Asociace cestovních kanceláří zůstala věrna své tradici a lednový Klubový den uspořádala v předvečer veletrhů GO a REGIONTOUR. Ve středu 9. ledna se tak členové asociace a pozvaní hosté sešli v sále Morava pavilonu A brněnského výstaviště, aby stejně jako každým rokem diskutovali o propagaci České republiky jako turistické destinace a dalších aktuálních otázkách cestovního ruchu.
I letos byli hosty Klubového dne moderovaného členem představenstva ACK ČR Vojtěchem Martinem zástupci Ministerstva pro místní rozvoj České republiky a agentury CzechTourism. Jako první dostal slovo 1. náměstek Ministerstva pro místní rozvoj ČR Jiří Vačkář. V úvodu vyjádřil naději, že v letošním roce budou pokračovat koordinační schůzky představitelů ministerstva se zástupci profesních svazů, které by měly přispět k postupnému odbourávání 55 překážek rozvoje cestovního ruchu, jak je nedávno ACK ČR definovala. Zároveň ale konstatoval, že cestovní ruch se u nás obecně vyvíjí velmi dobře, pouze o negativních jevech je více slyšet. Snahou ministerstva podle Vačkáře je cestovní ruch usměrňovat a naplňovat koncepci jeho rozvoje. Stejně jako při několika dřívějších příležitostech poukázal na fakt, že téměř 60 % turistů přijíždějících do země zůstává v Praze. Za příčinu tohoto stavu označil především fakt, že v regionech není dostatečná turistická infrastruktura. Tu je podle něj třeba dobudovat, a to tak, aby zajistila odpovídající úroveň přijíždějící klientely. Jako příklad turistů, o které je třeba usilovat, zmínil Vačkář turisty z Ruska, kteří patří k těm s nejvyššími průměrnými výdaji.
Dále se pak Jiří Vačkář věnoval problematice čerpání prostředků z evropských fondů. Konstatoval, že v této oblasti na tom není Česká republika vůbec špatně – z alokace prostředků na léta 2004 – 2005 podle jeho slov nepropadlo vůbec nic, čerpání z prostředků na rok 2006 lze hodnotit také pozitivně. Připomněl rovněž, že byly schváleny prakticky všechny operační programy pro čerpání prostředků v aktuálním programovacím období.
Ke konci svého vystoupení Vačkář znovu zmínil seznam 55 překážek rozvoje cestovního ruchu a připustil, že ne vše je v této oblasti růžové. Přítomným ale adresoval následující výzvu: „Pokud je něco negativní, říkejme si to mezi sebou a hledejme k tomu cesty, ale neposílejme to prostřednictvím sdělovacích prostředků a nezhoršujme si ještě sami obraz, který o nás mají.“
Hlavní aktéři lednového Klubového dne Asociace cestovních kanceláří ČR. Zleva Michal Veber (ACK ČR), Alexander Tóth (Veletrhy Brno), Jiří Vačkář (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR), v roli moderátora Vojtěch Martin (ACK ČR), Pavel Kosař (CzechTourism) a Tomáš Plaček (Letiště Brno). |
O zhodnocení zmíněného projektu 55 překážek cestovního ruchu byl poté požádán Pavel Kosař, ředitel zahraničního odboru agentury CzechTourism. Ten však svůj vstup věnoval spíše představení cílů a plánovaných aktivit agentury na letošní rok a pozvání na akce, které CzechTourism pořádal na veletrzích GO a REGIONTOUR. Za hlavní cíl agentury označil Kosař udržení tempa růstu počtu turistů a délky jejich pobytu u nás. Předpokládaný nárůst počtu turistů je pro letošní rok asi 3 %. Zvýšenou pozornost hodlá CzechTourism věnovat nově definovaným národním produktům, které je možno stručně popsat jako bohatství historie, MICE, lázně a zážitková dovolená, případně akcím spojeným s významnými výročími. Speciální pasáž svého vystoupení věnoval Pavel Kosař tzv. mediálnímu trustu, což je jeden z nejnovějších počinů agentury CzechTourism. Jeho principem bude seriózní sběr dat podpořený analytickou činností. Tato data pak budou poskytována širokému spektru médií k případnému využití. Podle Kosaře by mediální trust měl eliminovat situace, kdy určitý jedinec poskytne médiím své soukromé a objektivními fakty nepodložené názory na některou z oblastí cestovního ruchu a oboru tak uškodí. Trust bude data získávat ze všech možných seriózních zdrojů (profesní svazy, rada Asociace krajů, odborné redakce apod.) a jeho pracovníci je budou dále zpracovávat a poskytovat médiím.
CzechTourism provozuje v současné době síť 26 zahraničních zastoupení. V letošním roce by mělo dojít k jejímu rozšíření, v plánu je otevření zastoupení v Jekatěrinburgu a nejspíš také v Rize. Do budoucna se uvažuje o zastoupeních ve Frankfurtu nad Mohanem a na západě USA. Pokud jde o veletrhy, v letošním roce jich v plánu agentury CzechTourism přibylo 6, celkem se bude Česká republika svojí inovovanou expozicí prezentovat na 48 veletrzích v různých koutech světa. Systém podpory vystavovatelům přitom zůstane zachován. Když hovořil o veletrzích, apeloval Pavel Kosař na vystavovatele, aby se snažili maximálně využít všech veletržních dní a nevyklízeli expozice před skončením veletrhů. A to zdaleka nejen proto, že CzechTourism jejich účast na veletrzích subvencuje. Z dalších plánů agentury CzechTourism stojí za zmínku participace na přípravách českého předsednictví v EU. Podle Pavla Kosaře je třeba například zajistit 30 tisíc hotelových lůžek, catering a další služby. A přestože se drtivá většina souvisejících akcí bude odehrávat v hlavním městě, vidí CzechTourism v českém předsednictví příležitost pro zviditelnění regionů. Podobně je tomu i v případě letošního zasedání Evropského výboru UNWTO, které proběhne v květnu v Praze.
Dalším řečníkem byl Alexander Tóth, obchodní ředitel skupiny Veletrhy Brno, který krátce reagoval na své předřečníky. Pochválil například Ministerstvo pro místní rozvoj za snahu řešit negativní jevy v cestovním ruchu. Připojil se k názoru, že v některých regionech jsou turistické služby ještě „v dětských botách“ a konstatoval, že k jejich rozvoji mohou přispět právě veletrhy GO a (hlavně) REGIONTOUR. „Myslíme si, že na začátku musí být příležitost k nějaké nové myšlence. Teprve pak se mohou realizovat takové věci jako infrastruktura či logistika a další návazné věci, které povedou k tomu, že to nakonec zacinká v kase,“ řekl Tóth. Podle očekávání z jeho úst také zaznělo, že veletrhy meziročně narostly. Účastníci Klubového dne se také dozvěděli o nových tématech, která obohatila doprovodný program veletrhů. S trochou nadsázky pak řekl, že unikátním spojením incomingu a outgoingu veletrh předběhl Schengenský prostor a že tvůrci „Schengenu“ se možná kdysi inspirovali u tvůrců veletrhu.
Do následné diskuze se pak jako první přihlásil Tomáš Plaček, ředitel Letiště Brno. Ten krátce zmínil novodobou historii letiště a jeho vývoj. Připomněl, že loni prošlo letištěm 415 tisíc cestujících, z čehož 250 tisíc byli Češi cestující do zahraničí. Outgoing byl významnou částí aktivit letiště, a to i přes to, že jde o velmi sezonní záležitost. V posledních dvou letech jsou pro letiště podle Plačka signifikantní dva fenomény – nové linky klasických dopravců a rozvoj aktivit dopravců nízkonákladových. Zmínil přitom například společnost Ryanair, která loni na lince Brno – Londýn přepravila na 120 tisíc cestujících. Devízou letiště je podle jeho ředitele poměrně malá velikost, díky které je areál přehledný pro cestující. Z dalších výhod zmínil Plaček nové odbavovací prostory a také non-stop provoz.
Rozvoj letiště dal do souvislosti s rozvojem regionu. Příkladem budiž nedávno otevřená linka Ryanairu mezi Brnem a španělskou Geronou. Incoming ze Španělska je podle Plačka příležitostí nejen pro Brno, ale i další města. Podnikatelé se ale musejí naučit tuto potenciální klientelu efektivně oslovovat. V závěru pak konstatoval, že většina krajů podporuje rozvoj cestovního ruchu a má na to připraveny granty. Podnikatele v cestovním ruchu vyzval, aby se nebáli projít ne zcela jednoduchým procesem vedoucím k získání této podpory.
Z výrazů auditoria by se mohlo zdát, že Klubový den byl jedna velká taškařice. Nebylo tomu tak! V první řadě zleva Václav Stárek (Asociace hotelů a restaurací ČR), Miloň Mlčák (Veletrhy Brno), Stanislav Voleman (Asociace průvodců ČR), Helena Pískovská (Svaz obchodu a cestovního ruchu CR), Pavel Hlinka (AHR ČR a SOCR) a Petr Houška (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR) |
Do diskuze se zapojila též prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Helena Pískovská. Ta připomněla úspěšnou pětiletou historii Platformy cestovního ruchu v rámci SOCR. Jedním dechem ale vyjádřila lítost nad tím, že se Svazu nepodařilo napomoci ke sloučení obou asociací sdružujících cestovní kanceláře a agentury. Přítomné proto vyzvala, aby se o tento krok opět pokusili. Účastníkům rovněž tlumočila pozdrav od hejtmana Jihomoravského kraje, který se Klubového dne nemohl osobně zúčastnit. Místo něj proto alespoň stručně informovala o tom, co Jihomoravský kraj dělá v oblasti podpory cestovního ruchu.
Na slova Heleny Pískovské volně navázal prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky a viceprezident SOCR Pavel Hlinka. Svůj vstup pojal tradičně kriticky. Hned v úvodu vyslovil podezření, že stát nejspíš nemá zájem o vyšší výnosy z cestovního ruchu. Jinak podle něj není možné, aby zhruba polovina podnikatelů v pohostinství úspěšně obcházela zákony a neplatila DPH. „Jak může ministr financí souhlasit s tím, že je tolik restaurací, které jsou třeba patnáct let ve ztrátě?“ vznesl řečnický dotaz Hlinka. Stát navíc podle Hlinky přichází také o část daní z mezd, protože mnoho lidí pracuje v oboru načerno. Dále pak Pavel Hlinka poukázal na nekalé podnikání kolejí, závodních a školních jídelen, které své služby často nabízejí i veřejnosti. V oblasti ubytování se rozmohl nešvar v podobě bytů načerno pronajímaných pro ubytování turistů apod. Prezident AHR se zmínil například o tom, že na Sokolské ulici v Praze vzniklo v posledních letech asi dvacet hotelů. „Jak to někdo mohl povolit? K čemu máme klasifikaci?“ ptal se Hlinka a emotivně popisoval turisty riskující život při přebíhání magistrály od autobusu k hotelu, stejně jako interiéry těchto zařízení, kde příchozí jen marně hledá recepci apod.
Dále pak Hlinka v reakci na Jiřího Vačkáře řekl, že není pravda, že se cestovní ruch v regionech rozvíjí jen pomalu vinou absence čtyř a pětihvězdičkových hotelů. Logika věci je podle něj opačná – nejdřív musejí mít hosté důvod do regionů přijet a teprve pak tam mohou vznikat hotely. „Lidé cestují za zážitky, ne za hotely,“ řekl Hlinka. Dále pak vyjádřil lítost nad tím, že se nepodařilo rozjet plánovaný projekt poukázek na rekreaci. Ten by podle něj výrazně podpořil rozvoj domácího cestovního ruchu. Svůj diskuzní příspěvek uzavřel v lehce humorném duchu, když navrhl, aby si podnikatelé v cestovním ruchu vzali příklad ze zemědělců, kteří se hlásí o dotace v případě sucha, záplav, nedostatku sněhu, přílišného množství sněhu apod.
Další diskutující, Petr Houška z Odboru práva a státního dohledu MMR, pak reagoval na poznámky o ubytovacích zařízeních jen stěží odpovídajících klasifikačním požadavkům. Informoval o tom, že od ledna vstoupila v platnost technická norma ČSN 76 1110 Služby cestovního ruchu – Klasifikace ubytovacích zařízení – Kategorie hotel, hotel garni, penzion a motel. Houška poděkoval AHR ČR za spolupráci na realizaci tohoto dlouhodobého projektu, který by měl výrazně napomoci postupu stavebních úřadů. Ty budou do budoucna přesně vědět, jak by mělo zařízení té které kategorie a třídy vypadat. Houška řekl, že pokud se budou objevovat zařízení, jež nebudou odpovídat aktuální legislativě, je třeba na to upozorňovat stavební úřady či jim nadřízené dozorové orgány.
Diskuze se dále rozvinula do několika směrů – řeč byla mimo jiné o problematice pohybu cizinců v Schengenském prostoru apod. Jedním z posledních řečníků byl radní Zlínského kraje pro kulturu, památky a cestovní ruch Jindřich Ondruš, který zároveň zastává funkci předsedy Komise Rady Asociace krajů České republiky pro cestovní ruch. Z titulu této funkce pohovořil o aktivitách Asociace krajů v oblasti cestovního ruchu. Řeč byla například o zkušenostech s čerpáním prostředků z fondů EU ve Zlínském kraji apod. Ondruš se též pokusil účastníkům osvětlit, že ony proklamované velké částky, o kterých se v souvislosti s evropskými fondy hovoří, nejsou v konečném důsledky až tak závratné. Regionální operační programy proto označil za sice významný, ale nikoli samospasitelný nástroj.
Závěr diskuze patřil několika někdejším členům Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, kteří se po nedávných změnách v této asociaci rozhodli přestoupit do Asociace cestovních kanceláří České republiky. Důvodem prý byla jejich nespokojenost s kroky nového vedení AČCKA, které vedly jiným směrem než k tolik diskutovanému eventuálnímu sloučení obou asociací. Za fúzi těchto profesních svazů se na Klubovém dnu přimlouval mimo jiné i Pavel Kosař z agentury CzechTourism.
Text a foto: Petr Manuel Ulrych