Letošní již osmý ročník tradiční konference o cestovním ruchu se konal ve dnech 2. – 3. dubna 2007 v kongresovém centru hotelu Olšanka v Praze 3 opět s tradičním názvem „Cestovní ruch na prahu 3. tisíciletí“. Pořadatelem konference byla jako každoročně agentura Mag Consulting, spolupořadatelem pak Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a agentura CzechTourism, jejíž ředitel Rostislav Vondruška byl zároveň ředitelem konference. Mezi mediálními partnery nechyběla ani společnost C.O.T. media.
|
|
Jednání se zúčastnilo na 350 účastníků z řad profesionálů a odborníků v cestovním ruchu, včetně zástupců Evropského parlamentu, krajských hejtmanů a hostů ze Slovenska. Konference se ohlédla za výsledky cestovního ruchu ČR zejména za období, co je naše republika členem EU a kdy se jí z tohoto titulu postupně otevírají nové možnosti podpory rozvoje cestovního ruchu a jak s ní naložit. Během dvou dní jednání v plénu, v sekcích i u kulatých stolů se probrala celá řada dalších aktuálních témat, včetně čerstvě pražským Magistrátem odsouhlasené kandidatury Prahy na olympiádu v roce 2016, resp. 2020.
Program plenárního jednání zahájila svým vystoupením Bc. Margit Beníčková z Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) ČR. Svůj příspěvek věnovala bilanci cestovního ruchu za rok 2006 a cílům do budoucna. Devizové příjmy z cestovního ruchu za loňský rok podle ní byly ve výši 113,1 mld. Kč, což činí 3,5 % HDP. Počet zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních byl 6,4 mil. osob a strávili zde celkem 20, 1 mil. nocí. Přesto je rok 2006 charakteristický tím, že příjezdový cestovní ruch rostl pomaleji – příjezdy cizinců se zvýšily jen o 1,6 %, což znamená menší meziroční nárůst než předchozí roky. Co se týče celkové podpory CR z prostředků EU v období 2007–2013, bude se sestávat ze tří kanálů: Integrovaného operačního programu IOP (cca 2 mld. Kč, řídící orgán: MMR ČR), Programu rozvoje venkova (cca 2,2 mld. Kč, řídící orgán: Min. zemědělství ČR) a Regionálních operačních programů ROP (v nich na CR 23,7 mld. Kč, řídící orgány: krajské úřady).
Obdobnému tématu – tedy využití strukturálních fondů EU – se věnoval i druhý vystupující Ing. Gabriel Kullifay, generální ředitel sekce cestovního ruchu na Ministerstvu hospodářství SR. SR se nyní rozhodla změnit způsob podpory turismu. Rozdíl by měl být v podpoře komplexních služeb cestovního ruchu s celoročním využitím spojených s prodejem prostřednictvím nových inovativních služeb s vyšší přidanou hodnotou. Důraz bude dáván na městský a kulturní cestovní ruch; lázeňský a zdravotní cestovní ruch; zimní cestovní ruch a v neposlední řadě na letní horskou, vodní a venkovskou turistiku. Cílem je vytvoření komplexních turistických služeb s fungováním po celý rok.
Poslanec evropského parlamentu Ing. Jan Březina (KDU-ČSL) se věnoval cestovnímu ruchu z pohledu EU a též instituce, jejímž je členem. Evropa je podle něj první světovou turistickou destinací, turistické služby se podílejí zhruba 4 % na tvorbě HDP EU a představují více než 7 milionů pracovních míst. Většina z nich je při tom v malých a středních podnicích. Rozšíření EU v roce 2004 nadále zvýšilo turistický potenciál Evropské unie. Rozvoj turismu z nových členských zemí by podle něj měl přispět k růstu HDP a přinést až tři miliony nových pracovních příležitostí. Cestovní ruch v Evropě stále roste (na rozdíl například od zemědělství) a zároveň ještě není vyčerpán jeho potenciál. Evropa je zajímavou destinací pro občany ze států zaznamenávajících značný hospodářský růst – Čína, Indie, Brazílie, Rusko… EU si zároveň uvědomuje stárnutí populace a vlivu demografických změn na CR, jako například nárůstu počtu turistů mimo sezonu apod. Do budoucna to bude znamenat ještě více se soustředit na rozvoj cestovního ruchu zaměřeného na starší populaci.
O rozvoji oboru Cestovní ruch na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze měla původně hovořit děkanka této fakulty Dana Zadražilová, ale zaskočila za ni Ing. Zdenka Petrů z Katedry cestovního ruchu této fakulty. První předměty související s CR se ve výuce na VŠE objevily v roce 1959, od roku 1975 pak existuje samostatná katedra. Specifickými rysy studia jsou dva povinné cizí jazyky a povinný je též společný základ studia s ostatními obory na VŠE, takže absolvent je inženýr ekonomie specializovaný na cestovní ruch. V bakalářském programu je oborová specializace doplněna problematikou regionálního rozvoje. V navazujícím magisterském programu má pak student možnost volby vedlejší specializace z nabídky celé VŠE.
Po vsuvce o činnosti VŠE se další řečník Ing. Petr Zahradník z České spořitelny – opět vrátil k tématu cestovního ruchu z pohledu Evropské unie a geneze nazírání na něj. Přístup k cestovním ruchu vychází z tzv. Lisabonského procesu, tedy z principů přijatých na konferenci Evropské rady v Lisabonu v roce 2000. Tento proces by měl do roku 2010 přeměnit EU v nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku, schopnou udržitelného růstu s více a lepšími pracovními místy a s více posílenou sociální soudržností. Pro cestovní ruch to znamená 2 hlavní body: konkurenceschopnost evropského cestovního ruchu a také vytváření většího počtu kvalitnějších pracovních míst. Zároveň je nutno při tom zohlednit evropská specifika: stárnutí populace, nutnost překlenutí sezonnosti a rozhodnutí podporovat jen trvale udržitelný cestovní ruch. Stejně tak jako celý Lisabonský proces prochází i oblast cestovního ruchu průběžně přehodnocováním a aktualizací a „do hry“ vstupují nové prvky – spolupráce soukromého a veřejného sektoru v cestovním ruchu na bázi partnerství (Public Private Partnership PPS) či tzv. sociální turismus dostupný i nemajetným nebo oceňování kvalitních produktů cestovního ruchu v Evropě.
Prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) ČR Ing. Helena Pískovská hovořila o připravovaných aktivitách Svazu. Z interní elektronické konference SOCR vyplynulo, že by tato organizace měla neodkladně začít budovat svá regionální zastoupení. K tomu chce využít i prostředky z EU v rámci nynějšího programového období. Pilotní projekt již podle Pískovské běží v regionu jihovýchod v rámci NUTS II. Úkolem regionálních zastoupení SOCR bude komunikace s místní samosprávou, krajskými úřady, ale hlavně s podnikateli a soukromým sektorem – hotely, kempy, cestovními kancelářemi a agenturami, či majiteli kempů – prostě všemi, pro které je určena ona platforma Svazu pro „cestovní ruch“. SOCR chce být podle slov Pískovské partnerem vládě a spolupodílet se na tvorbě této nové koncepce, kterou v současné době vytváří vláda.
Člen Rady Zlínského kraje a zároveň předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro cestovní ruch Ing. Jindřich Ondruš se ve svém příspěvku podíval na aktuální problémy cestovního ruchu z pohledu krajských samospráv. Kraje jsou podle něj subjekty, které ze zákona odpovídají za všeobecný rozvoj daného území, tedy i včetně cestovního ruchu. Na tomto poli jsou čím dál tím významnějšími hráči. V souvislosti s tím je důležité, že se kraje shodly na společné vizi v sektoru cestovního ruchu, která by reflektovala požadavky krajů. Hlavními tématy, které kraje nyní chtějí řešit, jsou definování kompetencí v oblasti cestovního ruchu mezi ministerstvem, agenturou CzechTourism, kraji a turistickými regiony a turistickými oblastmi; strategické zacílení podpory z EU na rozvoj CR v krajích a v neposlední řadě dopracování konceptu satelitního účtu tak, aby i každý kraj měl svůj satelitní účet a měl tak relevantní data z oblasti CR.
K aktuální problematice satelitního účtu cestovního ruchu (TSA) se pak vyjádřila Ing. Alena Hellerová z Českého statistického úřadu (ČSÚ), který má tento nástroj ve své kompetenci. ČSÚ podle ní provedl v loňském roce metodický audit statistických šetření o cestovním ruchu. Výsledek dopadl dobře, přesto byla doporučena určitá zlepšení, ke kterým se ČSÚ pak přiklonil. Díky grantům mohlo též dojít ke konzultacím s Rakouskem a Německem o našem satelitním účtu. Výsledkem bylo konstatování, že stávající získávání dat neumožňuje vznik satelitních účtů krajům, jak o tom mluvil předchozí řečník, ale budou se v tom dál činit kroky na změnu metodiky. Od roku 2006 jsou také na internetu zveřejňovány časové řady základních ukazatelů statistiky cestovního ruchu, které jsou k dispozici, tj. za roky 2003–2005.
Ředitel České centrály cestovního ruchu CzechTourism Ing. Rostislav Vondruška hovořil ve svém příspěvku o „vnějších“ vlivech na činnost agentury CzechTourism (CzT), kterými mínil zvýšenou aktivitu českých zastupitelských úřadů a obchodních komor v cizině. Jedná se o synergické aktivity, kdy například obchodní podnikatelská mise do některé zahraniční země (regionu), či jiná akce se spojí i s propagací ČR jako zajímavé destinace k návštěvě. Tyto „smíšené“ mise tudíž mají pozitivní vliv na příjezdový cestovní ruch k nám. CzechTourism podle Vondrušky také využívá těchto „vnějších“ kanálů nad svůj rámec běžného dosahu k distribuci propagačních materiálů o ČR, a to velmi intenzivně. V roce 2006 bylo vyrobeno 5,5 mil. kusů reklamních tiskovin a z toho bylo rozdáno 4,4 mil. kusů, ačkoliv to původně měla být zásoba na 2 roky. Avšak bylo vhodné to použít už nyní. Obdobně se k propagaci ČR využívá cest prezidenta a dalších činitelů do zahraničí, úspěšných investic, kulturních akcí, vědecké spolupráce apod. Podle Vondrušky je toto zmnohonásobení propagačních hledisek, oněch kanálů ke zviditelnění té které republiky velice vhodné, pokrokové a přispívá k vytváření moderní plurální image státu, který tuto metodu používá.
Následující řečník prezident Asociace hotelů a restaurací (AHR) ČR Ing. Pavel Hlinka se, jak je u něj zvykem, věnoval ve svém vystoupení aktuálním problémům, které pálí HORECA segment přímo v praxi. Politici nevědí, co si s cestovním ruchem počít. CR nemá žádnou koncepci, dva roky se vytvářela jedna, teď zase nová. Podnikatelé v cestovním ruchu netuší doslova, co bude zítra. V takovéto situaci se dá těžko naplánovat nějaký rozpočet, nějaká investice. Vzniká také spousta špatných a nedomyšlených zákonů, které deformují trh, proto se podle něj nelze divit, že je u nás „národním sportem“ zákony porušovat a za hlupáka je ten, kdo je chce dodržovat. Proto by základním postulátem měly být rovné podmínky na trhu, což u nás zdaleka není.
K tématu aktuálně ohlášené kandidatury Prahy (České republiky) na olympijské hry v roce 2016, resp. 2020 se ve svém příspěvku vyjádřil tajemník Asociace cestovních kanceláří (ACK) ČR Michal Veber. Připomněl ne všem známou skutečnost, že nynější kandidatura je vlastně třetí v pořadí, na kterou se Praha (republika) připravovala. Nejprve to bylo pro rok 1924, ještě za Gutha-Jarkovského, kdy hry nakonec hostila Paříž, a podruhé se chtěla ucházet o hry v roce 1976, kdy nám je nakonec vzala Moskva (1980). ACK je podle Webera pro mít hry v Praze (ČR), i když nikdo zatím neví, co to všechno obnáší. Pro cestovní ruch země je nesporným přínosem již sama kandidatura. Není ani tak důležité, kde se olympijské hry případně uskuteční, ale v povědomí celého světa se kandidátská země stává turisticky přitažlivější a vyspělejší.
Se zajímavou látkou vystoupil před plénum Doc. Ing. Miroslav Čertík, CSc z Vysoké školy hotelové (VŠH) v Praze 8. Jeho příspěvek se týkal problematiky tzv. druhého bydlení neboli rekreačních chat a chalup a nově i apartmánů. Podle sčítání lidu v roce 2001 má přes 200 tisíc rodin v ČR nějaký rekreační objekt. Když to vynásobíme minimálně 2 lidmi v rodině, tak dostáváme skoro půl milionu lidí, kteří bydlí a stravují se mimo HORECA podniky, tedy neutrácejí zde své peníze. Na druhou stranu zase je ale nutno uznat, že jen díky chalupářům přežívají na vsích hospody a vesnice jako takové se úplně nevylidňují. Ovšem velkým problémem, který stále sílí, jsou tzv. apartmánové byty, které rostou v turistických střediscích, jako je například Špindlerův Mlýn. To podle něj povede k likvidaci ubytovacích kapacit, neboť pronajme-li někdo svůj apartmán hostu, určitě z něj nezaplatí daň za lůžko. Čertík proto nazval tento nový fenomén tikající bombou pro HORECA segment.
Dalším řečníkem v dopoledním programu pléna byl pořadatel konference Ing. Jaromír Beránek ze společnosti Mag Consulting. Ve svém vystoupení se zaměřil na makroekonomické souvislosti cestovního ruchu. Ten je podle něj jednou z nejsvobodnějších lidských činností, v demokratickém světě nikdo nikomu nepřikazuje ani nezakazuje, kam může, či nemůže jet. V porovnání s jinými ekonomickými odvětvími je také obtížně měřitelný. Přesto určitá čísla existují: za rok 2006 činil celosvětový přírůstek příjezdů 36 mil. osob (na 842 mil.), což je nárůst o 4,5 %. Konkrétně Evropa má přírůstek 3,9 %. ČR však jen 1,6 %, což je zhruba třetina světového přírůstku. Je tedy podle Beránka na místě otázka, co děláme špatně. Podle něj zde chybí agresivní marketing podnikatelských subjektů, o destinačních managementech se také jen mluví, chybí podpora ze strany státu atd. Jinak celosvětový trend je, že klesá příjezdový cestovní ruch v Evropě (od roku 1980 do 2006 pokles z 65 % na 54 %) a v Americe (z 21,5 % na 16,2 %) a roste naopak v Asii a Pacifiku (z 8,2 % na 19, 8 %) a dalších kontinentech.
Jako předposlední před polední přestávkou vystoupil Ing. Roman Škrabánek, viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) a viceprezident Evropské asociace cestovních kanceláří a touroperátorů (ECTAA), který se informoval o aktuálním vývoji legislativy EU v cestovním ruchu. Posluchači tak získali přehled o posledních nařízeních, rozhodnutích a směrnicích EU majících vliv na CR a tom, jak probíhá jejich dodržovaní v ČR a implementace těchto rozhodnutí do našeho právního systému. Bohužel, musel konstatovat, že naše republika některá nařízení nestíhá plnit a další, která čekají na vstup v platnost v nejbližších měsících, zřejmě dopadnou podobně.
Posledním, kdo se posluchačům před obědem představil, byl Ing. Jiří Vačkář, náměstek ministra pro místní rozvoj ČR (MMR). Ve svém projevu mimo jiné informoval o aktuálním dění na ministerstvu, o procesu tvorby nové koncepce cestovního ruchu a o chystaném rozložení prostředků z EU na cestovní ruch do tří linií podpory: centrální projekty, regionální projekty a věci související se zemědělstvím (agroturistika…).
Text a foto: Jiří G. Souček
Sekce 1A:
Podpora cestovního ruchu a možnost čerpání fondů EU
Sekce se věnovala podrobněji jinému financování cestovního ruchu z fondů EU, než jsou přímé podpory řízené Ministerstvem pro místní rozvoj, zejména pak programům, které se cestovního ruchu dotýkají zdánlivě jen okrajově, ale přesto v konečném důsledku přinesou do CR peníze.
|
PhDr. Blažena Křížová z Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) ČR, která je zároveň koordinátorkou Evropského sociálního fondu (ESF) v ČR, informovala o Operačním programu Rozvoj lidských zdrojů, který se v novém programovém období 2007–2013 přemění na operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Evropská unie si podle ní při svém procesu rozvoje uvědomuje tzv. past nezaměstnanosti, cílem je mít nezaměstnanost co nejmenší. Proto je záměrem vtáhnout do pracovního procesu co nejvíce zaměstnanců a udržet je tam. A v tom cestovní ruch sehrává velkou úlohu.
Druhým odborníkem byl Ing. Rostislav Hošek z Ministerstva zemědělství (MZ) ČR, který přišel přítomným posluchačům osvětlit další možnost čerpání z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Ten by měl v letech 2007–2013 přinést do ČR zhruba 80 mld. Kč a část z toho by měla jít i na cestovní ruch. Hlavním záměrem této pomoci z EU je nabízet venkovskému obyvatelstvu nové možnosti uplatnění v souvislosti s procesem útlumu zemědělství v EU. A jednou z náhradních činností by se právě měl stát venkovský cestovní ruch. Tento program by se měl týkat malých obcí do 2 tisíc obyvatel.
Na závěr sekce pak o konkrétním využití prostředků z EU na cestovní ruch v kraji informovala Ing. Dana Daňová z Krajského úřadu Zlínského kraje. V tomto kraji totiž v druhé polovině letošního roku vznikla Krajská organizace cestovního ruchu (KOCR) neboli instituce zaměřená na destinační management kraje. Tato nová „servisně-produkční“ organizace bude mít formu obecně prospěšné společnosti, jejím vlastníkem bude kraj (oddělení CR na KÚ zanikne a lidé se přesunou do nové společnosti) a jejím úkolem bude hlavně jednotný marketing kraje a všech jeho turistických regionů.
Text a foto: Jiří G. Souček
Sekce 1B:
Domácí cestovní ruch
„Poznejme svůj domov, abychom mohli lépe poznávat svět.“ Sekci, jež pojednávala z mnoha úhlů pohledu o domácím cestovním ruchu, moderoval Ing. Rostislav Vondruška, ředitel agentury CzechTourism. Cestovní kanceláře zabývající se domácím cestovním ruchem zde zastupoval Petr Krč, obchodní ředitel cestovní kanceláře ATIS. Hovořil o trendech v DCR, mezi něž patří například specializace na domácím trhu na konkrétní cílové skupiny (rodiny s dětmi, senioři, dovolená se psem a kolem atd.). Dále je to nárůst poptávky po wellness pobytech a stále žádané balíčkové pobyty.
|
Milan Pavelka, marketingový ředitel společnosti OREA HOTELS, se zabýval tvorbou produktu jako marketingovým nástrojem. Hovořil o tom, proč některé produkty selhávají a v návaznosti na to jmenoval otázky, které je nutné si položit před samotnou tvorbou produktu. V závěru pak zmínil další zdroje tržeb, stále přežívající formu – balíčky i nové formy jako např. „masovou individualizaci“.
Ing. Petr Kratochvíl, ředitel odboru regionálního CzechTourism, analyzoval ekonomickou výtěžnost domácího cestovního ruchu, představil výsledky šetření, která agentura CzechTourism v oblasti DCR prováděla a dále představil s tím související aktivity agentury CzechTourism.
Veronika Váňová, manažer SROP v CzechTourism, zhodnotila právě končící inzertní kampaň v tuzemských médiích s celkovým rozpočtem 35 mil. Kč na podporu domácího cestovního ruchu. Na celkové hodnocení a návratnost této kampaně je v tuto dobu ještě příliš brzy.
Prosazení domácího cestovního ruchu v médiích není zdaleka tak složité jako u jiných služeb. Cestování je součástí životního stylu, jemuž se věnuje řada médií, takže články o cestování po ČR a nabídky regionů se v časopisech objevují čím dál tím častěji. Ale nemůžeme být spokojeni s obsahem některých prezentací a také obsahem různých brožur. Tohoto tématu se ujala Ing. Eva Frindtová, jednatelka společnosti C.O.T. media. Hledala hlavní důvody této situace a jejich řešení. Tím prvotním je špatná profilace cílové skupiny. V mnoha prezentacích se míchají odborné informace s informacemi pro koncového turistu.
Text a foto: Eva Frindtová
Kulatý stůl 1:
Wellness
Jednání u kulatého stolu řídil hotel manager OREA Wellness Hotel Horizont Jaroslav Fischer. Ten posluchače seznámil s praktickým uplatňováním wellness v tomto železnorudském hotelu. Zdůraznil myšlenku filozofie wellness, tzn. vyvolávat kladné emoce, pozitivní přístup k životu, vnitřní rovnováhu a zdravou výživu. Zároveň poukázal na současný trend používání názvu wellness pouze z komerčního hlediska. Uvedl také, jaké může mít wellness zaměření příznivý vliv na provoz hotelu. Jednak to je celoroční vytížení hotelu, prodloužení turistických sezon, vyšší zájem o víkendové pobyty, pozitivní image hotelu a variabilní kombinace hotelových balíčků. S nástupem wellness hotelů se také mění zákazník, stává se náročnějším. Základním atributem k dosažení kvalitního wellness hotelu je třeba, aby se zaměstnanci ztotožnili s celou filozofií hotelu. Z pohledu praxe Jaroslav Fischer hovořil o investicích do wellness, tzn. je třeba mít kvalitní bazén, saunu, aquapark, zkušenosti s produktem a také vypracovaný marketingový rozbor trhu. Nesmí chybět dobrý tým spolupracovníků a opět je třeba věřit myšlence. Aby se předešlo nekvalitnímu wellness a klamání zákazníka, zdůraznil Jaroslav Fischer potřebu vzniku klasifikace wellness hotelů, jako je tomu v Rakousku či Německu.
|
Jaké wellness produkty by měl hotel poskytovat, představila Ing. Jana Faitová, vedoucí wellness z OREA Wellness Hotel Horizont. Hovořila o různých druzích wellness: relaxační, sportovní, kosmetické programy, rekondiční a rehabilitační pobyty. Zdůraznila, že základem dobrého wellness je voda, tzn. bazény, perličkové koupele a whirlpool. Dalšími prvky, které by ve wellness hotelu neměly chybět, jsou sauny, ochlazovny, infrakabiny, parní, bylinné a solné lázně, floatingové vany a boxy, solné jeskyně, kryoterapie, solária a solární louky, fitness a outdoorové programy. Bc. Monika Mixánová rovněž z OREA Wellness Hotel Horizont detailně popsala rekondiční, rehabilitační a fyzikální terapie.
Prezentaci zakončil Vladimír Šapov ze společnosti PhysioCare medical, která dodává wellness produkty. K dobrému wellness patří blaho, jež nemusíme pociťovat stále, ale lze jej navodit podle přání pomocí profesionální pozitivní smyslové stimulace. A tak bylo jeho vystoupení plné vůní, chutí, pozitivních zvuků, příjemných obrazů a doteků. To vše jsou atributy související s příznivou wellness terapií.
Text a foto: Vlasta Holéciová
Sekce 2A:
Hotelnictví a gastronomie
„Abychom se ve vašem hotelu cítili lépe než doma,“ bylo mottem sekce hotelnictví a gastronome, kterou moderoval Ing. Pavel Hlinka, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR. Dva z řečníků se věnovali tomuto tématu z pohledu lázeňství. Vždyť právě lázně se snaží dělat maximum pro to, aby se do českých lázní opět vrátil český klient. Současná čísla jsou přímo alarmující. Zatímco v roce 1996 bylo v našich lázních 67 % zahraničních hostů a 33 % tuzemských, o 10 let později, tedy v roce 2006, to bylo 91,1 % zahraničních hostů a pouze 8,9 % tuzemských. Přičemž počet zahraničních hostů se za toto období počet více jak zdvojnásobil a českých hostů přijíždí do lázní o polovinu méně než před deseti lety. Na toto téma hovořil Ing. Wolfgang Háma za Sdružení léčebných lázní v Karlových Varech. V současné době disponují Karlovy Vary 7 926 lůžek ve tří, čtyř a pětihvězdičkových lázeňských domech a hotelech, v naprosté většině odpovídajících světovým standardům.
|
Dalším řečníkem z oblasti lázeňství byl MUDr. Eduard Bláha, ředitel Léčebných lázní Jáchymov a.s., který se věnoval tématu jak zvyšovat loajalitu zákazníků ve zdravotnických službách. Nastínil současný stav českého lázeňství a lázeňských služeb a hledal možnosti řešení a nástroje jak vytvářet vazbu s klientem, aby se vracel do lázní opakovaně (k tomuto tématu se s panem Dr. Bláhou vrátíme podrobněji v červnovém vydání COT business).
Zcela odlišné bylo pojetí tématu v podání Viktora Šedivého, místopředsedy představenstva Regata Čechy a.s., která vlastní dva hotely (hotel Horizont v Peci pod Sněžkou a hotel Port u Máchova jezera). Vybral si tak trochu kontroverzní téma – čistotu a vybavenost sociálních zařízení – aby na něm demonstroval to, že kvalita služeb a doladěné detaily vedou ke spokojenosti klienta. Aby bylo možné vše dobře nasměrovat a doladit, je základem všeho jasná cílová skupina a naše znalost jejích potřeb. Jedině tak je možné vše zvládnout k maximální spokojenosti hosta. Jako příklad uvedl srovnání sejfů v business hotelu v Praze, kde se musí hostovi do sejfu vejít notebook, kdežto v hotelu u vody stačí menší sejf, do kterého se vejde GPS a mobil.
Text a foto: Eva Frindtová
Sekce 2B:
Cestovní kanceláře a cestovní agentury
Na úvod programu sekce vystoupil jako host Ing. Petr Houška, vedoucí právního oddělení Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) ČR, který se za Českou republiku zúčastňuje jednání „Poradního výboru pro cestovní ruch“ v Bruselu. Ve své řeči reagoval, či spíše navázal na vystoupení Ing. Romana Škrabánka (z ACČKA) z předešlého dne a osvětlil proces implementace evropské legislativy pro cestovní ruch do našeho právního systému z pohledu člena státní správy. Současně s tím probral i aktuální stavy rozpracovanosti na připravovaných – již jen tuzemských – zákonech k cestovnímu ruchu a záměry, jaké s nimi ministerstvo má. Z jeho příspěvku je nejdůležitější informace, že se letos NEPŘIPRAVUJE NOVELA ZÁKONA Č. 159/1999 Sb. (o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu), jak se mylně rozneslo branží cestovního ruchu. (Podle Houšky zřejmě došlo k záměně s novým zákonem o horské službě.)
|
Dalším jednáním sekce se jako červená nit táhla aktuální kauza CK America Tours, jejíž klienti zůstali „viset“ na letišti, protože nestihli letecký přípoj v USA, neb byla bouře a letadla nelétala. Kauza byla podle slov tajemníka ACK ČR Michala Vebera silně medializovaná, a ač za to tato cestovní kancelář nemohla, nyní se po ní média „vozí“. Ke zklidnění situace podle něj zrovna nepomohlo ani vyjádření do tisku ze strany zástupců druhé profesní organizace, než on sám reprezentuje, jež vyzněly proti CK America Tours. Přirovnal to ke „střelbě do vlastních řad“ a podle něj to poškodí celou branži.
S tím, že případ America Tours bude mít negativní dopad na celý obor cestovního ruchu následně, souhlasil i RNDr. Ladislav Havel, prezident AČCKA. Klienti si podle něj myslí, že cestovní kancelář odpovídá za vše. Někteří se to již naučili zneužívat, kupují si zájezd se záměrem, že z toho budou mít něco zase navíc zpátky. Díky velkému vlivu různých organizací na ochranu spotřebitele u nás podle něj vzniká jakýsi „kult klienta“. Měl by proto podle jeho slov vzniknout nějaký seznam věcí, kde je ona hranice, za co cestovní kancelář už neodpovídá (typu zácpy na dálnici apod.).
Text a foto: Jiří G. Souček
Kulatý stůl 2:
Kvalita služeb v cestovním ruchu
Jednání u kulatého stolu na toto téma řídila Ing. Blanka Sodomková ze společnosti Mag Consulting. Po přivítání hostů předala slovo Petru Krčovi, obchodnímu a produkčnímu řediteli z CK Atis, který o kvalitě služeb v cestovním ruchu ví mnohé. Jeho prezentace byla složena ze základních prodejních dovedností správného obchodníka a nutno podotknout, že k jejich pochopení a osvojení si by bylo třeba minimálně víkendové kurzu. Petr Krč se však do přednášení pustil s nadšením a sám předvedl, že dobře ví, o čem hovoří. Kladl důraz na první dojem při setkání se zákazníkem a také na to, že je třeba v něm vyvolat pocit, že přínos vašeho produktu je pro něj to nejvýhodnější. Dále se zabýval správným zvládáním obtížných prodejních situací, budováním pozitivní image firmy a samotného prodejce. Závěr by šel shrnout do jednoho zásadního bodu: ne vždy je nutné při jednání uzavřít obchod, je třeba udržovat s klientem přátelství, které může do budoucna přinést kýžené ovoce.
|
Dalším přednášejícím byl Bc. Václav Stárek z Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR). Ten ve svém vystoupení zdůraznil obecně vstřícnost vůči zákazníkům, a ne pouze vidinu získání peněz. Důležité jsou kvalitní služby, čistota, pohodlí, bezpečnost, inovace a kreativita. Představil také základní bariéry, jež brání kvalitativnímu rozvoji hotelu: provozní slepota, nedostatek nápadů a investic a rezistence k osobnímu rozvoji. Jedním z důležitých atributů zlepšování kvality v cestovním ruchu jsou certifikace, které svědčí o neustálém vývoji a jsou také dobrým podnikatelským záměrem. Václav Stárek prezentoval také činnost, kterou se AHR snaží zlepšovat kvalitu služeb v cestovním ruchu. Je to především vzdělávání odborných pedagogů, osvěta provozování etiky v podnikání, klasifikace ubytovacích zařízení a certifikace cateringových firem. Slovo dostala také Dr. Marie Moravcová, která představila činnost Rozhodčího soudu.
Poslední panelistkou kulatého stolu byla Ing. Blanka Sodomková, jež kvalitu služeb v cestovním ruchu přirovnala k bumerangu. Čím více jsou vaše služby kvalitní, tím častěji se vám dostává zákazníkovy zpětné vazby a přízně. Stejně jako Václav Stárek poukázala na důležitost uplatňování standardů a vzdělávání v oblasti managementu kvality. Metodami jak docílit kvalitního rozvoje je společný podíl na tvorbě, přenos a využívání znalostí a dovedností, pocit sounáležitosti mezi zaměstnanci, poskytnutí nových neočekávaných věcí a zájem o zákazníka.
Text a foto: Vlasta Holéciová
Mimořádná vsuvka do programu
Jako mimořádný počin do programu druhého dne konference – do poledního času mezi jednání v sekcích – bylo doplněno vystoupení Ing. Heleny Čapkové z Ministerstva financí. Ta přítomné, shromážděné opět v hlavním sále, seznámila s horkou aktualitou – s principy nové daňové reformy, kterou v tu chvíli na jiném místě pro média vyhlašoval ministr financí Miroslav Kalousek.
Její referát byl následně operativně doplněn ještě o dvě další vystoupení – hejtmana Karlovarského kraje JUDr. Josefa Pavla, který měl hovořit o den dříve, ale byl zaneprázdněn jinde, a mimořádného hosta konference Ing. Daniela Touška, náměstka ministra pro místní rozvoj (tehdy ještě ve funkci ředitele Odboru poradců MMR).
První z nich hovořil na téma cestovní ruch z pohledu Karlovarského kraje, který se opírá o lázeňství a také o nabídku zajímavých volnočasových aktivit, jako je například golf. Kraj se podle něj při své podpoře zaměřuje zejména na zlepšení dopravní dostupnosti – dokončení karlovarského letiště jako mezinárodního a urychlení dostavby dálnice Praha–K. Vary–hranice.
Po něm se pak ministrův poradce Ing. Toušek podíval na problematiku cestovního ruchu jako na jeden z úkolů, který před jejich ministerstvem stojí. MMR si je podle jeho slov vědomo důležitosti CR, má zájem se o něj starat a plně se mu věnovat.
Text: Jiří G. Souček; Foto: Vlasta Holéciová
Sekce 3A:
Věda a výzkum v cestovním ruchu
Jednání této sekce řídil Doc. Ing. Štěpán Müller ze soukromé Vysoké školy hotelové v Praze. Nejprve předal slovo Ing. Zdeňce Petrů z Vysoké školy ekonomické v Praze. Ta představila novinky v oblasti vědy a výzkumu cestovního ruchu a také činnost školy v tomto oboru. Loňský rok se VŠE zaměřila na získání grantů, což se jí také podařilo. Škola se také snaží v rámci udržitelného rozvoje cestovního ruchu zapojovat bývalé studenty v oblasti veřejné správy. Spolupracuje s praxí: vytváří analýzy pro cestovní kanceláře, sumarizuje možnosti expanze českých touroperátorů na zahraniční trhy. Připravuje školení a vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. První takovýto kurz se uskuteční 17. května. Více informací o tomto kurzu lze získat na internetových stránkách VŠE.
|
Dalším řečníkem byl Doc. Ing. Štěpán Müller z VŠH. Prezentoval Systém výzkumu cestovního ruchu se zvláštním zřetelem na kraje, který VŠH pro MMR zpracovávala v termínu od 1. 7. 2005 do 30. 11. 2006. Výsledkem bylo souborné soustředění tendencí z výzkumu cestovního ruchu ve vybraných evropských zemích, analýza dlouholetého vývoje výzkumu cestovního ruchu u nás, návrh indikátorů cestovního ruchu pro potřeby organizace a jeho řízení, zejména na regionální úrovni, analýza kvantitativních ukazatelů domácího a příjezdového zahraničního cestovního ruchu ve vztahu ke krajům ČR. Dalším projektem, který VŠH v současné době pro MMR ČR připravuje, je Výzkum domácího a příjezdového zahraničního cestovního ruchu ve vztahu k zmírnění společensko-ekonomických disparit. Výzkum bude probíhat do roku 2011 a jeho závěrem by mělo být zlepšit a rozšířit kapacity a nabídku atraktivit cestovního ruchu.
Na řadu přišla i regionální univerzita, a to Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Tu zastupovala Dagmar Škodová – Parmová, která prezentovala velmi dobrou spolupráci v oblasti vědy a výzkumu školy s místním krajem, obecními úřady a městem České Budějovice. Také nastínila příznivou komunikaci se zahraničními univerzitami v Linci a Pasově, kde by čeští studenti mohli do budoucna studovat cestovní ruch. Doc Ing. Věra Seifertová, CSc., z pražské Vysoké školy cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství hovořila o nových komunikačních nástrojích v cestovním ruchu se zřetelem na marketingové nástroje, což svým obsahem značně vybočovalo z tématu celé sekce. Avšak vystoupení bylo příjemným zpestřením.
Poslední přednášející Ing. Šárka Tittelbachová z Vysoké školy obchodní ve svém vystoupení položila otázku: proč pro oblast turismu neexistuje vědecká disciplína. Dle jejího názoru tento nedostatek způsobuje současný nezájem vědeckých pracovníků. Zároveň zdůraznila potřebu jasné strategie rozvoje turismu bez ohledu na politiku.
Text a foto: Vlasta Holéciová
Sekce 3B:
Veřejná správa a cestovní ruch
V úvodu jednání informoval přítomné v sále vedoucí oddělení PR a analýz agentury CzechTourism Pavel Klicpera o právě skončené propagační akci pro zahraniční novináře (press trip) s názvem „Enjoy the Czech Republic 2007!“ Letos došlo ke změně konceptu a jarní část ukázala, že ku prospěchu věci. Klicpera podle svých slov věří, že zbylá tři letošní pokračování projektu „Enjoy“ budou stejně úspěšná jako to jarní.
|
S propagací ČR v zahraničí souviselo i další vystoupení – a to místopředsedy Českého olympijského výboru (ČOV) Ing. Jiřího Zedníčka, který se rozhovořil na téma výhodnost kandidatury naší republiky na olympijské hry. OH jsou podle něj nejsledovanější událostí na světě. Po 16 dní je vysílají všechny hlavní televize světa mnoho hodin denně. Nemluvě o přímých návštěvnících her, kteří sem přijedou. To vše se sčítá. Hry pak jsou příčinou nárůstu cestovního ruchu i po jejich skončení, jak o tom svědčí statistiky z Barcelony, Sydney či nově z Atén. Už jen podání přihlášky bude podle jeho slov mít velmi pozitivní vliv na turistiku.
Vedoucí oddělení cestovního ruchu na Krajském úřadě Pardubického kraje Ing. Veronika Lašková představila některé projekty u nich v kraji, které jsou realizovány za pomoci financí z EU, jako například nový informační portál www.vychodni-cechy.info, který shodou okolností zrovna den předtím dostal ocenění na konferenci ISSS 2007 (viz strana 62).
Aktuální problematice spolupráce Visegrádské čtyřky (V4) na poli cestovního ruchu se ve svém příspěvku věnoval analytik agentury CzechTourism Ing. Martin Košatka. Země V4 podle jeho slov již několik let koordinují propagaci svého image vůči vzdálenějším zemím a vystupují jednotně pod heslem „European Quartet – One Melody“ (www.european-quartet.com ). Tato spolupráce se rok od roku lepší. Podle Košatky také existuje speciální Visegrádský fond (International Visegrad Fund), což je obdobný zdroj peněz pro cestovní ruch jako třeba fondy EU, ale málo se o tom ví. Pokud by někdo chtěl požádat o účelovou dotaci z tohoto fondu, je podle něj dobré, když se projektu spoluúčastní i nějaký partner ze země V4. Typickým příkladem může být společná prezentace našich čtyř zemí na veletrhu v Japonsku či roadshow po USA nebo úplně nový on-line propagační produkt určený na severoamerický trh (www.travelagentacademy.com ), který byl spuštěn 26.února 2007.
Posledním probíraným tématem byly tzv. měkké projekty – tedy projekty týkající se lidských zdrojů a vzdělávání v cestovním ruchu. S řešením této problematiky v ČR seznámili posluchače Mgr. Petra Zezulová z agentury CzechTourism a Ing. Daniela Zachystalová z Ministerstva práce a sociálních věcí. Nyní běží celkem 45 programů a chystají se další.
Text a foto: Jiří G. Souček
Konference měla, kromě pracovního odborného jednání, i svou společenskou část, jež proběhla večer v první den sympozia v prostorách Klášterního pivovaru ve Strahovském klášteře.