Po krizi konferenčního trhu v roce 2009, která v podstatě kopírovala celosvětovou ekonomickou recesi, se zdá, že jsme z nejhoršího venku. Alespoň tak lze usuzovat z výsledků unikátního průzkumu společností KPMG Česká republika TLT benchmark.
Český konferenční trh – jak jsme na tom?
V České republice je celkem 839 míst vhodných pro konání konferencí, summitů a jiných vzdělávacích akcí. Z celkového počtu se jich více než třetina (39 procent) nachází ve čtyřhvězdičkových hotelech, 29 procent v tříhvězdičkových hotelech, 28 procent je tvořeno samostatnými konferenčními centry bez možnosti ubytování a pouhá čtyři procenta představují konferenční kapacity pětihvězdičkových hotelů.
V těchto subjektech je při divadelním uspořádání k dispozici celkem 437 tisíc míst. Více než polovina (58 procent) této kapacity je přitom v samostatných konferenčních centrech, což není nijak překvapivé vhledem kfaktu, že konference jsou vlastně jediným účelem těchto subjektů. Pětinu celkové kapacity (21 procent) tvoří konferenční prostory ve čtyřhvězdičkových hotelech, 17 procent ve tříhvězdičkových hotelech a čtyři procenta v hotelech s pěti hvězdičkami. Jedním z neoddiskutovatelných signálů oživení konferenčního trhu je pak skutečnost, že v letošním roce se meziročně navýšil počet konferenčních center v České republice o 8,4 procenta.
Vývoj průměrného počtu akcí na 1 objekt a průměrného počtu účastníků na 1 akci v období leden – srpen 2011 v porovnání s obdobím leden – srpen 2009 a 2010
Průměrná kapacita největšího sálu při divadelním uspořádání činí 242 míst. Největší sály v tříhvězdičkových hotelech mají 152 míst, ve čtyřhvězdičkových hotelech 133 míst. Z hlediska kapacity největšího sálu jsou na tom nejlépe opět samostatná konferenční centra s průměrně 483 místy k sezení.
| Celková kapacita konferenčních center v ČR dle jejich lokace |
Celková kapacita konferenčních center v ČR |
Praha stále Mekkou konferenční turistiky,
Popelkou je Liberecký kraj
Nepřekvapí, že nejvíce konferenčních center se nachází v Hlavním městě Praha, kde je celkem 243 objektů nabízejících služby tohoto typu. Tento kraj se na celkovém počtu konferenčních center v republice podílí 31,4 procenta. Meziroční čtyřprocentní nárůst pražských konferenčních míst je pak jen dalším z dokladů neutuchajícího zájmu o Prahu jako místo konání těchto akcí.
Na pomyslném druhém místě je Jihomoravský kraj, kde je téměř desetina (9,2 procenta) všech konferenčních center, což znamená 74 objektů. Na třetím místě těsně za Jihomoravským krajem je kraj Středočeský, jehož 70 objektů tvoří 8,5 procenta z celkového počtu. Naopak nejméně místy vhodnými pro realizaci akcí konferenčního typu disponuje Liberecký kraj, kde si mohou pořadatelé vybírat z pouhých dvaceti možností. Je však zapotřebí dodat, že přímo v metropoli Libereckého kraje – Liberci – se nachází konferenční centrum Babylon, velmi moderní a v poslední době čím dál častěji vyhledávané místo.
Nejvíce akcí v květnu, nejméně pak v srpnu
Ve sledovaném období leden až září 2011 se průměrně uskutečnilo 15 akcí za měsíc, což je téměř o jednu akci více, než tomu bylo ve stejném období loňského roku. Jedné akce se v průměru zúčastnilo 135 hostů, což je o 12 více než v loňském roce a o celých 58 více než ve zmiňovaném roce 2009, kdy trh naplno pocítil krizi konferenční turistiky. Z hlediska vývoje v jednotlivých měsících opět není překvapením, že se nejvíce akcí konalo v květnu, kdy se jich průměrně uskutečnilo více než dvacet. Květen je dlouhodobě jakýmsi zenitem konferenční turistiky. Dalším pro organizátory konferencí úspěšným měsícem je červen, kdy se v jednotlivých subjektech letos konalo v průměru 19 akcí, dále pak září, duben a březen (v těchto případech šlo o 17 akcí měsíčně). Nejméně konferencí pak bylo zaznamenáno v letních měsících, zejména v srpnu, kdy se jich v průměru konalo pouhých osm.
Český konferenční trh v číslech:
| Celkový počet konferenčních center v ČR (k 31. 7. 2011) |
839 |
| Počet jednotlivých míst (sedadel) ve všech konferenčních centrech v ČR (k 31. 7. 2011) |
437 000 |
| Průměrný počet měsíčně pořádaných akcí v jednom objektu v období leden–září 2011 |
15 |
| Průměrný počet účastníků na akci v období leden–září 2011 | 135 |
| Průměrná délka trvání akce konferenčního typu v období leden–září 2011 |
1,8 dne |
Nejvíce akcí se uskutečnilo ve čtyřhvězdičkových hotelech (15,6 měsíčně), což je počet téměř shodný s množstvím zaznamenaným ve stejném období roku 2010. Těchto eventů se v průměru zúčastnilo 83 lidí, což je o 7 účastníků více než v loňském roce. Počet akcí konaných ve tříhvězdičkových hotelech se dlouhodobě pohybuje v rozmezí 16 až 18 na jedno konferenční centrum za měsíc. Stejně tak i počet účastníků na konferencích je velmi vyrovnaný – jde o 32 účastníků na akci. Naopak největší počet účastníků na jednu akci připadá na samostatná konferenční centra (tedy ta, která neposkytují ubytovací služby), kde se jedné akce zúčastnilo v průměru 219 lidí, a jde tak o navýšení jejich počtu o 32 účastníků v porovnání s loňským rokem. V tomto segmentu sledujeme také nárůst počtu samotných akcí – jejich počet vzrostl z předloňských 15 na letošních 19. Na druhé straně jsme v loňském roce evidovali významný pokles počtu jak akcí, tak jejich účastníků u pětihvězdičkových hotelů. Nicméně letos se již všechna čísla vrací na více potěšující úroveň – v průměru 11 akcí měsíčně, každá v přepočtu s 93 účastníky.
Květen byl úspěšným měsícem nejen z pohledu průměrného počtu organizovaných akcí, ale také z hlediska průměrného počtu účastníků – šlo o 211 účastníků na akci. Dalším úspěchem zaznamenaným v měsíci květnu je vedle nadprůměrného počtu konaných akcí a jejich účastníků také nejdelší průměrná doba trvání – jednalo se o 1,9 dne, zatímco nejkratší akce se konaly v březnu (1,6 dne), celoroční průměrná délka trvání akcí pak byla 1,8 dne. Malým překvapením byl pak také únor – akcí konaných v tomto měsíci se v průměru zúčastnilo 152 konferenčních turistů. Překvapení naopak nepřineslo léto, kdy v červenci průměrný počet účastníků jedné akce poklesl na pouhých 71.
Konference nemají vliv na obsazenost hotelů
ani na cenu za pokoj
Zajímavá zjištění přinesla také analýza vlivu pořádání konferencí a podobných akcí na obsazenost ubytovacích kapacit jednotlivých hotelů (z logických důvodů do této analýzy nejsou zařazena samostatná konferenční centra, která, jak již bylo řečeno, nedisponují ubytovacími kapacitami). Zjistili jsme totiž, že ve sledovaném období (leden až červenec 2011) neměla konferenční zařízení pozitivní vliv ani na obsazenost hotelů ani na průměrnou dosahovanou cenu za pokoj. Hotely s konferenčními kapacitami měly totiž v průměru o deset procent nižší obsazenost (51 procent) než hotely, které se konferenční klientelou nezabývají (61 procent). Dokonce hotely, které konferenčními kapacitami nedisponují, dosáhly vyšší průměrné ceny za pokoj – šlo o 1124 korun (bez DPH a snídaně). To je o 58 korun více než u hotelů s možností konání konferencí. Stejně tak i průměrná délka pobytu je u „nekonferenčních" hotelů vyšší (3,3 noci) než u těch, kde lze tyto akce organizovat.
Text: Ondřej Špaček, Associate Manager, Advisory Services, TLT benchmark Project Manager, KPMG Česká republika
Foto: KPMG Česká republika
