Konference Hotelnictví, turismus a vzdělávání: důraz na inovace

Ve středu 24. října 2012 se na Vysoké škole hotelové v Praze uskutečnil 4. ročník mezinárodní vědecké konference Hotelnictví, turismus a vzdělávání, zaměřený na problematiku „Inovace a kvalita služeb“. Konference se zúčastnilo přes 200 zástupců vysokých škol a veřejné i podnikové sféry.

Dopolední jednání konference, které řídil emeritní rektor VŠH prof. Ing. Jiří Jindra, CSc., odstartoval rektor této školy doc. Ing. Václav Vinš, CSc. S prezentací připravovaného zákona o cestovním ruchu pak vystoupil Aleš Hozdecký, ředitel odboru cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Kromě toho také apeloval na představitele oboru, aby se pokusili sjednotit své roztříštěné zájmy. Obor si podle něj zaslouží homogenní lobbing.

S dalším krátkým odborným sdělením předstoupil před plénum Ing. Petr Zahradník, MSc., projektový manažer konzultant EU Office České spořitelny a člen NERV. Jeho přednáška byla zaměřena na současné problémy Evropské unie, její výhledy a inovace. Zabýval se zejména otázkami koordinace evropských institucí finančního dozoru ve světle ekonomické krize a pokoušel se najít paralely mezi finančním sektorem a turismem.

Panelová diskuse

Novinkou v tradiční koncepci konference byla panelová diskuse v plénu k hlavnímu tématu. Úvod do této problematiky obstaral svým teoretickým příspěvkem nazvaným Inovace – teorie a praxe prof. Ing. Jaromír Veber, CSc., děkan Podnikohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Inovace označil za jeden z možných faktorů růstu ekonomik – v případě České republiky jde podle něj o faktor klíčový, neboť podporuje exportní schopnost země. V jeho příspěvku ale také zaznělo postesknutí nad malou podporou výzkumu v České republice a nad často problematickou komercionalizací inovací.

Panelovou diskusi řídil PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA, vedoucí katedry hotelnictví VŠH Praha. Vedle Jaromíra Vebera byli dalšími panelisty Ing. Jaromír Beránek, ředitel Mag Consulting Praha, Ing. Jan Kratina, generální ředitel a předseda představenstva CPI Hotels, Ing. Petr Šalda, generální ředitel Grandhotelu Zvon, doc. Ing. Zdeněk Tůma, CSc., poradce KPMG ČR, a Ing. Markéta Vogelová,vedoucí oddělení výzkumů a analýz agentury CzechTourism. V diskusi se tito odborníci pokoušeli najít odpovědi na tři hlavní otázky. (Jak chápete inovace a kvalitu v oboru svého působení? V jakých oblastech je účelná vazba výzkumu a praxe – jaké formy byste zvažovali? Co je možné zlepšovat ve spolupráci veřejné správy a podnikové sféry – jaká je racionální dělba činností?). 

Zaznělo zde několik zajímavých myšlenek. Například o tom, že inovace v hotelnictví se budou v příštím období zaměřovat například na energetické úspory či na oblast lidských zdrojů, konkrétně k úspoře pracovních sil (příkladem budiž hotely, v nichž jsou recepční nahrazeni moderními technologiemi). Zmíněna byla i rychlost inovačních procesů – to, co dříve probíhalo deset let, se dnes odehraje za rok. Inovace v oboru jsou rychlejší i než developerské aktivity, v praxi se tak stává, že moderní technologie plánované při stavbě nového hotelu jsou v okamžiku jeho zprovoznění již zastaralé. V hotelnictví mohou některé inovace vyústit v pokles průměrné ceny ubytování, což může některým subjektům způsobovat ekonomické potíže. Pokud jde o výzkum, přispěl Jan Kratina do diskuse úvahou o tom, že podnikatelé se dnes nemohou rozhodovat na základě výzkumů, doba vyžaduje rychlá rozhodnutí na základě okamžitých informací. Vrcholový management CPI Hotels proto sází na vnitřní výzkum a na kvalitu poskytovaných služeb. Zdeněk Tůma naopak uvedl, že i v sektoru služeb má výzkum velký význam. Ne každý výzkum se ale daří „překlopit“ do praxe… Petr Šalda se mj. zaměřil na výuku hotelových škol, v kterých mu chybí důraz na ekonomii. S touto myšlenkou polemizoval jednatel VŠH doc. Čertík, podle kterého se absolventi škol neobejdou bez elementárních vědomostí z podnikohospodářské sféry.

Hotelnictví

Sekci Hotelnictví řídil vedoucí katedry hotelnictví PhDr. Marek Merhaut, Ph.D., MBA. Účelem setkání odborníků v hotelnictví byla rozprava nad problematikou hotelnictví v době ekonomické recese. V odborné sekci hotelnictví jako první vystoupil Ing. Jiří Švaříček, ředitel hotelu Imperial – Karlovy Vary, který svým vystoupením nastínil inovační strategii svého hotelu. Tento příspěvek byl velice motivujícím prvkem pro obor hotelnictví, jak inovovat strategii operativního řízení hotelu s cílem dosáhnout co nejlepšího a nejefektivnějšího výsledku. Ing. Miloš Vajner, majitel Centra Babylon Liberec, podal ve svém příspěvku přehled hospodářského poklesu zaběhnutých podniků v oblasti cestovního ruchu. Ing. Vajner všeobecně shrnul hospodářský pokles ekonomických výsledků při řízení hotelového a restauračního provozu v současné době se zaměřením na dopady DPH. Doc. Ing. Darina Eliášová, PhD., se ve svém příspěvku zaměřila na historický průřez slova Hospitality až po jeho současnost s výhledem do dalších let. Ing. Alžběta Cedidlová z Asociace hotelů a restaurací ČR vystoupila s příspěvkem o průzkumu obsazenosti hotelových ubytovacích kapacit v Česku, dále představila novou strategii AHR, zaměřila se na všeobecnou problematiku DPH a její dopad na hotelnictví a gastronomii.

Ing. Petr Studnička z VŠH vystoupil se svým příspěvkem o projektu Nová tvář hotelu Stein, který byl realizován ve spolupráci VŠH a společnosti STEIN, Sport, Fit & Fun v rámci Inovačních voucherů Karlovarského kraje. Všichni aktéři sekce svými odbornými příspěvky přispěli k rozvoji oboru hotelnictví. Závěrem proběhla diskuse, v rámci které si přednášející vyměnili své letité odborné zkušenosti z oboru a vedli rozpravu nad budoucím vývojem hotelnictví a služeb jako celku. Hlavní diskutovanou problematikou byly sazby daně z přidané hodnoty.

Gastronomie

Gastronomická sekce měla pracovní atmosféru se zastoupením nejlepších odborníků v oboru a přilákala více než padesát posluchačů z řad účastníků dopoledního jednání konference. Odpolední workshop řídila Ing. Pavla Burešová z katedry hotelnictví VŠH. Hned v úvodu upozornila na skutečnost, že gastronomie se stává vědou, která zkoumá souvislosti, jež ovlivňují stravování lidstva, a to od výběru surovin na přípravu pokrmů až po konzumaci. Prof. Ing. Vlastimil Fic, DrSc., z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, vyvolal diskusi k tématu svého příspěvku „Regulace oxidu siřičitého u vína pro gastronomii a zdraví“. Otázky směřovaly k technologii zpracování hroznů, vlivu terroir a zdravotním aspektům. Mgr. Alexandr Burda ze Slezské univerzity v Opavě zaměřil své vystoupení na odborné vzdělávání pracovníků v gastronomii, kde poukázal na absenci vzdělávání a malý zájem o zkvalitnění stávajících služeb ve zkoumaném regionu. Mgr. Klára Kollárová, nejlepší tuzemská sommelierka a úspěšná provozovatelka Vinografu, který patří mezi šest nejlepších barů (jediný v kategorii wine bar) přítomné posluchače zaujala vystoupením, které nazvala „Teorie a praxe sommeliera“. Klíčovými tématy byly znalosti, dovednosti a schopnosti, které jsou spojeny s profesí sommeliera. Roman Paulus, michelinský šéfkuchař hotelu Radisson Blue Alcron, vyvolal očekávanou živou diskusi na téma kvalita, efektivita, atraktivnost, sezonnost a vzdělávání v současné gastronomické nabídce.

Mezi klíčové závěry vyplývající z gastronomické sekce patří definice aspektů gastronomie, které jsou určující pro kvalitu (vhodnost výběru surovin a jejich kombinace s ohledem na terroir, sezonu a zásady zdravé výživy; vytvoření vhodné nabídky; metody technologického zpracování pokrmů s ohledem na finální kvalitu; estetika, která se promítá do designu pokrmu a servisu; místní kultura a tradice; vytvoření vhodného sociálního prostředí k podávání a konzumaci). Dalším výstupem je neustálé vzdělávání všech pracovníků s důrazem na jasně definované kompetence – znalosti a dovednosti, ale zejména velkou míru entuziasmu pro obor a práci s lidmi.

Cestovní ruch

Sekci Cestovní ruch řídila odborná asistentka katedry cestovního ruchu Mgr. Monika Klímová. Účelem odborného setkání odborníků cestovního ruchu byla výměna zkušeností v oblasti inovací služeb cestovního ruchu a nastínění možných cest vedoucích ke zlepšování kvality v oboru cestovního ruchu, a to jak v České republice, tak v zahraničí.

První přednášející, Ing. Jaromír Beránek, ředitel MagConsulting Praha, navázal svým vystoupením o inovacích v cestovním ruchu na panelovou diskusi hlavního bloku konference. Podařilo se mu rozproudit bohatou diskusi mezi posluchači, na kterou navázal v pořadí druhý vystupující, doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc., z Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Příspěvek věnovaný vztahu folkloru a cestovního ruchu informoval o výzkumu autora, o možných inovacích analyzované oblasti. Mírně opomíjenou oblastí mezi doplňkovými činnostmi cestovních kanceláří – pojištěním proti špatnému počasí – u nás a ve Francii se zabývala Mgr. Iva Dedková z Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě. Zajímavý příspěvek vycházející z vlastního výzkumu Ing. Miloslavy Kubíčkové, Ph.D. z Obchodní akademie Tomáše Bati ve Zlíně, o domácím cestovním ruchu seniorů, vzbudil zaslouženou pozornost i několikaminutovou diskusi o možných inovacích v této oblasti, důležitosti lidského faktoru ve službách seniorského cestovního ruchu a specifikách tohoto cílového segmentu.

S informacemi o mezinárodním výzkumu katedry cestovního ruchu VŠH WelDest vystoupila za výzkumný tým Ing. Lucie Plzáková, Ph.D. Výzkum si klade za cíl vytvoření rámce pro rozvoj destinací cestovního ruchu s důrazem na podporu aspektů týkajících se posílení udržitelnosti cestovního ruchu především z pohledu sociálního. Neméně zajímavý pohled na inovace v oblasti cestovního ruchu odkryla doc. Julia Žilkova-Kirimova, vedoucí katedry cestovního ruchu Státní moskevské univerzity tělovýchovy, sportu a cestovního ruchu. Její příspěvek se zabýval inovacemi v oblasti vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu. Posledním řečníkem odborné sekce byl prof. Ing. Jiří Jindra, CSc., emeritní rektor VŠH, který ve svém příspěvku ozřejmil elementární souvislosti mezi velkými sportovními akcemi, ekonomikou a cestovním ruchem.

Podnikání ve službách

Odborným garantováním sekce Podnikání v sektoru služeb byl pověřen Mgr. David Zeman, odborný asistent katedry ekonomie a ekonomiky VŠH. Sekci zahájila úvodním příspěvkem Ing. Eliška Smotlachová, odborná asistentka katedry ekonomie a ekonomiky VŠH. Ve svém příspěvku „Daňové změny od roku 2013″ se v souladu s názvem soustředila zejména na nastínění uceleného stručného přehledu novinek v daňové legislativě, které se týkají přechodného období let 2013 až 2015, včetně jejich případného dopadu do sektoru služeb. Následně se svým referátem vystoupil prof. Ing. Jaromír Veber, CSc., děkan Podnikohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické, jehož příspěvek se zaměřil na oblast teorie a praxe inovací. Jeho vystoupení se dotýkalo zejména vzájemného vztahu inovací a širšího rámce vývoje světové ekonomiky. Vyzdvihnuty byly mimo jiné tendence k narůstající menší stabilitě ekonomických procesů, vzájemné provázanosti trendů a jejich dopadů mezi světovou a českou ekonomikou a také význam inovací jako nástroje k překonání nestability. Vystoupení vyvolalo živou následnou diskusi.

Jako další referující vystoupil doc. Ing. Josef Vlček, CSc., vedoucí katedry ekonomie a ekonomiky VŠH, jehož referát se zaměřil na problematiku vzájemného vztahu ekonomického růstu a regionální disparit v České republice. Upozornil na skutečnost, že dochází k regionální divergenci, přičemž tyto divergence udržuje rozmístění zpracovatelského průmyslu a finanční zprostředkování. Následně vystoupil prof. Ing. Petr Semeniuk, CSc., jehož příspěvek se týkal užití statistických metod při ekonomickém výzkumu v sektoru služeb. Ve svém vystoupení objasnil, jak je možné zpracovávat data z oblasti cestovního ruchu užitím Giniho koeficientu a metody hlavních směrů. Na jeho vystoupení navázala dr. Ing. Sylva Skupinová, odborná asistentka VŠH. Na příkladu analýzy časové řady 1996–2011 byla nastíněna vývojová tendence počtu hráčů golfu a golfových hřišť v České republice. Poslední vystoupení Mgr. Davida Zemana a PhDr. Jana Máče, Ph.D., prorektora pro studium VŠH, se dotýkalo problematiky řízení podstupovaných rizik při podnikání ve finančních službách, konkrétně informační asymetrie mezi obchodními útvary a útvary řízení rizik.

Marketing a komunikace ve službách

Dnešní doba, poznamenaná recesí, více než kdy jindy potřebuje kvalitní marketing, který se stane nedílnou součástí života všech podniků, institucí i jednotlivců. Marketing a komunikace jsou nedílnou součástí každodenního života nás všech. Takto začínalo jednání sekce Marketing a komunikace ve službách, kterou moderovala doc. Ing. Dagmar Jakubíková, Ph.D., z katedry marketingu a mediálních komunikací VŠH.

Jednání sekce bylo vskutku mezinárodní. V rámci programu sekce se svými velmi podnětnými příspěvky vystoupili prof. Dr. Rod Gibert z britské University College of Birmingham (Techniky virálního marketingu, YouTube), doc. PhDr. Jitka Vysekalová, Ph.D., prezidentka České marketingové společnosti (Reklama a prezentace výsledků dlouholetého výzkumu změny postojů české veřejnosti k reklamě), prof. Dr. Pilar Blanco Calvo z Universidad Valladolid ve Španělsku (Tvorba nové propagace destinací) a Ing. Ludmila Navrátilová z Krajského úřadu Plzeňského kraje (Marketing a komunikace v činnosti oddělení cestovního ruchu Krajského úřadu Plzeňského kraje).

Lidské zdroje ve službách

Sekci Lidské zdroje ve službách moderoval RNDr. Jan Žufan, Ph.D., MBA, z katedry managementu VŠH. Předmětem diskuse v sekci byly otázky flexibilních forem zaměstnávání v hotelnictví a gastronomii, a to z pohledu pracovněprávního a z pohledu vzdělávání a rozvoje pracovníků, kteří pro podniky pracují nejen na bázi zaměstnaneckého vztahu.

Úvodní příspěvek, ve kterém byly shrnuty využitelné formy flexibilního zaměstnávání, doplněný o statistické údaje z České republiky, Slovenska a Rakouska, přednesla Ing. Barbora Koklarová a glosovala doc. PhDr. Milada Šmejcová, CSc., z hostitelské katedry managementu VŠH. Na její vystoupení navázala JUDr. Jitka Hejduková, CSc., ze Svazu průmyslu a dopravy ČR, která zhodnotila vývoj za poslední rok, uvedla očekávané změny a upozornila na negativní důsledky (především v oblasti nárůstu administrativy), které aplikaci změn provázejí. JUDr. Jakub Morávek z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze na příkladech rozhodovací praxe Státního úřadu inspekce práce rozebral některé sporné situace v oblasti potírání nelegální práce, které mohou mít likvidační důsledky pro malé podnikatele.

PhDr. Alena Tříšková z Hospodářské komory ČR rozebrala dosavadní vývoj projektů Národní soustava kvalifikací a Národní soustava povolání se specifickým zaměřením na sektorovou radu pro pohostinství, gastronomii a cestovní ruch. Ukázala přínosy těchto projektů a upozornila na využitelnost jejich výstupů v rozvoji nebo rekvalifikaci pracovníků odvětví. Prof. Ing. Růžena Petříková, CSc., a Ing. Šárka Janků, Ph.D., z Vysoké školy podnikání v Ostravě uzavřely jednání v sekci příspěvkem zaměřeným na problematiku neformálního sdílení informací v pracovních týmech, což je jeden z kritických prvků spolupráce v týmech pracovníků, kteří nejsou jen kmenovými zaměstnanci podniku, a zároveň jde o účinný nástroj vzdělávání a osobního rozvoje těchto pracovníků. Relativně komorní obsazení sekce mělo pozitivní důsledek v pracovním a diskusi otevřeném prostředí. Její účastníci se shodli na zájmu i nadále společně pokračovat v řešení probíraných témat.

Závěry konference

Aktuální ekonomická krize je prostorem optimalizace procesů a systémů řízení a tedy i prostorem inovací ke zvýšení kvality a efektivity. Inovace procesů a systémů nejen v cestovním ruchu musí být založeny na systematickém propojování praktických problémů, moderních teorií a výzkumných závěrů, na oboustranně výhodné spolupráci komerčních subjektů a specializovaných vysokoškolských institucí. Mezinárodní spolupráce, výzkum a výměna zkušeností jsou bohatým zdrojem inovací nejen pro vysokoškolské instituce, ale také pro řešení aktuálních praktických problémů komerčních subjektů, v tomto smyslu je potřeba podporovat konference, odborné semináře a další formy spolupráce odborných pracovišť vysokých škol.

Veřejné zdroje podporující inovace a vývoj v oblasti cestovního ruchu a hotelnictví by měly mít širokou uplatnitelnost bez omezení a přímý vliv na kvalitu výsledných služeb v praxi. Oblast rozvoje hotelových a gastronomických služeb i cestovního ruchu je natolik specifická, že si zaslouží nejen na národní, ale také mezinárodní úrovni samostatné výzkumné záměry a akademickou pozornost. Je zapotřebí dbát a posilovat image oboru, abychom získávali nejen zákazníky, ale i nové studenty a pracovníky (negativní vliv pořadů televize, nesprávné údaje o možnostech výdělků v oboru).

Je nutné využívat všech možností a kontaktů pracovníků hotelnictví a cestovního ruchu k lobování – podpoře uznání společenského i ekonomického významu a oboru. Pro propagaci oboru a rozvíjení i aplikaci nových poznatků – zejména inovací systémových, provozních i technologických –, je třeba zintenzivnit publikační činnost zaměřenou na obor, využívat k tomu odborné časopisy vysokých škol, jako je časopis pro vědu a informace Czech Hospitality and Tourism Papers vydávaný VŠH v Praze nebo např. Czech Journal of Tourism, vydávaný Masarykovou univerzitou v Brně, a dalších.

Na podnikové úrovni – v provozech je třeba průběžně sledovat technický a technologický rozvoj u nás i ve světě a inovovat vlastní provozy. Při volbě strategií zvyšování úrovně konkurenceschopnosti upřednostňovat kriteria kvality před krátkodobým ekonomickým prospěchem.

Účastníci ocenili odborné a komplexní zaměření konference a podpořili záměr jejího periodického opakování se širokým záběrem témat a s důsledným propojováním poznatků teorie a praxe zprostředkovaných pracovníky komerčních subjektů, škol a dalších výzkumných institucí a orgánů veřejné správy.

Text: -vsh- a -pmu-
Foto: -pmu-

www.vsh.cz