Čtvrtý ročník úspěšné příhraniční konference s názvem „Vítejte u nás" se konal 17. května v Louckém klášteře ve Znojmě v rámci projektu „Volný pohyb služeb po ukončení přechodného období jižní Moravy a Dolního Rakouska". Konference byla zaměřena na podnikání a marketing v cestovním ruchu s důrazem na nové možnosti zaměstnávání občanů v cestovním ruchu, dopravě a výrobě po otevření rakouského pracovního trhu, ke kterému došlo 1. května 2011. Jedním z hlavních témat konference byl také kulturní cestovní ruch, který je důležitý pro rozvoj destinace a cestovního ruchu v ní.
Prvními řečníky konference byli zástupci pořadatelů konference Jiřina Ondrušová z Okresní hospodářské komory Znojmo a starosta města Znojma Vlastimil Gabrhel. Oba zdůraznili, jakým přínosem je tato konference pro samotné město a pracovníky v cestovním ruchu. „Znojmo je nositelem prestižního ocenění Historické město roku 2010 a má co nabídnout svým návštěvníkům", jak uvedl starosta a byl potěšen, že se již jedná o čtvrtý ročník konference, která svým programem přilákala stovku posluchačů.
Generální konzul Ruské federace v Brně Andrej Jevgenjevič Šaraškin připomněl, že Znojmo a celá jižní Morava jsou pro ruské turisty stále neznámou oblastí a přitom mají velký potenciál. Rusové začínají být unavení z návštěv velkých měst a začíná přibývat těch, co vyhledávají jinou alternativu pro svou dovolenou, což jižní Morava poskytuje – folklor, víno, historii. Stále hledají cestovní kancelář, která by se věnovala především jihu Moravy, aby tento kraj mohlo poznat více Rusů. Heslem „Cestovní ruch je jednou z aktivit, které zlepšují náš svět" svůj příspěvek generální konzul ukončil.
Zdeněk Juračka, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, na konferenci vystoupil za podnikatelský sektor. Posteskl si nad tím, jaká je u nás situace v cestovním ruchu a jak je tento obor vnímán zákonodárci.
Centrálu cestovního ruchu – Jižní Morava zde zastupovala Monika Hlávková, která má na starost zahraniční projekty. Představila spolupráci jihomoravské centrály s Rakouskem v oblasti kulturního cestovního ruchu. Spolupracují kupř. na projektu TOP Cíle, který je považován za velmi úspěšný. Nový projekt, který se rozběhne v listopadu, nese název „Otevřené sklepy vyprávějí příběhy", a opět vzniká ve spolupráci s rakouskými partnery. Projekt by měl pomoci „oživit" vybrané sklepní uličky, a zapojit je tak do kulturního cestovního ruchu.
Jiří Vaníček z Vysoké školy polytechnické v Jihlavě byl dalším přednášejícím v řadě, který se věnoval problematice kulturního cestovního ruchu a jeho významu, což mohl přímo na místě dokázat v číslech získaných z průzkumů. Zmínil se o cestovním ruchu jako fenoménu, neboť ročně při dovolené překročí hranice své země jedna miliarda lidí. Jejich motivem je především návštěva památek.
Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska zastupovala jeho tajemnice Květoslava Vitvarová. Zaměřila se především na představení činnosti sdružení a zmínila se také o Dnech Evropského dědictví, do kterého se v letošním roce zapojí okolo tisícovky památek a bude se konat v září. Další velkou aktivitou sdružení je propůjčování titulu Historické sídlo roku, které za rok 2011 získalo Uherské Hradiště. Vyjmenovala výhody, které tento titul přináší nejen městům, ale také návštěvníkům. Rovněž představila projekt Putování po historických městech Čech, Moravy a Slezska.
Mojmír Mikula ze společnosti M-Data vystoupil se zajímavou novinkou, kterou jeho firma nabízí, a to je zpracování tzv. zbytkových mobilních dat. Systém monitoruje pohyb návštěvníků v dané lokalitě, přičemž dokáže rozpoznat, zda jde o místní či o turisty. Toho lze využít pro dlouhodobý monitoring v závislosti na sezoně, počasí apod. Jedním z klientů této firmy je i agentura CzechTourism, která tímto způsobem měří 44 míst v ČR, kam patří např. lázně, památky UNESCO, Moravský kras atd. Města by mohla tímto způsobem získat přesné informace a čísla o pohybu svých občanů a turistů, která lze využít nejen pro potřeby cestovního ruchu, ale také pro potřeby dopravy či komunálního plánování.
Evropským hlavním městem kultury pro rok 2012 je slovinské město Maribor, a tak Dijana Madžarec přijela vylíčit, co vše získání titulu předcházelo a jaký program Maribor pro své návštěvníky u této příležitosti připravil. Vedle bohatého kulturního a společenského programu se Maribor 2012 bude také snažit o naplnění poslání, kterým je celosvětový mír, užší spolupráce Slovinska s balkánskými zeměmi, potlačování rasové nesnášenlivosti apod. Zdůraznila tak, že se titul Evropské město kultury nevztahuje pouze na kulturu jednoho města, ale že vyjadřuje spolupráci s dalšími městy a že především ovlivňuje způsoby myšlení. Její prezentace vzbudila velký zájem přítomných posluchačů, který ještě umocnila fantastickými výsledky v návštěvnosti města, která se v prvních dvou měsících roku zvýšila o 42 %. Webové stránky města navštíví měsíčně 70 000 uživatelů.
Patrick Bartos přijel do Znojma z rakouského Lince, kde pracuje v oblasti kulturního cestovního ruchu. Mimo jiné se také věnuje publikační činnosti v tomto oboru a podílí se na přípravách projektu dalšího Evropského hlavního města kultury, a to Marseille 2013. V úvodu svého vystoupení se věnoval teorii kulturního cestovního ruchu. Vyčlenil specifické oblasti, jako je umění, památky a kreativní průmysl. Zabýval se také typologií „kulturního turisty" podle toho, nakolik je pro něj kultura motivem k návštěvě destinace. Popsal, jak konkrétně k jednotlivým skupinám přistupovat a jaké příležitosti to následně vytváří.
Nela Cajthamlová z agentury CzechTourism z oddělení inovací a trendů se zabývala filmovou tvorbou, která se dá využít pro propagaci destinace. Zmínila se, že film představuje jedinečnou možnost, jak prezentovat určitou oblast či region, ukázat jeho tradice, kulturu, často několika milionům diváků, kteří jsou potenciálními turisty. Na konkrétních případech pak dokumentovala, jak tento způsob propagace funguje a nakolik je účinný, když se využije správným způsobem.
Petr Šimon je manažerem zahraničních projektů obecně prospěšné společnosti Plzeň 2015, která připravuje program pro Evropské hlavní město kultury. Jeho prezentace navazovala na prezentaci Maribor 2015 a nastínila zákulisí příprav v Plzni. Šimon prozradil i negativní stránky, se kterými byli nuceni se vypořádat, ale které paradoxně dopomohly k získání titulu. Vyzdvihl, že výhodou v Plzni je aktivita samotných obyvatel, kteří se na vznikajícím programu a jeho zaměření podílejí. Plzeňští si tak velmi dobře uvědomují, jaké příležitosti se jim dostalo a je pro ně důležitý nejen samotný rok 2015, ale hlavně to, co jim následně zůstane a v jakých aktivitách budou schopni i nadále pokračovat. Očekává se nejenom rozšíření kulturní nabídky, pozitivní kvalitní změny, regenerace města, zlepšení image města či výrazný nárůst cestovního ruchu s pozitivním ekonomickým dopadem, ale také například zlepšení sociální situace menšin.
Druhým zástupcem pořádajícího města Znojma byla jeho „dvorní" architektka Iveta Ludvíková. Představila své město a jeho postupnou rekonstrukci nejprve virtuálně, prezentací v sále, a dále pak praktickou prohlídkou po konferenci. Na základě rozsáhlých oprav a ozelenění ploch získalo město titul Historické město roku 2010. Na fotografiích ilustrovala stav na veřejných budovách před stavebními úpravami a po nich.
Na závěr konference se mohli přítomní posluchači dočkat dvou velmi provokativních vystoupení. Nejprve promluvil Vladimír Železný, podnikatel, bývalý senátor a europoslanec. Jeho vystoupení nebylo ucelenou přednáškou či prezentací, ale spíše se jednalo o podněty k zamyšlení. Hlavně se zabýval otázkou, proč na jižní Moravu zavítá tak málo zahraničních turistů, když v sousedním Rakousku je situace opačná. Myslí si, že se stále moc všichni v cestovním ruchu zabýváme vytvářením nových produktů a vše uměle dotváříme, zatímco se můžeme věnovat tomu, co zde máme – regionálním produktům, historii, historickým památkam a tradici. Nebál se vyslovit myšlenku, že by se celá Evropa měla stát jistým skanzenem, na který se bude jezdit dívat celý svět, neboť výrobou již nemůžeme asijským zemím stačit.
S nejzábavnější prezentací vystoupili na závěr Boleslav Březovský a Jan Pospíšil, zástupci brněnské iniciativy Žít Brno. Všechny přítomné svým příspěvkem nejen pobavili, ale také donutili k hlubokému zamyšlení, neboť velmi otevřeně a provokativním způsobem ukázali na problematiku, která trápí nejspíše všechna velká města, a to jsou nesmyslné a uměle vytvořené akce, investice a propagační nástroje, které stojí nemalé finanční prostředky a které s kulturou nemají mnoho společného.
Text a foto: -rap-