Kongresový cestovní ruch v České republice

Kongresový cestovní ruch probíhá převážně v pracovním čase účastníků, přičemž jejich cesta souvisí s profesní činností nebo profesními zájmy. Hlavním důvodem kongresového cestovního ruchu je setkávání odborníků, při kterém si vyměňují své poznatky a zkušenosti v různých oborech. Výsledky těchto setkání mají teoretický, vědecký, politický nebo společenský dopad. Součástí kongresového cestovního ruchu je však nejen pořádání kongresů, konferencí, sympozií, seminářů a podobných akcí, ale také zajišťování souvisejících služeb a doprovodného programu pro účastníky a jejich blízké.

Řadu let byl kongresový cestovní ruch považován za jednu z nejdynamičtěji se rozvíjejících forem cestovního ruchu vůbec. Předpokládala se jeho odolnost vůči ekonomickým výkyvům a zdůrazňovaly se ekonomické přínosy, zejména to, že účastníci kongresových akcí utratí v průměru dvakrát až třikrát více peněz než ostatní běžní turisté, což má více než pozitivní dopad na rozpočty míst, kde se kongresové akce konají, apod. Zdá se však, že tyto předpoklady přestávají v souvislosti s probíhající ekonomickou krizí platit.

Kongresový cestovní ruch již zažil jeden propad, a to po teroristických útocích 11. září 2001. Tehdy svoji roli sehrála obava účastníků o jejich bezpečnost, a tak raději na podobné akce necestovali. Současně se objevily úvahy o tom, že by fyzická účast na kongresových setkáních mohla být nahrazena moderními komunikačními technologiemi. Tyto vize se nicméně nenaplnily a kongresový cestovní ruch se vrátil na svoji původní úroveň.

V době dnešní hospodářské krize se tyto úvahy objevují znovu. Od roku 2001 přece jen došlo k dalšímu pokroku ve vývoji informačních a komunikačních technologií, které dnes tvoří takřka nedílnou součást života téměř každého jednotlivce (např. komunikační program Skype, sociální sítě Facebook a Twitter). Vzpomeňme třeba nedávné události, kdy český premiér Fischer musel poté, co jej vládní letouny nebyly schopné přepravit do Bruselu, jednat s předsedou Evropské komise a švédským ministerským předsedou prostřednictvím videokonference přes Skype. Lze usuzovat, že kongresový cestovní ruch během následujících let ztratí svoji dynamiku a nedosáhne svých původních výsledků.

Dalším fenoménem dnešního kongresového turismu je, že za velkými akcemi od začátku do konce stojí jedna významná osobnost, politik, světově uznávaný odborník, umělec apod. Někdejší ruský prezident Putin či současný americký prezident Obama například osobně lobbovali za pořádání olympijských her ve svých zemích. Bývalý český prezident Václav Havel se zase podílí na pořádání každoroční mezinárodní konference Forum 2000.

Poznamenejme ještě, že každý, kdo chce dnes budovat větší kongresové prostory, by měl zvážit, nakolik se mu to vyplatí v případě poklesu počtu kongresových akcí. Rušení kongresů znamená tlak na ceny a nižší počet účastníků. V Praze se s hospodářskou krizí začala projevovat cenová bublina v ubytovacím sektoru, již dnes se však objevuje bublina v případě kongresových kapacit, a to v celé České republice.

Trendy v mezinárodním kongresovém cestovním ruchu

Systematickým sběrem informací o kongresovém ruchu se již řadu let zabývají zejména dvě organizace, Union of International Associations (UIA, Unie mezinárodních sdružení) a International Congress and Convention Association (ICCA, Mezinárodní sdružení pro kongresy a konference). Vzhledem k různým metodologiím, které obě organizace při svých statistických šetřeních používají, se však jejich pohled na kongresovou turistiku liší.

UIA do svých šetření zahrnuje ta mezinárodní setkání, která jsou organizována nebo sponzorována mezinárodními organizacemi, které jsou uvedeny v Ročence mezinárodních organizací a Mezinárodním kongresovém kalendáři. Jedná se o zasedání vedoucích orgánů mezinárodních organizací, kongresy, výroční shromáždění, symposia, regionální zasedání sdružující několik zemí a o zasedání na národní úrovni s mezinárodní účastí organizovaná národními sekcemi mezinárodních asociací. K tomu, aby kongres mohl být zařazen do statistik UIA, musí splňovat následující kritéria: minimální počet účastníků je 300, zastoupení zahraničních účastníků tvoří minimálně 40 %, minimální doba konání jsou tři dny a minimální počet účastnických států je pět. UIA do svých statistik nezahrnuje pouze národní setkání a také setkání čistě náboženská, vzdělávací, politická, obchodní nebo sportovní povahy, různé vzdělávací kurzy, stranické konference, veletrhy, protestní shromáždění apod. Dále nejsou zohledněna setkání organizovaná a financovaná soukromým sektorem.

ICCA ve svých statistických šetřeních považuje za kongresové akce pravidelná setkání (jednorázová setkání nejsou relevantní), která rotují mezi třemi různými zeměmi a účastní se jich nejméně 50 osob.

Podle statistik organizace UIA se v roce 2008 uskutečnilo ve světě 11 423 kongresových akcí. Jedná se o nárůst oproti roku 2007, ve kterém šetření UIA zaznamenalo celkem 10 318 těchto akcí. Nejvíce setkání se koná tradičně v Evropě, její podíl však dlouhodobě klesá, zejména ve prospěch asijských zemí (viz Graf 1).

Graf 1 – Tržní podíl v KCR podle kontinentů, 2008

Zdroj: Union of International Associations

V roce 2008 mezi nejvýznamnější země (TOP 10) z hlediska pořádání kongresových akcí patřily Spojené státy americké, Francie, Singapur, Japonsko, Španělsko, Německo, Nizozemsko, Itálie, Belgie a Velká Británie. USA měly na celkovém počtu pořádaných akcích podíl 9,7 %. Na výše uvedené země přitom připadala téměř polovina všech kongresových akcí pořádaných v minulém roce.

Z pohledu světových měst, která hostí kongresové akce, se mezi nejúspěšnějších deset ve stejném roce řadily Singapur, Paříž, Brusel, Vídeň, Barcelona, Tokio, Soul, Budapešť, Kodaň a Londýn. Jejich celkový podíl na všech konaných kongresových akcích činil zhruba 20 %. Podobně tomu bylo i v předchozích letech.

Pro srovnání, organizace ICCA v roce 2008 zaznamenala 7 475 kongresových akcí, což je nárůst oproti roku 2007 přibližně o 800 setkání. Nicméně i v šetření ICCA jsou nejúspěšnější kongresovou destinací USA a dominují evropské země. Mezi Top 10 zemí se zařadily dále Německo, Španělsko, Francie, Velká Británie, Itálie, Brazílie, Japonsko, Kanada a Nizozemsko.

V žebříčku ICCA se objevují i podobná nejvytíženější kongresová města. Zde jsou na vrcholu Paříž a Vídeň, následované Barcelonou, Singapurem, Berlínem, Budapeští, Amsterodamem, Stockholmem, Soulem a Lisabonem (viz Tabulky 1 a 2).

Tabulka 1 – TOP 10 zemí podle statistik UIA a ICCA v roce 2008

Zdroj: Union of International Associations a International Congress
and Convention Association

Tabulka 2 – TOP 10 měst podle statistik UIA a ICCA v roce 2008

Zdroj: Union of International Associations a International Congress
and Convention Association

Podle údajů ICCA se celkové odhadované výdaje delegátů za všechny kongresy přibližovaly v minulém roce 12 miliardám USD. Kongresů se přitom účastnil úctyhodný počet 4 896 000 delegátů. Nejvíce setkání bylo zaměřeno na lékařskou tematiku, technologie a vědu.

Postavení České republiky v mezinárodním kongresovém cestovním ruchu

Ze šetření organizace ICCA vyplývá, že se Česká republika řadí mezi třicet nejdůležitějších kongresových destinací na světě. V roce 2007 se s 82 pořádanými kongresy umístila na 32. místě, v roce 2008 s 92 akcemi na místě třicátém. Největší podíl na tomto výsledku má česká metropole, nejvýznamnější kongresové místo u nás (viz Graf 2).

Graf 2 – Počet kongresů v ČR, vybrané roky

Zdroj: International Congress and Convention Association

Praha patří do první patnáctky kongresových měst. Jak je však patrné, její výkony jsou značně nevyrovnané. Rok 2008 přitom patřil ke slabším létům. Vrchol ve sledovaném období devíti let zažila Praha v roce 2006 (82 setkání). Nicméně i 74 zaznamenaných akcí stačilo Praze na obsazení 13. místa v letošním žebříčku ICCA. Těchto setkání se účastnilo přibližně 21,5 tisíce delegátů. Ze statistik je patrná skutečnost, že naprostá většina akcí kongresového typu se odehrává právě v hlavním městě. Na zbytek republiky připadá asi 20 % (v roce 2007 to bylo dokonce 10 %) akcí (viz Graf 3).

Zdroj: International Congress and Convention Association

Podrobnější pohled na kongresový cestovní ruch
v České republice

Další text bude vycházet z údajů zpracovaných Českým statistickým úřadem (ČSÚ). Metodologie Českého statistického úřadu považuje za kongres/konferenci formální setkání většího počtu lidí určitého odborného zaměření, jehož předmětem jsou prezentace, přednášky, diskuse a konzultace. Typickým znakem kongresu/konference je doprovodný program. Do roku 2008 ČSÚ řadil mezi kongresy a/nebo konference setkání více než 100 účastníků. Od letošního roku statistický úřad používá novou metodologii, do statistik započítává již akce od 50 účastníků. Statistika ČSÚ však není zcela vypovídající, protože se vztahuje pouze na akce uskutečněné v hotelech a dalších hromadných ubytovacích zařízeních (dále jen „HUZ“), a tudíž nezahrnuje kongresy pořádané v kongresových centrech, na výstavištích a vysokých školách, v historických prostorách a dalších lokalitách (viz Tabulku 3).

Zdroj: Český statistický úřad

Z údajů ČSÚ vyplývá, že se v roce 2008 konalo v České republice 3 832 kongresových akcí, což byl nárůst oproti předchozímu roku o necelých 9 %. Zvýšil se také počet účastníků těchto akcí, a to o 8 % na více než 761 tisíc osob. Za první pololetí letošního roku bylo zaznamenáno o tisíc setkání více než za celý rok 2008. Tento nárůst lze samozřejmě přičíst nové metodice sledování statistického úřadu, díky čemuž je do statistiky zahrnut ještě větší okruh akcí. V souvislosti s první půlkou roku 2009 však rovněž nemůžeme opominout význam českého předsednictví v Radě EU. Většina politických setkání se odehrávala v Praze, na své si ale přišly také regiony. Jmenujme např. neformální setkání ministrů pro zaměstnanost a sociální věci v Luhačovicích, neformální zasedání ministrů zahraničních věcí v Hluboké nad Vltavou, neformální zasedání ministrů zemědělství a rybolovu v Brně či neformální zasedání ministrů pro regionální rozvoj v Mariánských Lázních.

Podíváme-li se však blíže na jednotlivé kraje České republiky, zjistíme, že rozložení kongresových akcí do regionů je značně nerovnoměrné. Jak již bylo několikrát zmíněno, dominantní místo zaujímá Praha, kde se dlouhodobě koná nejvíce kongresů/konferencí. Důvodem je zejména její lepší dostupnost oproti zbytku republiky. Nicméně zdá se, že její relativní podíl klesá, zejména ve prospěch Jihomoravského a Moravskoslezského kraje. Právě oba kraje jsou také co do počtu pořádaných kongresových akcí druhý a třetí nejvýznamnější v České republice. Celkový podíl těchto tří krajů tvoří 66 % všech kongresových akcí v republice. Nejdynamičtější růst v počtu kongresových akcí zaznamenaly Liberecký kraj (téměř čtyřnásobné zvýšení z 36 akcí v roce 2007 na 129 v roce 2008), kde se nachází unikátní zábavní a kongresové centrum Babylon, největší mimopražský hotel a krytý kongresový komplex, a Moravskoslezský kraj, který hostil o 40 % kongresů více než v roce 2007. Naopak největší propad (o 78 %) byl zjištěn v Ústeckém kraji (viz Tabulku 4).

Tabulka 4 – Konference podle krajů ČR v jednotlivých letech

Zdroj: Český statistický úřad

Ze šetření ČSÚ je patrná také skutečnost, že většina kongresů či konferencí (necelých 60 %) je pořádána v ubytovacích zařízeních vyšší třídy, tj. ve čtyř- až pětihvězdičkových hotelech. Mezi ostatní ubytovací zařízení jsou zahrnuty např. léčebné lázně, školicí střediska podniků nebo vysokoškolské koleje, jejich podíl je však nepatrný (viz Tabulku 5).

Tabulka 5 – Konference podle kategorie HUZ v letech 2007 – 2008

Zdroj: Český statistický úřad

Vídeň jako hlavní konkurent Prahy
v kongresovém cestovním ruchu

Za největší konkurenty Prahy v kongresovém cestovním ruchu můžeme označit Vídeň a Budapešť. Tato tři středoevropská města jsou si v řadě věcí podobná, přesto Praha za rakouskou a maďarskou metropolí alespoň co se týče kongresových čísel zaostává. Pokusme se nyní podívat na to, v čem konkrétně Vídeň Prahu překonává.

Obě města mají přibližně stejnou rozlohu i počet obyvatel. Praha a Vídeň mohou čerpat ze své bohaté historie a kulturní tradice. Na téměř srovnatelné úrovni je i nabídka ubytovacích a konferenčních kapacit. Přesto kongresová bilance pro české hlavní město vyznívá značně nelichotivě. Zatímco Vídeň hostila 139 akcí v roce 2008, Praha pouhých 74, což je téměř o polovinu méně. Podle řebříčků organizací UIA a ICCA se Vídeň, na rozdíl od Prahy, pravidelně umisťuje v první desítce nejvyhledávanějších kongresových destinací.

Tradice Vídně jako významného kongresového města sahá až do roku 1815, kdy se zde konalo setkání státníků, které mělo vyřešit uspořádání Evropy po napoleonských válkách, známé jako vídeňský kongres. Od té doby si rakouská metropole dokázala udržet pozici vyhledávaného kongresového místa až do současnosti. Předností Vídně jsou dostatečné konferenční a ubytovací kapacity pro pořádání i těch největších mezinárodních kongresů. Pro doprovodný program se účastníkům konferenčních akcí nabízí velké množství historických památek a široká škála kulturního vyžití (např. výstavy světových kvalit) a zábavních zařízení.

Další výhoda Vídně pro kongresovou turistiku plyne ze skutečnosti, že ve městě sídlí několik mezinárodních organizací. Jsou jimi např. některé organizace OSN, Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) nebo Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Za propagaci Vídně jako kongresové destinace je zodpovědná organizace Vienna Convention Bureau. Ta kromě této činnosti také provádí vlastní statistické sledování kongresových akcí a detailní analýzu kongresového cestovního ruchu ve Vídni. Podobně podrobný přehled pro Prahu zatím chybí, Prague Convention Bureau něco podobného doposud nezpracovávala, což je škoda. Pro další rozvoj kongresového cestovního ruchu a cílené propagace Prahy jako kongresové destinace by takové údaje měly být k dispozici.

Pro rok 2008 Vienna Convention Bureau uvádí, že se zde konalo celkem 3 257 akcí kongresového typu, ve kterých je zahrnuto 701 kongresů asociací (národních i mezinárodních) a přes 2,5 tisíce firemních setkání (rovněž národních a mezinárodních). Počet účastníků akcí v tomto roce dosahoval přibližně 370 tisíc delegátů a počet přenocování kongresových hostů byl více než jeden milion, což představuje asi 12% podíl na všech přenocováních ve městě (viz Tabulku 6).

Tabulka 6 – Kongresové akce ve Vídni v roce 2008

Zdroj: Vienna Convention Bureau

Ve srovnání s rokem 2007 celkový počet kongresových akcí vzrostl o 18 %, nicméně se konalo méně (o 9 %) mezinárodních kongresů asociací. Vysvětlení se nabízí v podobě konání Evropského fotbalového mistrovství, které bylo v Rakousku hlavní událostí roku 2008. Pokles mezinárodních kongresů byl však do jisté míry kompenzován nárůstem mezinárodních firemních setkání (+36 %).

Oproti předchozímu roku poklesl rovněž počet přenocování účastníků kongresových akcí, a to asi o 200 tisíc, což však odpovídá trendu zkracování délky trvání kongresových a firemních akcí. Průměrná délka mezinárodních kongresů činila 3,38 dne a u národních kongresů 2,09 dne v roce 2008.

Co se týče místa konání, ve specializovaných kongresových centrech se pořádala desetina akcí, univerzity měly zhruba 20% podíl a hotely hostily přes 22 % akcí. Největší počet akcí se konal v nespecifikovaných prostorách (39,78 %).

Nejvíce kongresových akcí připadalo na jarní a podzimní období, resp. měsíce duben, květen, září a listopad, přičemž nejvytíženějším měsícem bylo září s asi 15% podílem.

Hlavní témata, která byla předmětem těchto akcí, byla z oblasti hospodářství a politiky, lékařství a humanitních věd, nicméně asi třetina témat se řadila do kolonky jiné.

Srovnáme-li kongresové a ubytovací kapacity ve Vídni a v Praze, vychází nám, že Vídeň disponuje asi 130 místy vhodnými pro pořádání kongresů, konferencí nebo incentivních akcí, Praha dokonce asi 180 podobnými prostory. Mezi hlavní kongresová centra v hlavním městě Rakouska patří Austria Center Vienna, Hofburg Vienna a Messe Wien Exhibition & Congress Center. Austria Center Vienna je největším kongresovým centrem v Rakousku s celkovou kapacitou pro 15 tisíc lidí. Praha spoléhá zejména na Kongresové centrum s celkovou kapacitou přes 9 tisíc osob. Mezi kapacitně největší prostory v metropoli se řadí také např. O2 Arena či areál na výstavišti v Letňanech.

Rakouská metropole rovněž nabízí dostatečné ubytovací kapacity jak v hotelech nejvyšší třídy, tak v ubytovacích zařízeních nižších tříd včetně ubytování v rodinných zařízeních a přes léto také ve studentských ubytovnách za výhodné ceny. Hotely vyšších tříd disponují společnou kapacitou přes třicet tisíc lůžek. V Praze, jak je patrné z níže uvedených údajů, se dokonce nachází téměř o polovinu více ubytovacích zařízení než ve Vídni a dvakrát tolik pětihvězdičkových hotelů (viz Tabulku 7).

Zdroj: Vienna Convention Bureau, ČSÚ

Text: Mag Consulting
Foto: istockphoto.com