Více výsledků...
Podstatná část stezky vznikla v bývalém továrním areálu v místech, kde se v červenci bude konat festival Colours of Ostrava. Mluvčí sdružení Dolní oblast Vítkovice Eva Kijonková řekla, že náklady na vybudování stezky činily desítky tisíc korun, které sdružení poskytlo z vlastních zdrojů. Partnery sdružení jsou mimo jiné město Ostrava a Moravskoslezský kraj. „Odstraňovalo se oplocení bývalého továrního areálu, náletové dřeviny a plevel, upravoval se terén. Větší náklady se vynaložily už před dvěma lety, když se areál připravoval na Colours," řekla Kijonková.
Část industriální Dolní oblasti Vítkovic, v níž skončila výroba surového železa v roce 1998, je národní kulturní památkou. Jantarová stezka vede okolo místa, kde už dvakrát byla hlavní scéna festivalu Colours of Ostrava, dozadu ke kolejišti, kde byl dříve plot. Kolem nádraží Ostrava-střed pak lidé dojdou k lávce přes železniční trať k nákupnímu centru Nová Karolina Park a přes čtvrť Nová Karolina do centraměsta. Cesta z Dolní oblasti na centrální Masarykovo náměstí se dá svižnou chůzí zvládnout přibližně za 20 minut.
Prostřednictvím Regionálního operačního programu Severovýchod by mělo jít do rozvoje měst a do podpory turistiky v Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji dalších téměř 91 milionů korun. O peníze by se mělo podělit 14 projektů. Například Hradec Králové dostal dotaci přes pět milionů korun na vybudování parku Skleněnka ve vnitrobloku v centru města. Dotace schválil výbor regionální rady, informovala ČTK mluvčí ROP Severovýchod Silvie Špryňarová. Deset projektů dostane celkem 39 milionů korun na propagaci a marketing v cestovním ruchu. Například přes čtyři miliony korun dostane liberecké hejtmanství na projekt zvýšení povědomí o zajímavostech v Libereckém kraji. Přes tři miliony korun získal Svazek měst a obcí Krkonoše na zviditelnění Krkonoš a Podkrkonoší. Královéhradecký kraj dostane přes sedm milionů korun na podporu cestovního ruchu v kraji. Podporu na propagaci dostaly i subjekty působící v Kladském pomezí, Orlických horách či v Českém ráji. V době vyhlášení výzvy pro cestovní ruch byla k dispozici částka jen 14 milionů korun, ale díky úsporám v projektech vzrostla na více než 65 milionů korun. „Proto mohl výbor schválit všechny projekty, které splnily podmínky dané operačním manuálem," uvedl předseda Regionální rady Severovýchod a liberecký hejtman Martin Půta.
Geopark Železné hory by měl mít v budoucnu čtyři vstupní brány na všech světových stranách, které turistům představí zajímavosti unikátní lokality. Návštěvnická a vzdělávací centra se už připravují v Chrudimi a Proseči. ČTK o tom informoval Jan Doucek ze Společnosti přátel Železných hor. „Severní brána vznikne na Podhůře, město Chrudim tam připravuje vzdělávací a návštěvnické centrum. Východní brána bude v Pasíčkách, místní části Proseče. O jižní a západní bráně se teprve uvažuje, ještě nemáme vymyšlené přesné místo ani jejich náplň," řekl Doucek. Východní bránu chystá Záchranná stanice Pasíčka. Zaměří se na geologii a dinosaury. „Dostali jsme příslib dotací z Unie, celkem to bude stát asi sedm milionů korun, milion musíme sehnat. Pomáhá nám kraj a oslovili jsme firmy. Připravujeme projektovou dokumentaci. V září bychom teoreticky mohli začít stavět," řekl Josef Cach ze stanice. „Může to být pro region přínosný projekt. Proseč se vydala cestou rozvoje cestovního ruchu, tohle je další navazující věc," uvedl starosta Proseče Jan Macháček. Chrudimská radnice připravuje výstavbu takzvané lesovny u vstupu do rekreačních lesů Podhůra. Měla by sloužit jako návštěvnické a informační centrum a byt hajného. Celkové náklady se odhadují na zhruba 20 milionů korun.
V Jizerských horách vzniká společný česko-polský projekt Jizerská ves, který chce návštěvníky seznámit s kulturním, historickým a přírodovědným dědictvím regionu. Cílem je vybrat a propagovat síť takzvaných ekomuzeí na obou stranách hranice, řekla ČTK Stanislava Čejková z infocentra v Kořenově na Jablonecku. Nápad přišel z polské Staré Kamenice, která je partnerským městem Kořenova. Nejde o první projekt, který obce realizují, tento se ale neomezuje jen na jejich území. Do projektu se už zapojilo 36 subjektů na obou stranách hranice. „Zatím vznikly informační letáčky, do hlavní turistické sezony bychom rádi připravili i mapu se zapojenými subjekty pro ty, kdo chtějí poznat historii a zajímavosti regionu," vysvětlila Čejková. Na české straně je do projektu zapojeno 15 muzeí a dalších subjektů. Cílem projektu je podle Čejkové ucelená nabídka pro návštěvníky na obou stranách hranice. Hlavně Poláci mají podle ní stále větší zájem poznávat českou stranu Jizerských hor. „Polských turistů tady rok od roku přibývá, do projektu už se na polské straně zapojil i cech průvodců, kteří nabídnou síť ekomuzeí do turistických zájezdů," dodala. Informace najdou turisté i na společných stránkách projektu www.izerskawies.com a na Facebooku.
Loď Porta Bohemica, která kotví v Litoměřicích a byla využívána k vyhlídkovým plavbám po Labi, ukončila provoz. Hlavním důvodem jsou škody a provozní ztráty zhruba tři miliony korun, způsobené loňskou povodní. ČTK to řekl její provozovatel Karel Svoboda. „Snažili jsme se sehnat strategického partnera, který by pomohl ztráty zacelit. Přestože jsme jej našli, tak nám těsně před zahájením sezony spolupráci a kapitálový vstup odmítl. Vzhledem k těmto skutečnostem si již nemůžeme dovolit krýt další případnou špatnou sezonu, takže služby v oblasti osobní lodní dopravy již nadále nebudeme poskytovat," uvedl Svoboda.
Od roku 2009 loď přepravila zhruba 55 000 pasažérů. Až do loňska ji provozovala Labská paroplavební společnost. Na jejím chodu se podílely okolní obce včetně Roudnice nad Labem, Štětí, Lovosic nebo Ústí nad Labem. Loď Porta Bohemica se zřejmě vrátí do Německa, kde byla kdysi vyrobena. Majitelé jednají s německým partnerem o jejím prodeji. Osobní lodní doprava ale z Litoměřic možná nezmizí úplně. „Sháníme provozovatele s menší lodí, který by mohl plavby po Labi pořádat i za současných ekonomických podmínek," uvedl Svoboda. Věří tomu, že se to podaří už v nadcházející turistické sezoně.
Mění se po desítkách let, nejstarší pocházejí ze 60. let. Návštěvníci poprvé uvidí v jihlavském muzeu všechno, co by v regionálním muzeu tohoto typu měli najít – historii regionu od nejstarší po nejnovější a zároveň prezentaci živé i neživé přírody. Novinářům to řekl ředitel muzea Karel Malý. Pro návštěvníky by se nové expozice měly otevřít od září. Náklady na projekt dosáhnou přibližně 12,5 milionu korun. Převážnou část uhradí peníze z regionálního operačního programu, mimořádnou dotací přispěl jako zřizovatel Kraj Vysočina. Různě intenzivními změnami projdou všechny muzejní expozice. „U těch novějších to bude jen částečná obměna, jiné budou změněny zcela nebo vzniknou i expozice úplně nové," řekl Malý. Zřejmě nejrazantnější změny se dočkají expozice živé přírody; původní byly v muzeu instalovány už v 60. letech. Nové budou expozice nejstarších a nejnovějších dějin Jihlavska. Návštěvnický komfort zvýší vícejazyčný audioprůvodce a nové propagační materiály. Řada exponátů bude mít interaktivní charakter.
Rekonstrukce skanzenu v Kouřimi na Kolínsku za více než 100 milionů korun si vyžádá jeho uzavření na více než jeden rok. Stavební práce, které budou zahrnovat restaurování a postavení nových památek lidové architektury, začnou v červnu. Znovu se muzeum lidových staveb otevře pravděpodobně adventními programy v prosinci 2015, řekl ČTK ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Rišlink. Ve skanzenu nyní stojí devět objektů, v budoucnu by jich tam mělo být kolem 30. Při nadcházející rekonstrukci se postaví osm nových větších objektů, moderní vstupní budova do areálu a menší sakrální památky, jako například kaple nebo mariánský sloup. Vybudují se také nové cesty a rozvody inženýrských sítí. Asi 85 procent nákladů na rekonstrukci zaplatí evropské fondy, zbytek uhradí kraj.
Třináctitisícový Tachov začal stavět pětadvacetimetrovou rozhlednu za deset milionů korun. Otevře ji do konce září. Město na ni získá zhruba devět milionů korun z evropského programu ROP. Vížka bez obsluhy, která bude přístupná celoročně a zdarma, bude ocelová, pouze přízemí má být z betonu obloženého kamenem. „Na noc ji budeme zamykat a kvůli vandalům ji ohlídá kamerový systém. Na střeše bude webkamera, a na stránkách města se tak mohou lidé on-line podívat, jaký je momentálně rozhled," uvedl starosta. Z věže bude vidět až do Německa i na všechny kopce Českého lesa. Radnice ještě do otevření opraví za své peníze na vrchu Vysoká okolí památníku boje husitů u Tachova v roce 1427. V červnu se otevře také rozhledna na Havranu v Českém lese, 18 kilometrů od Tachova. Obě přispějí k příchodu turistů do dříve opomíjeného příhraničí. Nebudou si konkurovat, z každé je vidět úplně jiné území, řekl ČTK starosta Ladislav Macák.
Text: -čtk- a -red-
Foto: Destinační agentura České středohoří, Lukáš Mižoch, ŠJů / Wikimedia Commons
Ajeto Lindava, Preciosa, Rautis i Lasvit: kam na Liberecku za sklem a šperky, ceny exkurzí a kdy se konají otevřené dny.
EuroVelo 13 po Česku: 800 km podél bývalé hranice. Šumava, jižní Morava, značení i tipy na etapy pro cykloturisty.
Výpustek 2026: 3 trasy, ceny, rezervace zážitkové trasy i historie krytu. Vše, co potřebujete vědět před návštěvou.
