|
V posledních letech se stále častěji hovoří o globálních klimatických změnách. Jedni straší katastrofickými důsledky skleníkového efektu, druzí problém bagatelizují. Důkazů potvrzujících teorii o globálním oteplování však přibývá. A jak se ukazuje, klimatické změny již začínají způsobovat problémy v cestovním ruchu některých oblastí a mají za následek některé nové trendy v turistice. Potvrzuje to mj. nedávná zpráva společnost Deloitte, stejně jako anketa COT business mezi tuzemskými touroperátory.
S globálním oteplováním je to podobné jako s pověstným „bodem G“. Mnozí jsou jimi fascinováni, více či méně odborné články o nich plní stránky novin a mezi lidmi o nich koluje řada mýtů a polopravd. Oba fenomény pak pro velkou část veřejnosti spadají do kategorie fiktivních. Leč na rozdíl od bodu G má řada z nás s důsledky globálního oteplování alespoň určité zkušenosti. Ať se to prezidentovi líbí či nikoli. Pravda, představa, že už za pár let budou na Valašsku místo švestek sklízet kokosové ořechy a prarodiče budou své potomky unavovat pamětnickými historkami o takovém tom studeném bílém, co kdysi dávno padávalo z oblohy, je lichá, nicméně určité znepokojivé signály tu jsou. Tající alpské ledovce jsou bohužel neoddiskutovatelným faktem. Podobně výskyt některých subtropických či tropických rostlin či živočichů v dříve nevídaných podnebných pásmech. Pro příklad netřeba chodit daleko – i u nás se podle některých zpráv objevily nové druhy komárů přenášející malárii nebo teplomilní pavouci. Také vzestup hladiny oceánů lze exaktně měřit. A to, že se posádky ledoborců poté, co nedávno samovolně roztály některé arktické vodní trasy, bojí o svoji práci, rovněž není výmysl. Zkrátka a dobře – klima na Zemi se mění a je třeba se tomu přizpůsobit. Platí to i v cestovním ruchu, který je na počasí a vše, co s ním souvisí, velmi citlivý.
Studii na toto téma nedávno zpracovala mezinárodní poradenská společnost Deloitte. Ta naznačuje, že v souvislosti s oteplující se planetou bude na trhu turistických služeb přibývat vítězů i poražených. „Změna klimatu představuje velmi závažný celosvětový problém. Pro mnoho podniků budou přinášet klimatické změny nová rizika, ale také nové příležitosti. Změny se dotknou řady odvětví, zejména turistického průmyslu,“ uvedl řídicí partner společnosti Deloitte Czech Republic Michal Petrman. Studie připomíná, že globální klima se nemění stejnoměrně. Zatímco v některých zemích se teplota zvýší, v jiných zůstane stejná, nebo dokonce poklesne. Místa jako Kanada, Velká Británie, Skandinávie a Rusko by mohly přilákat cestovatele, kteří budou utíkat před vedry, jež mohou v budoucnu sužovat část kontinentální Evropy a Spojené státy, odhaduje studie. Koneckonců útěky před horkem jsou podle některých touroperátorů již dnešní realitou.
Turistický ruch by se podle studie mohl rozvíjet v několika příštích letech dvěma směry. Deloitte v souvislosti s klimatickými změnami předpovídá růst zájmu o ekologickou dovolenou a dovolenou trávenou blíže k domovu. Turisté by mohli mít zájem například o ekologicky šetrnou turistiku v ohrožených oblastech, jako je Island nebo Grónsko, nebo o výlety s pozorováním velryb na volném moři, uvádí studie. Většina cestovatelů ale prý bude ještě nějakou dobu před ekologickým přístupem dávat přednost hodnotě, kterou za své peníze dostávají. Dovolená blíže domovu může nabýt na popularitě kvůli emisím skleníkových plynů, které do ovzduší vypouštějí letadla. „Je pravděpodobné, že turisté budou stále více preferovat kratší lety po Evropě před transkontinentálními lety a také hledat alternativní možnosti dopravy zejména na krátké a střední vzdálenosti. To by mohlo vést k rozvoji autobusové, vlakové a lodní přepravy,“ odhaduje studie. Otázka je, zda experti Deloitte příliš nepřeceňují uvědomělost cestovatelů. Nedávno totiž naopak médii prošla zpráva, že německým turistům jsou ekologické aspekty cestování většinou cizí.
Klimatické změny a český cestovní ruch
Zkušenosti z minulé zimy říkají, že problémy v důsledku globálního oteplování mohou mít i česká lyžařská střediska. Podle šéfa oddělení klimatické změny Českého hydrometeorologického ústavu Jana Pretela lze předpokládat ubývání sněhové pokrývky v nadmořských výškách nad 500 metrů. „Trend nárůstu průměrných zimních teplot o odhadovaných 2,2 stupně Celsia by vedl k tomu, že současný charakter sněhové pokrývky by se posunul zhruba o 250 až 300 metrů do vyšších poloh, a zimní střediska na území ČR by tak měla problémy se zásobami přírodního sněhu,“ uvedl Pretel ve studii společnosti Deloitte. Pokles množství letních a podzimních srážek by podle Pretela mohl zimním střediskům způsobit problémy s umělým zasněžováním. Hlavně na počátku lyžařské sezony by na něj nemusely mít dostatek vody. „Tyto problémy by nemusely nastávat v závěru sezony, ovšem za předpokladu, že si provozovatelé zimních středisek vytvoří dostatečné zásoby vody,“ dodal.
Extrémně vysoké teploty a delší období sucha koncem jara a v létě mohou podle studie přinést i změny v domácím letním turistickém ruchu. Ten by se podle Pretela mohl postupně přesouvat spíše do okrajových období nynější letní turistické sezony. V současné hlavní letní sezoně lze totiž očekávat nižší kvalitu vody v rekreačních nádržích a zvýšené riziko lesních požárů v turistických oblastech.
Nárůst teplot v letním období dal vzniknout také novému trendu v oblasti zahraniční rekreace, tzv. útěkům před horkem. Stále více lidí totiž dává přednost zájezdům do severských států, případně do hor. Například Čedoku prý podle ČTK v letošním roce vzrostl prodej „chladnějších“ zájezdů meziročně o třetinu. Sever si podle zástupců kanceláří volí jako alternativu k teplým mořím především aktivní lidé, které „smažení se“ na pláži neláká. Podle mluvčího Čedoku Tomáše Brejchy jsou to většinou páry, které mají buď děti již odrostlé, nebo děti dosud nemají. „Rodinu, která by jela na výlet do Norska, jsme snad neměli,“ doplnil marketingový ředitel největšího internetového prodejce zájezdů Invia.cz Michal Tůma. „Ano, můžeme potvrdit rostoucí poptávku po chladnějších destinacích v průběhu letní sezony,“ řekla Markéta Růžičková z NetTravel.cz. Zároveň vyjmenovala hned několik důvodů pro tento vývoj: abnormálně horká léta v ČR, přeplněná přímořská letoviska, příjemné klima na horách nebo křišťálově čistá horská jezera. Nejde ovšem pouze o severské země. „Úprk před horkem“ nahrává také státům, které nemají moře, nabízejí však hory, jezera nebo lázně. Kromě České republiky mezi ně patří sousední Slovensko, Rakousko a také Maďarsko.
Trend „útěku před horkem“ potvrzuje také analytik cestovního ruchu Jaromír Beránek. „Na sever jezdí rozhodně více lidí, ale musíme si říci, že se jezdí více celkově,“ řekl. Podle něj tak více lidí na severu rozhodně neznamená, že by k jižnímu moři jezdilo o to méně lidí. „Přesto však lidé při úvahách o dovolené stále více přemýšlejí o severských zemích,“ dodal Beránek.
Text: Petr Manuel Ulrych a ČTK
Foto: Fabio Pusterla a © isifa/Ablestock