Lázně Luhačovice hostily ve dnech 10.–11. listopadu konferenci Sdružení lázeňských míst České republiky. Téma 14. ročníku konference znělo „České lázeňství jako evropský fenomén". Dlužno podotknout, že jako fenomén ohrožení, neboť jako červená nit se programem setkání táhly obavy o budoucnost tuzemského léčebného lázeňství v důsledku úsporných opatření plánovaných ministerstvem zdravotnictví, v souvislosti s kterými někteří lázenští odborníci občas hovoří o vraždě českého a moravského lázeňství.

Konference SLM ČR se po třech letech vymanila z Karlovarského týdne a začala opět putovat po tuzemských lázeňských místech. Tento fakt ocenila drtivá většina přítomných včetně například ředitele Odboru cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR Aleše Hozdeckého, který na konferenci hovořil mimo jiné o tom, že obraz českého lázeňství by měl být plastičtější a že zviditelněna by měla být i nabídka menších lázeňských míst.

Téma konference bylo letos pojato velmi široce. „Volbou širokého tématu konference jsme chtěli poukázat na to, že se něco děje se segmentem, který má u nás dlouhou historii a který je pro Českou republiku rodinným drahokamem. Se segmentem, který je v rámci zdravotní péče nenahraditelným. Celostní přístup, který je při lázeňství a při použití přírodních léčivých zdrojů aplikován na člověka, je totiž v evropské medicíně ojedinělý," uvedl předseda SLM ČR a starosta města Třeboně Jiří Houdek.

Během dvou dnů zazněly v luhačovickém Společenském domě příspěvky zhruba dvou desítek řečníků z řad lázeňských odborníků, politiků, představitelů profesních svazů v cestovním ruchu či zástupců akademické obce. Významným hostem konference byla viceprezidentka Evropského svazu lázní a prezidentka Asociácie slovenských kúpeľov MUDr. Janka Zálešáková, která do Luhačovic přijela s několika zajímavými informacemi o vývoji lázeňství v Evropě. Klíčovými byly informace o směrnici EP a Rady 2011/24 EU o uplatňování práv pacientů při přeshraniční zdravotní péči, která řeší mobilitu pacientů v evropském prostoru. Zdravotní pojišťovny jiných států budou vysílat své pojištěnce do lázeňských zařízení jiných členských států EU na takové indikace, které budou garantovány ze strany těchto států. Má-li tedy ministerstvo zdravotnictví v plánu vyškrtat z indikačního seznamu nemalé množství položek, přijde země o velkou konkurenční výhodu a pro lázně to bude v příštích letech znamenat úbytek klientely ze zemí Evropské unie. „Pojištěnci z evropských zemí by byli vysíláni do zemí, jako jsou Polsko či Rumunsko, kde se naopak indikační seznam rozšiřuje," varoval Jiří Houdek.

Tato a podobná varování, která na konferenci zazněla, však bohužel nemohla padnout na úrodnou půdu – na rozdíl od minulých let se totiž konference nezúčastnili žádní zástupci ministerstva zdravotnictví, přestože byli pozváni. Chyběla i politická reprezentace. Jedinou výjimkou byl předseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch. Ten ve svém plamenném projevu účastníky jednání ujistil, že senátoři se budou zasazovat o to, aby české lázeňství nebylo omezováno a zůstalo i do budoucna evropským fenoménem. Štěch velmi ostře kritizoval současné vládní reformy a zejména pak plánované škrty v oblasti lázeňství. Očekávaná úspora ve výši půl miliardy korun je podle něj z hlediska státního rozpočtu zanedbatelná, což naopak nelze říct o dopadech škrtů na zaměstnanost (o práci by mohla přijít až čtvrtina zaměstnanců v oboru) a na zdraví obyvatelstva. Úvahu o vlivu lázeňství na zaměstnanost ostatně velmi názorně demonstroval starosta Luhačovic PhDr. František Hubáček – právě díky lázním dnes mají Luhačovice menší nezaměstnanost i než krajské město Zlín. V celorepublikovém srovnání se drží vysoko nad průměrem. Uvažované změny ve financování lázeňské péče by mohly mít na situaci ve městě a okolí velmi tvrdý dopad. Hubáček rovněž varoval, aby se situace v lázeňství nestala podobně jako některá jiná témata předmětem politického soupeření poslanců a senátorů.

Štěchovo vystoupení muselo přítomným zástupcům lázní znít jako rajská hudba. Jak ale posléze konstatoval Ing. Martin Plachý, viceprezident Svazu léčebných lázní ČR a šéf lázeňské společnosti ROYAL SPA, podobných proklamací už členové SLM ČR slyšeli mnoho. Proč ale ve finále ti, kteří vyjadřují českému lázeňství takovou podporu, nedokážou pro zlepšení situace sami nic udělat a jen se vymlouvají jeden na druhého, tázal se řečnicky Plachý. Ve své přednášce pak přemítal o budoucnosti lázeňství u nás či o tom, zda je opravdu evropským fenoménem. Odpověď na tuto otázku je podle něj spíše negativní, soudě alespoň podle obecného ignorování či neznalosti přínosů lázeňství pro veřejné rozpočty a zaměstnanost. Plachý konstatoval, že pro některé municipality jsou lázně pouze zdrojem příjmů, který nejsou ochotny finančně ani systémově podpořit. Pokud jde o budoucnost balneologie u nás, není zřejmě příliš růžová. Obor čeká omezování lůžkových kapacit, propouštění, odklon od léčebného lázeňství k medical wellness či wellness a velmi ostrý konkurenční boj. Menší počet lázeňských hostů povede samozřejmě k finančním výpadkům veřejných rozpočtů. Na druhé straně se dá očekávat, že všichni dosavadní investoři v lázeňství budou dělat maximum pro udržení oboru. Za největší naději pro tuzemské lázně označil Plachý řadu silných osobností i firem, které s lázeňstvím spojily svůj život a podnikání a které mu nedají zahynout.

Velká očekávání měli někteří účastníci konference od vystoupení prezidenta Svazu léčebných lázní ČR a generálního ředitele společnosti Lázně Luhačovice MUDr. Eduarda Bláhy, na kterého připadlo téma „Perspektiva českého lázeňství v roce 2012". Ve své přednášce ale musel konstatovat, že tato perspektiva je naprosto neznámá, neboť ministerstvo sice zveřejnilo určité záměry v oblasti redukce lázeňské péče, v době konání konference však nic nebylo definitivně rozhodnuto. Jak opakovaně Bláha zdůraznil, pro provozovatele lázní je tento stav neúnosný, neboť měsíc a půl před koncem roku nevěděli, podle jakých pravidel budou muset fungovat v roce příštím. Jen pro úplnost připomeňme, že ministerský záměr počítal s takovými opatřeními, jako zkrácení komplexní lázeňské péče ze čtyř na tři týdny, vyřazení některých indikací z indikačního seznamu či popření efektivity některých léčebných zdrojů. V jejich důsledku by lázeňství mohlo v příštím roce podle propočtů SLL ČR přijít až o 1,5 mld. korun, což by pro některé (zejména vnitrozemské) lázeňské společnosti mohlo mít likvidační efekt.

Na konferenci nemohl chybět ani RNDr. Jiří Schlanger. Ten kvůli nesouhlasu s fungováním úřadu opustil funkci náměstka ministra zdravotnictví a na letošním ročníku konference proto vystupoval jako přední odborník na financování zdravotní péče a jako pedagog 1. Lékařské fakulty – Ústavu zdravotnického práva a veřejného zdravotnictví. V Luhačovicích vystoupil hned dvakrát. Především s přednáškou nazvanou „Bilance zdravotního, nemocenského a invalidního pojištění v rámci pojistných systémů a vztahu k nepojistným systémům", v které si mimo jiné posteskl nad netransparentností procesů ve veřejné správě a nezájmem o celostní medicínu, v důsledku kterého roste zátěž sociálního systému v podobě různých vyplácených dávek. S povděkem ale kvitoval nebývalé semknutí subjektů působících v lázeňství. V druhém konferenčním příspěvku informoval o tom, že obec Mšené-lázně se letos stala zřizovatelem Výzkumného ústavu balneologického, tedy veřejné výzkumné instituce, která by měla navázat na činnost někdejšího stejnojmenného ústavu a přispět k dalšímu rozvoji tuzemského lázeňství. Předmětem činnosti této instituce bude základní i aplikovaný výzkum v oblastech balneomedicíny, balneoterapie, balneotechniky, balneoekonomiky, balneoinformatiky a v dalších souvisejících oborech.

V letech, kdy se konference SLM ČR konala jako součást Karlovarského týdne, bylo podle organizátorů často obtížné zajistit alespoň krátkou účast a zdravici karlovarského primátora. Letos nejenže se primátor tohoto lázeňského města Ing. Petr Kulhánek zúčastnil, ale dokonce strávil v Luhačovicích celé dva dny. I z toho lze možná usuzovat, že město se k problematice lázeňství staví zodpovědněji než dříve. Ostatně potvrdil to sám Petr Kulhánek, když řekl, že dosud se v k lázeňství v Karlových Varech přistupovalo jako k něčemu samozřejmému, ale nyní se město redefinuje a začíná si uvědomovat, že jako největší tuzemské lázeňské město musí jít ostatním příkladem. Po letech rezig­nace se podle Kulhánka město vrací k lázeňství jako hlavnímu pilíři. Obnovena proto byla komunikace s provozovateli lázní, hoteliéry a profesními svazy, restrukturalizováno infocentrum apod. Kulhánek se pozastavil i nad současným úpadkem ve vnímání medicínské stránky lázní – stát podle něj neuznává lázně za užitečné, což zpětně vnímají jak lékaři, tak potenciální pacienti. Karlovarský primátor se ve svém vstupu věnoval také provozním problémům současného lázeňství.

Někteří z řečníků hledali ve svých příspěvcích cesty, kterými by se mohlo české a moravské lázeňství v příštích letech ubírat. Předseda SLM ČR a starosta Třeboně Ing. Jiří Houdek naznačil, že existují dvě možné cesty dalšího rozvoje. A sice německá, kdy by se lázeňská zařízení postupně změnila v místa pro wellness pobyty na vysoké úrovni s množstvím doprovodných služeb, s nabídkou zábavy a relaxace. Zdravotnický aspekt by postupně ustupoval. Druhou variantou je podle něj česká cesta, na které lázeňská zařízení figurují jako místa využívající a rozvíjející poznatky lékařského výzkumu, využívají místní přírodní léčebné zdroje a jsou charakteristické celostním pohledem na lidské zdraví s akcentem na význam soustavné péče o fyzické a duševní zdraví jako podmínky udržení vysoké kvality života do vysokého věku. Tato cesta předpokládá podporu medicínského výzkumu v oborech využívaných v lázeňství a soustavné přenášení jeho poznatků do lázeňské praxe, stejně jako propagaci lázeňství jako trendu v celoživotní péči o zdraví. Neobejde se bez podnikatelského a inovativního přístupu k řízení obchodní politiky lázeňských zařízení. Česká cesta staví nejen na regionálních léčivých zdrojích, ale také na kvalitním místním personálu, geniu loci a dalších aspektech, které společně dělají z oboru fenomén. Není jistě překvapením, že Houdek vyzval k následování právě této české cesty.

V přednášce věnované komparaci českého lázeňství s vybranými státy Evropy se zřetelem k sociálnímu aspektu lázeňství se otázce dalšího směřování naší balneologie věnovala Ing. Lena Mlejnková z Vysoké školy ekonomické v Praze. K případnému nahrazení tří milionů pobytových dnů klientů komplexní lázeňské péče by podle jejích slov mohlo dojít jednak aktivitami vedoucími k růstu podílu samoplátců, spoluprací s nemocnicemi a klinikami, orientací na nové zahraniční trhy a také participací na evropských projektech sociálního cestovního ruchu. Řeč byla zejména o projektu Sowell, který je od letošního roku součástí programu Calypso a do kterého je zapojena i Česká republika. Jeho smyslem je formou recipročních pobytů zpřístupnit v mimosezoně seniorům a mladým lidem. Mají lázně o tyto segmenty zájem? Znají jejich specifické potřeby? Existuje pro tyto segmenty odpovídající obsahová a cenová nabídka? Jak tuto nabídku předložit novým zákazníkům či jak se propojit s evropským trhem? Odpovědi na tyto otázky pomůže najít katedra cestovního ruchu VŠE, která je za Českou republiku partnerem uvedeného projektu.

Další příspěvky se týkaly fenoménu wellness, který se v nabídce většiny našich lázní už napevno zabydlel. „Je české lázeňství připraveno na nové reality ve světě lázní, wellness a spa?" tázala se v názvu svého příspěvku Dr. Ludmila Vacková, Ph.D., z Global Spa Concepts. Hovořila mimo jiné o tom, že lidé budou muset v budoucnu víc než dnes sami investovat do svého zdraví, ať už v důsledku demografických či ekonomických změn. Poroste podle ní důležitost aktivní prevence, nikoli léčení. O některých nových trendech ve wellness hovořila také doc. Ing. Věra Seifertová, CSc., z Vysoké školy obchodní. Posluchači se dozvěděli něco o chromoterapii, auro-soma-terapii, aromaterapii či podvodní muzikoterapii, o terapii s pomocí zvířat apod. Seifertová se letmo dotkla rozdílů mezi hotelovým a lázeňským wellness a zmínila tuzemské aktivity vedoucí k budoucí klasifikaci wellness zařízení.

Pozvání na konferenci přijali také zástupci hoteliérů. Ing. Karel Doubek, ředitel hotelu Adria v Praze, vystoupil s přednáškou o perspektivách vzájemné inspirace a spolupráce mezi lázeňstvím a hotelnictvím. V obecné rovině se zamýšlel nad tím, jakým problémům dnes musí čelit hoteliéři a co je nejdůležitější pro hotely; k obdobnému hledání merita lázeňství pak vyzval účastníky konference. Na podobné téma potom hovořil i prezident Asociace hotelů a restaurací Ing. Václav Stárek, který svojí přednáškou nabádal ke společnému postupu provozovatelů lázní a hoteliérů. Za oblasti, kde je takový společný postup možný, označil hotelové služby, služby F & B, oblast marketingu destinací, systémy kvality či klasifikaci ubytovacích zařízení.

Zcela v souladu s všeobjímajícím názvem konference se na jejím programu objevilo několik přednášek na poněkud lehčí, ovšem nikoli nezajímavá témata. Dochované architektonické a urbanistické dědictví jako významný aspekt českého lázeňství prezentovala Ing. arch. Věra Kučová, náměstkyně pro památkovou péči Národního památkového ústavu v Praze. O luhačovických lázních v historii přednášela ředitelka Muzea Luhačovice dr. Blanka Petráková, s významnými stavbami, architekty a stavebníky v Luhačovicích pak účastníky seznámila Mgr. Ladislava Horňáková z Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně. Ředitel Muzea Mariánské Lázně Ing. Jaromír Bartoš hovořil o přínosu slavných hostů Mariánských Lázní pro rozvoj města, o přírodním balneoparku a návratu ke kořenům vodoléčby přednášel prim. MUDr. Jaroslav Novotný, vedoucí lékař Priessnitzových léčebných lázní. Do poněkud filozofických rovin se ve svém příspěvku na téma „Mediální obraz českého lázeňství" pustil PhDr. Jaroslav Holoubek z katedry mediálních komunikací Vysoké školy hotelové v Praze. O potenciálu lázeňství České republiky měl podle programu hovořit viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura, publikum však počastoval spíše svojí tradiční přednáškou o situaci v cestovním ruchu České republiky, kterou několika zmínkami „přiohnul" k tématu lázeňství.

Konference SLM ČR se konala díky spolupráci s agenturou CzechTourism. Tu na konferenci zastupoval jednak generální ředitel Ing. Rostislav Vondruška, který přijel vyzbrojen podrobnými statistickými daty o vývoji příjezdů do tuzemských lázní, ale také vedoucí oddělení lázeňství Ing. Iveta Jakoubková. Ta na závěrečné tiskové konferenci rekapitulovala činnost agentury na podporu prezentace tuzemského léčebného lázeňství i sektoru wellness a hlavně ujistila, že od této podpory nehodlá CzechTourism ustoupit ani v příštích měsících. Zvýšenou pozornost přitom bude věnovat tuzemské samoplátecké klientele, jejíž význam zřejmě s ohledem na aktuální ekonomický vývoj ve světě opět poroste. Aktuální data Českého statistického úřadu za letošní 3. čtvrtletí hovoří o tom, že lázeňská zařízení v tomto období navštívilo 199 000 hostů, což představuje meziroční růst o 1,7 procenta. Počet rezidentů se zvýšil o 3,1 procenta a nerezidentů přijelo stejné množství jako loni. Hosté v lázních strávili 2,1 milionu nocí, meziročně o 1,9 procenta méně.

Během druhého konferenčního dne proběhl v prostorách Společenského domu uzavřený seminář pro zahraniční hosty agentury CzechTourism, kterého se zúčastnilo deset ukrajinských lékařů. Vyslechli si prezentace svých českých kolegů z obou luhačovických lázeňských společností, z Karlových Varů, Jáchymova a Poděbrad. Dále diskutovali s našimi lázeňskými lékaři, specialisty z oblasti praktického lékařství, ortopedie, gastroenterologie, kardiologie, poruch metabolismu a léčby neplodnosti.

Výsledky jednání s ministerstvem

Konference končila v pátek, na pondělí pak bylo naplánováno jednání představitelů lázní se zástupci ministerstva zdravotnictví o připravovaných opatřeních. Lázeňští odborníci se na něm chtěli (i za pomoci argumentů v podobě výstupů z konference) pokusit ministerstvo přesvědčit, aby k úsporným opatřením nepřistupovalo a nechalo financování lázeňských pobytů vyřešit zdravotní pojišťovny, případně aby účinnost těchto opatření odložilo na pozdější dobu a dalo provozovatelům lázní čas na přizpůsobení se nové situaci. Za segment lázní se schůzky zúčastnili představitelé MUDr. Eduard Bláha a Ing. Martin Plachý coby představitelé SLL ČR a také hejtman Karlovarského kraje PaedDr. Josef Novotný. Za Ministerstvo zdravotnictví ČR pak doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., ministr zdravotnictví, Ing. Petr Nosek, náměstek pro zdravotní pojištění a MUDr. Lenka Hřebíková za Český inspektorát lázní a zřídel MZ ČR. Během schůzky dal sice ministr v řadě bodů lázním za pravdu, schůzku ale nelze považovat za vítězství lázní. Kladně lze podle Eduarda Bláhy vnímat příslib ministerstva odložit platnost nového indikačního seznamu o půl roku (tj. k 1. 7. 2012), díky čemuž vzniká prostor pro určité sblížení regulace příbuzných odborných léčebných ústavů (OLÚ), jejichž léčebné pobyty by měl nově schvalovat revizní lékař. Půlroční odklad však nebude stačit pro vytvoření obdobné legislativní normy pro OLÚ, která by vedla ke sjednocení podmínek léčení pro lázně i OLÚ, na nichž SLL trvá. Zástupci SLL ČR s potěšením kvitovali, že ministerstvo nechce lázně zlikvidovat a trvá na původně deklarovaném rozsahu omezení úhrad na lázeňskou péči ve výši 15 procent, tedy na původním záměru ušetřit 0,5 mld. Kč. Na druhé straně ale zástupci ministerstva odmítli požadavek svazu ponechat základní délku lázeňských pobytů u komplexní lázeňské péče na 28 dnech a trvají na 21 dnech, připravenost k diskusi však vyjádřili v případě opakování pobytů. Odmítli požadavek odstranit omezení nároku na lázeňskou péči pro kuřáky a osoby s nadváhou (s BMI nad 30). Stejně tak odmítli požadavek navýšení cen za den poskytování lázeňské péče o 5 procent, který by byl zohledněn v úhradové vyhlášce pro rok 2012.

V souvislosti s požadavkem neodebírat léčebný efekt zdrojům, které byly dosud považovány za léčebné (přírodní voda uhličitá a akrotherma), potvrdili zástupci ministerstva svůj postoj uznávat pro léčbu daných onemocnění pouze takové zdroje, jejichž účinnost je vědecky doložena. MZ ČR z toho důvodu uznalo pro léčbu pohybového aparátu účinnost akrothermy (přírodní minerální vody termální), nikoliv však přírodní minerální vody uhličité. Pokud lázně, jejichž přírodní léčebný zdroj nebyl ministerstvem v dané indikaci uznán za léčivý, mají vědecké studie nadnárodního rozsahu o léčebné účinnosti daného zdroje, měly by je ministerstvu zdravotnictví postoupit. „Přestože lze vyjádření ministra o snaze zachovat lázeňskou péči a zabývat se našimi argumenty považovat za pozitivní, řada jeho argumentů svědčí i nadále o tom, že lázně vnímá spíše jako wellness a zbytnou péči," píše se ve zprávě SLL ČR o výsledcích jednání.

Text a foto: Petr Manuel Ulrych