Konec Krále Slunce

Druhdy byl pokládán za nejúspěšnějšího podnikatele v České republice. V roce 1999 se bývalý emigrant změnil rekordní 71% volbou v senátora. V červnu roku 2001 o něm psal časopis Ekonomist jako o slovanském Králi Slunce. Ale zdá se, že slunce nad kdysi mocným impériem magnáta cestovního ruchu Václava Fischera začíná zapadat.

Minulý měsíc, kdy se Fischerovy dluhy navršily do výše 470 milionů korun, už byli jeho místní partneři unaveni neustálým čekáním na jeho platby. K nemalému roztrpčení mnoha jeho partnerů měly tři Fischerovy společnosti, Fischer Air, CK Fischer a Fischer s.r.o., za sebou dlouhou tradici pozdního splácení. Ale faktem je to, že Fischerova značka byla jednou z nejsilnějších v zemi a stála si asi tak jako Škoda nebo Pilsner Urquell.

K prvním spekulacím o skutečném finančním stavu Fischerova impéria došlo v roce 2001, kdy CK Fischer vykázala za rok 2000 ztrátu ve výši 490 milionů korun. Milénium bylo v cestovním ruchu po celém světě rokem boomu a fakt, že Fischer v období prosperity tratil, podnítil nespočet dohadů o jeho finančním zdraví.

Minulý měsíc podali tři největší Fischerovi věřitelé, Komerční banka, ČSA a Česká správa letišť, návrh na exekuci majetku společností Fischer Air a Fischer s.r.o. Krátce potom pojišťovna Allianz vypověděla pojistnou smlouvu na Fischerovu letku tří Boeingů, protože nebylo zaplaceno pojistné. Letadla by byla bez pojištění přibita k zemi. Král Slunce se ocitl v trablech, ve velikých trablech.

V reakci na souhlas soudu s exekucí majetkových aktiv společnosti Fischer s.r.o. zveřejnil Fischer dramatické prohlášení, ve kterém se tvrdí, že když Král Slunce padne, vezme s sebou zbytek průmyslu cestovního ruchu. V prohlášení se pravilo, že kdyby byly Fischer Air nebo CK Fischer odstraněny z trhu, nastala by tak vážná situace, že by se paralyzoval tuzemský, ale možná i středoevropský trh cestovního ruchu. Tato odvážná slova nebyla překvapením. Král Slunce se ostatně jako vždycky považoval za pupek světa.

Při objasňování příčin potíží dává prohlášení vinu bankám s tím, že Fischerovy společnosti poslední roky vykazovaly zisk, byly ale ještě příliš zatíženy ztrátou z roku 2000. Minulý rok prý byly bankami přinuceny redukovat své půjčky o 400 milionů korun, a tím pádem se dostaly do problémů s placením některých faktur.

Tvrzení, že se český průmysl cestovního ruchu otáčí okolo Fischera, a Fischer sám rozlítili mnoho lidí a předseda Asociace cestovních kanceláří ČR Michal Šeba si pospíšil se svým vlastním prohlášením, které najdete na str. 76.

 Mezitím se rozhodl pomoci Fischerův multimilionářský kolega a podnikatel Karel Komárek z Atlantik FT. Během týdne dosáhl Komárkův Atlantik FT dohody s Komerční bankou o odkoupení Fischerových dluhů ve výši 400 milionů korun za nejmenovanou cenu. Krátce nato proběhlo podobné jednání na České správě letišť a v Českých aeroliniích.

Krátce potom, co Atlantik FT odkoupil 490 milionů Fischerových dluhů (malí věřitelé, jichž je mnoho, stále čekají) a přesvědčil pojišťovnu Allianz, aby obnovila pojistku Fischerovy flotily, takže mohla zůstat ve vzduchu, vnesl advokát Vratislav Cimr stížnost na Fischera u ústavního soudu. Cimr argumentuje tím, že veřejný sektor by neměl doplácet na Fischerovy pošetilosti. Právní základ takové stížnosti může být nejistý, ale politický apel takové situace, zvláště pak potom, co stát musel zaplatit za avantýry jiného miliardáře, Vladimíra Železného, má reálnou naději na podporu. ČSA a ČSL jsou společnosti vlastněné státem (stát vlastní zhruba 90 % ČSA a 100 % ČSL). Podle Cimra tedy stát doplatil na Fischerovy dluhy, protože se předpokládá, že je Atlantik FT koupil za 50 – 60 % jejich skutečné hodnoty. A to není podle Cimra přípustné.

Příčiny, které vedly k Fischerově konci, jsou stále obestřeny tajemstvím. Někteří experti jsou toho názoru, že se Fischer přecenil, když si v roce 1995 pořídil flotilu tří Boeingů. Jiní poukazují na zostřující se konkurenční boj, který často Fischera nutil krátit marže a prodávat za nižší cenu – buď v předstihu, nebo na poslední chvíli, přičemž mohl i prodělávat, jen aby zůstal ve hře. Prezident AČCKA Ladislav Havel řekl Prague Business Journalu, že Fischer byl jedním z prvních, kteří zavedli balíčky včasného nákupu dovolené a zájezdů na poslední chvíli. Ceny, za které se tyto zájezdy prodávaly, nemohly pokrýt náklady, a pokud ano, dozajista nic nevydělaly. To způsobilo destabilizaci trhu, protože mnoho dalších cestovních kanceláří se muselo přizpůsobit.

Fischer opravdu destabilizoval trhy, ale mnohem spíše tím, že zadržoval toky peněz opožděnými platbami a hromadil dluhy, čímž poškozoval kredit průmyslu cestovního ruchu, než aby byl gigantem, jehož pád by se rovnal konci světa. Vypadá to, že Fischerovo cestovní impérium přežije, protože Atlantik FT velmi dobře ví, jak se v businessu otáčet. Ale oslavované panování Slovanského Krále Slunce došlo ke smutným koncům.

Kip Bauersfeld