Krize v letectví stále nekončí

Aktuální zprávy ze světa letecké dopravy hovoří, bohužel, nekompromisně – pokles poptávky po letenkách letos pokračuje a nikdo zatím není schopen předpovědět, kdy se zastaví. Odvětví je postiženo víc než po 11. září 2001. Není divu, že letecké společnosti přistupují k úsporným opatřením.

„Krize v letecké dopravě i nadále hledá své dno.“ Těmito slovy začíná tzv. All In Report, tedy zpráva o stavu odvětví, kterou v červenci vydaly České aerolinie. A opravdu nejde o veselé čtení. Dosavadní výsledky přepravy podle této zprávy naznačují, že pokles počtu cestujících ještě potrvá. Materiál sice pracuje s daty pouze za první letošní čtvrtletí, že by ale v druhém kvartálu došlo k nějakému rapidnímu zlepšení situace, se předpokládat nedá.

Statistiky jsou neúprosné. Evropská asociace leteckých společností (AEA) kupříkladu zaznamenala za první čtyři měsíce letošního roku meziroční pokles počtu přepravených cestujících o 8,2 procenta. Jak se úbytek poptávky projeví na hospodářských výsledcích aerolinií, je nabíledni. Mezinárodní asociace leteckých přepravců (IATA) předpovídá pro letošní rok ztrátu odvětví ve výši 9 miliard amerických dolarů. Průměrný celoroční pokles přepravy má dosáhnout osmi procent a výnosy aerolinek klesnout o patnáct procent. Generální ředitel IATA Giovanni Bisignani to komentoval slovy o tom, že půjde ještě o horší krizi než po událostech z 11. září 2001. „Toto je nejtěžší situace, které odvětví kdy čelilo. Jsem realista a nevidím fakta na podporu optimismu. Neexistuje žádný novodobý precedens k současnému ekonomickému zhroucení. Svět se změnil,“ cituje All In Report Českých aerolinií Bisignaniho. Podobně pak hovořil také generální sekretář AEA Ulrich Schulte-Strathaus: „Na našich klíčových trzích v Evropě, Severní Americe a Dálném východě sledujeme mnohem větší propad, než je průměr trhu. Další pokračování pro nás může přinést ještě mnohem horší scénář.“

Business class táhne ke dnu

Globální hospodářské potíže se nepodepsaly na všech leteckých přepravcích stejnou měrou. Jsou i tací, kteří naopak zaznamenali nárůsty přepravených cestujících. Nepřekvapí jistě informace, že se jedná vesměs o nízkonákladové přepravce operující především v západní Evropě. Příkladem mohou být irský Ryanair či britský easyJet. Světové aerolinky operující na evropském trhu (British Airways, Lufthansa nebo Air France – KLM) se prý potýkají zejména s poklesem u business klientely, která se na jejich výnosech podílí až padesáti procenty. Evropské středně velké aerolinie pak čelí poklesu všech segmentů cestujících, a to více než o deset procent.

Je vcelku přirozené, že stále větším problémem se ukazují být výsledky přepravy cestujících v prvních třídách leteckých společností. Právě v této oblasti se naplno projevují úsporná opatření zejména velkých nadnárodních firem. Cestování v business class je zkrátka a dobře pro stále větší počet podniků luxusem, který je v době škrtání výdajů prakticky neodůvodnitelný či neomluvitelný. Meziroční pokles přepravy v prvních a obchodních třídách se v prvním čtvrtletí pohyboval okolo dvaceti procent. Výnosy aerolinií z tohoto segmentu se přitom snížily o 44 procent.

Jak uvádí All In Report ČSA, vůbec největší propad cestujících v business class zaznamenala v dubnu kvůli prasečí chřipce Střední Amerika (-40 procent), linky v rámci Evropy si připsaly druhý největší pokles, a to o 33 procent (zde se projevil mj. časový posun Velikonoc). O změnách preferencí a chování cestujících pak prý svědčí kromě jiného také fakt, že letos v březnu překonala low-cost společnost Ryanair objemem přepravy tradiční Lufthansu a stala se v tomto parametru vůbec největší leteckou společností v Evropě.

Trnitá cesta ze ztrát

Odbornými i laickými médii se v posledních měsících šířily zprávy o tom, jak si vede ta která letecká společnost. Také u nás se psalo o tom, že České aerolinie vykázaly za první čtvrtletí více než miliardovou ztrátu a vina byla svalována na špatné manažerské postupy vedení národního dopravce. Jenže situace není zdaleka tak černobílá, do červených čísel se v prvním čtvrtletí dostalo velké množství aerolinek. A do mnohem hrůznějších – čtvrtletní ztráta Delta Air Lines činila v přepočtu asi 14,52 miliardy korun! „Ztratili jsme několik let růstu a výnosy jsou pod silným tlakem. Letecké společnosti jsou v udržovacím režimu. Prioritami jsou snižování nákladů a zachování hotovosti,“ glosoval aktuální situaci Giovanni Bisignani.

Propouštění, snižování platů, odprodej letadel – to je bohužel smutná realita mnoha leteckých společností světa. Cesta k záchraně obchodu vede pouze skrze pověstný churchillovský koktejl namíchaný z krve, dřiny, slz a potu. A bolestná bude nejen pro aerolinie jako takové, ale samozřejmě i pro jejich zaměstnance, akcionáře a další. V této souvislosti je třeba poznamenat, že kritika managementu ČSA za plán na propuštění 860 zaměstnanců není úplně fér. S tímto nepopulárním krokem se setkal také personál řady dalších společností. Výběr z protikrizových opatření vybraných aerolinií přináší tabulka.

Aerolinie zkrátka hledají možnosti úspor, kde mohou. A ve svých prohlášeních otevírají cesty, které by jim mohly pomoci. „Břímě nemůže ležet jen na leteckých společnostech. Všichni partneři v hodnotovém řetězci musí být připraveni na změny – snižování nákladů a zvyšování efektivnosti. Příliš často se však děje pravý opak. Již v letošním roce jsme svědky nárůstu nákladů u letišť a leteckých navigačních služeb o 1,5 miliardy dolarů. To je velmi nezodpovědné v dobrých časech a zcela nepřijatelné zneužívání monopolního postavení v době krize,“ naznačil generální ředitel CEO IATA Giovanni Bisignani jednu z cest, kam by se mohly aerolinie s dalším plánováním úspor a vyjednáváním obrátit.

Výhled? Pohled do černé díry

O tom, jaká budoucnost letecké společnosti čeká, se dá v tuto chvíli pouze spekulovat. Výsledky za druhé čtvrtletí, do kterého někteří odborníci vkládali mírné naděje, nebyly v době uzávěrky tohoto vydání ještě známy. Bylo by nejspíš ale bláhové očekávat, že během léta došlo k nějakému radikálnímu zlepšení situace. „Ve výhledu do blízké i vzdálenější budoucnosti je řada proměnných. Letecké společnosti musí být připraveny na několik scénářů vývoje a není vyloučeno, že v případě dalších poklesů budou nuceny sáhnout k dalším, razantnějším úsporným opatřením, kterými trvale přizpůsobí svou velikost aktuální velikosti trhu, a to zejména už snížením nabízené kapacity a s tím souvisejícími úspornými interními programy včetně zeštíhlení leteckých společností, a to i personálního,“ uzavírají autoři All In Reportu Českých aerolinií.

Nezbývá než doufat, že nejčernější z možných scénářů zůstane pouze na papíře. Koneckonců jisté signály hospodářského oživení (nebo alespoň zpomalení recese) v posledních týdnech přicházejí z různých koutů světa. Z USA dokonce zazněla jen těžko uvěřitelná zpráva o tom, že tam recese již skončila. Tak uvidíme. V českých médiích se zatím psalo jen tolik, že pád průmyslu v červnu výrazně zvolnil. I to je částečně dobrá zpráva. Tedy pokud to neznamená, že se stal volným…

Text: Petr Manuel Ulrych s využitím All In Reportu ČSA
Foto: Pablo Barrios


Reakce národních přepravců na krizi

Aerolinie Opatření
Aeroflot Propustí až 6 tisíc zaměstnanců
Sníží vedení na polovinu
Air France – KLM Propustí až 3 tisíce zaměstnanců
British Airways Jednají o nových pracovních podmínkách a o plošném snížení platů
Navrhli zaměstnancům pracovat měsíc bez mzdy (800 přijalo)
Nevyplatí manažerské bonusy
Sníží přepravní kapacitu o 4 %
Vyřadí z provozu až 16 letadel
Zmrazí základní platy zaměstnanců
Delta Air Lines Sníží přepravní kapacitu na domácích linkách o 10 %
Sníží přepravní kapacitu na mezinárodních linkách o 15 %
Japan Airlines Sníží přepravní kapacitu na mezinárodních linkách o 10 %
Lufthansa Plánují úspory asi 300 mil. eur
Sníží mzdové náklady
Vyřadí z provozu 25 letadel
SAS Group Propustí 500 zaměstnanců
Vyřadí z provozu 8 letadel
United Airlines Propustí 600 letušek a stevardů

Zdroj: Newton Mediaresearch