Podle vývojových tendencí, které se projevily v první polovině letošního roku v mezinárodním cestovním ruchu, již odeznívá krize vyvolaná teroristickými událostmi ze září minulého roku. Návrat k růstovému stavu, který se v cestovním ruchu projevoval před krizí, se očekává v průběhu třetího a čtvrtého čtvrtletí letošního roku. Potvrdily to i údaje o vývoji na počátku letošního roku. Návrat k předkrizovému stavu v Evropě, Africe, západním Středomoří a v karibské oblasti by měl proběhnout již v průběhu letošního července až září.
Podle vývojových tendencí, které se projevily v první polovině letošního roku v mezinárodním cestovním ruchu, již odeznívá krize vyvolaná teroristickými událostmi ze září minulého roku. Návrat k růstovému stavu, který se v cestovním ruchu projevoval před krizí, se očekává v průběhu třetího a čtvrtého čtvrtletí letošního roku. Potvrdily to i údaje o vývoji na počátku letošního roku. Návrat k předkrizovému stavu v Evropě, Africe, západním Středomoří a v karibské oblasti by měl proběhnout již v průběhu letošního července až září.
Počet příjezdů v mezinárodním cestovním ruchu (podle údajů, které měl sekretariát WTO k dispozici do konce června) poklesl v roce 2001 o 0,6 % na 692,7 mil. osob, což bylo výjimečným jevem v nepřetržitém růstovém trendu cestovního ruchu od druhé světové války. (Pokles příjezdů však nedosáhl takové úrovně, která se očekávala ještě počátkem letošního roku, kdy se předpokládalo snížení více jak dvojnásobné. Bylo to ovlivněno zejména příznivějším vývojem v některých evropských zemích a v Číně.) K největšímu poklesu došlo v regionu Jihovýchodní Asie a Ameriky, a to o 6,3 %, resp. 5,9 -%, dále v oblasti Středního východu o 3,1 % a v Evropě o 0,6 %. Naopak růst se projevil v regionu Východní Asie a Pacifiku o 5,5 % a v Africe o 3,8 %.
Důsledky krizového vývoje se projevily i v pořadí nejvýznamnějších destinací, jak je patrné z uvedeného přehledu TOP 15 světových turistických destinací.
Tab. č.1 – TOP 15 světových turistických destinací
|
Pořadí |
Země |
Počet příjezdů v mil. |
Změna 2001/2000 |
Podíl na trhu v % |
||
|
2000 |
2001 |
mil. příj. |
v % |
|||
|
1 |
Francie |
75,6 |
76,5 |
+ 0,9 |
1,2 |
11,0 |
|
2 |
Španělsko |
47,9 |
49,5 |
– 0,4 |
3,4 |
7,1 |
|
3 |
Spojené státy americké |
50,9 |
45,5 |
– 5,4 |
– 10,6 |
6,6 |
|
4 |
Itálie |
41,2 |
39,0 |
– 2,2 |
– 5,3 |
5,6 |
|
5 |
Čína |
31,2 |
33,2 |
+ 2,0 |
6,2 |
4,8 |
|
6 |
Velká Británie, Severní Irsko |
25,2 |
23,4 |
– 1,8 |
– 7,4 |
3,4 |
|
7 |
Ruská federace |
21,2 |
. |
. |
. |
. |
|
8 |
Mexiko |
20,6 |
19,8 |
– 0,8 |
– 4,0 |
2,9 |
|
9 |
Kanada |
19,7 |
19,7 |
0,0 |
– 0,1 |
2,8 |
|
10 |
Rakousko |
18,0 |
18,2 |
+ 0,2 |
1,1 |
2,6 |
|
11 |
Německo |
19,0 |
17,9 |
– 1,1 |
– 5,9 |
2,6 |
|
12 |
Maďarsko |
15,6 |
15,3 |
– 0,3 |
– 1,5 |
2,2 |
|
13 |
Polsko |
17,4 |
15,0 |
– 2,4 |
– 13,8 |
2,2 |
|
14 |
Hong Kong (Čína) |
13,1 |
13,7 |
+ 0,6 |
5,1 |
2,0 |
|
15 |
Řecko |
13,1 |
. |
. |
. |
. |
Pramen: WTO (podle ůdajů, které byli k dispozici do června 2002)
K největšímu poklesu příjezdů došlo v roce 2001 ve Spojených státech amerických – v celoročním průměru o 10,6 %. Spojené státy tak poklesly na třetí místo v pořadí světových destinací. První příčku si tradičně udržela Francie, kde se dokonce projevil celoroční přírůstek příjezdů (vliv turistiky prostřednictvím pozemní dopravy), na druhé místo postoupilo Španělsko. Mezi největšími destinacemi došlo dále k růstu příjezdů v Číně.
Budoucí vývoj je podnikateli v cestovním ruchu hodnocen optimisticky – cestovní ruch opět prokázal, že patří mezi nejodolnější ekonomické aktivity. Po odeznění krizových jevů se poptávka opět vrací do normálních kolejí. Přestože turistická poptávka pozvolna roste, loňská krize se trvale zapsala do letecké dopravy. Mnoho významných leteckých společností, jako např. Sabena, Swissair, Air Afrique a nyní i American Airlines, nepřekonalo pokles poptávky a finanční dopady a dostalo se do finanční krize a zaniklo. Jejich místa, zejména v Evropě, převzaly nové společnosti s nízkými tarify a regionální dopravci, ale v méně rozvinutých oblastech světa letecká doprava zůstává pro cestovní ruch velkým problémem. Přitom pro rozvojový svět je fungující letecká doprava životní nutností. Strach z letecké dopravy se v současnosti už považuje za okrajový problém – na některých transatlantických linkách se paradoxně projevuje dokonce nedostatek přepravní kapacity.
Krizový vývoj měl svou odezvu i v příjmech z mezinárodního cestovního ruchu, které v roce 2001 poklesly podle předběžných údajů z konce června 2002 proti předcházejícímu roku o 2,6 % na cca 463 miliard USD, což představuje pokles zhruba 12 mld. USD. (V příjmech – na rozdíl od příjezdů – je zpřesněný údaj z června horší proti předpokladu z počátku tohoto roku o jeden procentní bod). V absolutních číslech došlo k největšímu poklesu příjmů ve Spojených státech amerických – o 9,7 mld. USD a ve Velké Británii o 3,6 mld. USD. Naopak zvýšení příjmů zaznamenalo Španělsko, Rakousko, Čína a další země, jak je i patrné z tabulky TOP 15 zemí s největšími příjmy z mezinárodního cestovního ruchu.
I přes téměř dvanáctiprocentní pokles si prvé místo v pořadí příjmů z mezinárodního cestovního ruchu udržely Spojené státy americké, následovány Španělskem, Francií a Itálií.
Na celkovém objemu příjmů se v roce 2001 podílela z poloviny Evropa, následována Amerikou s 26 %, Východní Asií a Pacifikem se 17,7 %. Další regiony na celosvětovém objemu mají jen malý podíl – Afrika cca 2,5 %, Střední východ 2,4 %, Jižní Asie 1 %.
V podmínkách České republiky se ohlasy teroristických událostí projevily v posledním čtvrtletí loňského roku – přesto však příjezdy zahraničních turistů (měřeno počtem hostů v ubytovacích zařízeních) byly o 9,7 % vyšší jak v roce 2000 a rovněž tak příjmy v USD překročily předloňskou úroveň o 3,8 % (v EUR o 6,9 %).
Tab. č.2 – TOP 15 zemí s největšími příjmy z mezinárodního cestovního ruchu
|
Pořadí |
Země |
Příjmy v mld. USD. |
Změna 2001/2000 |
Podíl na trhu v % |
||
|
2000 |
2001 |
mld. USD |
v % |
|||
|
1 |
Spojené státy americké |
82,0 |
72,3 |
– 9,7 |
– 11,9 |
15,6 |
|
2 |
Španělsko |
31,5 |
32,9 |
+ 1,4 |
+ 4,5 |
7,1 |
|
3 |
Francie |
30,7 |
29,6 |
– 1,1 |
– 3,7 |
6,4 |
|
4 |
Itálie |
27,5 |
25,9 |
– 1,6 |
– 5,7 |
5,6 |
|
5 |
Čína |
16,2 |
17,8 |
+ 1,6 |
+ 9,7 |
3,8 |
|
6 |
Německo |
17,9 |
17,2 |
– 0,7 |
– 3,7 |
3,7 |
|
7 |
Velká Británie, Severní Irsko |
19,5 |
15,9 |
– 3,6 |
– 18,8 |
3,4 |
|
8 |
Rakousko |
10,0 |
12,0 |
+ 2,0 |
+ 19,7 |
2,6 |
|
9 |
Kanada |
10,7 |
. |
. |
. |
. |
|
10 |
Řecko |
| ||||