Kraťasy z regionů – 09/2013

Vodopády na Černé Desné přírodní památkou

Novou přírodní památku mají od července v Jizerských horách. Ministerstvo životního prostředí za ni vyhlásilo vodopády na Černé Desné. ČTK o tom informoval Petr Bažant ze Sdružení cestovního ruchu Jizerské hory. Vodopády se nacházejí v údolí horského potoka mezi Desnou a přehradou Souš. „Černá Desná má v tomto úseku značný spád. Převýšení na chráněném stometrovém úseku činí asi 600 metrů," uvedl Bažant. Koryto Černé Desné je podle něj plné typických peřejí, kaskád, kotlů a především větších či menších vodopádů, které vodní proud vymodeloval do fantaskních tvarů. V údolí jsou celkem čtyři vodopády – Plotnový, Dlouhý, Bukový a Hrncový.

Sasko schválilo kandidaturu Krušnohoří do UNESCO

Vláda německé spolkové země Saska schválila podání společné nominace saských a českých hornických památek v Krušnohoří na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Oznámil to saský ministr vnitra Markus Ulbig, pod něhož příprava kandidatury spadá. Oficiálně bude přihláška odevzdána příští rok v únoru v pařížském sídle UNESCO. O zařazení na prestižní seznam by pak organizace měla rozhodnout v létě 2015. Do projektu Hornické kulturní krajiny Krušnohoří se na saské straně zapojilo 44 míst se zhruba 500 historickými objekty dokládajícími osmisetletou hornickou tradici v regionu. V Česku je podle oznámení Ulbigova úřadu doplňuje dalších devět objektů, jež se ke kandidatuře na české straně připojily. Ty se nacházejí v Krupce a Měděnci v Ústeckém kraji a v Jáchymově, Horní Blatné, Abertamech a Božím Daru na Karlovarsku.

Znojmo otevřelo Muzeum Velké Moravy

Více než dvacetiletý archeologický výzkum na znojemském Hradišti sv. Hypolita představuje Muzeum Velké Moravy ve Znojmě, otevřené v červenci. I když je hradiště ve srovnání s ostatními centry Velkomoravské říše méně známé, muzeum dokládá, že mezi ně patří. ČTK to řekl tvůrce expozice a vedoucí výzkumu na hradišti Bohuslav Klíma. Hradiště se tyčí na svahu nad Dyjí. Důležitým zdrojem informací o něm je rozsáhlé pohřebiště. Vědci předpokládají, že by jej mohlo tvořit až 1 500 hrobů. Za uplynulých šest let jich prozkoumali 550. Některé nálezy jsou unikátní. Na hradišti byly zatím nalezeny pozůstatky dvou kostelů. Základy jednoho z nich byly vyzděny z kamenů nad okolní terén a zvýrazněny. V tomto areálu byla v uplynulých dnech odhalena socha knížete sv. Rostislava, který pozval věrozvěsty na Velkou Moravu. Expozice vznikla za milion korun a zaplatila ji znojemská radnice s Jihomoravským krajem.

Letovice: keltský skanzen Isarno opět otevřen

V Letovicích na Blanensku se po tříleté přestávce otevřel keltský skanzen Isarno. Jeho noví provozovatelé ze sdružení Keltoi chtějí zahájit s veřejností diskusi o tom, jakou podobu by měli dát chátrajícímu skanzenu při jeho obnově. Radnice nedávno zvažovala jeho demolici. Oprava skanzenu přijde na dva až pět milionů korun, řekl ČTK za provozovatele Václav Horák. „Nadále z něj chceme mít keltský skanzen, možná by ale mohl nově představovat také římské a hlavně germánské osídlení Moravy," doplnil Horák. Úpravy skanzenu budou rozsáhlé. Tvoří jej 12 budov postavených ze dřeva, proutí, bláta, hlíny a kamení. Mnohé z nich se v uplynulých třech letech, kdy radnice hledala pro toto zařízení nového uživatele, začaly rozpadat. Většina budov je neopravitelná a bude nutné je strhnout.

Jde o kopie keltských staveb objevených archeology nejen v republice, ale v celé Evropě. Poškozenou střechu má také budova s kruhovým půdorysem, která sloužila jako restaurace a hlavní centrum zařízení. Pozůstatky originálu se našly v Irsku.

Text: -čtk- a -red-
Foto: Petr Manuel Ulrych