Kongresový cestovní ruch

Kongresový cestovní ruch je ekonomicky efektivní a prestižní záležitostí. Jedná se totiž o aktivity, na jejichž vývoji se již dlouhou dobu neprojevují výraznějším způsobem ekonomické tlaky, recese, změny devizových kurzů. Druhým významným rysem je skutečnost, že jde o formu cestovního ruchu z ekonomického hlediska pro hostitelskou zemi, či pro hostitelské město velmi přínosnou. Účastníci kongresů obvykle více utrácejí než „normální“ turisté, jsou ubytováni v hotelích vyšších tříd.

Kongresový cestovní ruch není tedy pouze zdrojem finančních přínosů, ale také tvůrcem tisíců pracovních paříležitostí. Kromě efektu přímého obratu tato část cestovního ruchu vyvolává potřebu řady dalších doplňkových služeb, které jsou s pořádáním kongresů, veletrhů a podobných akcí spojeny. Pro město, v němž se kongres koná, to znamená vysoký ekonomický přínos. Je to dáno tím, že účastník kongresu utratí v průměru dvakrát až třikrát více peněz než ostatní běžní účastníci cestovního ruchu. Další význam této formy cestovního ruchu vyplývá z toho, že značná část kongresů se koná mimo hlavní sezonu, nejvíce oblíbené jsou měsíce září, červen, květen. Dochází tedy k určitému potlačení sezonnosti v cestovním ruchu, jehož přínosem je rovnoměrnější vytížení kapacit. Stát si pořádáním velkých mezinárodních kongresů rovněž upevňuje svou prestiž.

O kongresovou turistiku na špičkové úrovni je mezi vyspělými státy a světovými městy velký zájem. Počet kongresových akcí a počet účastníků v kongresovém cestovním ruchu není oficiálními statistikami sledován – vývoj těchto aktivit sledují různé mezinárodní instituce. Mezi nejvýznamnější v této oblasti patří Unie mezinárodních asociací (Union of International Association), která již přes 50 let monitoruje vývoj v uspořádání nejvýznamnějších mezinárodních kongresů. Jde o kongresy, jichž se zúčastní minimálně 300 osob, z nichž je alespoň 40 % zahraničních z minimálně 5 států a jejichž doba trvání je minimálně 3 dny. Do šetření se zahrnují ta mezinárodní setkání, která jsou organizována nebo sponzorována mezinárodními organizacemi, která jsou uvedena v Ročence mezinárodních organizací a Mezinárodním kongresovém kalendáři. Jsou to zasedání vedoucích orgánů mezinárodních organizací, kongresy, výroční shromáždění, sympózia, regionální zasedání sdružující několik zemí, jakož i zasedání na národní úrovni s mezinárodní účastí, organizovaná národními sekcemi mezinárodních asociací. Údaje o této poslední skupině jsou zahrnuty do statistik jen, pokud jejich konání je Kongresovému oddělení UIA známo a pokud splňují stanovená kritéria. Naopak do statistiky se nezahrnují kongresy na národní úrovni, které nedosahují stanoveného limitu mezinárodní účasti, náboženská, obchodní, sportovní akce, akce spojené s veletrhy a výstavami apod. Jsou rovněž vyloučeny akce, jejichž účast je striktně vymezena – jednání různých mezivládních výborů, skupin vládních expertů apod., která se konají hlavně v sídlech mezinárodních institucí, jako v New Yorku, Ženevě, Bruselu, Vídni apod.

V roce 2003 se podle výše uvedených kritérií pro kongres uskutečnilo cca 9 440 mezinárodních shromáždění. Toto číslo zahrnuje zhruba 80 % celkového počtu setkání, která obsahuje kongresová databanka UIA – zbývajících cca 20 % nesplnilo stanovená kritéria. Ve srovnání s rokem 2002 se celkový počet uspořádaných akcí zvýšil o 0,2 % (tj. přibližně o 20 kongresů), avšak ve srovnání s rekordním rokem 2000 došlo k výraznějšímu poklesu (o 15 %).

Vývoj podílu jednotlivých kontinentů na celkovém počtu mezinárodních kongresů je patrný z následujícího grafu a tabulky č. 1.

Graf č. 1 – Top země a města mezinárodních kongresů v roce 2003

Tab. č. 1 – Podíl kontinentů na celosvětovém počtu akcí

Pramen: UIA

Většina ze všech konaných akcí se uskutečňuje v Evropě, její podíl na celosvětovém trhu v roce 2003 se zvýšil na 58,3 %. Přírůstek byl způsoben zejména přesunem akcí z Ameriky a Asie do Evropy. Zvýšení podílu na celosvětovém objemu se projevilo i v Jižní Americe a Africe, zatímco Severní Amerika, Asie a Austrálie zaznamenaly pokles.

Vývoj podílu nejvýznamnějších hostitelských zemí na světovém trhu kongresových akcí v posledních letech je patrný z dále uvedené tabulky. Z těchto údajů vyplývá, že pozice prvních deseti hostitelských zemí je relativně stabilní, menší přesuny v pořadí jsou obvykle ovlivněny mimořádnými akcemi.

Tab. č. 2 – Podíly zemí na kongresovém cestovním ruchu (v %)

*) přibližný údaj Pramen: UIA

Prvních deset zemí se v roce 2003 podílelo na trhu celkem 48,53 %, v roce 2002 tento podíl dosahoval 49,70 %. Z tohoto srovnání vyplývá, že postavení nejsilnějších hostitelských zemí na trhu je poměrně stabilní. Zvýšení podílu na trhu v roce 2003 proti roku 2002 vykázaly Francie, Itálie, Švýcarsko a Rakousko. Česká republika v tomto pořadí zaujímá 28. místo.

Pokud jde o hostitelská města, podílelo se prvních top 10 měst v roce 2003 na celosvětovém trhu 16,47 % ve srovnání s 16,10 % v roce 2002 a 15,05 % v roce 2001. Tyto výsledky prokazují, že postavení vedoucích světových metropolí v kongresovém cestovním ruchu je celkem stabilní s tím, že prvních deset měst si svou pozici upevnilo. Praha si proti roku 2002 zlepšila své postavení o tři místa (v roce 2002 byla na 20. místě, v roce 2003 stoupla na 17. místo).

Další tabulka uvádí vývoj pořadí prvních deseti měst (podle podílu v roce 2003) v uplynulých létech.

Tab. č. 3 – Podíly světových měst na kongresovém cestovním ruchu (v %)

Nejoblíbenějšími měsíci pro pořádání mezinárodních setkání jsou květen, červen a září, říjen, listopad, ve kterých se koná 60 % z celkového počtu kongresů. Průměrná délka shromáždění zůstává zhruba stejná, a to 4 dny. Roční počet mezinárodních shromáždění je poměrně stálý s menšími či většími meziročními odchylkami, které však nejsou významné. Pokud jde o geografické rozložení, vzrůstá počet zemí, ve kterých se mezinárodní setkání konají – v současnosti dosahuje cca 190 zemí.

Prognózy dalšího vývoje kongresové turistiky lze podle provedených průzkumů označit za příznivé – počet plánovaných akcí na rok 2004 byl vyšší než v roce 2003 (o uskutečněných akcích zatím nejsou údaje). Tempo růstu kongresového cestovního ruchu by mělo víceméně kopírovat tempo celkového ekonomického rozvoje – vždy však s určitým časovým odstupem.

Kongresový cestovní ruch patří z hlediska pořádajících subjektů, měst i zemí mezi nejefektivnější formy cestovního ruchu. Každá země nebo město se proto v této oblasti snaží prosadit. Pořádání kongresů přináší finanční užitek pořadatelům, hotelovým podnikům, městu atd. Kongresový cestovní ruch je pro každou zemi, každé město nejen záležitostí prestižní, ale též z ekonomického hlediska velmi zajímavou. Je předmětem zvýšeného zájmu jak pořadatelských měst, tak i států. O přístupu jednotlivých států k podpoře tohoto ekonomicky zajímavého odvětví svědčí nárůst kongresových akcí v posledním desetiletí (od roku 1993 do roku 2002) v některých zemích (např. na Islandu došlo k nárůstu o 173 %, v Austrálii zaznamenali nárůst o 144 %, na Fidži o 140 %, v Jižní Africe o 125 %, ve Slovinsku o 83 %, na Kubě nárůst o 56 %, v Turecku o 54 % atd.).

O kongresovou turistiku na špičkové úrovni je mezi státy a světovými městy velký zájem. Není však jen záležitostí jednotlivých kongresových center, ale vyžaduje aktivní přístup též správy měst a regionů i vlád hostitelských států. Zřejmě tato tendence platí i pro Českou republiku, jejíž postavení na světovém trhu kongresového cestovního ruchu, i přes rostoucí konkurenci nových míst a měst, zatím neodpovídá celkem výhodnému postavení, snadné dostupnosti ve středu Evropy i vytvořeným materiálním a ekonomickým podmínkám, které může kromě Prahy a Brna nabídnout i řada dalších měst.

Z hlediska kongresové turistiky Praha nepochybně patří mezi města „první volby“ – má dostatek kvalitních ubytovacích kapacit, mezinárodní letecké spojení, disponuje kongresovými kapacitami, včetně velkých center, je i turisticky atraktivní. K postavení Prahy v kongresové turistice v posledních letech výrazně přispívá Pražské kongresové centrum (KCP), které patří mezi největší a nejlépe vybavená evropská kongresová centra. Je schopno zajistit veškeré služby pro akce různého charakteru, od mezinárodních kongresů a konferencí, seminářů, obchodních jednání, prezentací, komerčních výstav a veletrhů po různé společenské, kulturní a gastronomické události. Disponuje dostatečnou kapacitou konferenčních místností a sálů (největší o kapacitě cca 2 800 míst), potřebnou technikou a doprovodnými službami, je schopno zajistit gastronomické služby. Je i výhodně umístěno, v Kongresovém centru i okolí je dostatek ubytovacích kapacit, dobré dopravní spojení, velkokapacitní parkoviště. Kongresovými kapacitami na vysoké kvalitativní úrovni disponuje i řada pražských hotelů.

Vedle náborových a propagačních akcí organizovaných zejména agenturou CzechTourism se významným propagačním impulzem na trhu kongresového cestovního ruchu nepochybně stane mezinárodní kongres ASTA Destination EXPO, který se uskuteční v Kongresovém centru Praha v březnu 2006 s přepokládaným počtem 6 tis. účastníků (ASTA je zkratka z American Society of Travel Agents, největší světové asociace podnikatelů v cestovním ruchu, která sdružuje více jak 20 tis. členů – cestovních kanceláří, agentur, dopravních a hotelových společností atd.) Česká republika zvítězila v konkurenci o uspořádání této „olympiády turistického průmyslu“ nad dalšími kandidáty Maďarskem, Brazílií, Marokem a Tureckem, čímž potvrdila své předpoklady stát se špičkovou kongresovou destinací.

Česká republika a Praha disponuje celou řadou kapacit pro různé konferenční a incentivní akce. Praha je z hlediska cestovního ruchu výjimečný fenomén, má dobré dopravní spojení, dostatek kvalitních ubytovacích kapacit, ceny jsou ve srovnání s předními západoevropskými městy výhodné. Dá se předpokládat, že v souvislosti s členstvím ČR v EU přitažlivost České republiky pro uspořádání mezinárodních kongresů do budoucnosti poroste. Očekávané zvýšení podílu ČR na tomto významném segmentu trhu cestovního ruchu je tedy reálnou perspektivou. (Viz Tab. č. 4)

Pramen: Union of International Associations

Poznámka: U názvů zemí a měst jsou použity obvyklé české názvy.

Připravila agentura Mag Consulting
e-mail: magcon@magconsulting.cz
www.magconsulting.cz