Kongresový cestovní ruch se považuje za nejstabilnější formu cestovníhoruchu, protože se na jeho vývoji již dlouhou dobu neprojevují výraznýmzpůsobem ekonomické tlaky či změny devizových kurzů. Kongresový cestovníruch je také považován za nejvýnosnější formu cestovního ruchu – není pouzeproducentem finančních přínosů, ale také tvůrcem mnoha tisíc pracovníchpříležitostí. Kromě efektu z přímých tržeb vyvolává tato součást cestovníhoruchu potřebu řady dalších doplňkových služeb, které jsou s pořádáním kongresů,veletrhů a podobných akcí spojeny, a to nejen pro podnikatele v oblasticestovního ruchu. Pro město, v němž se kongres nebo jiné mezinárodní setkáníkoná, přináší taková akce vysoký příjem do městského rozpočtu.
Významné ekonomické efekty kongresového cestovního ruchu jsou dány tím,že účastník kongresu utratí v průměru dvakrát až třikrát více peněz nežběžní turisté a další účastníci cestovního ruchu. Rovněž stát a město sipořádáním velkých mezinárodních kongresů upevňují svoji prestiž. Dalšívýznam této formy cestovního ruchu vyplývá z toho, že většina kongresůse koná mimo hlavní turistickou sezonu, čímž přispívá k lepšímu využitíkapacit v průběhu roku. Nejoblíbenějšími měsíci pro pořádání mezinárodníchsetkání jsou květen, červen, září, říjen a listopad, ve kterých se koná60 % z celkového počtu kongresů. Průměrná délka shromáždění zůstává zhrubastejná, a to 4 dny. Roční počet mezinárodních zasedání je poměrně stálýs menšími či většími meziročními odchylkami, které však nejsou významné.Pokud jde o geografické rozložení, vzrůstá počet zemí, ve kterých se mezinárodnísetkání konají – v současnosti dosahuje počtu 187.
Kongresové oddělení UIA (Union of International Associations) se již52 let zabývá systematickým sběrem informací o kongresovém cestovním ruchu,což umožňuje hodnověrné porovnávání údajů za jednotlivá období. Kongresyzahrnuté ve statistikách UIA jsou organizovány a financovány mezinárodnímiorganizacemi, jsou zahrnuty v Ročence mezinárodních pořadatelů a v Mezinárodnímkongresovém kalendáři. Do statistických údajů jsou zahrnuta i setkání nanárodní úrovni s mezinárodní účastí, která jsou organizována národnímipobočkami mezinárodních organizací. K tomu, aby kongres mohl být zařazendo statistik UIA, musí splňovat následující kritéria:
- minimální počet účastníků 300,
- zastoupení zahraničních účastníků min. 40 %,
- minimální doba konání 3 dny,
- minimální počet účastnických států 5.
Ve statistikách UIA nejsou zahrnuty ryze národní kongresy, politická, obchodní,náboženská, sportovní a jiná shromáždění, vzdělávací kurzy, veletrhy, soutěžeapod. Nejsou též zohledněna setkání organizovaná a financovaná soukromýmsektorem. Zveřejňované údaje jsou pouze indikativní a jsou založeny nadostupných informacích, které UIA získává od mezinárodních organizací.Souhrnné mezinárodní statistiky mají z těchto důvodů pochopitelné zpoždění.
Podle těchto statistik došlo v roce 2000 ve sledovaných 180 zemích kdalšímu zvýšení počtu mezinárodních zasedání. Tyto statistiky soustřeďujeKongresové oddělení UIA podle přesně stanovených kritérií, které umožňujídůvěryhodné meziroční srovnávání.
Do šetření se zahrnují ta mezinárodní setkání, která jsou organizovánanebo sponzorována mezinárodními organizacemi, která jsou uvedena v Ročencemezinárodních organizací a Mezinárodním kongresovém kalendáři. Jsou tozasedání vedoucích orgánů mezinárodních organizací, kongresy, výroční shromáždění,sympozia, regionální zasedání sdružující několik zemí, jakož i jednánína národní úrovni s mezinárodní účastí organizovaná národními sekcemi mezinárodníchasociací. Údaje o této poslední skupině jsou zahrnuty do statistik, pokudje jejich konání Kongresovému oddělení UIA známo, pokud minimální početúčastníků překročí 300, z nichž je minimálně 40 % cizinců alespoň z 5 různýchzemí, a pokud jednání trvá alespoň 3 dny. Ze statistik UIA jsou vyloučenačistě národní setkání a také setkání čistě náboženské, vzdělávací, politické,obchodní nebo sportovní povahy, jako jsou náboženská shromáždění, různévzdělávací kurzy, stranické konference, veletrhy, protestní shromážděníapod. Nesledují se také setkání s přesně vymezenou účastí, jako jsou schůzerůzných výborů, skupin expertů apod., z nichž většina se koná na mezivládníúrovni v sídlech velkých mezinárodních organizací hlavně v New Yorku, Ženevě,Římě, Bruselu, Vídni apod.
Přehledy, které zveřejňuje UIA, jsou indikativní, jsou založeny na výsledcíchprůzkumu Kongresového oddělení UIA, využívají dostupných a podle vybranýchkritérií utříděných informací od mezinárodních organizací.
V roce 2000 se podle výše uvedených kritérií uskutečnilo více jak 9400 mezinárodních shromáždění. Toto číslo zahrnuje zhruba 80 % celkovéhopočtu setkání, jež obsahuje kongresová databanka UIA – zbývajících 20 %nesplnilo stanovená kritéria.
Ve srovnání s rokem 1999 se celkový počet uspořádaných akcí zvýšil o0,54 % (tj. přibližně o 50 kongresů), z toho u akcí pořádaných mezinárodnímiorganizacemi se počet zvýšil o víc jak 5 %, zatímco kongresy národníchorganizací s mezinárodní účastí poklesly o 4,5 %.
Největší přírůstek uspořádaných akcí byl v Severní Americe, pozitivnívývoj byl dále v Austrálii a Jižní Americe, ve zbývajících kontinentechdošlo k poklesu.
Podíl jednotlivých kontinentů je patrný z tabulky Tab. 1.
Tab. 1 – Podíl kontinentů na celosvětovém počtu akcí v roce 2000
| Kontinent | podíl v % z celku | podíl mezinárodních setkání mezinár. organizací v % z celku |
podíl národních setkání s velkou mezinár. účastí v % z celku |
|||
| Europa | 56,19 | (-) | 49,79 | (+) | 6,40 | (-) |
| Amerika severní | 17,17 | (+) | 13,39 | (+) | 3,78 | (-) |
| Amerika jižní | 5,12 | (-) | 4,48 | (+) | 0,64 | (-) |
| Asie | 13,08 | (-) | 10,70 | (+) | 2,38 | (-) |
| Austrálie | 4,41 | (+) | 3,55 | (+) | 0,86 | (-) |
| Afrika | 4,03 | (-) | 3,99 | (-) | 0,04 | (-) |
| Celkem | 100,00 | 85,90 | (+) | 14,10 | (-) | |
Zdroj: UIA
Přestože většina ze všech konaných akcí se uskutečňuje v Evropě, jejípodíl na celosvětovém trhu se trvale mírně snižuje – v roce 2000 činil56,19 % proti 56,94 % v roce 1999 a 56,85 % v roce 1998 (v roce 1991 dosahovalpodíl Evropy 62,30 %). Pokles podílu na celosvětovém objemu se projevili v Asii, Jižní Americe a v Africe, Severní Amerika a Austrálie zaznamenalyvzestup.
Pořadí největších hostitelských zemí v roce 2000 obsahuje následujícítabulka. V tabulce je uveden procentní podíl jednotlivé země z celkovéhopočtu konaných akcí, přičemž tento podíl je členěn na mezinárodní kongresya národní akce s mezinárodní účastí. V kolonce za procentním podílem jenaznačena změna proti předcházejícímu roku (+ zvýšení, – snížení, = podílse nezměnil). Podíl je odvozen z celkového počtu registrovaných mezinárodníchkongresů. (viz Tab. 2).
Tab. 2 – Vedoucí hostitelské země v kongresovém cestovním ruchu vroce 2000
| Země | podíl v % z celku | mezinárodní setkání mezinárodních organizací |
Národní setkání s velkou mezinárodní účastí |
||||
| 1 | USA | 13,81 | + | 10,32 | + | 3,49 | + |
| 2 | Francie | 6,70 | – | 5,82 | + | 0,88 | – |
| 3 | Velká Británie | 6,50 | + | 5,72 | + | 0,77 | – |
| 4 | Něměcko | 6,26 | – | 4,75 | – | 1,51 | + |
| 5 | Itálie | 4,56 | + | 4,28 | + | 0,28 | – |
| 6 | Austrálie | 3,82 | + | 2,98 | + | 0,84 | – |
| 7 | Nizozemsko | 3,69 | – | 3,01 | – | 0,68 | – |
| 8 | Španělsko | 3,51 | + | 2,94 | + | 0,57 | – |
| 9 | Belgie | 3,31 | + | 3,25 | + | 0,06 | – |
| 10 | Švýcarsko | 2,59 | + | 2,47 | + | 0,12 | – |
| 11 | Kanada | 2,56 | = | 2,31 | + | 0,25 | – |
| 12 | Rakousko | 2,44 | – | 1,74 | – | 0,31 | = |
| 13 | Japonsko | 2,41 | + | 1,91 | + | 0,50 | – |
| 14 | Čína | 1,74 | + | 1,43 | + | 0,31 | – |
| 15 | Finsko | 1,59 | – | 1,36 | – | 0,23 | + |
| 16 | Dánsko | 1,55 | – | 1,45 | + | 0,10 | – |
| 17 | Švédsko | 1,47 | – | 1,23 | – | 0,24 | + |
| 18 | Norsko | 1,45 | + | 1,27 | + | 0,18 | – |
| 19 | Singapur | 1,31 | – | 0,80 | + | 0,51 | – |
| 20 | Portugalsko | 1,25 | + | 1,24 | + | 0,01 | – |
| 21 | Maďarsko | 1,21 | – | 1,12 | + | 0,09 | – |
| 22 | Brazílie | 1,19 | + | 1,17 | + | 0,02 | – |
| 23 | Argentina | 1,16 | + | 0,61 | + | 0,55 | + |
| 24 | Izrael | 1,15 | + | 0,92 | + | 0,23 | – |
| 25 | Thajsko | 1,00 | + | 0,85 | + | 0,15 | – |
Zdroj: UIA
Další významné země z hlediska mezinárodního kongresového cestovníhoruchu, které nejsou zahrnuty v uvedené tabulce, následují v pořadí Rusko,Polsko, Indie, Česká republika, Řecko, Mexiko, Turecko a Irsko.
Vývoj pořadí v posledních letech je patrný z další tabulky. Z těchtoúdajů vyplývá, že pozice prvních deseti hostitelských zemí je relativněstabilní, menší přesuny v pořadí jsou obvykle ovlivněny mimořádnými akcemi,jako byla např. olympiáda v Sydney v roce 2000.
Prvních deset zemí se v roce 2000 podílelo na trhu celkem 54,8 %, prvníchdvacet zemí 72,5 %. V roce 1999 tento podíl dosahoval 52,8 %, resp. 71,0%, v roce 1998 52,6 %, resp. 71,5 %, v roce 1997 50,9 %, resp. 69,2 %.Z tohoto srovnání vyplývá, že postavení nejsilnějších hostitelských zemína trhu se dále posiluje na úkor ostatních zemí. Největší zvýšení podíluna trhu v roce 2000 proti roku 1999 vykázaly Spojené státy americké, Austrálie,Itálie, Švýcarsko, Argentina, Izrael, Brazílie, Španělsko a Korejská republika(viz Tab. 3).
Tab. 3 – Podíly zemí na kongresovém cestovním ruchu (v %)
| pořadí v 2000 2000 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | |
| 1. | USA | 11,79 | 11,46 | 12,53 | 12,81 | 13,81 |
| 2. | Francie | 7,22 | 7,03 | 6,88 | 6,75 | 6,70 |
| 3. | Velká Británie | 6,61 | 6,45 | 6,78 | 6,48 | 6,50 |
| 4. | Německo | 5,35 | 5,64 | 5,87 | 6,41 | 6,26 |
| 5. | Itálie | 4,22 | 4,12 | 4,00 | 4,09 | 4,56 |
| 6. | Austrálie | . | . | . | 3,30 | 3,82 |
| 7. | Nizozemsko | 3,47 | 3,71 | 3,60 | 3,90 | 3,69 |
| 8. | Španělsko | 3,29 | 3,20 | 3,17 | 3,26 | 3,51 |
| 9. | Belgie | 2,97 | 3,21 | 3,23 | 3,13 | 3,31 |
| 10. | Švýcarsko | 2,96 | 2,83 | 2,35 | 2,50*) | 2,59 |
| Česká republika | 1,08 | 0,99 | 0,81 | 0,99*) | 0,97*) | |
*) orientační údaje
Zdroj: UIA
Pokud se posuzuje pouze počet mezinárodních kongresů, je pořadí od prvéhodo pátého místa totožné, dále už se liší – šesté místo zaujímá Belgie,následována Austrálií, Španělsko, Švýcarskem, Kanadou, Rakouskem, Japonskem,Dánskem, Čínou, Finskem, Norskem, Portugalskem, Švédskem, Brazílií, Maďarskem,Jižní Afrikou, Polskem, Indií, Ruskem, Izraelem, Řeckem.
Další tabulka (viz Tab. 4) uvádí pořadí hostitelských měst, opět vestruktuře jako u tabulky podle zemí.
Tab. 4 – Pořadí vedoucích hostitelských měst v kongresovém cestovnímruchu v roce 2000
| město | podíl v % z celku | mezinárodní setkání mezinárodních organizací |
Národní setkání s velkou mezinárodní účastí |
||||
| 1 | Paříž | 2,93 | + | 2,33 | + | 0,60 | – |
| 2 | Brusel | 2,21 | + | 2,18 | + | 0,03 | – |
| 3 | Londýn | 2,07 | + | 1,87 | + | 0,20 | – |
| 4 | Vídeň | 1,66 | – | 1,37 | – | 0,29 | |
| 5 | Singapure | 1,31 | – | 0,81 | + | 0,50 | + |
| 6 | Sydny | 1,28 | + | 0,93 | + | 0,35 | – |
| 7 | Berlín | 1,19 | – | 0,89 | – | 0,30 | + |
| 8 | Amstrdam | 1,15 | – | 0,95 | – | 0,20 | + |
| 9 | Ženeva | 1,11 | + | 1,05 | + | 0,06 | – |
| 10 | Kodaň | 1,09 | – | 1,03 | – | 0,06 | + |
| 11 | Washington | 1,06 | – | 0,91 | + | 0,15 | – |
| 12 | New York | 1,04 | + | 1,00 | + | 0,04 | – |
| 13 | Budapešť | 0,99 | + | 0,93 | + | 0,06 | – |
| 14 | Madrid | 0,94 | + | 0,63 | + | 0,31 | + |
| 15 | Barcelona | 0,94 | + | 0,85 | + | 0,09 | + |
| 16 | Řím | 0,86 | + | 0,81 | + | 0,05 | – |
| 17 | Buenos Aires | 0,82 | + | 0,40 | – | 0,42 | + |
| 18 | Hong Kong | 0,81 | – | 0,59 | + | 0,32 | – |
| 19 | Melbourne | 0,79 | + | 0,60 | + | 0,19 | – |
| 20 | Štrasburg | 0,78 | – | 0,78 | – | 0,00 | = |
| 21 | Seoul | 0,78 | + | 0,50 | – | 0,28 | + |
| 22 | Praha | 0,77 | – | 0,74 | – | 0,03 | – |
| 23 | Mnichov | 0,77 | + | 0,48 | + | 0,29 | + |
| 24 | Stockholm | 0,75 | – | 0,57 | – | 0,18 | + |
| 25 | Lisabon | 0,74 | + | 0,73 | + | 0,01 | – |
| 26 | Helsinky | 0,74 | – | 0,65 | – | 0,09 | = |
Zdroj: UIA
Prvních top 10 měst se v roce 2000 podílelo na celosvětovém trhu 15,95% ve srovnání s 15,8 % v roce 1999 a 15,8 % v roce 1998. Podíl prvníchdvaceti měst v roce 2000 činil 25,8 % proti 24,3 % v roce 1999 a 25,1%v roce 1998. Tyto výsledky prokazují, že postavení vedoucích světovýchmetropolí v kongresovém cestovním ruchu je celkem stabilní s tím, že prvníchdeset měst si svou pozici poněkud upevnilo.
Další tabulka (viz Tab. 5) uvádí vývoj pořadí prvních deseti měst (podlepodílu v roce 2000) v uplynulých pěti letech.
Tab. 5 – Podíly světových měst na kongresovém cestovním ruchu (v%)
| pořadí v 2000 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | |
| 1. | Paříž | 3,15 | 2,71 | 2,60 | 2,63 | 2,93 |
| 2. | Brusel | 2,00 | 1,97 | 1,95 | 1,99 | 2,21 |
| 3. | Londýn | 2,01 | 2,23 | 2,11 | 1,71 | 2,07 |
| 4. | Vídeň | 2,09 | 1,93 | 1,93 | 1,76 | 1,66 |
| 5. | Singapure | 1,53 | 1,50 | 1,38 | 1,49 | 1,31 |
| 6. | Sydny | . | . | . | 1,13 | 1,28 |
| 7. | Berlín | . | . | . | 1,45 | 1,19 |
| 8. | Amstrdam | 1,66 | 1,59 | 1,44 | 1,33 | 1,15 |
| 9. | Ženeva | 1,29 | 1,22 | 1,14 | 1,05*) | 1,11 |
| 10. | Kodaň | 1,64 | 1,15 | 1,10 | 1,20 | 1,09 |
| 22. | Praha | 0,84 | 0,76 | 0,66 | 0,79 | 0,77 |
*) orientační údaje
Zdroj: UIA
Pořadí vedoucích měst ukazuje na rozdílný vývoj – prvá tři vedoucí města– Paříž, Brusel a Londýn – si posílila své postavení, na dalších místechbyl vývoj různý. Praha proti roku 1999 si pohoršila své postavení o třimísta (v roce 1999 byla na 19. místě, v roce 2000 poklesla na 22. místo).Pokud se posuzuje pořadí pouze u čistě mezinárodních kongresů, zaujímáPraha 17. místo.
Velmi lichotivé postavení mezi vedoucími světovými městy – 13. místo– má Budapešť, jejíž podíl na trhu v roce 2000 posílil.
Jak v budoucnosti?
Prognózy dalšího vývoje kongresové turistiky lze podle prováděnýchprůzkumů označit za příznivé (určité zpomalení přinesly teroristické útokyz 11. září 2001). Tempo růstu kongresového cestovního ruchu by však mělovíceméně kopírovat tempo celkového ekonomického rozvoje – vždy však s určitýmčasovým odstupem.
Kongresový cestovní ruch je ekonomicky efektivní a prestižní záležitostí.O kongresovou turistiku na špičkové úrovni je mezi vyspělými státy a světovýmiměsty velký zájem. Není však jen záležitostí jednotlivých kongresovýchcenter, ale vyžaduje aktivní přístup též správy měst a regionů a vlád hostitelskýchstátů. Zřejmě tento předpoklad platí i pro Českou republiku, jejíž postavenína světovém trhu kongresového cestovního ruchu, i přes rostoucí konkurencinových míst a měst, stále neodpovídá celkově výhodnému postavení a snadnédostupnosti ve středu Evropy, stabilní politické a bezpečnostní situacia materiálním a ekonomickým podmínkám, které může vedle Prahy a Brna nabídnouti celá řada dalších měst. (Podrobný přehled kongresových kapacit u nás„Meeting and conference facilities in the Czech Republic – A brief guide“byl zveřejněn v zářijovém vydání našeho časopisu v roce 2001).
Dále uvedené grafy znázorňují pořadí prvních deseti hostitelských zemía deseti měst v kongresovém cestovním ruchu a pro srovnání i postaveníČR a Prahy k tomuto pořadí.
TOP 10 států v kongresovém cestovním ruchu – rok 2000
TOP 10 světových měst v kongresovém cestovním ruchu – rok 2000
Pozn. redakce: rádi bychom Vám v oblasti kongresové turistiky poskytliaktuálnější statistické údaje, než jsou čísla z roku 2000, ale žádná zesvětových agentur neměla v době přípravy květnového vydání tyto údaje ještěk dispozici. Z pohledu dlouhodobého vývoje pracujeme se směrodatnými údaji,avšak nejnovější celosvětová srovnání, která mohou být ovlivněna událostmispojenými s 11. září v USA, vám budeme moci poskytnout později.
MagConsulting, s.r.o.
Táboritská 23, 130 87 Praha 3
Tel./fax: 02/6709 2285
e-mail: magcon@mbox.vol.cz
www.magconsulting.cz