Jednou z akcí v rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie byla červnová konference Průmysl cestovního ruchu: Výzvy v oblasti zaměstnanosti a trhu práce. Na půdě Senátu Parlamentu České republiky se ve dnech 10. a 11. června sešla plejáda účastníků z různých zemí Evropské unie, s příspěvky vystoupili představitelé významných evropských institucí. Akci pořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky.
Dvoudenním jednáním účastníky provedl Miroslav Konvalina, s úvodním proslovem vystoupil ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška. Ten připomněl význam cestovního ruchu pro evropskou ekonomiku a vyzdvihl zejména jeho roli v oblasti zaměstnanosti. Zamýšlel se nad vztahem konkurenceschopnosti, kvality služeb a pracovní síly. Kromě jiného řekl: „Zvýšení konkurenceschopnosti je pro budoucí vývoj Evropy naprosto klíčové a lze jej dosáhnout pouze zvýšenou podporou výzkumu a vývoje nebo investic do kvality lidských zdrojů a vzdělávání.“ Autory dalších úvodních poznámek, které se nesly ve velmi podobném duchu, byli senátor Vítězslav Jonáš, představitel Výboru pro regiony Konstantinos Tatsis a evropský komisař Francesco Ianniello, který ve svém projevu zaměřeném na sociální aspekty cestovního ruchu volal po posílení evropských struktur. „Nebudeme-li schopni posílit EU, riskujeme ztrátu výdobytků z minulosti. Je třeba znovu zvednout plamen evropské obnovy a vytvořit homogenní svět pro naše děti!“ hřímal Ianniello.
Vlastní program konference odstartoval blokem příspěvků na téma Jak zlepšit konkurenceschopnost pracovních příležitostí v cestovním ruchu. Jako první hovořil Ákos Niklai z HOTREC. Podobně jako předchozí řečníci osvětlil význam cestovního ruchu, přičemž upozornil na to, že v oboru se pohybují zejména malé a střední podniky. Pomocí dat od UNWTO a ETC demonstroval devastující vliv krize na pohostinský sektor a zmínil opatření, která jsou na úrovni Evropy i jejích jednotlivých států přijímána ve snaze dopady krize minimalizovat. Řeč byla o možnosti přesunu stravovacích služeb do snížené sazby DPH, navýšení prostředků na marketing, podporu úvěrů, snížení letištních poplatků apod. Velká očekávání má Niklai od spolupráce s novým Evropským parlamentem i novou Evropskou komisí. Se čtyřmi možnými variantami scénářů budoucího vývoje v cestovním ruchu vystoupil na konferenci analytik Oxford Research Jakob Stoumann Jensen. Tyto scénáře, vzniklé na základě analýzy evropského pohostinského sektoru, označil za nástroj, pomocí kterého je možné anticipovat možné změny. Ukázal, jaké nové schopnosti budou v příštím období vyžadovány, a naznačil, že východiskem z krize není soutěž v cenách, ale spíše orientace na inovace a zvyšování dovedností a kvalifikace.
Šéf EUROSTATu Christophe Demunter popsal vybrané statistiky evropského cestovního ruchu. Z hlediska zaměstnanosti představil obor jako takový, který dává práci zejména mladším, ženám a lidem s nižší úrovní vzdělání. Zároveň jako obor s vyšší fluktuací a velkou sezonalitou. Závěrem konstatoval, že současný vývoj v cestovním ruchu může vést k vyšší konkurenceschopnosti evropského turismu a zlepšit zaměstnanost. Podrobněji o zmíněných statistikách hovořil Raf Myncke z IDEA Consult. Poukázal na dominantní podíl mikropodniků v oboru, na velkou sezonalitu, problémy se získáváním a udržením zaměstnanců, neutěšené pracovní podmínky a relativně nízkou produktivitu práce v oboru a nedostatek inovací, které by mohly pomoci překonat některé současné výzvy. Klíčovou roli při řešení většiny problémů oboru v budoucnu přisoudil přístupu k financím.
Druhý blok konferenčních příspěvků se zabýval trendy pracovního trhu v cestovním ruchu. V poněkud akademické rovině se na ně podíval Peter Keller z Univerzity v Lausanne. Hovořil například o tom, že kamenem úrazu konkurenceschopnosti incomingové turistiky je nízká produktivita práce, upozornil na rizika v oblasti zaměstnanosti vyplývající z ekonomického vývoje a zmínil se třeba i o pozitivním vlivu imigrace na zaměstnanost v cestovním ruchu – zahraniční pracovníci vykrývají nedostatek lokálních pracovníků v pohostinství. Zabýval se i vztahem produktivity práce a úrovně vzdělání. Tématu jednání se držel i Alain Dupeyras z výboru pro cestovní ruch OECD. Potvrdil klíčovou roli mikropodniků a popsal úkoly, které stojí před oborem v současné ekonomické situaci – musí přilákat kvalitní zaměstnance, pozornost je třeba věnovat zlepšování dovedností a zvyšování produktivity práce. I on potvrdil důležitost imigrantů.
Situaci v zaměstnanosti v cestovním ruchu se věnoval Wolfgang Weinz z Mezinárodní organizace práce. Cestovní ruch označil za jeden z největších a nejdynamičtějších oborů ve světové ekonomice, za obor náročný na pracovní sílu a zároveň za odvětví, které vytváří pracovní místa pro mladé a pro ženy a které přispívá ke snižování chudoby. Upozornil ale na nutnost zlepšení pracovních podmínek v oboru a na potřebu sociálního dialogu a investic do udržitelného cestovního ruchu.
Problematikou odchodů zaměstnanců z oboru se ve svém příspěvku zabýval Peter Huber z Rakouského institutu pro ekonomický výzkum. Mimo jiné řekl, že navzdory rostoucí nezaměstnanosti není cestovní ruch příliš atraktivním zaměstnavatelem a firmy v něm působící často pociťují nedostatek kvalitních zaměstnanců. Řešením by mohlo být například zvýšení atraktivity oboru pro starší zaměstnance a pro ženy, zaměstnávání cizinců a zvýšená pozornost věnovaná mobilitě pracovní síly. Výzvami, které současná situace staví před průvodce cestovního ruchu, se zaobírala Glorianne Mizzi z Evropské federace asociací průvodců cestovního ruchu. Tázala se třeba, zda je průvodcovství lukrativní prací, zda jde o udržitelnou činnost nebo jestli jsou průvodci doceněni. Hovořila o legislativě upravující průvodcovskou činnost a o problémech, kterým průvodci čelí. Poslední slovo patřilo Kerstin Howald z evropské odborové federace EFFAT. Ve svém referátu hledala cestu ze současné krize a z titulu své funkce volala po růstu mezd v oboru, lepší regulaci finančních trhů a celkově zlepšování situace zaměstnanců v oboru.
Druhý jednací den se točil kolem Evropského sociálního fondu (ESF) jakožto nástroje pro vzdělávání v cestovním ruchu. Úvodní vystoupení patřilo Václavu Čermákovi z Generálního ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti v rámci Evropské komise. Ten zmínil především hlavní charakteristiky fondu a některé statistické údaje. Hlavním posláním ESF je podle něj rozvíjení zaměstnanosti, podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí se zaměřením na rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. ESF byl založen již v roce 1957, a je tak nejstarším strukturálním fondem v Evropě. Čermák také uvedl, že jen za rok 2007 bylo odsouhlaseno 117 evropských operačních programů. Blažena Křížová z ministerstva pro místní rozvoj (MMR) přednesla referát o možnostech využití ESF v turismu a přiblížila auditoriu sedm hlavních projektů pro rozvoj lidských zdrojů v oblasti cestovního ruchu, které MMR realizuje. Přítomní také mohli zhlédnout reklamní spoty (vysílat je bude Česká televize) prezentující školicí programy v cestovním ruchu. Třetím řečníkem byla Zdeňka Petrů z Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE), která vystoupila s příspěvkem Sociální cestovní ruch v České republice. Na začátku představila katedru cestovního ruchu VŠE a dva zásadní projekty (Venkovský turismus, Cestovní ruch pro všechny), které katedra realizovala z peněz ESF a státního rozpočtu. Petrů uvedla, že v rámci projektu Cestovní ruch pro všechny bylo vyškoleno zhruba 170 lidí, z čehož dvě třetiny byly zaměstnanci regionálních samospráv. Jako poslední se k řečnickému pultu postavil Francesco Ianniello z Generálního ředitelství pro podnikání a průmysl při Evropské komisi, který seznámil posluchače s projektem Calypso, jenž by se měl věnovat sociální turistice. V zásadě jde o finanční podporu na dovolenou, která by měla být směrována k lidem s nízkými příjmy, tedy rodinám s více dětmi, mladým lidem, hendikepovaným osobám i seniorům. Podporou cestování dalších vrstev obyvatel by mělo zároveň dojít k prodloužení turistické sezony, zvýšení příjmů z cestovního ruchu a zachování vyšší zaměstnanosti v tomto odvětví. Finančním zdrojem by měly být operační programy ESF.
Závěry z konference
Odborná diskuze na mezinárodní konferenci jednoznačně ukázala, že klíčem ke zlepšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu v rámci EU je především sjednocení systematického řízení odvětví na národní úrovni. Dále je zapotřebí maximální koncentrace zdrojů a rozsáhlejší financování podpory cestovního ruchu. Důležitá je také podnikatelská podpora „fair“ přístupu k podnikání a k daňovým povinnostem. Zaměřit se je potřeba na výzkum a inovace, které mohou posunout cestovní ruch opět o potřebné kroky dále. Samostatnou kapitolou je investice do lidských zdrojů, protože jen kvalitně vyškolená pracovní síla může dodat odpovídající kvalitní služby.
Podporu cestovního ruchu je nutno zajišťovat maximálním čerpáním a využíván financí z EU. Jen do roku 2013 je na podporu cestovního ruchu připraveno přes 14 mld. Kč z evropských peněz. Právě podpora EU je jednou z nejvýznamnějších součástí rozvoje cestovního ruchu v rámci celé EU. Role Ministerstva pro místní rozvoj jakožto koordinátora většiny operačních programů je velmi důležitá. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR by mělo dále navázat ještě aktivnější rozhovor s jednotlivými asociacemi a aktéry, zapojenými do cestovního ruchu. Součástí úzké koordinace by měla být odborná i veřejná debata o službách a možnostech cestovního ruchu. Zapojení veřejného sektoru a zaměření se na možnosti cestovního ruchu je další nutnou součástí této kooperace.
Petr Manuel Ulrych a Jan Pomykal