Česká republika se ve světovém žebříčku oblíbenosti těší stabilnímu zájmu kongresového turismu, o čemž svědčí její aktuální 31. místo. Dlouhodobě přitom nejvíce láká Praha, která nabízí nejen kvalitní kapacity, ale i historický a kulturní genius loci. Celý trh se však nachází v útlumu, a tak je otázkou, jak vrátit konference na výsluní. V Čechách se aktuální diskuse točí kolem Kongresového centra Praha a veletržního areálu v Brně.

Za významnými kongresy putujícími světem ročně vyrazí na 4,5 milionu delegátů. Přes polovinu návštěvníků přitom zamíří do Evropy. Mezi top kongresovými destinacemi nalezneme Paříž, Vídeň, Barcelonu či Berlín, z mimoevropských měst se do první desítky dostal jen Singapur a Peking. Praha se tradičně pohybuje do 15. místa pomyslného žebříčku.

Graf 1 – Konferenční centra v ČR dle jejich kapacity (kapacita největšího sálu)

Zdroj: TLT benchmark KPMG Česká republika

Nejčastěji se účastníci kongresů dle statistiky asociace ICCA setkají na zdravotnických konferencích – ty tvoří 17 procent všech pořádaných akcí. V poslední dekádě pak razantně vzrostly konference zaměřené na technologie, které jsou nyní druhým nejčastějším typem. Naopak klesající trend vykazují vědecké konference, dnes na třetím místě. Poměrně nízký počet rotujících kongresů evidujeme v oblasti pro rozvoj společnosti velmi důležité – v managementu a ekonomice.

Konference se množí, mají ale méně hostů

Celosvětově se ale odvětví potýká s poklesem zájmu. Zatímco počet konferencí se za 50 let více než ztřicetinásobil, velikost konferencí vyjádřená průměrným počtem účastníků se stále zmenšuje. V 60. letech se konference účastnilo průměrně cca 1 200 návštěvníků, v posledních pěti letech to ale bylo již jen 424 delegátů na jeden kongres. Obdobná situace je i v České republice. Krizový rok 2008 znamenal meziročně téměř 20procentní pokles v počtu účastníků na akci a od té doby se nepodařilo přilákat je zpět. Rozdíly přitom vidíme i v meziročním srovnání za poslední tři roky.

Tab 1 – TOP 20 kongresových měst světa dle počtu akcí v letech 2008–2012

Zdroj: ICCA

Praha stále hraje prim

Hlavní město je dlouhodobě největším tahounem českého kongresového turismu. Nalezneme zde celých 30 procent všech konferenčních center v České republice, což představuje 37procentní podíl všech konferenčních kapacit (místa v sálech a saloncích). Na druhém místě je Jihomoravský kraj, ve kterém láká především Brno, i když v tomto kraji nalezneme zajímavá a atraktivní konferenční zařízení i v menších městech. V tomto regionu se nachází devět procent konferenčních center s 15 procenty podílu na všech kapacitách.

Graf 2 – Konferenční centra v ČR dle jejich lokace (kraje)

Zdroj: TLT benchmark KPMG Česká republika

Konferenčním místům vévodí s podílem 63 procent na celkové kapacitě konferenčních prostor komplexní konferenční centra, 18 procent připadá na čtyřhvězdičkové hotely, hotely se třemi hvězdičkami mají 13procentní podíl. Čtvrtina konferenčních center má největší sál s kapacitou 50–90 míst, pětina 100–199 míst. Nad tisíc míst v největší konferenční místnosti má jen pět procent center.

Graf 3 – Vývoj průměrného počtu akcí na 1 objekt a průměrného počtu účastníků na 1 akci v období leden–srpen 2013 v porovnání s obdobím leden–srpen 2011 a 2012

Zdroj: TLT benchmark KPMG Česká republika

Praha žije Kongresovým centrem, Brno veletržním areálem

Přes 550 konferencí každý rok, na každé téměř 250 hostů. Zní to lákavě, ale ani české metropoli se nevyhýbají problémy celého odvětví, které si žádají strukturální změny. Tématem číslo jedna je budoucnost Kongresového centra na Vyšehradě. Do jeho současné neradostné situace serozhodl stát razantně zasáhnout tím, že převezme cca 70procentní podíl na společnosti. Za to pomůže našemu nejvýznamnějšímu kongresovému objektu splatit dluhopisy ve výši 55 mil. eur, a tím KCP zachrání od konkurzního řízení. Cílem je uspořit centru desítky až stovky milionů korun, které namísto na splácení dluhů půjdou na restrukturalizaci a rekonstrukci centra. Mezi prvními investičními kroky by měla být opatření ke snížení spotřeby energií. Další na řadě je optimalizace výstavních ploch.

Zdroj: ICCA

Co dál s veletržními a výstavními prostory řeší i druhé největší město vČesku. Veletrhy Brno by se měly po letech vrátit z majetku Messe Düsseldorf do vlastnictví města, které dosud mělo 34procentní podíl. Pokud se tak stane, bude muset Brno promyslet, jak areál co nejlépe využít. Představitelé města budou muset především řešit optimální využití areálu a všech na něm stojících pavilonů a výstavních prostor. Současné poptávce dostačují moderní haly, a proto zejména původní pavilony B a E nejsou efektivně vytíženy. Nabízí se změna jejich využitípro jiné, např. volnočasové či sportovní účely.

Řešením je restruktu­ralizace

Kongresovému turismu může pomoci restrukturalizace. V kurzu jsou multifunkční centra s flexibilním uspořádáním sálů a salonků a s širokou nabídkou návazných konferenčních služeb. Důležitá je také schopnost destinace, tedy kongresového místa či města, nabídnout doprovodný program, jako je uvítací večer, kulturní či sportovní aktivity apod. Samozřejmě, vše musí být podpořeno moderním vybavením a špičkovými službami s přívětivým personálem.

Autorem textu je Ondřej Špaček Associate Manager, služby pro cestovní ruch a volnočasové aktivity, KPMG Česká republika   www.kpmg.cz

PROJEKT TLT BENCHMARK

Uvedená data přinesl projekt TLT Benchmark společnosti KPMG Česká republika, který shromažďuje data o cestovním ruchu přímo od subjektů, jež v této oblasti působí. Ty mohou jednou měsíčně vkládat svá data do webové aplikace na internetových stránkách www.tltbenchmark.eu a výměnou za ně dostávají souhrnné reporty se statisticky zpracovanými údaji, které podnikatelům v cestovním ruchu slouží jako cenný zdroj informací, a usnadňují jim tak orientaci na současném trhu.

Veškerá data jsou shromažďována s důrazem na naprostou diskrétnost, a nemůže tak dojít k úniku mnohdy citlivých informací směrem ke konkurenci.

www.tltbenchmark.eu