|
Lednicko-valtický areál (LVA) je území o 200 kilometrech čtverečních mezi Břeclaví a Mikulovem, které kdysi nechal šlechtický rod Lichtenštejnů upravit do podoby obřího parku plného rybníků, vzácných dřevin a především romantických staveb – takzvaných saletů, které jej zkrášlují. Ročně LVA navštíví statisíce turistů z celého světa.
„Areál je největší člověkem esteticky upravenou plochou v Evropě. V roce 1996 byl zapsán mezi památky UNESCO. Protože se tak stalo v zimě, odložili pořadatelé oslavy zápisu až na teplejší období – na přelom května a června letošního roku. Mezi památky UNESCO jsme byli sice zapsáni v prosinci 1996, v zimě se moc slavit nedá, takže jsme si výročí připomněli až teď v létě,“ vysvětlil předseda mikroregionu Lednicko-valtický areál a zároveň lednický starosta Libor Kabát.
Peníze jsou potřeba pořád
LVA se za uplynulých deset let změnil k nepoznání. Například jen v lednickém zámku byly zrestaurovány všechny jeho komnaty v přízemí, byl opraven unikátní palmový skleník, v zámku vznikla galerie lichtenštejnských obrazů, pod ním je zpřístupněná umělá jeskyně a od 90. let patří k turistickým atrakcím projížďky po zámeckém rameni řeky Dyje. V areálu bylo též vyznačeno 50 kilometrů cyklostezek napojených na cyklotrasy v Dolních Rakousích.
Do obnovy památek areálu bylo za dobu v UNESCO investováno více než 300 milionů korun. Přestože se region výrazně mění k lepšímu, starostové a památkáři se domnívají, že by si zasloužil větší podporu. Zámek v Lednici stále čeká na opravu fasád a také střech. Investice potřebuje i zámek ve Valticích. Hledají se peníze na úpravu a údržbu lednických rybníků. Některé salety sice již opraveny byly, jiné ale dále chátrají.
„Vnímám pomoc státu ve vztahu k areálu jako podprůměrnou. Na areál zapomíná a upřednostňuje Prahu. Schází koordinovaná péče o areál,“ říká k tomu břeclavský starosta Dymo Piškula. Nebýt prý takzvaného porcování medvěda, kdy se poslancům podařilo při tvorbě státního rozpočtu vymoci pro region důležité dotace, bylo by toho upraveno mnohem méně. Zdůraznil, že areál nejsou jen památky, ale také příroda a upravená krajina. Podle něj si mnohdy ministerstva přehazují různé problémy týkající se areálu s tím, že čekají, že je vyřeší ti druzí.
Letecký snímek areálu zámku a parku v Lednici |
Lednicko-valtický areál je s Pražským hradem a Českým Krumlovem jedním ze tří největších turistických lákadel Česka. Jen lednický zámek navštíví ročně asi 280 000 turistů. Jeho přilehlý park je volně přístupný a odhaduje se, že jím ročně projde až půl milionu návštěvníků. „Rozhodně by bylo prospěšné, kdyby pro nejnavštěvovanější památky UNESCO vznikl samostatný finanční fond, z něhož by bylo možné čerpat. Finance, které k nám šly, jsou jistě nemalé, na druhé straně jich ale mohlo být ještě více,“ uvědomuje si lednická kastelánka Ivana Holásková. Samy obce areálu se s Břeclaví spojily v mikroregion a nyní dávají ročně na jeho turistickou propagaci přibližně 5,5 milionu korun.
Předseda mikroregionu Kabát připouští, že se některá očekávání spojená se zápisem areálu mezi památky UNESCO nepodařilo zatím naplnit, na druhé straně se domnívá, že se situace zlepšuje. „Především je nutné, aby si vedení jednotlivých resortů uvědomilo, nakolik je areál světově jedinečný. Podle nás mají v tomto ohledu stále jisté rezervy,“ zdůraznil břeclavský starosta, který se situací není zdaleka tak spokojen. V areálu například podle odborníků stále schází dostatečný počet kvalitních ubytovacích prostor.
Architektura roztroušená v krajině
Lednicko-valtický areál tvoří nejen samotné zámky v Lednici a Valticích a modelovaná příroda, ale i bezmála dalších 20 menších historických staveb – takzvaných saletů, které krajinu plnou rybníků a vzácných dřevin velice zkrášlují. Jsou roztroušeny volně v krajině, dotvářejí unikátnost areálu a patří k oblíbeným vyhlídkovým a turistickým místům.
Jedním z nich je například Apollonův chrám, který byl v uplynulých měsících nově opraven za přibližně 6,5 mil. korun. Objekt se sochou antického boha Apollona, jedoucího na slunečním voze taženém čtyřmi koňmi, dlouhá desetiletí chátral. Sochy bylo dokonce nutné odvézt do ateliérů a zrestaurovat. Řemeslníci též budovu zajistili proti vlhkosti a udělali novou fasádu.
Nyní potřebuje opravu především zámeček Belvedere z roku 1802, který si po devíti letech sporů se soukromým nájemcem teprve nedávno převzali památkáři do své péče. Objekt měl v nájmu podnikatel, který jim jej odmítal vydat i přes rozhodnutí soudu. Památkáři objekt získali již před mnoha lety od Akademie věd ČR, ale dostali jej s nájemníkem – podnikatelem, který chtěl zámeček využívat k různým prezentacím. Soudy sice rozhodly, že nájemník musí odejít, podnikatel na to ale nedbal. Nakonec musel být objekt soudně vyklizen. Do tří let by se měl Belveder změnit v kongresové centrum určené k pořádání odborných i společenských akcí. Budova je podle slov ředitele brněnského památkového ústavu Petra Kroupy dost velká na to, aby v ní vznikly jednací sály a i dostatečné ubytovací kapacity. A zdejší areál je podle něj k pořádání různých kongresů ideální…
Minaret, který vznikl jako vyhlídková věž
Na rozsáhlou opravu čeká i známý Minaret v parku Lednického zámku. Lešení již kolem něj stojí. Podle informací kastelánky Ivany Holáskové půjde v první řadě o opravu kamenného zdiva objektu. Od vzniku Minaretu nebylo výrazněji upravováno. Kastelánka zároveň zdůraznila, že kameníci budou například muset zahlazovat stopy po kulkách z pušek vypálených na věž za druhé světové války. Je nutné doplnit i kameny, které v uplynulých desetiletích vypadly.
Uvnitř věže jsou v prvním patře nepřístupné prostory. V budoucnu by měly být zrestaurovány a zpřístupněny turistům. V této nové orientální expozici si budou moci prohlédnout netradiční mozaiku na zemi a cenné fresky, které je ale třeba obnovit. Kdy celkové úpravy skončí, si Holásková netroufá odhadnout, ale obvodové zdivo objektu by mělo být opraveno v letošním roce.
Po dobu rekonstrukce bude minaret přístupný jen omezeně. Návštěvníci se dostanou na první ochoz, schody si též mohou cvičně vyšlápnout nahoru, ale výhled je jen přes okénko.
Minarety jsou sice v muslimských zemích součástí mešit a muezíni je využívají k ohlašování času modliteb, ten lednický ale neslouží náboženským účelům. Vznikl na přelomu 18. a 19. století jako netradiční vyhlídková věž. Ročně ji navštíví přibližně 100 000 turistů z celého světa.
Kromě minaretu jsou přímo na katastru obce Lednice i dalších salety – jako například římský vodovod (aquadukt), umělá jeskyně a Rybniční zámeček.
Lednice je v tomto vůbec rekordní obec. Památkovou ochranu zde požívá celkem 37 objektů – počínaje komplexem zámeckých budov přes romanticko-klasicistní salety a stavby a plastiky v zámeckém parku, několik novogotických domů z poloviny minulého století až po zajímavou stavbu nádražní budovy z konce 19. století, postavenou podle návrhu lichtenštejnského stavitele Karla Weinbrennera.
Ve Valticích byla obnovena zámecká bylinková zahrádka
U zámku ve Valticích byla začátkem léta otevřena první část obnovené bylinkové neboli kuchyňské zahrádky. Kdysi byly tyto záhony s tymiánem, mátou, dobromyslí a také celerem, chřestem, mrkví a jinou zeleninou součástí každého šlechtického sídla. Využívali je kuchaři při vaření. Všechny bylinkové zahrádky v republice po druhé světové válce zanikly. Valtická bude zcela obnovena do roku 2009.
Zámek ve Valticích |
Bylinkové zahrady zanikly poté, co byly zámky jejich původním majitelům zabaveny. O obnovu valtické zahrádky se postarali posluchači Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Lednici pod vedením svých pedagogů.
Ono obnovení kuchyňské zahrady v žádném případě nepředstavovalo jen zrytí a osázení plácku přiléhajícího k zámku. Zahradníci kdysi dokázali vtisknout jedinečnou podobu nejen zámeckým parkům a zahradám, ale i záhonům s bylinami a zeleninou. Tyto záhony byly architektonicky upraveny. Někdy vytvářely různé obrazce. Navíc se bylinky a zelenina sázely společně. S dnešními klasickými zahrádkami je v podstatě nelze srovnávat.
Obnova valtické kuchyňské zahrady přijde na dva miliony korun. Nese jméno Čechoameričanky Tiree Chmelarové, jejíž rodina na projekt poskytne asi 600 tis. korun. Chmelarovi stáli před lety u zrodu Sdružení pro Greenways, proto i valtickou zahrádku mají pod patronací lidé z tohoto sdružení, které je jinak známo budováním cykloturistických „zelených stezek“ v Česku.
Text: Jiří G. Souček a ČTK
Foto: CzechTourism