Kongresová turistika v České republice

Kongresová turistika je jednou z poměrně specifických forem cestovního ruchu, která může destinacím přinášet značné finanční prostředky. Proto by žádná země či větší město s příhodnými podmínkami neměly rozvoj kongresového cestovního ruchu podceňovat. Vzhledem k velkým přínosům kongresové turistiky se konkurence mezi jednotlivými zeměmi i destinacemi v poslední době zvyšuje. Česká republika, a zejména Praha, má značný potenciál v oblasti rozvoje kongresové turistiky, a je proto nutné aktivně přistupovat k podpoře těchto aktivit a vytváření podmínek pro další rozvoj.

Rozvoj kongresové turistiky podmiňuje několik důležitých faktorů. Pravděpodobně nejdůležitějším je vytváření příznivé image kongresové destinace. To samo o sobě jistě nestačí a kongresové město musí nabízet také vhodnou infrastrukturu a služby na požadované úrovni. Podle kongresové atraktivity můžeme destinace rozdělit zhruba do tří skupin na města první, druhé a třetí volby. Kritéria pro zařazení jednotlivých měst jsou patrné v tabulce.

Kritéria zařazování měst podle významu v kongresové turistice

Kritéria zařazování měst podle významu v kongresové turistice
Nejčastěji se kongresy a konference konají ve specializovaných kongresových centrech. Zde proběhne naprostá většina velkých mezinárodních akcí. Stále oblíbenější, zvláště pro střední až menší akce, jsou také hotelové komplexy nabízející komfort spojení kongresového zázemí s možnostmi ubytování. Vhodnými místy mohou být i vysoké školy nabízející vědecké zázemí a akademické renomé.
Nároky kongresového cestovního ruchu na ubytování jsou mnohem vyšší než u běžného cestovního ruchu. Preferována je především poloha, resp. dobrá dopravní dostupnost do místa konání kongresu i do centra města, popřípadě je požadována lokalizace v dosahu turistických pamětihodností. Velký důraz je kladen také na kvalitu ubytování. Za minimální standard vhodný pro účastníky kongresu se považují hotely se 3*, ale žádány jsou spíše hotely vyšších kategorií (4 a 5*).
Pro rozhodování iniciátorů akcí o umístění kongresu v konkrétní lokalitě je mimořádně důležitá také doprava. Hlavní roli hraje především dostupnost letiště s dostatečnou kapacitou a odpovídajícím počtem leteckých spojení do významných mezinárodních center. Také turistická atraktivita destinace výrazně zvyšuje přitažlivost pro iniciátory kongresů, protože účastníci se mimo pracovní záležitosti chtějí také bavit.

Kongresová turistika v České republice

Naprostá většina kongresů, seminářů a dalších setkání se na evropském kontinentu odehrává a v budoucnosti zřejmě bude odehrávat v jeho západní části. Na evropský, resp. světový trh kongresového cestovního ruchu však počátkem 90. let vstoupily i některé středoevropské a východoevropské metropole.

V tvrdé konkurenci se zatím nejúspěšněji dokázaly prosadit dvě z nich – Praha (v r. 2003 – 17. místo) a Budapešť (v r. 2003 – 18. místo podle pořadí UIA). Lze předpokládat, že svými dalšími aktivitami své pozice do budoucna ještě posílí. Budapešť vyvíjí velmi ofenzivní marketingovou strategii. Praha má lepší výchozí pozici, Budapešť je prozatím lépe podporována a financována ze státního rozpočtu. Celá Česká republika ve srovnání kongresové turistiky v Maďarsku a Polsku však nevyznívá jednoznačně příznivě. Počet akcí v Maďarsku byl v roce 2003 stejný jako u nás (27.-30. místo). V Polsku je situace lepší a v roce 2003 se uskutečnilo o 12 kongresů více (24. pozice). Všechny tři země vykazují růst a postupně svoji pozici vylepšují.

Údaje o České republice za rok 2004 prozatím nejsou známy. V roce 2003 byla Česká republika na 27. místě a uspořádalo se v ní 101 kongresů, což tvoří 1,07 % ze všech světových akcí. Odhadujeme, že v roce 2004 proběhlo v České republice kolem 105 akcí, což odpovídá tržnímu podílu asi 1,15 %. Pořadí zůstane zhruba na stejné úrovni.

Podle statistik asociace ICCA (International Congress and Convention Association) Česká republika v roce 2003 zaujímala co do počtu účastníků kongresových mezinárodních asociací v celosvětovém srovnání 14. místo, přičemž samotná Praha dosáhla na 6. pozici. Pokud jde o počet akcí v roce 2003, obsadila ČR podle ICCA 23. místo a Praha místo 9. V roce 2004 Praha z první desítky statistiky ICCA zase vypadla.

Řada velkých hotelových zařízení nejen v Praze, ale i v dalších městech má vytvořené technické podmínky pro uspořádání mezinárodních setkání. Rekonstrukce Kongresového centra Praha zlepšila podmínky pro uspořádání velkých mezinárodních setkání a nabízené služby jsou tak na výborné úrovni. Kongresové centrum Praha bylo vybráno pro výroční zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu v září roku 2000. Další významnou událostí tohoto druhu bylo konání summitu NATO v listopadu roku 2002.

Z výsledků šetření návštěvníků České republiky na hranicích z roku 2003, které provedla agentura CzechTourism, vyplývá, že podíl turistů, jež přijeli do České republiky z důvodu kongresu, veletrhu, semináře apod. je až 8 %, z čehož vyplývá, že celkový počet kongresových turistů (v širším pojetí) byl v roce 2004 asi 490 tis. a v letošním roce již překročí půlmilionovou hranici. Jako kongresová destinace je ČR nejvíce zajímavá pro Slovensko a Německo. Celkové roční příjmy z kongresové turistiky v ČR v roce 2004 se odhadují asi na 10 miliard korun. V roce 2005 se odhaduje jejich růst a předpokládáme že dosáhnou až 12 mld. Kč.

Ze zjištění agentury CzechTourism vyplývá, že průměrné denní výdaje za ubytování, stravování, suvenýry či poznávací výlety jsou přibližně 6 000 korun. Průměrný výdaj běžného turisty je asi 2 500-3 000 Kč na den. Kongresový turista tedy utratí v místě konání více než dvakrát tolik než běžný turista.

Kongresový cestovní ruch v Praze

K hlavním pozitivům Prahy jako kongresové destinace patří rozvinutá infrastruktura, mimořádná turistická přitažlivost, dobrá image, výhodná poloha a bezpečnost středoevropského regionu. Znamená to, že Praha beze zbytku splňuje všechny předpoklady stát se jednou z nejvýznamnějších kongresových destinací, a to nejen v evropském, ale i celosvětovém měřítku.

Praha se podílí na kongresovém průmyslu v ČR skoro 90 %. Důležitým faktorem v současné době je příhodné geopolitické postavení České republiky a z toho vyplývající postavení Prahy jako ekonomické brány do střední a východní Evropy a hlavního města pro další expanzi.

Se vstupem zahraničního kapitálu a velkých nadnárodních firem na náš trh se výrazně rozšířila poptávka po téměř všech kongresových službách vč. firemních konferencí, různých druhů setkání a incentiv. Vstup zahraničních firem na náš trh a jejich poptávka po kongresových službách znamenaly i rozšíření a zvýšení úrovně nabídky z důvodů nároků, které tyto firmy požadují.

V Praze je 23 % ze všech hotelových lůžek v České republice. Při porovnávání pro kongresovou turistiku nejžádanějších hotelů vyšší kvality ovšem tento podíl činí u 4* 54 % a u hotelů nejvyšší kategorie dokonce 92 %. Celková kapacita i kvalita hotelů v Praze je tedy v tomto ohledu dostatečná. (Viz. Tab. č.1)

Tab. č. 1: Největší zařízení vhodná pro pořádání kongresových akcí v Praze

*s kapacitou hlavního sálu nad 1 tis. nebo s celkovou kapacitou vyšší než 2,5 tis. míst.; Pramen: internet

Také počet zařízení pro pořádání kongresů a jejich kapacita i kvalita je na vysoké úrovni. Celkovou kapacitu zařízení s velikostí sálu nad 200 míst odhadujeme na 75 tis. Z jednotlivých staveb je nutné jmenovat především Kongresové centrum Praha, jež tvoří špičku v této oblasti. Pro akce určitého typu může sloužit i nedávno dostavěná Sazka Arena. Velkou kapacitou disponuje také Pražské výstaviště, Veletržní palác, Pražský hrad či celá řada hotelů a hotelových komplexů.

V roce 2003 se podle UIA v Praze konalo 86 kongresů, což ji řadilo na 17. příčku. Podíl Prahy byl 0,91 % na všech konaných kongresech. V roce 2004 se počet uskutečněných akcí odhaduje na 94, což představuje navýšení tržního podílu na 1,03 % a Praha by se tak v pořadí UIA mohla posunout přibližně na 14. pozici.

Ve střední Evropě ovšem není Praha jediným městem s velmi dobrými podmínkami pro kongresový cestovní ruch. Výrazněji se prosazuje také Budapešť, a především Vídeň, která je v počtu konání kongresů po Paříži světovou dvojkou. V tabulce č. 2 je patrný vývoj tržních podílů a pořadí ve světě podle počtu konaných kongresů (statistika UIA) týkající se Prahy a jejích dvou největších konkurentů v regionu.

Tab. č. 2: Počty konaných kongresů (statistika UIA) – tržní podíly a pořadí ve světě

* odhad; Pramen: Union of International Association

Za posledních osm let význam středoevropských kongresových destinací vzrostl asi o jednu třetinu. Svoji pozici nejvíce posílila Vídeň, jejíž podíl s výjimkou let 2000-2001 neustále rostl. Zmíněný výkyv byl zapříčiněn volebním úspěchem extrémní pravice, což je velmi dobrým příkladem krátkodobé negativní image.

Také Praze se daří přitahovat stále větší množství významných kongresových akcí. Velmi dobrých výsledků je dosahováno především v poslední době. Mezi lety 2001-2003 stoupla Praha o 7 příček a v roce 2004 se odhaduje posun vzhůru o další 3 místa.

Pro podporu kongresového cestovního ruchu v Praze slouží projekt Kampaně kandidatur. Společná marketingová činnost Kongresového centra Praha a CzechTourismu podporovaná Ministerstvem pro místní rozvoj si klade za cíl, aby Praha po roce 2008 patřila mezi TOP 5 evropských kongresových destinací (v rámci asociace ICCA) a mezi TOP 10 světových kongresových destinací na trhu a aby počet kongresových hostů dosáhl 200 tisíc za rok.

Kongresový cestovní ruch v ostatních městech České republiky

S určitým zevšeobecněním lze říci, že zázemí a možnosti pro organizaci skutečně velkých akcí s tisíci a více účastníky má pouze Praha a v omezenější míře Brno. Příležitosti ostatních měst jsou především v konání menších akcí – menší kongresy, konference, semináře apod.

Při pohledu na zázemí jednotlivých měst pro pořádání akcí kongresového průmyslu dojdeme k závěru, že s výjimkou Prahy, Brna a Ostravy, jsou k dispozici zařízení a prostory pro pořádání kongresů (kongresová centra, hotely, univerzity), ale chybí většinou ubytovací kapacita odpovídající kvality, tzn. především požadované vyšší kategorie hotelů.

Brno má veliký potenciál zařadit se v budoucnu do kongresových měst minimálně třetí a postupně i druhé volby, ale zatím není potenciál dostatečně využit. Při pohledu na kritéria splňuje podmínku minimálně 1 tisíce pokojů v hotelech 4 a 5*. Také vybavení kongresovými kapacitami je poměrně dobré a celková kapacita zařízení s hlavním sálem větším než 200 míst je kolem 9 tis. Nutné je rozšíření služeb mezinárodního letiště Brno Tuřany. K největším zařízením pro uspořádání kongresů patří Hotel Boby s kapacitou 1770 míst, dále Hotel Voroněž, BWP Hotel International Brno, Veletrhy Brno, Kongresové centrum Brno.

Pro kongresovou turistiku jsou podmínky také v Ostravě příhodné. Kladně působí široká nabídka kongresových zařízení i relativně široká nabídka hotelů vyšších tříd. Celková kapacita velkých kongresových zařízení přesahuje 4,5 tis. míst. K dispozici je také mezinárodní letiště v Mošnově s omezeným okruhem leteckých spojení.

Podmínky pro pořádání kongresů jsou na velmi dobré úrovni také v Karlových Varech. V dostatečném počtu je k dispozici ubytování v luxusních hotelech a také kongresová zařízení v hotelu Termal a Pupp nabízejí dobré možnosti. Velmi dobrou image v rusky mluvících zemích by toto město mohlo využít i při propagaci pořádání kongresů pro ruskou klientelu. Kongresové centrum Aldis v Hradci Králové s celkovou kapacitou 2,8 tisíce účastníků patří k našim největším kongresovým centrům, ale omezenější je nabídka ubytování. Město Olomouc nabízí kromě své turistické přitažlivosti také několik velkých prostor s možností pořádání kongresu, ale omezenější je nabídka lepšího ubytování.

Závěr
Prognózy dalšího vývoje kongresového cestovního ruchu lze podle prováděných průzkumů a šetření posuzovat příznivě. Tempo růstu kongresového cestovního ruchu by mělo víceméně kopírovat tempo celkového ekonomického rozvoje – vždy však s určitým časovým odstupem (u menších kongresů dva roky, u velkých kongresů až čtyři roky). Vysoké tempo růstu se odhaduje pro oblast mezinárodních výstav a veletrhů. Postavení České republiky na světovém trhu kongresového cestovního ruchu zatím neodpovídá celkem výhodnému postavení a snadné dostupnosti ve středu Evropy i vytvořeným materiálním a ekonomickým podmínkám, které může kromě Prahy a Brna nabídnout i řada dalších českých měst. Prozatím největší rezervy a prostor pro zlepšení podmínek pro kongresovou turistiku jsou ve stále nedostatečné infrastruktuře v ostatních městech ČR, vyjma Prahy a dále v posílení image a povědomí o České republice a Praze jako bezpečné, kvalitní a přitažlivé turistické destinace. Podpora kongresové turistiky se v posledních letech v mnoha ohledech zlepšila, lze tedy doufat, že se cíl prosazení se Prahy v první desítce kongresových destinací podaří.

Prameny
• UIA – Union of International Associations – Congress Department
• ICCA – International Congress and Convention Association
• CzechTourism

Připravila agentura Mag Consulting
e-mail: magcon@magconsulting.cz
www.magconsulting.cz