|
Vranovská přehrada je tradiční rekreační oblast s příjemně teplou vodou a nesčetnými romantickými zákoutími. Jedná se o největší vodní nádrž na Dyji, s délkou jezera přes 30 km byla svého času dokonce největší údolní přehradou v Československu.
Kromě příjemného koupání a dalších aktivit u vody mohou rekreanti navštívit i blízké památky – hrad Bítov stojící na začátku přehrady a zámek Vranov nad Dyjí na jejím konci. Jaké novinky jsou přichystány na letošní léto…
Vodu přehrady brázdí nová loď
V letošní sezoně vyjela na hladinu Vranovské přehrady nová výletní loď pojmenovaná Viktorie. Jezdí spolu s dalším parníkem Valentýnou, který byl v provozu již loni, z Vranova nad Dyjí až do 20 kilometrů vzdálené lokality Na chmelnici. Trasa byla letos prodloužena o tři kilometry a je vůbec nejdelším plavebním úsekem na jihu Moravy.
Lodní doprava byla na Vranovské přehradě obnovena v loňském roce po 14 letech. Její provozovatelé ze společnosti Lodní doprava Vranov původně předpokládali, že v této první sezoně svezou asi 20 000 turistů. Pohledem na přehradu z plující lodě se ale pokochalo o polovinu více lidí, než očekávali. Proto bylo rozhodnuto o výstavbě sesterské lodě Valentýny – Viktorie. Nové plavidlo měří 22,5 metru a se svojí kapacitou sto sedadel je o něco větší než první Valentýna.
Lodě přepravovaly turisty po přehradě již od konce 40. let do roku 1992. Pak jejich provoz vodohospodáři zakázali s odůvodněním, že nádrž je důležitým zdrojem pitné vody, který mohou lodě znečistit. Zákaz před pěti lety zrušili. Loni se pokusili lodní dopravu na přehradě obnovit bratři Pátých, ale jejich záměr bohužel ztroskotal. Uspěla až loď Valentýna.
Vranovský zámek vystavuje skvosty z orientálních salonů
Od druhé půlky června jsou v konírnách zámku ve Vranově nad Dyjí k vidění skvosty z orientálních salonů jihomoravských a jihočeských zámků. Turisté jsou při návštěvě Vranova vtaženi do světa jemného čínského i japonského porcelánu a dekorativních předmětů z kovu i lakovaného dřeva. Na výstavu se podařilo shromáždit celkem 250 exponátů, z nichž mnohé patří k raritám. Akce potrvá do 30. září.
Orientální salony se staly v 18. a 19. století nezbytnou součástí mnoha evropských šlechtických sídel. Majitelé zámků v nich vystavovali nejcennější kousky dovezené z Dálného východu. Většina z nich patřila nejen k vášnivým sběratelům, ale také ke znalcům východního umění. Orientální salony tvořily na zámcích prostory, kde na jejich majitele dýchala exotika. Podle slov pracovnice zámku Miroslavy Janíčkové dokázali v Číně a Japonsku náležitě využít velký zájem Evropanů. Vznikaly tam dílny, které se svojí produkcí zcela zaměřovaly na evropské trhy a dobře na tom vydělávaly. Mimořádnou oblibu si získala především keramika zdobená obrázky draků, mudrců, květin a také krajinkami. Svůj orientální salon má také vranovský zámek. Jeho chloubou je například mísa přetvořená na umyvadlo nebo svitek s malbou čínské básnířky.
Správa vranovského zámku, který ročně navštíví zhruba 80 tisíc lidí, připravuje již tradičně na každou sezonu jednu velkou výstavu. V minulosti přilákaly zástupy turistů například expozice věnované osobní hygieně na hradech a zámcích, stolování nebo historickým hodinám a hracím strojkům.
Bítov – vězení a mučírna, ale i výstava o psech na hradech a zámcích
Hrad Bítov zpřístupnil přes prázdniny turistům svou věznici a mučírnu. Prostory jsou vybaveny mučícími nástroji a zájemci si je mohou dokonce vyzkoušet. Žalář s věznicí a hladomornou se nachází v Břitové věži z poloviny 13. století, která je nejstarší částí hradního areálu. Loni byla otevřena hladomorna, letos je od 1. července na prázdniny zájemcům zpřístupněna také zbývající část objektu. Věznice se využívala na Bítově jen v 17. a 18. století, kdy v ní končili neposlušní nevolníci a lapkové.
V mučírně nescházejí palečnice, španělské boty, skřipec ani katovská sekera. „Nic z jejího původního vybavení se nedochovalo. Proto jsme si mučící nástroje nechali vyrobit u kováře,“ poodhalil něco ze zákulisí expozice Jan Binder ze správy hradu.
Bítov je jedním z nejstarších hradů v Česku. První písemná zmínka o něm pochází již z roku 1061. Původně byl hrad jedním z nejdůležitějších center Moravy. Později zchátral a jeho nynější novogotickou podobu mu dal v 19. století šlechtický rod Daunů. Hrad ročně navštíví asi 60 000 turistů.
Velkým lákadlem pro zejména dětské návštěvníky hradu je kolekce 50 preparovaných psů, která je největší sbírkou svého druhu na světě. Její vznik souvisí s životem posledního majitele bítovského hradu barona Jiřího Haase (zemřel v roce 1945). Ten měl psy natolik rád, že jich choval několik desítek. Po smrti je nechal vypreparovat, čímž vznikla ona velmi netradiční kolekce.
Na ní v letošním létě navazuje i aktuální výstava nazvaná Psí život, která potrvá až do 30. září a představuje psa jako odvěkého společníka majitelů hradů a zámků. Příchozí si na ní mohou prohlédnout desítky uměleckých předmětů znázorňujících psy.
Podle slov spolutvůrkyně výstavy Elišky Lyskové patřili k obyvatelům téměř každého šlechtického sídla před staletími lovečtí psi, kteří své pány doprovázeli na honech. Většinou to byli ohaři, bíglové nebo chrti. Mnozí hradní pánové si pro potěchu chovali také dogy. S příchodem 19. století se psi stěhují v zámeckých komnatách přímo na pohovky. Z věrných druhů se buldočci, boxeři a foxteriéři stávají miláčky svých pánů. Výstava také připomíná, že u mnohých šlechtických sídel vznikaly v 19. století psí hřbitovy. V expozici je k vidění hned několik psích náhrobních kamenů. Jsou na ní také podrobné psí rodokmeny, které si vytvářeli a pečlivě vedli mnozí pánové. Obklopovali se také různými obrazy, grafikami nebo keramikou znázorňující psy.
Text: Jiří G. Souček a ČTK
Zámek Vranov nad Dyjí; Foto: CzechTourism