|
Doprovodný program veletrhů GO a REGIONTOUR letos poprvé (a podle všeho nikoli naposledy) výrazněji ovlivnilo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s agenturou CzechTourism. Plně v duchu aktuální strategie uspořádaly tyto instituce v pátek 13. ledna konferenci na téma „Podpora domácího cestovního ruchu ČR“. Kromě zástupců ministerstva a CzechTourismu vystoupili na konferenci i další zajímaví hosté včetně zahraničních. Idea uspořádat konferenci byla bezpochyby chvályhodná, při zpětném hodnocení je ovšem třeba konstatovat, že z daného tématu se s takovým spektrem odborníků dalo vytěžit i víc. Ne všichni se dokázali ve svých příspěvcích přidržet ústředního tématu…
Úvodní část konference patřila vedoucím představitelům MMR a CzT a zahraničním hostům. Na úvod byl účastníkům promítnut film English Lesson in Prague, tedy ten, kterým se Česká republika prezentovala účastníkům světového kongresu ASTA v Montrealu. Poté dostal slovo ministr Radko Martínek, který vystoupil s příspěvkem o aktivitách MMR v oblasti cestovního ruchu. Konstatoval mimo jiné, že Česká republika má dosud nevyužitý potenciál v oblasti domácího cestovního ruchu a že je třeba tuto formu turistiky podpořit. Zaměřil se i na regionální rozdělení domácího cestovního ruchu, respektive na nerovnoměrnost v tomto rozdělení. Je to podle něj dáno jednak rozdíly v infrastruktuře jednotlivých krajů, ale také zkreslenými představami lidí o některých regionech. Jako příklad uvedl ministr Krušné hory, které podle jeho osobní zkušenosti nejsou vůbec krajem zničených lesů. Dále pak ministr představil nástroje, kterými hodlá MMR podpořit domácí turistiku. Zmínil se tak například o vítězství v boji za sníženou sazbu DPH u ubytování či o aktivitách propagujících Českou republiku a její turistický potenciál. Zvláštní pozornost věnoval možnostem využití panoramatických kamer, kdy za vzor hodný následování označil Rakousko. Rozvoji domácí turistiky by podle Martínka měly napomoci i první výsledky z tak napjatě očekávaného Satelitního účtu cestovního ruchu, které bychom měli znát již v dubnu tohoto roku. Dále pak informoval o připravovaném Státním programu podpory cestovního ruchu na léta 2007 – 2013 a konstatoval, že další rozvoj cestovního ruchu se neobejde bez součinnosti s kraji a bez vzdělávací činnosti. V ministrově příspěvku nemohly pochopitelně chybět ani informace o možnostech finanční podpory projektů v cestovním ruchu z evropských fondů a o kampani „Doma je doma“.
Rozvojové programy v cestovním ruchu poté představila náměstkyně ministra pro místní rozvoj Věra Jourová. Nejprve zrekapitulovala Společný regionální operační program, Operační program Rozvoj lidských zdrojů a Státní program podpory cestovního ruchu. U každého z nich uvedla cíle, aktivity, na jejichž podporu je daný program určen, a také kontaktní osoby z MMR odpovědné za administraci programu.
Přínosem byla hlavně ta část prezentace, v které Jourová přinesla na základě dosavadních zkušeností několik doporučení, jak mohou žadatelé o podporu z fondů EU zvýšit šance svých projektů na úspěch. „Některé projekty propadly, protože vykazovaly naprostý nesoulad s cíli programů. Další byly šity horkou jehlou – zejména ty, které byly dokončovány těsně před posledním termínem k odevzdání. Úspěšné nebyly ani ,projekty jednoho muže’, tedy projekty zpracované zapáleným nadšencem, jenž ale nezískal podporu těch, kteří měli projekt spolufinancovat. Týká se to ale i projektů, které podávaly radnice, aniž by získaly potřebnou podporu občanů dané obce. Šanci uspět neměly také projekty s podhodnoceným či naopak nadhodnoceným rozpočtem, které svědčily o nezkušenosti předkladatelů, případně projekty s nereálnými cíli, s neprokázanou manažerskou připraveností nebo s formálními nedostatky,“ vyjmenovala hlavní chyby Věra Jourová. Některé projekty pak neprojdou ex ante kontrolou. S podobou rozvojových programů pro období 2007 – 2013 by mělo ministerstvo veřejnost seznámit nejspíš v druhé polovině roku.
Slova se následně ujal ředitel CzechTourismu Rostislav Vondruška, aby účastníky konference seznámil s výsledky monitoringu návštěvníků v turistických regionech ČR, který proběhl v létě loňského roku. Čtenáři COT business se s nimi mohli seznámit již na str. 24 – 25 lednového vydání, proto si dovolíme prezentaci ředitele CzechTourismu ponechat bez dalšího komentáře. Pro úplnost snad jen tolik, že s detailními výsledky monitoringu se můžete obeznámit i na webu CzechTourismu a že výsledky má tato agentura k dispozici i za kraje, nikoli pouze za turistické regiony.
|
Glancu dodala konferenci účast hlavního představitele Regionální komise UNWTO pro Evropu Luigi Cabriniho. Ten se zabýval světovými a evropskými trendy v cestovním ruchu v loňském roce a výhledem pro rok letošní. Konstatoval, že uplynulé dva roky byly pro cestovní ruch veskrze pozitivní, a to navzdory teroristickým činům, přírodním katastrofám a dalším hrozbám. Za loňský rok předpokládá UNWTO globální nárůst turistiky o 5 – 6 %, v roce letošním by měl růst zpomalit na zhruba 4 %. Pokud jde o trendy, shodoval se většinou Cabrini s tím, k čemu došla společnost IPK International a o čem detailněji píšeme na str. 10 – 11. O cestovním ruchu v České republice Cabrini řekl, že v roce 2004 vykázal nárůst o 20 % a že naše země zaujímá 8% podíl na trhu střední a východní Evropy co do počtu příjezdů. U příjmů z cestovního ruchu je náš podíl 15%, příjmy v roce 2004 dosáhly výše 3 mld. eur. Vyhlídky pro český cestovní ruch jsou podle Cabriniho pozitivní.
Bylo určitě dobrý nápadem pozvat na konferenci Ingrid Sieder, ředitelku českého zastoupení Österreich Werbung. Zvlášť, když v posledních měsících ministr Martínek často hovoří o Rakousku jako našem velkém vzoru v oblasti cestovního ruchu a jeho propagace. Bohužel, kdo očekával návodné informace o tom, jak Rakousko podporuje domácí turistiku, odcházel z konference zklamán. Ingrid Sieder totiž představila spolek Österreich Werbung, jeho organizační strukturu a aktivity, které vyvíjí na podporu rakouského incomingu. Detailněji se věnovala činnosti českého zastoupení.
O specifickém nástroji k podpoře cestovního ruchu, totiž panoramatických kamerách, hovořil rakouský nezávislý expert David Pfarrhofer. Z výzkumu provedeného v Rakousku, německy hovořící oblasti Švýcarska, Bavorsku a zbytku Německa, jehož výsledky prezentoval, vyplynulo, že panoramatické kamery jsou důležitým zdrojem informací zejména v momentě výběru místa dovolené, a především u mladší populace. Typickým rysem diváků přitom je, že při sledování informací o počasí z kamer sledují všechny prezentované destinace. Směsice velkých a malých středisek v tomto vysílání tak zaručuje i malým střediskům nadregionální prezentaci a může diváky motivovat ke strávení dovolené právě v těchto střediscích. V zahraničí je přitom možné sledovat záběry z kamer na internetu či nechat si informace zasílat na mobil. V budoucnu by měla být tato služba dostupná i v České republice. U nás jsou zatím panoramatické kamery na 21 stanovištích a jejich záběry zhlédne ročně na 13 mil. diváků.
|
I. odborný panel: Domácí cestovní ruch a možnosti podpory jeho rozvoje
Jednání prvního odborného panelu zaměřeného na možnosti podpory rozvoje domácího cestovního ruchu zahájil svým příspěvkem Pavel Franěk z MMR, který hovořil o základních úkolech Sekce cestovního ruchu MMR do konce letošního roku. Řeč tak byla například o Koncepci státní politiky cestovního ruchu na léta 2007-2013, o Operačním programu Cestovní ruch, připravované Rajonizaci cestovního ruchu v ČR, Satelitním účtu cestovního ruchu, certifikaci vybraných služeb v cestovním ruchu či o novele zákona 159/1999 Sb. Gros příspěvku tvořila zpráva o rozvojových programech v cestovním ruchu. Dlužno podotknout, že jako už několikrát při podobných příležitostech, hýřil Pavel Franěk optimismem.
Marek Jahůdka, od ledna pověřený řízením Sekce cestovního ruchu MMR, si jako téma příspěvku zvolil „Legislativní rámec podpory domácího cestovního ruchu“. Informoval například o tom, že novela zákona 159/1999 Sb. prošla vládou a nyní v parlamentu čeká na pozměňovací návrhy, a shrnul základní změny, které v navrhované podobě novela přinesla. Otázka je, zda stačí novela projít schvalovacím procesem do voleb. Ty se týkají především podnikání cestovních kanceláří a agentur a s tím související ochrany zákazníka. Řeč byla též o novele zákona o DPH, která trvale zařadila ubytování do snížené sazby, či o problematice Horské služby. MMR coby zřizovatel Horské služby nyní podle Jahůdky hledá oboustranně výhodný model spolupráce s provozovateli zimních středisek. Uvažuje se i o právní normě, která by toto soužití upravila. Stejně tak hodlá ministerstvo upravit spolupráci s krajskými samosprávami v oblasti cestovního ruchu, neboť současný stav nepovažuje z hlediska rozdělení kompetencí za ideální. V závěru své prezentace vyzval Jahůdka přítomné zástupce odborné veřejnosti k aktivní spolupráci na těchto úkolech.
Petr Tiefenböck z téhož ministerstva pak hovořil o obecných principech úlohy státu v podpoře cestovního ruchu. Po obecném úvodu se věnoval situaci v České republice a zejména připravované Koncepci státní politiky cestovního ruchu na období 2007 – 2013. Hovořil o harmonogramu přípravy tohoto strategického dokumentu a informoval o tom, jak pokročily práce na koncepci od přednášky na stejné téma, kterou přednesl v rámci doprovodného programu loňského ročníku veletrhu MADI. V době brněnských veletrhů byla Koncepce již v třetí etapě zpracování, která zahrnuje návrh vize Koncepce Destinace Česká republika – jednička v srdci Evropy a návrh globálního cíle Koncepce. Finální verze dokumentu by měla být hotova do konce června.
Za Asociaci krajů ČR vystoupil na konferenci Jindřich Ondruš. Na podporu domácí turistiky nazřel z pohledu krajské samosprávy. Konstatoval, že kraje, jež jsou odpovědny za celkový rozvoj svých území, narážejí při své práci na roztříštěnost kompetencí v oblasti cestovního ruchu a na nesoulad s legislativou. Ondruš informoval, že Rada Asociace krajů v předvečer veletrhů přijala materiál Základní východiska pro dopracování koncepce rozvoje cestovního ruchu. Při prosazování svých zájmů v oblasti cestovního ruchu si kraje vytyčili čtyři základní oblasti – definování kompetencí v cestovním ruchu, strategické zacílení strukturálních fondů EU na rozvoj cestovního ruchu, dopracování konceptu satelitního účtu a zavedení monitorovacího systému výkonností sektoru cestovního ruchu a legislativní opatření.
Petr Krč z CK ATIS se postaral o ryze praktický pohled na domácí cestovní ruch, když účastníkům ukázal, jak může cestovní kancelář do své nabídky zařadit produktové balíčky. Zhodnotil výhody i nevýhody obou základních způsobů, tedy situace, kdy je balíček nabízen jako fakultativní součást každého pobytu, a způsobu, při kterém jsou balíčky distribuovány společně s katalogem touroperátora. Obecně se Krč přikláněl právě k druhému způsobu, neboť ten snižuje distribuční náklady, tvůrce balíčku získá garanci jeho včasné distribuce až k rukám zákazníků a vzniká ideální spojení s produktem dané cestovní kanceláře. Atraktivnost produktových balíčků přitom přímo ovlivňuje výběr pobytového místa zákazníka v dostatečném předstihu. V konečném důsledku tak je podle Krče možno dosáhnout zvýšení zájmu veřejnosti o nabídku domácího cestovního ruchu prostřednictvím katalogů významných CK orientovaných právě na domácí turistiku.
Dalším řečníkem byl René Wokoun z Vysoké školy ekonomické, který ve své přednášce zhodnotil potenciál České republiky pro rozvoj domácí turistiky. Přinesl informaci o tom, že v zemi je přes 7800 ubytovacích zařízení o celkové kapacitě 440 tisíc stálých lůžek. Roční čisté využití této lůžkové kapacity se podle Wokouna pohybuje v posledních letech kolem 45 %, nejvyšší je tradičně v Praze, Karlovarském kraji a Zlínském kraji, nejnižší hodnoty vykazují kraje Vysočina, Ústecký a Olomoucký. Toto nízké využití svědčí podle Wokouna mj. o malé nabídce atraktivních turistických produktů. Domácí turisté v celkovém počtu hostů ubytovacích zařízení zatím mírně převládají, nicméně jejich počty rostou ve srovnání s hosty zahraničními méně dynamicky. Za největší překážky rozvoje cestovního ruchu u nás označil Wokoun nedostatečnou infrastrukturu a nerozvinuté služby, nedostatek potřebných odborníků pro řízení podnikatelských subjektů, absenci marketingových koncepcí rozvoje České republiky jako evropské destinace, nízkou úroveň partnerství mezi neziskovými organizacemi, podniky, obcemi, kraji a státem, stejně jako omezené finanční prostředky pro rozvoj podnikání a další. Na přednášku René Wokouna navázal Jiří Vystoupil z Masarykovy univerzity v Brně, který ji doplnil o ukázky z Návrhu nové rajonizace cestovního ruchu. Potenciál cestovního ruchu ČR ukázal na 18 mapkách.
O vztahu mezi cestovním ruchem a kulturním dědictvím UNESCO pak ve svém příspěvku hovořila Marie Tomíšková z Ústavu územního rozvoje Brno. Připomněla, jaké povinnosti vyplývají zemím z členství v UNESCO, uvedla definici kulturní turistiky a vyjmenovala české UNESCO památky. Konstatovala, že s výjimkou Prahy se ostatní z těchto lokalit potýkají s nerovnoměrnou a výrazně sezonní návštěvností. Nabídka by proto podle Tomíškové neměla být omezena pouze na návštěvu památek, je třeba nabízet i doplňkové aktivity. Dále informovala o projektu cestovního ruchu pro trasu propojující památky zapsané do Seznamu UNESCO, který vypracoval Ústav územního rozvoje v Brně. Jeho cílem je vytvořit komplexní nabídku pro všechny typy návštěvníků.
Posledním řečníkem tohoto panelu byl Jaromír Beránek z Mag Consulting, kterému se dodatečně podařilo proniknout mezi předem ohlášené panelisty. Nejprve připomněl význam cestovního ruchu coby ekonomického odvětví a pak za pomoci vybraných ukazatelů demonstroval růst, kterému tento obor v posledních dvou letech podléhal. Detailněji se věnoval statistikám českého cestovního ruchu v roce 2004, které prakticky ve všech ukazatelích přinesly potěšující hodnoty. Pro letošní rok předpověděl Beránek ubytovacím zařízením cca 13 mil. hostů, z toho 7 mil. cizinců. V Praze se podle Beránka ubytuje 60 % všech zahraničních turistů, podíl hlavního města tak ještě více stoupne.
-pmu-
|
II. odborný panel: Novinky v domácí a zahraniční propagaci cestovního ruchu
S hodinovým zpožděním, které konference nabrala, se ujala slova Veronika Váňová z agentury CzechTourism, která měla připraven příspěvek na téma Mediální podpora domácího cestovního ruchu a 133 premiér. Zdůraznila, že DCR pomáhá zaplnit mezisezony a že cílem podpory je, aby tuzemští turisté utráceli doma více peněz. Proto bude na podporu inzerce v DCR věnováno 35 milionů korun. Projekt bude obsahovat semináře, oslovení subjektů v cestovním ruchu, sběr materiálů v turistických oblastech, zpracování podkladů, testování a nakonec mediální kampaň. Projekt přinese jednotlivým oblastem systémovou reklamu, reklamu významným atraktivitám a vyprovokuje spolupráci se soukromými podnikateli.
Kampaň bude probíhat na internetu, formou inzerce v tisku, reklamy v MHD a v rozhlase.
Druhým panelistou byl Mojmír Mikula, vedoucí oddělení veletrhů agentury CzechTourism. Pohovořil o tom, co čeká vystavovatele na oficiálních stáncích CzechTourismu v zahraničí. Vystavování s CzT potlačuje nevýhody zřizování individuálních stánků. Mikula vysvětlil, proč je na stánku vše orientováno na návštěvníka, a připomněl, že veškerá technika a vybavení stánku je k ničemu, pokud společnosti nebo regiony vyšlou nekomunikativního delegáta. Podrobně pak pohovořil o výhodách poskytovaných krajům a o preferovaných veletrzích. O všech novinkách ve vystavování s agenturou CzechTourism jsme informovali v článku Podpora vystavovatelům v říjnovém vydání COT businessu.
Jan Bednář věnoval své vystoupení činnosti zahraničních zastoupení agentury CzechTourism. CzT má v zahraničí dva typy zastoupení: 1. stupně (obsazení vlastními pracovníky) a 2. stupně (smlouva o zastoupení se silným touroperátorem). Hlavním cílem zahraničních zastoupení je prosazování zájmů České republiky jako turistické destinace a zejména propagace jejích regionů. Zahraniční zastoupení se starají o reklamu, pořádají road show, fam tripy, rozdávají propagační materiály a monitorují situaci na trhu. Součástí Bednářovy prezentace byly také podrobné statistické údaje z činnosti zahraničních zastoupení.
III. odborný panel: Centrum pro regionální rozvoj ČR – zprostředkující subjekt pro implementaci projektů spolufinancovaných EU
Závěrečný panel se scvrkl na jediného lektora, Iva Ryšlavého z Centra pro regionální rozvoj ČR, který ale, navzdory krátkému termínu prezentace, řekl vše podstatné. Hlavním úkolem Centra pro regionální rozvoj ČR je zajistit první úroveň řízení projektů ve vztahu k příjemcům pomoci. Znamená to nejen zajistit využívání prostředků v souladu se stanovenými podmínkami programů, ale i poskytnout přístup k aktuálním údajům o programech a projektech laické veřejnosti prostřednictvím webové prezentace IRIS, webových stránek RIS a mapového serveru. Další činností centra je podpora regionálního rozvoje formou nabízených služeb přes rozhraní WMS a formou poskytování statistických a informačních dat.
Součástí informačního systému je také internetová mapová aplikace s návazností na webové stránky měst a obcí. Nabízí mapy celé republiky až do úrovně plánů měst v tematicky zaměřených sekcích s možností vyhledávání, tiskových výstupů a dalšího zpracování. K tematickému mapování využívá centrální mapový server množství aktuálních a kvalitních mapových podkladů. Systém je rozčleněn do tematických projektů a nadstavbou těchto projektů je i možnost vyhledávání podle předem nastavitelných filtrů, tzn. například obcí, ulic nebo celých adresních řetězců.
-dva-