|
Zářijový klubový den Asociace cestovních kanceláří České republiky byl v několika směrech výjimečný. Kupříkladu tím, že se uskutečnil až v říjnu. Především ale překvapila horlivost, s jakou se členové ACK ČR pustili do pozvaných hostů – tedy do ředitelky Pražské informační služby Lucie Ramnebornové a zejména pražského radního Milana Richtera. Ústředním tématem jednání byla příjezdová turistika v hlavním městě.
Zářijové setkání členů ACK ČR proběhlo 1. října v restauraci Zahrada v Opeře. Ano, v té, jež sídlí v těsném sousedství rádia Svobodná Evropa, a do které se tudíž hosté dostanou pouze po překonání ochranných betonových bariér. Navzdory tomu, že se restaurace nachází jen pár kroků od rušné magistrály, v jejím interiéru na hosty čeká vedle vyhlášené gastronomie také téměř božský klid. Tedy na její hosty běžné. Ti, kteří se zúčastnili klubového dne, se postarali o pěkně dusnou atmosféru. Jednání moderoval první místopředseda ACK ČR Viliam Sivek. U předsednického stolu po jeho boku zasedli předseda ACK ČR Michal Šeba, ředitelka Pražské informační služby Lucie Ramnebornová a radní hl. m. Prahy pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Milan Richter. Ten také dostal slovo jako první – byl požádán o představení své vize budoucnosti cestovního ruchu v Praze.
Připomněl některé aktuální problémy incomingu v Praze a zástupcům cestovních kanceláří a agentur poděkoval za to, že se jim daří udržovat počet návštěvníků hlavního města, na druhé straně ale po-ukázal na snižující se výnosy z incomingu. Zauvažoval proto nad tím, co je možné dělat pro to, aby do Prahy jezdili „ti, kteří méně rozbijí a více utratí“. Bez rozpaků se zmínil o tom, že hoteliéry a restauratéry čeká nejspíš složitá budoucnost, mnozí podle jeho slov zkrachují. Nezůstal však jen u kritiky a poukazování, zamyslel se nad možnostmi řešení, respektive nad tím, co může pro zlepšení situace udělat pražský magistrát a Pražská informační služba. K nápravě by měl podle Richtera přispět jeho nový expertní sbor, složený mj. ze zástupců profesních sdružení. A napomoci by měla také probíhající transformace PIS. Radní dále prohlásil, že je otevřen připomínkám a námětům ze strany zástupců cestovních kanceláří, na místě je i ostrá (leč konstruktivní) kritika. Tato jeho slova si vzali účastníci klubového dne k srdci, takže se rozhořela velmi živá diskuse.
Hlavní aktéři Klubového dne ACK ČR (zleva): Lucie Ramnebornová, |
Předseda ACK ČR Michal Šeba do ní kupříkladu vstoupil názorem, že kromě několika pětihvězdičkových hotelů nemá Praha adekvátní nabídku pro náročné turisty, zejména pak pro ty, kteří cestují za špičkovou kulturou. Navrhl proto, aby se radnice pokusila pro českou metropoli získat podobný projekt, jakým je třeba výstava děl Vincenta Van Gogha ve Vídni. Za tou se podle jeho informací do rakouské metropole vypraví několik stovek tisíc kulturymilovných návštěvníků. Šeba rovněž kritizoval kvalitu některých služeb cestovního ruchu v metropoli, zejména pak taxislužbu. Na paškál si vzal rovněž úroveň kulturních představení šitých na míru zahraničním turistům a nabízených například formou letáků v centru města. Na tato slova reagoval Milan Richter poznámkou o tom, že snad nikde na světě nefunguje taxislužba úplně čistě. Ani v Praze není podle jeho názoru situace zcela růžová, nicméně počet nepoctivých taxikářů se prý magistrátu podařilo snížit asi na 5 %. „Pokud řeknete, že nedošlo ke zlepšení, tak se skoro urazím a naštvu,“ řekl radní. Vyslovil též přesvědčení, že turisté jsou v Praze až příliš upozorňováni na rizika, s kterými by se během pobytu v metropoli mohli setkat.
Za špatnou nelze podle Richtera označit ani šíři kulturní nabídky ve městě. A, jak konstatoval, magistrát nemá žádné pravomoci, na základě kterých by mohl soukromým subjektům diktovat, co mohou a nemohou turistům nabízet. Zakázat pořádání koncertů, které nedosahují špičkových kvalit, město pochopitelně nemůže. Na výzvu týkající se výstav pak Richter odpověděl v tom smyslu, že je velice nákladné takové projekty do města dostat. A obratem přidal pár slov o tom, že se Praha dlouhodobě snaží získat prostory pro slavnou Muchovu Slovanskou epopej, která by bezpochyby přilákala mnoho zahraničních návštěvníků. Možnosti magistrátu jsou, pokud jde o ovlivňování kulturní nabídky města, jen malé. Jedinou cestou je spolupráce s podnikateli na propagaci hodnotných kulturních počinů – to je úkolem Pražské informační služby. „Pojďme se dohodnout na vydávání jednotných materiálů, na distribuci správných informací s kvalitní nabídkou, zkrátka na spolupráci na obchodní bázi,“ vyzval Richter. PIS by podle jeho slov měla fungovat jako most mezi magistrátem a podnikateli.
Nad marketingem hlavního města se ve svém vstupu zamyslel Viliam Sivek. Představitelům Prahy kladl otázky jako „Je třeba jezdit s imageovými stánky na kongresové a incentivní veletrhy? Proč tam nejet přímo s produktem?“ apod. S tím, že koncepce účasti města na veletrzích nebyla dosud ideální, souhlasil i Milan Richter. Řekl, že by město mělo více koordinovat své aktivity s agenturou CzechTourism. Nejenže by se zvýšil efekt, ale také klesly náklady. Toto je jedna z oblastí, kde radní spoléhá na pomocnou ruku svého expertního sboru. Ke kritice strategie veletržních účastí se připojila i Lucie Ramnebornová, která se podle svých slov vrátila zklamaná z nedávného veletrhu v Chicagu. Nelíbilo se jí umístění stánku Prahy naproti expozici agentury CzechTourism – návštěvníci nechápali rozdíl a byli zmatení. Veletrhy jsou tedy oblastí, na kterou se hodlá nová ředitelka PIS více soustředit. Jak ale informovala, ještě není zcela dokončena stabilizace instituce, která je prvořadým úkolem. Z dalších plánovaných aktivit zmínila listopadové otevření informačního centra na Letišti Praha či snahu o rekonstrukci a modernizaci stávajících infocenter PIS.
Další várka připomínek z auditoria se týkala spolupráce s městem při propagaci kulturních a společenských událostí. Zatímco dříve byly akce naplánovány na řadu měsíců dopředu, dnes nemají cestovní kanceláře při přípravě katalogů většinou jasno, co se bude v Praze odehrávat. Zástupci cestovních kanceláří a agentur proto volali po tom, aby PIS vytvářela takovýto přehled, ke kterému by podnikatelé měli přístup a na základě kterého by mohli vytvářet své produkty pro zahraniční návštěvníky Prahy. Odpovědi se ujal radní Milan Richter, který konstatoval, že Praze zatím chybí hlavní marketingový tahák typu karnevalu v Riu, něco tradičního, kvůli čemu by se do Prahy sjížděli turisté z celého světa. Tuto roli by mo-hly sehrát uvažované Dny Prahy, během kterých by byly veřejnosti otevřeny všechny kulturní instituce ve městě a kdy by se do ulic dostala inteligentní zábava. (Dodejme, že magistrát malinko zaspal a název akce si pro své účely stačila zaregistrovat nejmenovaná soukromá firma.) Pokud jde o plánování kulturních a společenských akcí, k tomu dochází se zhruba dvouletým předstihem. Richter využil příležitosti a účastníky klubového dne informoval o tom, že byl na konci září novým šéfkurátorem Galerie hl. m. Prahy jmenován Karel Srp. Jedním z jeho úkolů je předložení seznamu velkých výstavních akcí minimálně na dvouleté období. Galerie se podle Richtera dosud soustředila spíše na menší akce zaměřené spíše na tuzemské a menšinové návštěvníky, což se musí v příštím období změnit. Radní se zmínil také o tom, že k podpoře velkých kulturních akcí by mohly přispět peníze uspořené na základě plánovaných auditů kulturních zařízení ve městě.
Zvolení Karla Srpa vedoucím sbírkového úseku GHMP přivítal Michal Šeba, který připomněl například jeho zásluhy na uspořádání výstavy Toyen před šesti lety v Praze. Šlo podle něj o jednu z pouhých čtyř výstav, které v uplynulých letech dokázaly přilákat i zahraniční návštěvníky. V diskuzi pak zaznělo několik hlasů, které opakovaně volaly po vytvoření seznamu významných kulturních a společenských událostí plánovaných v Praze. „Doba, kdy turisté v Praze nebudou ubývat, skončí. Je proto třeba něco dělat,“ varoval například Miroslav Bělovský z OK-tours. Kalendář událostí v Praze je podle něj jedním z důležitých nástrojů, které by ces-tovním kancelářím pomohly přivézt do města novou klientelu. Podle Milana Richtera není problém takovýto kalendář připravit, jen je třeba se domluvit na distribučních kanálech.
Vzrušená debata se rozhořela ve chvíli, kdy účastníci klubového dne začali volat po zásahu Prahy proti prodejcům ruských vojenských čepic, matrjošek a dalšího zboží, které podle jejich názoru do historické části města nepatří. Marně se jim Milan Richter snažil vysvětlit, že k vytěsnění takovýchto podnikatelů z centra nemá magistrát potřebné nástroje. Jako další z problémů našeho incomingu bylo zmíněno převedení průvodcovské činnosti do režimu volné živnosti, což se podle některých přítomných projevilo na výrazném snížení kvality těchto služeb. V závěru diskuse ještě ředitelka PIS informovala o připravovaném projektu Praha historická. Jeho podstatou je shromáždění informací o pražských památkách a jejich distribuce zájemcům prostřednictvím PDA či mobilních telefonů. Turisté by měli možnost si PDA zapůjčit. V evropském kontextu půjde o unikátní projekt, podle Ramnebornové zatím něco podobného funguje jen v Zimbabwe.
Závěr Klubového dne pak díky Viliamu Sivkovi vyzněl smířlivě. Pokud se PIS opravdu podaří sestavit přehled akcí v Praze a domluvit se na společném postupu při zahraniční propagaci s agenturou CzechTourism, bude podle něj možno jednání na klubovém dnu považovat za úspěšné. V samém závěru klubového dne pak vystoupil ještě Tomáš Batěk ze společnosti Global Refund Czech Republic, jež se nově stala přidruženým členem ACK ČR, aby cestovním kancelářím a agenturám nabídl službu Tax Free Shopping.
Text a foto: Petr Manuel Ulrych