Křišťálová koule aneb trendy cestovního ruchu pro rok 2021

Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světová rada cestování a cestovního ruchu (WTTC), výzkumníci, akademici, odborníci, asociace a svazy, ti všichni vydávají zprávy a predikce ohledně možného vývoje cestovního ruchu do příštích let, kladou si otázky, kdy se odvětví vrátí na úroveň roku 2019, jak se změní poptávka a kdy důvěra a touha po cestování přemůže strach.

Pokud bychom chtěli uvést nejvýraznější změny v poptávce, ke kterým v cestovním ruchu došlo a dochází vlivem celosvětové pandemie covid-19, pak ze zcela objektivních důvodů došlo k posílení domácího cestovního ruchu, a to zejména v mimoměstských destinacích. Rostla poptávka po klidných zónách a možnosti udržovat sociální odstup. Co se nám léta nedařilo, zvýšit průměrný počet přenocování v ubytovacích zařízení, se nyní paradoxně stalo – za prvních devět měsíců roku 2019 dosahoval průměrný počet přenocování 2,6 noci, což za stejné období v roce 2020 dosáhlo hodnoty 3,1, a to i přes zavřené ubytovací kapacity v jarních měsících. Poptávka po ubytování rostla v kempech, zejména ve vlastních karavanech a apartmány byly vyhledávanější než hotely nebo penziony. Z krátkodobého pohledu lze předpokládat, že se tento trend udrží.

A co lze očekávat do budoucna? Lze předpokládat, že:

• významné oživení cestovního ruchu se neočekává v roce 2021 ale nejdříve v roce 2022 (v závislosti na vývoji bezpečné a účinné vakcíny),
• trh cestovního ruchu je, a nadále do jisté míry bude, určován právním rámcem, nebo spíše rozhodnutím nadřízených orgánů než samotnou poptávkou,
• potenciální návštěvníci a turisté se budou rozhodovat v krátkodobém horizontu s touhou po vysokém stupni flexibility ze strany poskytovatelů,
• individualizace a diferenciace poptávky se bude prohlubovat,
• poroste poptávka po vysokých hygienických standardech (i když v tom máme v cestovním ruchu jistě náskok oproti ostatním a dodržování zvýšených hygienických standardů patří dlouhodobě mezi samozřejmost),
• domácí cestovní ruch bude jistě posilovat, stejně jako cestování na kratší vzdálenosti,
• práce z domova neboli home office vyvolává poptávku po spojení práce a volného času, v zahraniční literatuře nazývané jako workation. Jedná se o pobyty v přírodě kombinované s prací,
• poptávka bude jistě ovlivněna ekonomickými dopady pandemie covid-19 na společnost jako celek. Ve vztahu k cestování se jedná zejména o nižší kupní sílu v závislosti na míře nezaměstnanosti, nedůvěru v ekonomiku, která vyvolává vyšší potřebu domácností šetřit,
• nejistota dalšího vývoje šíření koronaviru, opakující se vlny pandemie a na ně navazující restrikce vzbuzují v lidech nedůvěru a odrazují je od utrácení peněz za statky, byť příjemné, ale ne zcela zbytné,
• v případě pracovních cest lze očekávat významný pokles z důvodu jejich nahrazení virtuálním prostorem a budoucnost pořádání velkých akcí typu konferencí a kongresů je více než nejistá.

Nevypadá to na první pohled růžově. Ale jak tomu bylo mnohokrát, Fénix povstane, je na to tak nějak už zvyklý, i když tentokrát toho popáleného peří bude víc. Cesta povede přes cílenou individualizovanou nabídku pro různé mikrosegmenty vyznačující se svými potřebami a motivy k cestování. Pro některé mikrosegmenty se může například cena stát druhotným faktorem při rozhodování, a převáží vzdálenost, bezpečnost, typ ubytování apod. Znalosti IT spotřebitelů v době pandemie prudce vzrostly a lze to využít na straně nabídky, v marketingu, v nabídce virtuálních produktů doplňující ty reálné. To by bylo možné použít například u městského turismu, který se zdá být nejvíce poraženým. Jedno je ale jisté, otevřené restaurace, hotely, wellness provozy neboli vonící jídlo, měkkou postel a bublající vířivku žádná virtuální realita nenahradí.