Večer před zahájením veletrhů cestovního ruchu GO a Regiontour si pravidelně vybírá Asociace cestovních kanceláří České republiky jako nejvhodnější termín k uspořádání Klubového dne. Nejinak tomu bylo i v předvečer 13. ročníku zmiňovaných veletrhů. Již podeváté se v Brně sešli členové ACK ČR, aby diskutovali o tom, co je nejvíce pálí. Letošního lednového Klubového dne se nečekaně nezúčastnili zástupci Parlamentu, tradičními hosty naopak byli představitelé ČCCR, Ministerstva pro místní rozvoj a partnerských profesních sdružení z oblasti cestovního ruchu. Netradiční naopak byla podle některých účastníků poměrně poklidná atmosféra plná překvapujících vstřícných kroků a porozumění. Dějištěm setkání byl hotel Slavia Brno.
Účastníky setkání a čestné hosty z řad některých dalších profesních sdružení nejprve uvítal tajemník ACK ČR Oldřich Freidinger. Poté dal prostor řediteli hostitelského hotelu Slavia Karlu Buškovi k prezentaci tohoto zařízení a jeho služeb, následně obchodnímu řediteli BVV Ing. Radku Pažoutovi, který seznámil účastníky setkání s některými fakty letošního ročníku veletrhů GO a Regiontour. Upozornil zejména na aktivity, které firma vyvíjela na podporu komerčního úspěchu veletrhu, speciálně na pracovní incomingový workshop.
Další program se již týkal vlastního jednání ACK ČR, které moderoval 1. místopředseda ACK ČR Viliam Sivek. Ve svém úvodním příspěvku pojmenoval problémy, které v oblasti propagace v cestovním ruchu vidí členové asociace jako nejpalčivější. Mezi ně patří neexistence satelitního účtu, kterýžto nástroj by pomohl ukázat národohospodářský význam odvětví, nedostatek peněz umožňující proměnit v realitu dobré úmysly řady odborníků a neexistence jednotné koncepce propagace, která vyplývá z roztříštěnosti oboru. Jménem asociace proto volal po koncentraci sil a prostředků na propagaci. Tímto způsobem uspořené finance navrhoval věnovat ČCCR na rozšíření a zkvalitnění propagačních aktivit.
Stejně jako v loňském roce Viliam Sivek vyjmenoval soubor požadavků na státní orgány, které by měly podle členů ACK ČR zvýšit efektivitu státní propagace. Přípravu na svoje vystoupení přitom mohl zvládnout s pomocí fotokopírky, neboť seznam bodů se prakticky nelišil od toho, s kterým asociace vystoupila před rokem. Ani tentokrát nechyběl požadavek na konzultaci zásadních témat státní propagace s profesními svazy, apel na větší důraz při výběru realizátorů českých účastí na zahraničních veletrzích, opakovaně asociace ústy svého 1. místopředsedy volala také po zvýšení počtu monotematických workshopů pro zahraniční touroperátory či sjednocení aktivit ČCCR, Agentury MADI a Agentury Triumf při pořádání incomingových workshopů, znovu zazněl požadavek na přehodnocení systému státních příspěvků na festival Tourfilm či na bezplatné zajišťování prospektového servisu ČCCR na zahraničních veletrzích.
V další části svého vystoupení se Viliam Sivek věnoval činnosti České centrály cestovního ruchu pod novým vedením. Nový ředitel ČCCR David Gladiš je podle ACK ČR nadějí na zlepšení propagace ČR v zahraničí, zděšení však prý vyvolal jeho záměr finančně nepodporovat soukromé subjekty na zahraničních výstavách, veletrzích a roadshow. Asociace se snaží tento přístup změnit, a také proto pozvala ředitele ČCCR na svůj Klubový den. V duchu přesvědčovací strategie se pak nesly všechny další příspěvky. Při argumentaci dal Viliam Sivek centrále za vzor například Ministerstvo průmyslu a obchodu, které soukromé subjekty vystavující v zahraničí finančně podporuje.
Poslední část svého plamenného projevu věnoval 1. místopředseda ACK ČR překážkám rozvoje cestovního ruchu, které před časem pojmenovala ČCCR. S touto aktivitou podle něj asociace souhlasí a podporuje ji, neztotožňuje se ale s celým seznamem 55 překážek a pořadím jejich důležitosti. Zásadní nesouhlas vzbudily body „dvojí ceny“ a „roztříštěnost a nejednotnost sdružení a asociací působících v cestovním ruchu.“ Při obhajobě systému dvojích, či dokonce několikerých cen pro tuzemce a zahraniční turisty vyjádřil Viliam Sivek názor, že tyto ceny vznikají výhradně na základě střetu nabídky s poptávkou a jako takové jsou v naprostém pořádku. Roztříštěnost sdružení a asociací je pak podle něj dána historicky a není ji možné mávnutím kouzelného proutku odstranit. Ani v zahraničí prý nejde o ojedinělý jev. Připomněl, že v minulosti došlo již k několika marným pokusům o vznik Unie cestovního ruchu, jež by aktivity profesních sdružení zastřešovala.
V diskuzi, jež se poté rozvinula, vystoupil jako první ředitel ČCCR Ing. David Gladiš, který se postupně vyjádřil k většině v úvodu citovaných požadavků. Informoval mimo jiné, že po volbách absolvoval schůzky s pražským primátorem a dalšími partnery, z kterých vyplynula ochota koordinovat prezentace na zahraničních veletrzích.
Přítomné potěšila i informace, že rozpočet ČCCR na festival Tourfilm byl snížen na polovinu a podle nového zadání by měl festival usilovat o přilákání většího množství zahraničních návštěvníků a pomoci při šíření propagačních filmů o ČR do zahraničí. Pozitivní ohlas vyvolala také jeho zpráva o tom, že se ČCCR dohodla s ostatními pořadateli incomingových workshopů do jedné společné akce.
Na kritiku činnosti zahraničních zastoupení ČCCR reagoval zprávou o tom, že centrála hodlá napříště důsledněji dbát na jejich kontrolu a jejich činnost dále rozvíjet. V roce 2003 plánuje zřídit 6 nových zahraničních zastoupení 2. stupně, jež budou v jednotlivých destinacích provozovat významní touroperátoři a další partneři. Jejich činnost bude orientována výhradně na odbornou veřejnost a média. Nová zastoupení by se měla objevit ve Finsku, Maďarsku, Švýcarsku, Irsku a Řecku, uvažuje se rovněž o Norsku či Švédsku. Plnohodnotná zastoupení plánuje centrála zřídit v Polsku a Číně. „Zrušením nesmyslných smluv a odbouráním zbytečných nákladů se podařilo ušetřit skoro 7 milionů korun“, vysvětlil David Gladiš, jak hodlá centrála zřízení a provoz zastoupení financovat.
ACK ČR v minulosti volala po tom, aby centrála dala incomingovým touroperátorům zdarma k dispozici své materiály pro rozsev na jejich zahraniční partnery. K řešení tohoto požadavku přistoupila ČCCR tak, že nejprve umožnila smluvní používání loga „Czechia,“ následně chce touroperátorům zpřístupnit podklady pro výrobu svých budoucích tištěných materiálů.
David Gladiš dále hovořil o tom, že se centrála bude zabývat i kritizovaným cateringem na veletrzích a zmínil se o plánu ČCCR organizovaných roadshow, který dostanou CK k připomínkám. Ke zmíněnému omezení podpory soukromých vystavovatelů formou slev z nájmu výstavních prostor řekl, že na rozdíl od některých jiných otázek názor na tuto problematiku nezměnil. I nadále trvá na tom, že centrála již nebude těmto vystavovatelům poskytovat dotace na nájem prostor, takto uspořené prostředky chce věnovat na zkvalitnění doprovodného programu a celkové zatraktivnění expozic. Přestože se centrále podařilo zefektivnit činnost, zůstává její rozpočet velmi omezený. David Gladiš informoval, že „rozpočet České centrály cestovního ruchu je pětkrát nižší než národní turistické centrály v Maďarsku a čtyřicetkrát nižší než u podobné instituce v Rakousku.“ V roce 2003 má ČCCR k dispozici 165 mil. Kč.
V závěru svého bloku seznámil účastníky Klubového dne ACK ČR s tím, že ČCCR začala aktivně pracovat na odstraňování prvních 3 ze seznamu 55 překážek rozvoje cestovního ruchu u nás. Po skončení veletrhu se ukázalo, že za nejaktuálnější a v danou chvíli nejsnáze řešitelné považuje centrála dokonce 4 problémy: přístup revizorů MHD k turistům (zejména v Praze), vízovou povinnost pro některé národnosti (Kanada, Rusko, Austrálie), potíže se získáváním víz a potřebu pasů pro vstup do ČR pro občany EU. Nakonec ředitel ČCCR prohlásil, že centrála by uvítala sjednocení aktivit profesních sdružení, neboť při jednání s mnoha institucemi bude potřebovat za zády silného partnera, který podpoří její argumenty.
Objektivně je třeba říci, že většinu informací ředitele ČCCR kvitovali přítomní členové ACK ČR s povděkem. Stále však postrádali to nejdůležitější, tedy zprávu o tom, jak konkrétně hodlá centrála podporovat cestovní kanceláře. Viliam Sivek odmítl tvrzení, že na propagaci ČR je nedostatek peněz, a poukázal například na stánky regionů na veletrhu Regiontour, které jsou podle něj ukázkou jednorázového plýtvání prostředky. Kritice podrobil i záměr budovat zahraniční zastoupení 2. stupně a politiku nakládání s databázemi zahraničních cestovních kanceláří, které zahraniční zastoupení vedou. Nelíbil se mu ani úmysl poskytnout touroperátorům podklady pro výrobu propagačních materiálů, neboť byl názoru, že na tuto výrobu nemají cestovní kanceláře prostředky. Do diskuze se zapojili i někteří další účastníci, kteří vesměs se „svým“ místopředsedou „drželi basu“, za použití různých argumentů volali po zachování státní podpory soukromých vystavovatelů na veletrzích. Jiného tématu se v diskuzi dotkl Vlastimil Světlík, majitel CK Helios Via, který připomněl, že v minulosti byla registrována Unie cestovního ruchu coby orgán zastřešující činnost několika profesních sdružení a že by bylo vhodné tento projekt uvést v život. Sám ale zapochyboval, zda je to v současné situaci vůbec reálné.
Potlesku od účastníků Klubového dne se dočkal 1. náměstek ministra pro místní rozvoj Bc. Ivo Hartmann, MBA, který informoval o tom, že ministerstvu se podařilo najít dodatečné zdroje ve výši 50 mil. Kč, z nichž část by měla být použita na dotace cestovním kancelářím. Přítomné opakovaně ujistil, že pro MMR je propagace ČR prioritou. Snaží se přitom o lepší využití dostupných prostředků, mimo jiné i odstraněním dřívější roztříštěnosti. Jednou z cest je také příprava projektu umožňujícího čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Podle jeho slov je také nutná větší spolupráce zemí střední a východní Evropy při propagaci na vzdálených trzích. Tuto skutečnost si uvědomují kromě ČR i Slovensko, Polsko a Maďarsko, což se projevilo v podpisu protokolu o takovéto spolupráci.
Závěr diskuze patřil opět Viliamu Sivekovi, který ocenil vstřícné kroky MMR i ČCCR a jejich ochotu komunikovat a dotlačil ředitele centrály ke slibu stvrzeného rukoudáním, že o možnosti podpory cestovních kanceláří budou dále jednat.
Petr Manuel Ulrych