Dvanáctým ročníkem letos pokračoval seriál konferencí, které v rámci Karlovarského týdne pořádá Sdružení lázeňských míst ČR ve spolupráci s agenturou CzechTourism, Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče ČR a Svazem léčebných lázní ČR. Letos se konference svým tématem zaměřila především na problematiku hospodářské krize a jejích dopadů do oblasti cestovního ruchu a lázeňství.
Konference byla zahájena krátkými proslovy představitelů pořádajících institucí a dalších hostů. V průběhu dopoledne pozdravil účastníky též karlovarský primátor Ing. Werner Hauptmann. Slovo dostal také první náměstek ministra pro místní rozvoj Ing. Martin Plachý, který ve svém proslovu za pomoci statistik zdůraznil význam cestovního ruchu. Řeč byla mimo jiné o tom, že cestovní ruch tvoří 3 % HDP, v některých regionech ale až 30 %! Obor zaměstnává 4 % práceschopného obyvatelstva. Plachý představil opatření, která MMR připravuje na podporu cestovního ruchu – jde třeba o novou koncepci státní politiky cestovního ruchu, systémové a legislativní změny a projekty na podporu národní infrastruktury cestovního ruchu. Jak už jsme od zástupců ministerstva zvyklí, zazněly též informace o možnostech podpory projektů v cestovním ruchu z fondů EU. Plachý připomněl, že v letech 2007 – 2013 je v regionálních operačních programech alokováno téměř 25 mld. korun, další 4 mld. jsou na centrální úrovni. Prostředky jsou alokovány jak pro užití v soukromém sektoru, tak ve veřejném sektoru. Plachý apeloval na představitele veřejné správy, aby věnovali pozornost tomu, aby byly prostředky určené pro veřejný i soukromý sektor vyvážené. V závěru příspěvku pak pohovořil o trochu schizofrenní pozici českého lázeňství a o problémech se získáváním relevantních lázeňských statistik. Význam lázeňství dokumentoval Plachý třeba tím, že pokles ubytovaných v lázeňských zařízeních nebyl v minulých měsících tak velký jako u nelázeňských hotelů.
S první „regulérní“ přednáškou v bloku moderovaném Ing. Pavlem Malíkem, předsedou Sdružení lázeňských míst ČR, vystoupil Pavel Kosař, zastupující ředitel agentury CzechTourism, který se s účastníky podělil o radostnou zprávu, že agentuře byl pro příští rok schválen stejný rozpočet jako pro rok letošní. Dále se pak věnoval aktuálním statistikám a trendům cestovního ruchu. Uvedl, že v prvním pololetí došlo k meziročnímu poklesu počtu zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních o 12,2 % a ke zhruba 3% poklesu v počtu přenocování. Průměrná doba pobytu zůstala stejná, tedy 4 dny. Pokud jde o lázeňská zařízení, ubytovalo se v nich v prvním pololetí 310 757 hostů, tedy meziročně o 6,2 % méně. O 0,3 % přitom přibylo Čechů, kteří tvořili 53 % všech hostů. Zahraničních hostů meziročně ubylo o 12,6 %. Průměrná doba pobytu v lázních se v poslední době zkracuje, v prvním pololetí byla 11 dní. Z trendů v cestovním ruchu zmínil Kosař rostoucí oblibu nízkonákladových leteckých přepravců, zvyšující se frekvenci a zkracující se délku cest, odkládání rezervací, používání internetu, pozornost věnovanou bezpečnosti cestování apod. Krizi pojal Kosař ve svém příspěvku jako výzvu. Zájem cestovatelů postižených krizí jen okrajově bude podle něj trvat, záleží proto pouze na atraktivitě a aktivitě té které destinace, zda se jí podaří tyto turisty přilákat. Dále pak informoval o aktivitách na podporu domácího cestovního ruchu i incomingu, zvláštní pozornost věnoval podpoře lázeňství.
O tristní situaci na hotelovém trhu následně hovořil prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Ing. Pavel Hlinka. Na základě dat z řetězcových hotelů srovnal stav trhu v roce 2003 a nyní. Podobně jako při dalších příležitostech tepal Hlinka do cenové politiky některých hotelů apod. Kromě jiného řekl, že Praha cenami konkuruje regionům, čímž v nich brzdí rozvoj cestovního ruchu. Postěžoval si na nezájem politiků o oblast cestovního ruchu, na vyděračské praktiky některých cestovních kanceláří, práci některých zastupitelských úřadů atd. Zazněly informace o zákoně o DPH, autorském zákoně, zákoníku práce a živnostenském zákoně, posluchači se mohli seznámit také s některými projekty AHR ČR, mimo jiné s projektem evropské klasifikace ubytovacích zařízení. Svůj vstup zakončil Hlinka sérií výzev – hoteliéři podle něj musí skončit s cenovou válkou, spolupracovat, zapojit se do práce v regionech, nečekat na zázrak, zlepšit marketing a „s pokorou bojovat o českého hosta“.
Na Hlinkova slova v mnohém navázal předseda představenstva společnosti Imperial Karlovy Vary Ing. Jiří Milský, který se zamýšlel nad etikou podnikání některých hoteliérů, zejména v Karlovarském kraji. I on poukazoval na „brutální cenový dumping“, který křiví základy tržní ekonomiky. „Kdo to dělá, mydlí schody nejen sobě, ale i ostatním,“ varoval Milský. Absence odbornosti některých manažerů přitom podle něj nabyla varovných rozměrů. Přispěl několika příklady nekorektního jednání a získávání neoprávněných výhod a volal po dodržování rovných podmínek na trhu. „Nesnižujme kvalitu,“ důrazně apeloval na současné hoteliéry Milský. Na aktuální situaci ale našel i pozitiva. Trh se podle něj vlivem krize pročistí a podobně jako předtím Pavel Kosař shledal krizi jako výzvu.
Další řečník přišel ze světa estetické medicíny, tedy ze světa, který už dávno není žádné tabu. Ano, šlo o MUDr. Romana Šmuclera, který ve svém na ilustrační fotografie bohatém příspěvku ukázal, že estetická medicína může být s úspěchem provozována i v lázeňských místech. Jde pouze o to, vnímat její specifika a přizpůsobit jim provoz. Estetická medicína může pomoci vytěžovat kapacity lázeňských hotelů, pro klienty ze zahraničí jsou navíc tuzemské lázeňské kapacity lákavé vysokou kvalitou a nižší cenou. Jsou ale i určitá „proti“ – pacienty estetické medicíny je třeba ubytovávat odděleně od pacientů lázeňských, a to nejen kvůli rozdílným nárokům, ale třeba i kvůli estetické stránce věci. Klienti po estetických zákrocích navíc obvykle nemohou absolvovat klasické lázeňské procedury. Je třeba mít také vyřešenu problematiku péče o klienty v případě komplikací apod. Šmucler účastníky konference seznámil s aktuálními trendy v oblasti estetické medicíny a moderními technologiemi, které se používají, hovořil též o moderních technikách anti-agingu. Jen tiše závidět pak Šmuclerovi mohli někteří poskytovatelé lázeňské péče – i v letošním roce jeho kliniky Asklepion zaznamenávají růst.
První blok příspěvků uzavřel analytik cestovního ruchu a jednatel společnosti Mag Consulting Ing. Jaromír Beránek. Zabýval se ekonomickou krizí, jejími projevy v cestovním ruchu a také východisky z ní. Na národní úrovni by mělo jít o úsporná opatření navržená vládou, na úrovni podniků pak kvalita, inovace, bezpečnost a cena. „Hospodářská krize má mimo negativních momentálních odpadů také silný pozitivní potenciál. Lze předpokládat, že v horizontu 5 až 10 let bude trh cestovního ruchu těžit z pozitivních dopadů restrukturalizace, kterou současná krize nastartuje. V dlouhém období lze očekávat intenzivní rozvoj nových technologií, produktů a procesů, které zásadně přetvoří trh cestovního ruchu,“ popsal očekávaná pozitiva Beránek. Jeho příspěvek se v řadě bodů shodoval s rozhovorem, který jsme přinesli v minulém vydání na str. 9.
Druhý konferenční blok moderovala Dagmar Laubová, náměstkyně primátora statutárního města Karlovy Vary. Jednání v něm odstartoval děkan podnikohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze prof. Ing. Jaromír Veber, CSc. Ve svém makroekonomickém příspěvku se zabýval příčinami, projevy a následky světové ekonomické krize. Kromě jiného řekl, že vznik krizí podporuje lidská víra, že se musí stále dařit. Popsal, že v různých částech světa jsou příčiny současné krize různé, liší se i důsledky. Zaobíral se různými nástroji, kterými se vlády jednotlivých zemí snaží proti krizi bojovat, vynechat nemohl ani Českou republiku. U nás se podle něj nabízí využít pro boj s krizí strukturální fondy EU, muselo by ovšem dojít k přenastavení celého systému pro čerpání z těchto zdrojů. Veber se zamýšlel i nad tím, jak dál po krizi. Veřejná správa by se měla zaměřit na zvýšení efektivity svého fungování, v centru pozornosti by měla stát objektivizace výdajů v této oblasti. Vzniknout by měl systém včasného varování před ekonomickými výkyvy, současné roční rozpočtové cykly jsou podle Vebera příliš dlouhé. Soukromému sektoru Veber doporučil zaměřit se na tzv. core business a neinvestovat do nejistých projektů. V období, kdy firmy nevykazují náležité výkony, se musí zaměřit na řízení nákladů, například zamezit růstu mezd. Místo přípravy sofistikovaných strategií je podle Vebera lepší praktické využívání benchmarkingu. Vyplatit se podle něj může také spolupráce s nízkonákladovými ekonomikami, období krize navíc může být vhodnou dobou pro levný nákup – a to i celých podniků.
V programu konference byl dále avizován prof. Ing. Stanislav Adamec, DrSc., prezident společnosti Olympik Holding, který měl hovořit o strategii snižování provozních nákladů. V reálu byl však nahrazen MUDr. Pavlem Šolcem, jedním z nestorů karlovarské balneologie, jenž účastníky konference ve svém příspěvku provedl historií lázeňství na Karlovarsku. Pakliže otázka krátkodobých lázeňských pobytů, wellness procedur a dalších „komerčních“ produktů rozděluje odbornou veřejnost na dva téměř nesmiřitelné tábory, z této přednášky muselo být každému zřejmé, na kterou stranu barikády patří její autor. Ne že by za klasické léčebné lázeňství horoval přespříliš militantně, spíše se snažil ukázat, že se „musí adaptovat na nové podmínky, jinak se změní ve wellness s krátkodobými pobyty“.
Dále dostal slovo Aleš Drábek, ředitel pro řízení vztahů se zákazníky společnosti MAKRO Cash & Carry. Fakt, že tato firma konferenci sponzorovala, napovídá, v jakém duchu se nesl Drábkův vstup nazvaný Jak snížit následky krize. Drábek naznačil čtyři cesty k minimalizaci těchto následků – čekat, až krize přejde, začít se odlišovat, snižovat náklady, a konečně inovovat a vzdělávat se. Ve všech těchto sférách prý může být MAKRO svým zákazníkům partnerem, což se Drábek pokusil demonstrovat konkrétními příklady. Hovořil také o tom, jak jeho firma v posledních letech inovovala své služby i sortiment, aby vyšla co nejvíc vstříc potřebám svých klientů.
O dopadech krize na české a moravské lázeňství následně v části řízené Ing. Janem Pospíšilem, starostou Lázní Libverda, přednášel MUDr. Eduard Bláha, předseda Svazu léčebných lázní České republiky (SLL ČR). Toto sdružení poskytovatelů lázeňské péče, v převážné míře soukromých subjektů a několika státem zřízených organizací, nejprve představil. Informoval, že SLL ČR nijak nezasahuje do volné soutěže mezi jednotlivými členy, jeho posláním je zastupovat české lázně při dohadovacích řízeních o cenách a spoluvytvářet legislativu a společné prostředí, ve kterém mohou lázně rozvíjet svůj obor a úspěšně podnikat. SLL ČR reprezentuje 44 členů, 19 153 lůžek a zhruba 9 500 zaměstnanců. Bláha se věnoval ekonomické efektivitě lázeňství – řekl, že obor přímo zaměstnává 12 tisíc lidí, nepřímo až 36 tisíc. Celkové tržby za lázeňství byly loni 8,4 mld. Kč, tržby ze systému veřejných financí 2,83 mld. Kč. Daňové výnosy z lázeňství přitom dosáhly 3,78 mld. Kč. Jak Bláha informoval, v letošním roce registrují lázně nárůst podílu komplexní lázeňské péče, stagnaci příspěvkové lázeňské péče a nárůst počtu tuzemských samoplátců. Zahraničních hostů v lázních ubylo. Díky kvalitními marketingu dochází podle Bláhy k lepšímu vnímání českých lázní. Z negativních dopadů krize pak zmínil vedle úbytku zahraničních návštěvníků také omezení rozvoje a investic, snížení příjmů zdravotních pojišťoven apod. Lázeňství se dotýká také krize politická, která SLL ČR sebrala partnery pro jednání o indikačním seznamu, lázeňském zákoně a dalších otázkách. Pozitivně se začíná projevovat v pročištění trhu, lepší dostupnosti kvalitnějších zaměstnanců, poklesu cen energií apod. Díky tomu, že Češi méně vyjíždějí do zahraničí, je podle Bláhy šance lázně více zpopularizovat i mezi českou veřejností. Velice si pak prezident SLL ČR pochvaloval přízeň, které se lázeňství aktuálně dostává od Ministerstva pro místní rozvoj ČR a agentury CzechTourism, stejně jako možnost kofinancovat lázeňské projekty z regionálních operačních programů.
Pokud jde o budoucnost lázeňství v České republice, hlavní proud je podle Bláhy jednoznačně spojen s tuzemským trhem. Pokračovat bude boom pobytů samoplátců i útlum komplexní lázeňské péče. Ta však zcela nezanikne, v horizontu 5 až 10 let ji prý čeká regulace po vzoru Německa. Klienti přijíždějící dnes v rámci komplexní lázeňské péče budou v příštích letech z velké části nahrazeni hosty, které si dnes lázně „vychovávají“ prostřednictvím relaxačních krátkodobých pobytů. Lázeňství bude podle Bláhy v budoucnu ještě více integrováno do cestovního ruchu.
Ing. Pavel Attl, Ph.D., výkonný ředitel a vedoucí katedry cestovního ruchu Vysoké školy hotelové v Praze, se na tuzemské lázeňství podíval skrze statistiky. Nejprve se zabýval vývojem počtu lázeňských míst. Připomněl, že v posledních letech přibyly lázně v Lednici na Moravě a v Klášterci nad Ohří, stále nefunkční jsou bohužel lázně Kyselka, Bílina, Běloves a Železnice. Attl zmínil i zvažované lázeňské projekty – Lázně sv. Markéty Prachatice a Termální ráj Všeň, Jezerní lázně Doksy, Thermal Pasohlávky, Janské koupele či vinné lázně ve Valticích. Pokud jde o počet lůžek v lázních, loni jich v celé zemi bylo 25 tisíc, lázeňská činnost se navíc intenzifikuje. Ubývá ambulantních pacientů, před pěti lety jich bylo zaznamenáno přes 50 tisíc, loni asi 40 tisíc. Celkový počet lázeňských pacientů roste – v roce 2004 lázně navštívilo 309 tisíc, loni už 383 tisíc. Attl se pokusil i o srovnání výkonů českých lázní s lázněmi slovenskými a německými. Dále zazněly informace o počtu ošetřovacích dnů (příliš se v posledních letech nemění) a průměrné délce pobytu v lázních, která se lehce snižuje – loni dosáhla 15 dnů. V souladu s tématem konference se Attl zastavil i u hospodářské krize a jejího vlivu na cestovní ruch a lázeňství. Konstatoval, že nelze zůstat u pasivního sledování vývoje, je třeba jít cestou kvality a inovací. A naznačil také, že medicínský cestovní ruch, tedy i wellness a lázeňství, patří k nejsilnějším trendům v současném cestovním ruchu.
Jako poslední v tomto bloku vystoupil Ing. Pavel Malík, předseda Sdružení lázeňských míst ČR. Ten se pokusil zmapovat dopady krize do hospodaření lázeňských míst. Účastníkům prezentoval tabulku, do které shrnul údaje o daňových příjmech, výnosech z lázeňských poplatků a výdajích na lázeňství u patnácti z celkem šestatřiceti tuzemských lázeňských míst. Pokud jde o očekávaný vývoj v této oblasti v příštím roce, nelze jej podle Malíka spolehlivě předpovědět. Nemělo by však dojít k nějakému radikálnímu úbytku, snahou lázeňských míst je zachovat úroveň. Malík by podle svých slov uvítal, kdyby byla v jednotlivých lázeňských místech přijata taková opatření, aby jejich návštěvníci pokud možno nepocítili dopady ekonomické krize do lázeňství.
Poslední blok konferenčních příspěvků byl z důvodu velkého časového skluzu konference operativně změněn na diskusní panel. Jeho aktéry byli prezident Svazu léčebných lázní ČR MUDr. Eduard Bláha, ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Ministerstva zdravotnictví České republiky Ing. Ivana Jenšovská a ředitel odboru zdravotní péče Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR MUDr. Petr Pokorný. Jejich diskusi moderoval předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR RNDr. Jiří Schlanger. Řeč se točila zejména kolem regulace lázeňství v systému zdravotní péče, nešlo tedy o příliš optimistickou debatu. Vzhledem k tomu, že s cestovním ruchem tato část konference souvisela jen velmi vzdáleně, dovolíme si od ní odhlédnout. Stejně jako od druhého konferenčního dne, kdy členové SLM projednávali vzorový lázeňský statut a možnosti jeho aplikace na lokální podmínky jednotlivých lázeňských míst, respektive otázky spojené s podáním nových statutů na ministerstvu zdravotnictví.
Text a foto: Petr Manuel Ulrych