Zajímavým počinem v rámci Karlovarského týdne byl nultý ročník konference Léčebná kúra pro české a moravské lázně. Program týdenního setkání se tím rozšířil o otázky spojené s politikou – nad problémy české a moravské balneologie se zamýšleli někteří europoslanci, zástupci regionální správy a další odborníci. Od založení tradice tohoto projektu i budoucí spolupráce se zeměmi EU si organizátoři slibují potvrzení cílů a snah o pověření České republiky jako garanta řešení problematiky evropského lázeňství a budoucí instalace instituce evropského lázeňství v naší zemi.
Konferencí na téma lázeňství se u nás v průběhu roku koná bezpočet. Co tedy vedlo agenturu CzechTourism k uspořádání dalšího setkání tohoto druhu? Odpovědí budiž následující slova výkonného ředitele konference Vladimíra Mertlíka: „Jedině otevřené konstatování současného stavu našich lázní a jejich podmínek rozvoje spolu s dosaženými výsledky v porovnání s podobnými subjekty v jiných evropských zemích může vést k další výrazné nápravě.“ Konference si proto dala za cíl oslovit zástupce samosprávy i provozovatele jednotlivých lázeňských společností, kteří jsou v České republice nejvýznamnějšími investory do oblasti lázeňství a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, a dosáhnout výraznějšího úspěchu v prezentaci tuzemských lázní na evropské scéně. Dle slov Vladimíra Mertlíka byl Karlovarský týden spojen mottem „České a moravské lázně v Evropě“, pročež byli jako hlavní hosté na konferenci přizváni čeští europoslanci Josef Zieleniec a Tomáš Zatloukal, kterým chtěli organizátoři uceleně prezentovat situaci v českém lázeňství, jeho potřeby ve vztahu k Evropské unii včetně získání vlivné pozice při řešení problematiky evropského lázeňství. Právě oni by se měli stát emisary českého lázeňství v Evropě.
Ředitel agentury CzechTourism Rostislav Vondruška na konferenci připustil, že naše balneologie není ve světě příliš známá. CzechTourism to zohlední ve své další činnosti. |
Prvním řečníkem konference byl ředitel agentury CzechTourism Ing. Rostislav Vondruška. Ten znovu zopakoval, že konference by měla pomáhat českému lázeňství prosazovat se na mezinárodním kolbišti. Fakt, že nejde o jednoduchý úkol, se podle jeho slov potvrdil i během prezentací USA, Mexika či Velké Británie, jež probíhaly během Karlovarského týdne a z kterých vyplynulo, že tamní veřejnost toho o české a moravské balneologii příliš neví. Elementární znalosti o lázeňství, které má každý průměrný Čech, se podle Vondrušky stávají mezikulturním můstkem, po kterém je třeba přejít. Dále se ředitel agentury CzechTourism zmínil o tom, že příští ročník Tourfilmu by měl být vskutku reprezentativní, už kvůli oné čtyřicítce, která se objeví v jeho podtitulu. Na festival by podle jeho slov měly být navázány i akce propagující naši balneologii v Bruselu či dalších městech. Pokud jde o další formy propagace českého lázeňství, naznačil Vondruška, že bude CzechTourism spolupracovat se všemi profesními organizacemi, které mají rozvoj lázeňství v kompetenci. Pozornost přitom zaměří hlavně na trhy, které jsou pro české a moravské lázně perspektivní, kde ale zatím naše balneologie nemá vybudovanou pozici.
Podle karlovarského hejtmana Josefa Pavla je dnes lázeňská péče mylně spojována pouze s prevencí a relaxací |
Naprosto logickým a očekávaným řečníkem konference byl hejtman Karlovarského kraje JUDr. Josef Pavel, který se zamýšlel nad obecnými otázkami českého a moravského lázeňství. Řekl mimo jiné, že v dnešní době, kdy lázeňský sektor je velice konkurenční, kdy se mění situace na trhu s lázeňskými službami, je třeba adekvátně zareagovat, aby se české lázně nadále rozvíjely a tak si upevnily a posílily svou pozici na trhu. Je třeba nalézt cestu, jak harmonizovat historická dědictví lázeňských center a moderní životní styl pacientů. Podnícení dalšího rozvoje lázeňských měst spatřuje Pavel ve zkvalitnění infrastruktury lázeňského prostředí, v podpoře vědy a výzkumu, podpoře společných marketingových aktivit a v rozvoji lidských zdrojů. Zároveň ale je podle jeho slov třeba dbát na ochranu přírodních léčivých zdrojů. „Lázeňská péče je dnes mylně spojována jen s prevencí a relaxací,“ řekl Pavel a dodal: „Lázeňství začíná být díky mohutnému rozvoji medicíny a neustálým objevům ve farmakologii pomalu vnímáno jako něco nepotřebného, jako dovolená spíš než jako léčba. Ale jeho účinky jsou po staletí prokazovány, i v dnešní době výzkumy potvrzují komplexní působení lázeňské léčby, kterou nemůže dostatečně nahradit ani medikace, ani hospitalizace, ani fyzioterapie samotná. Lázně nejsou v žádném případě pouhou dovolenou, jsou cíleným medicínským zákrokem a pobyt v nich umožňuje pacientům na delší období znatelně snížit množství užívaných léků a zvýšit kvalitu života.“
Předseda krajské sekce NFHR Roman Vacho na konferenci pojmenoval tři mýty o českém lázeňství |
S lehce provokativním příspěvkem vystoupil na konferenci Roman Vacho, předseda Sekce Karlovarského kraje Národní federace hotelů a restaurací ČR. Vzal si na paškál mýty o českém a moravském lázeňství, jež podle něj v našich myslích přežívají. „Všude píšeme, jak jsme světoznámí. Je tomu ale skutečně tak?“ tázal se Vacho. A vzápětí si odpověděl v tom smyslu, že Česká republika je ve světě turistickou destinací spíše neznámou. Ještě menší povědomí panuje v Evropě a mnohem více v zámoří o naší balneologii. Vacho se zamýšlel i nad tím, zda vůbec svět chápe samotný pojem „balneologie“. Za zásadní chybu označil Vacho to, že Česká republika dosud neuměla náležitě vyzdvihnout kvality svých lázní a jejich unikátnost v evropském či světovém kontextu. Druhým mýtem je podle Vacha směšování pojmů „wellness“ a „spa“. Wellness označil za pouhý marketingový nástroj, lázně by se od této kategorie měly zřetelněji odlišovat. Třetí mýtus pak spočívá v přesvědčení, že se lázeňství má spoléhat na veřejné financování. Regiony a lázeňští provozovatelé by neměli usilovat o to, aby jim politici „dávali peníze“, ale spíše aby vytvářeli podmínky pro možnost bezproblémového podnikání v lázeňství. V této souvislosti se zamýšlel nad tím, zda je skutečně v zájmu Karlových Varů, aby na jejich indikačním seznamu chyběly potíže pohybového ústrojí. Karlovarští hoteliéři vinou úřednického přístupu přicházejí o domácí klientelu, o kterou ale stojí, mají pro ni dostatečné kapacity a jsou připraveni nabídnout i ekonomické podmínky pro to, aby tuzemští hosté do jejich zařízení jezdili.
Náměstek karlovarského hejtmana Jiří Behenský ve svém příspěvku vyzýval k podpoře podnikání v balneologii |
Dále na konferenci vystoupil Ing. Jiří Behenský, náměstek karlovarského hejtmana pro oblasti kultury, památkové péče a cestovního ruchu. Připomněl, že rozvoj lázeňství je jednou z priorit Karlovarského kraje, zmínil se o dlouholeté lázeňské tradici regionu a podobně jako Roman Vacho se zastavil u problematiky wellness, když řekl, že wellness může být s úspěchem provozováno v kterémkoli hotelu v zemi, ale v Karlových Varech je mu to líto. Svoji lázeňskou tradici by si podle Behenského mělo město hýčkat a stavět na ní. Stejně tak by se měl region starat o lázeňské lékaře, kteří jediní jsou zárukou správného využívání léčivých zdrojů. Behenský se vrátil také k bitvě o budoucnost českého a moravského lázeňství, která se rozpoutala letos na jaře formou diskusí o omezení financování lázeňské péče z veřejného zdravotního pojištění. Poznamenal, že z hlediska státního rozpočtu „vychází lázeňství výrazně plusově“ – přispívá do něj čistými příjmy okolo jedné miliardy korun. Své vystoupení zakončil úvahou o tom, že podnikání v lázeňství je podnikáním jako každé jiné a zaslouží si i stejnou podporu. Škoda, že uší, ke kterým by tato výzva měla doletět, v sále hotelu Carlsbad Plaza mnoho nebylo. Pozvaní politici měli zřejmě v povolební situaci jiné starosti…
Předsedkyně Svazu léčebných lázní ČR Hana Heyduková hovořila mimo jiné o nedávných sporech kolem indikačních seznamů |
Jako další řečník dostala slovo generální ředitelka společnosti Lázně Františkovy Lázně Ing. Hana Heyduková, která na konferenci vystoupila spíše z titulu své druhé funkce, tedy předsedkyně Svazu léčebných lázní ČR. V úvodu příspěvku ukázala, že na lázně lze nazírat jako na součást zdravotního systému, ale také jako na důležitý prvek cestovního ruchu či významný činitel hospodářství regionů. Posteskla si nad tím, že lázeňské regiony v čele s Karlovarským krajem patří mezi regiony chudší a podpora podnikání v nich není příliš výrazná. Pozornost věnovala Heyduková otázce indikací a indikačních seznamů stejně jako problematice financování lázeňské péče z veřejného zdravotního pojištění. Nedávné tahanice kolem indikačního seznamu označila za příklad toho, jak snadno lze politický záměr zneužít v odborných oblastech. Heyduková dále představila Svaz léčebných lázní a jeho aktivity, zejména směrem k Evropskému svazu lázní, jehož je členem. Zmínila se hlavně o glosáři odborných výrazů, který ESL zpracoval a který by měl v rámci Evropy sjednotit výklad pojmů typu spa, wellness, wellness in spa a jiných. V závěru příspěvku se Hana Heyduková zabývala vývojem situace v lázeňství v letošním roce, který označila za klíčový pro SLL i lázeňství obecně. Pokud jde o postavení českého lázeňství ve světě, v odborných kruzích má podle předsedkyně Svazu léčebných lázní pověst vysoce kvalitní komplexní zdravotní péče, přičemž „trochu více marketingu“ by dle jejích slov udělalo divy. Komparativními výhodami jsou kromě komplexnosti péče také léčebné účinky našich přírodních zdrojů, mírné klima a mírné ceny v kombinaci s pohostinností a doplňkovými výhodami.
Připočíst je nutno prostor pro další rozvoj, který nabízejí kombinace pobytu v lázních s golfem, návštěvami historických či přírodních památek, stejně jako túry po českých a moravských lázních.
Na základě zahraničních zkušeností sestavila primářka a majitelka Lázeňského centra Harfa v Karlových Varech Milada Sárová několik doporučení pro další rozvoj balneologie u nás |
Možnostmi rozvoje českého lázeňství inspirovanými zahraničními zkušenostmi se ve svém vystoupení zabývala primářka a majitelka Lázeňského centra Harfa v Karlových Varech MUDr. Milada Sárová. Vyšla z toho, že české lázeňství má skvělé základy pro další rozvoj. „Pro úspěch českého lázeňství v budoucnosti je však nutné pokračovat v započaté práci nejen v oblasti výzkumu, ale také získávání a vzdělávání nových odborníků-balneologů a v neposlední řadě také v hledání dalších efektivních a pro klienty atraktivních cest k využití disponibilních přírodních léčivých zdrojů,“ řekla mimo jiné Sárová. Inspiraci pro další rozvoj využití přírodních léčivých zdrojů, konkrétně horkých minerálních pramenů, můžeme podle ní hledat například v Japonsku, které díky řadě aktivních sopek disponuje hojnými termami. Problémem japonské balneologie je ale nedostatečné využití přírodních zdrojů. Zajímavý byl i pohled do Turecka, které se potýká s fatálním nedostatkem lázeňských odborníků – lékařů-balneologů tam letos pracovalo pouhých dvaadvacet! Problémem německé balneologie je pokles investic do výzkumu a vývoje. Německé lázně se v předchozím období zaměřily na oblast wellness a turismus, léčebná funkce byla potlačena. Výsledkem je nízké využití vysoce efektivní léčby psychosomatických onemocnění v lázních. Na pozadí těchto a dalších zahraničních zkušeností Sárová konstatovala, že české lázeňství potřebuje výraznou podporu v oblastech výzkumu a vývoje balneoterapie a souvisejících léčebných metod, získávání a vzdělávání lidských zdrojů, zejména odborníků-balneologů. Stejně tak v oblasti rozvoje využití přírodních zdrojů, investic do lázeňství a osvěty v rámci všech cílových skupin. Sárová je totiž přesvědčena, že farmakologie bude na ústupu a bude růst význam balneologie.
Podle Pavla Teličky z BXL Consulting potřebuje české lázeňství ke svému rozvoji nejen finance z evropských fondů, ale hlavně koncepční marketingový přístup |
Jedním z nejočekávanějších hostů konference byl JUDr. Pavel Telička, toho času ředitel bruselské kanceláře poradenské firmy BXL Consulting. Ten byl organizátory požádán o vystoupení na téma finanční fondy Evropské unie. Toto zadání splnil, nicméně pojal je šířeji. Z titulu své funkce a z pozice člověka žijícího řadu let v zahraničí se podíval na oblast marketingu českých a moravských lázní. Potvrdil názor, že minimálně v Belgii je mezi laickou veřejností české lázeňství neznámým pojmem. To považuje Telička za velký deficit na straně marketingu. Problematika by si podle něj zasloužila koncepci, která by šla nad rámec agentury CzechTourism. Pokud jde o možnosti financování rozvoje českého a moravského lázeňství z evropských fondů, varoval Telička, že tyto prostředky nejsou zadarmo. I v oblasti lázeňství proto podle jeho slov jde o záměr, strategii a také o vyvinutí úsilí, které nespočívá jen ve vypracování projektu, ale také v ovlivnění nazírání na příslušnou oblast a případném prosazování vlastních zájmů formou lobbyingu. Telička připomněl, že se podařilo dospět k tzv. finanční perspektivě EU na léta 2007-2013 a že na rozvoj regionů budou určeny nemalé prostředky. „Alokace pro Českou republiku je v rámci EU třetí největší, per capita pak vůbec nejvyšší,“ konstatoval Telička. Podle dojednaného odhadu by mohla Česká republika v daném plánovacím období získat z Evropské unie čisté příjmy ve výši zhruba 93 mld. Kč ročně.
Zajímavou a novou zprávou pro mnohé byla informace o tom, že ministerstvo pro místní rozvoj na konci září přesunulo finance určené na podporu infrastruktury cestovního ruchu z integrovaného operačního programu do jednotlivých regionálních operačních programů. To Telička hodnotil velmi pozitivně stejně jako fakt, že došlo k navýšení podílu regionálních operačních programů z 13,25 % na 18 %. Vzhledem k tomu předpokládá i úpravu alokací pro infrastrukturu cestovního ruchu ve zmíněných regionálních operačních programech. Toto období označil Telička pro přítomné podnikatele za klíčové – již nyní by se měli začít o tyto programy zajímat. Pokud se totiž teoreticky neobjeví lázeňství v infrastruktuře ČR vůbec či minimálně, na evropské peníze si v příští finanční perspektivě nesáhne. Všem přítomným doporučil sledovat stav a případné úpravy regionálních operačních programů na internetu (www.strukturalni-fondy.cz/regionalni-OP). Už proto, že nikdy více nebude mít české lázeňství k dispozici takové prostředky z EU jako v letech 2007 – 2013! V závěru svého příspěvku pak konstatoval, že rozvoj českého lázeňství je mnohem širší pojem, než pouze financování z prostředků Evropské unie. Doporučil hledat platformu k širšímu záběru a multidimenzionálnímu pojetí rozvoje lázeňství.
Poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zatloukal hledal ve svém příspěvku odpověď na otázku, zda je podnikání v lázeňství běžným podnikáním |
Europoslanec Mgr. Tomáš Zatloukal nazval svůj příspěvek „Klientský přístup v českém lázeňství“. Zamýšlel se nad otázkou, jejíž zodpovězení je podle něj klíčem k řešení i dalších problémů, se kterými se domácí lázeňství potýká – je podnikání v lázeňství podnikáním jako každé jiné? Lze srovnávat poskytování následné léčebné péče obecně s jakýmkoliv prodejem zboží či služeb? Nebo jde profesně a lidsky o zcela specifickou činnost, u které je možné jen obtížně hledat mimo sféru zdravotnictví obdobný ekvivalent? Zatloukal se domnívá, že české lázeňství se nachází ve stavu zásadního přelomu, který zjednodušeně můžeme charakterizovat jako cestu od „pacienta ke klientovi“. „V tradičním českém pojetí slouží lázeňství převážně pro chronicky nemocné pacienty, pro něž jde o péči téměř nenahraditelnou. Zlepšuje jim kvalitu života, oddaluje invalidizaci a zvyšuje pracovní výkonnost,“ argumentoval Zatloukal.
Rovněž nezanedbatelný počet pacientů je v lázních léčen po akutním onemocnění vyžadujícím následnou péči, kterou v našich podmínkách lze poskytovat v podstatě pouze v lázeňských zařízeních, za využití přírodních léčebných zdrojů. Jakkoliv je tato skutečnost historicky odůvodnitelná, je třeba rovněž připomenout, že tento přístup mnohdy pomíjí budování wellness center. Právě v těchto zařízeních je velice důležitý aspekt celkově rekondiční, relaxační a rekreační. „Pobyt v lázních bychom tedy neměli chápat jen jako poskytování klinické péče, ovšem ani jako rekreaci hrazenou ze všeobecného zdravotního pojištění. Lázeňský pobyt by měl být alternativou pro zájemce s nejrůznějšími zdravotními handicapy, kteří se chtějí znovu dostat do formy. Před námi stojí jako výzva umožnit pojištěncům si takový pobyt zvolit, společně se zdravotními pojišťovnami vytvořit pravidla a podmínky, definovat finanční spoluúčast, případně možné bonusy,“ řekl Zatloukal. S tím podle něj souvisí potřeba celkové reformy zdravotnictví, kterou mají v rukou domácí politici.
V takovémto konceptu pak lze podle Zatloukala lázeňství chápat jako specifický druh podnikání se zapojením veřejných rozpočtů, orientované klientským přístupem. Právě v rozumném nastavení a propojení obou aspektů, medicínském a relaxačním, soukromém a veřejném, vidí jeho budoucnost. A obecně i adekvátní reakci na ote-vření se Evropě a potřebu získávání nových hostů z celého světa. „Se vstupem do evropského lázeňského systému úzce souvisí pojetí hrazení péče v lázních v mezinárodním měřítku. Některé pojišťovny členských států EU jsou ochotny proplácet léčbu v lázních v České republice. Pochopitelně je to i otázka toho, jak se budou jednotlivé domácí lázně profilovat vůči zahraničním klientům. Zůstanou-li místem, kde si bude muset cizinec vše zaplatit coby samoplátce, nebo místem oficiálně uznávané a jeho zdravotními pojišťovnami hrazené léčby,“ uvažoval Zatloukal. Dále zmínil, že v Evropě je zhruba tisíc lázeňských míst a že se v nich kromě evropsky tradičních a klasických léčebných postupů stále více uplatňují nové a moderní trendy s alternativním charakterem včetně orientálních léčebných metod.
Česko podle Zatloukala dosud zcela nevyužívá svůj lázeňský potenciál. Má vysoký kredit a mnohé zahraniční hosty již dokázalo přesvědčit o svých kvalitách, významnou roli přitom hraje místní lidský potenciál a dobré know-how. „Domácí tradiční procedury doplněné o nové turistické atrakce se zdají být tou správnou odpovědí při získávání nových lázeňských hostů,“ konstatoval Zatloukal.
Europoslanec Josef Zieleniec věří, že v budoucnu poroste poptávka po kvalitní lázeňské péči s tradicí |
Postavením českého lázeňství v EU se zaobíral poslední z řečníků, europoslanec Doc. Ing. Josef Zieleniec, CSc. Svůj příspěvek využil i k úvaze nad tím, kde může intenzivnější angažovanost české politické reprezentace v Bruselu přispět k vylepšení rámcových podmínek pro fungování lázeňství jako důležitého faktoru rozvoje českých regionů i českého hospodářství. Zieleniec řekl, že vstup na otevřený evropský trh českým lázním přinesl možnost uplatnit výhodu tradičně velmi kvalitní a konkurenceschopné lékařské péče. V kombinaci s komparativní výhodou nižších nákladů oproti západní Evropě vznikl prostor pro získání nových zákazníků a nových zdrojů financování dalšího rozvoje. Zároveň však české lázně musí zvládnout tlak na posílení kvality a převzetí západoevropských standardů. Neopominutelný je podle Zielence význam infrastruktury – mnohá velmi kvalitní česká lázeňská města stále trpí nedostatečným napojením na dálnice a rychlostní komunikace, pro jejich budoucnost je určující, zda se podaří posílit železniční síť a zajistit vazbu jejich regionu na leteckou dopravu. „Zvládnutí těchto výzev leží především na českých lázních a městech samotných: na tom, zda se budou úspěšně bít o své zájmy vůči hejtmanům i české vládě a získávat podporu veřejnosti, zda přijdou se strategií dalšího rozvoje, která povede k úspěchu, i zda pro tento rozvoj dokáží vydobýt prostředky z evropských fondů,“ řekl Zieleniec. Dále konstatoval, že hlavní devizou českého lázeňství bylo a je lázeňství léčebné. Lékařské služby, jejichž kvalita je tradičně silnou stránkou českých lázní, jsou navíc jen sotva nahraditelné nabídkou přímořských letovisek či wellness aktivit. V době, kdy velká část evropského průmyslu i služeb čelí tvrdé konkurenci jihovýchodní Asie a kdy je prosperita mnoha evropských regionů ohrožována odchody podniků na východ, spočívá podle bývalého ministra zahraničí a současného europoslance ve službách léčebného lázeňství nezanedbatelný růstový potenciál. „Lázně nám nikdo do Číny nebo Indie nepřestěhuje, naopak lze předpokládat, že v době stárnutí populace v Evropě a posilování střední třídy v jiných částech světa poroste poptávka po kvalitní lázeňské péči s tradicí,“ věří Zieleniec. Za závažný problém ale považuje závislost českého lázeňství na financích zdravotních pojišťoven. Mají-li se lázně stát faktorem prosperity, čeká je nevyhnutelně postupná kúra, kterou sousední Německo prošlo počátkem 90. let: omezení státního financování při posílení podílu soukromých zdrojů. Svoji roli by měli sehrát i ti, kteří zastupují Českou republiku v evropských institucích. Ti by se měli zasadit o to, aby předpis stanovující rámec pohybu zdravotnických služeb v EU a garantující lázním, pacientům i pojišťovnám právní jistotu při přeshraničním poskytování či čerpání služeb byl co nejdříve na stole.
Text a foto: Petr Manuel Ulrych