Lázně s lidmi

V listopadovém vydání COT Business jsme přinesli zprávu z prvního dne jednání 8. ročníku konference Sdružení lázeňských míst ČR a 12. Salonu lázeňství. Následující řádky jsou stručným výtahem z příspěvků, které zazněly během dne druhého. Odborný program druhého dne konference se točil okolo personalistiky a vzdělávání v lázeňství. Až na pár výjimek neměla většina příspěvků přílišnou spojitost s problematikou cestovního ruchu, zastavíme se u nich proto jen stručně.

Dopolední jednání řídil RNDr. Jiří Schlanger, předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Jako prvnímu předal slovo Mgr. Zdeňku Modálkovi, HR manažerovi OREA HOTELS, který se věnoval řízení lidských zdrojů, resp. adaptačnímu procesu (probíhajícímu v krátkém období po nástupu zaměstnance do firmy) jako jedné jeho části a jeho specifikám v lázeňství. Odlišnost lázeňství coby sektoru služeb spočívá především ve zvýšených nárocích na chování zaměstnance k hostu. Modálek upozornil, na co je třeba během adaptačního procesu dávat pozor, co u zaměstnance sledovat apod.

Z následného a možná až do přílišných detailů zabíhajícího vystoupení Ing. Jindřišky Chválové, ekonomky Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, se posluchači dozvěděli, jaké benefity mohou či musejí zaměstnavatelé svým zaměstnancům poskytovat.

Ing. Hana Heyduková, ředitelka Lázní Františkovy Lázně, pak přednesla referát na téma „Management lázeňské společnosti“. Na příkladu své firmy a jejího organizačního schématu ukázala, jak může řízení lázeňské společnosti fungovat, jak je třeba působit na zaměstnance, jak definovat náplň práce jednotlivých profesí apod.

Konferenci ukončil workshop pro ruské lékaře, který zorganizovala agentura CzechTourism

Zdeněk Modálek, Jiří Milský a Jiří Schlanger

S dlouhým, leč přínosným, a navíc vtipně pojatým příspěvkem předstoupil před posluchače Ing. Jiří Milský, generální ředitel společnosti Imperial Karlovy Vary. Hovořil o tom, jaký by měl mít profil ideální manažer, a vysvětlil rozdíl mezi manažerem a leadrem týmu. Mezi vlastnosti správného manažera zařadil komunikativnost, čestnost a pravdomluvnost, umění vést, motivovat, podporovat a hodnotit zaměstnance, schopnost a ochotu celoživotně se vzdělávat, flexibilitu, rozhodnost, odpovědnost, schopnost týmové práce, odolnost vůči stresu a schopnost pozitivního myšlení. Úspěšný leader pak musí umět lidi vést, umožňovat jim seberealizaci, vyjasňovat jim své vize a motivovat je, aby ho následovali, musí umět rozhodovat, povzbuzovat a odměňovat. A někdy také přiměřeně trestat.

Specifika pracovního práva a pracovní doby v sektoru lázeňství si za téma zvolil JUDr. Vratislav Tomek, právník Odborového svazu lázeňství a sociální péče ČR. Hovořil například o problematice pracovních poměrů na dobu určitou, o práci přesčas, pracovních pohotovostech, přestávkách na práci a dalších otázkách.

Mzdovou problematikou v lázeňství a zdravotnictví se pak zaobírala Ing. Ivana Břeňková, vedoucí sociálněprávního oddělení téhož odborového svazu. Řeč byla hlavně o obtížích spojených se získáváním dat pro tvorbu statistik. Přesným souhrnem nepřesných čísel nakonec odborový svaz dospěl k závěru, že průměrný výdělek v lázeňských zařízeních je o zhruba 4,5 tisíce nižší, než je oficiální průměrná mzda v ČR. Možnosti nápravy jsou však nejednoznačné.

Rozvoj lidských zdrojů v lázeňství

Další blok přednášek řídila starostka Františkových Lázní Libuše Chrástová. V jeho úvodu vystoupil Ing. Zdeněk Chaloupka, prokurista Lázní Aurora, který představil projekt „Vzdělávání v lázeňství“ a jeho cíle, PhDr. Blažena Křížová a Ing. Daniela Zachystalová z Ministerstva práce a sociálních věcí pak operační program Rozvoj lidských zdrojů.

Blok příspěvků zaměřených na vzdělávání v oboru lázeňství odstartoval Ing. Karel Nejdl, prorektor Vysoké školy hotelové v Praze. Nejprve pohovořil o tom, že lázeňství se stává stále častěji předmětem vyučovaným na vysokých školách zaměřených na cestovní ruch. Na Vysoké škole hotelové v Praze je lázeňství vyučováno jako samostatný obor, ale také jako specializace v rámci studia managementu hotelnictví. Za obecný problém českého vysokého školství označil Nejdl fakt, že teorie většinou kopíruje praxi. Tu s menším, onde s větším zpožděním. Prorektor VŠH vyjádřil naději, že alespoň v určitých oblastech výuky lázeňství by tomu mohlo být naopak. Situaci by mohlo pomoci zlepšit nedávno zřízené výzkumné centrum VŠH, drobným krokem k nápravě by mohl být také vědecký časopis Czech Hospitality Papers, který začala škola vydávat. Lázeňské odborníky účastnící se konference pak Nejdl vyzval ke spolupráci s VŠH na řešení aktuálních problémů českého lázeňství. Jako nejzásadnější z problémů zmínil prorektor VŠH financování lázeňské péče, resp. reformu systému zdravotní péče v ČR jako takové. Zamýšlel se například nad tím, jaký efekt, zejména v ekonomické a sociální oblasti, by mělo vyřazení lázeňské péče z veřejného zdravotnictví. Naznačil, že současný postoj Ministerstva zdravotnictví ČR je nakročením k situaci patrné například v Německu, kde došlo k fatální ztrátě odbornosti v oboru lázeňství. Zabránit tomuto stavu je podle Nejdla jedním z úkolů vysokého odborného školství.

Jedním z posledních řečníků konference byla odborná asistentka z Vysoké školy ekonomické Ing. Lena Mlejnková, jejíž příspěvek se týkal manažerského vzdělávání. Oněch pár posluchačů, kteří setrvali na konferenci až do úplného konce, seznámila s profesní strukturou pracovníků v lázeňství a připomněla, že tuto strukturu by měla kopírovat i struktura vzdělání. Pouze třetinu pracovníků v lázních představují zdravotníci, zbylé dvě třetiny by měly podle Mlejnkové profesně vzdělávat školy cestovního ruchu. V těchto zařízeních došlo v posledních patnácti letech k masivnímu nárůstu počtu míst a nová stále přibývají. Zde vidí Mlejnková možný problém, neboť poptávka po zaměstnancích v cestovním ruchu je již prakticky saturována. Je třeba si uvědomit, že v oblasti cestovního ruchu pracuje v ČR zhruba 175 tisíc osob a že každoročně získá vzdělání v tomto oboru na 10 tisíc lidí. „Problémem školství je, že většinou s velkým časovým skluzem reaguje na požadavky trhu práce,“ konstatovala Mlejnková. V závěru svého příspěvku pak přinesla přehled škol, které nabízejí vzdělání v oblasti cestovního ruchu a seznámila posluchače s možnostmi studia cestovního ruchu na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Poslední dva příspěvky Mgr. Ivany Štěpánkové, právničky Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR, a PhDr. Jany Krejčíkové, náměstkyně ředitele Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha, se týkaly profesního vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků, resp. profesního vzdělávání lékařů.

Petr Manuel Ulrych