, že by měla po vstupu do Schengenu výrazněji stoupnout,“ uvedl mluvčí ministerstva ochrany životního prostředí Peter Višváder. Zda jsou obavy z přílivu polských návštěvníků liché či nikoliv, však podle mluvčího ukážou až první měsíce turistické sezony. Višváder očekává, že i po otevření hranic budou turisté pro návštěvu Tater využívat hraniční přechody.