Pojem Lašská brána Beskyd bude málokomu znám. Není čemu se divit, neboť je to pojem umělý a na mapě jej nenajdete. Co se za ním skrývá, však známé je.
Ať už je to romantické městečko Štramberk se svou dominantou, věží Trúbou a úzkými uličkami lemovanými roubenými domky a zalitými vůní cukrovinky nazývané Štramberské uši. Nebo sousední Kopřivnice, která se svým rázem zcela liší od svého atraktivnějšího souseda, ale bohatstvím skrytým v místím technickém muzeu věnovaném nejen automobilové historii značky Tatra se mu jistě vyrovná. Patří sem také nedaleká městská památková rezervace Příbor, trochu opomíjené rodiště významné osobnosti, zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda, a také malebná obec Hukvaldy se stejnojmenným hradem, rozsáhlou oborou a významným rodákem, hudebním skladatelem Leošem Janáčkem. Obce jsou to svým charakterem i turistickou nabídkou velmi odlišné, spojuje je však geografická blízkost, bohatost turisticky atraktivní nabídky a také chuť spolupracovat, a to nejen v oblasti cestovního ruchu. Proto také pojem Lašská brána nevymezuje ani tak území těchto obcí, ale slouží jako zastřešující pojmenování pro spolupráci zmiňovaných obcí v cestovním ruchu.
 Lašská naučná stezka: Kamenárka |
I když se nabízí myšlenka, že za spoluprací stojí prostředky z dotačních zdrojů Evropské unie, skutečnost je trochu složitější. Spolupráce funguje již 16 let. Tehdy před lety vzniklo i označení Lašská brána Beskyd, jež má vystihovat polohu tohoto rozlohou malého, ale turisty navštěvovaného místa. Svým umístěním v podhůří Beskyd opravdu vytváří pomyslnou bránu a zároveň je jádrem trochu neznámého etnografického regionu Lašska.
Hlavní impuls pro intenzivnější rozvoj spolupráce je ale opravdu možné spojovat s příchodem dotací z fondu EU. Právě ty iniciovaly vytvoření pozice tzv. manažera destinace, jenž by měl spolupráci koordinovat. Tato pozice, jež existuje dodnes, byla vytvořena v rámci městského úřadu Kopřivnice. Tedy v největší z obcí podílejících se na spolupráci. A Kopřivnice je po celou dobu silným iniciátorem a tahounem spolupráce. Vždyť je to i velmi logické, má přece jen větší finanční, materiálové i personální možnosti než ostatní o dost menší obce.
 Štramberk, Štramberská trúba |
Na konci roku 2007 se pracovní skupina Lašské brány Beskyd dohodla, že předloží zastupitelstvům obcí smlouvu o spolupráci pro rok 2008, a ty je schválily. Tato smlouva zajišťovala první prostředky na společné aktivity. Šlo především o určitou koncentraci peněz obcí, které měly samostatně na propagaci v cestovním ruchu, do jednou „balíku". Pro rok 2009 byla schválena takřka totožná smlouva. Od roku 2010 došlo ke změně, byly navýšeny finanční prostředky díky převedení dalších prostředků z dílčích aktivit obcí. Navíc se poprvé ostatní spolupracující obce začaly – i když spíše symbolicky – podílet na nákladech města Kopřivnice souvisejících s místem manažera destinace. Obdobně je tomu i v roce 2011.
Cílem spolupráce nejsou megalomanské projekty, ale koordinace zcela základních běžných aktivit v cestovním ruchu. Koncepce Lašské brány Beskyd spočívá především v propojení informačních center, vytvoření společné databáze a zajištění přenosu základních turistických informací, aby byly turistům a návštěvníkům dosažitelné. Společný rozpočet je velmi malý, proto je snaha využívat synergii a spojovat několik cílů najednou.
 Technické muzeum Tatra |
Ideálním nástrojem jsou různé soutěže a hry, které zdánlivě mají pouze pobavit návštěvníky i místní. Takovým způsobem Lašská brána získala takřka zadarmo své logo, nakupuje fotografie pro propagační účely za zajímavé ceny, získává hodnocení restaurací nebo testuje programy. Efekt spolupráce spočívá především v racionálnějším využití finančních prostředků díky společné propagaci a vytváření společných produktů. Nyní obce jednají o tom, zdali by Lašská brána neměla mít právní subjektivitu a jaké bude její postavení ve vztahu k vznikajícímu destinačnímu managementu turistické oblasti Beskydy-Valašsko.
Výsledky výzkumu mezi návštěvníky Lašské brány Beskyd
V roce 2010 i 2011 provedly obce Lašské brány Beskyd průzkum mezi návštěvníky oblasti, kterého se zúčastnilo 781, resp. 595 respondentů. Výsledky jsou v obou letech až na drobné procentní změny obdobné, tudíž v obecné rovině lze závěry interpretovat společně.
Na základě výsledků výzkumů můžeme konstatovat, že do Lašské brány Beskyd přijíždějí turisté z různých regionů, muži i ženy všech věkových kategorií, většinou středoškolsky nebo vysokoškolsky vzdělaní. Polovina z nich váží cestu delší než 100 km, polovina je z kratší vzdálenosti. Většina návštěvníků přijíždí do Lašské brány Beskyd autem. Na základě délky pobytu se dělí hosté na dvě skupiny. Více než polovina návštěvníků přijíždí na jednodenní výlety, druhá skupina se v regionu ubytovává na dvoudenní až týdenní pobyty. Mnoho z turistů přijíždí opakovaně a většina zamýšlí se v budoucnu vrátit. Při svém pobytu v regionu se průměrná útrata na osobu a den pohybovala okolo 500 Kč.
 Příbor – náměstí |
Informace při rozhodování o místě trávení své dovolené či krátkodobého odpočinkového pobytu čerpají turisté z internetu, dalším zdrojem jsou reference od přátel a známých, poté přicházejí na řadu informace z médií. Turistická informační centra turisté využívají až v momentě výběru destinace a její návštěvy.
Top 10 Lašské brány Beskyd
|
Pozitivně se jeví kladné hodnocení služeb cestovního ruchu poskytovaných v oblasti. Většina návštěvníků je s ubytovacími službami, úrovní veřejného stravování, péčí o čistotu a pořádek a s dalšími službami spokojena. Nejlépe hodnocenou kategorií výzkumu byla vstřícnost místních lidí k návštěvníkům.
Text: -lf-; Foto: Lašská brána Beskyd
