Okolo nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie č. 261/2004, jež vstoupilo v platnost 17. února 2005 a které stanovilo pravidla pro poskytování náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě, panuje řada mýtů. Zkušenosti leteckých společností i cestovních kanceláří hovoří o tom, že cestující často žádají odškodnění i v případech, kdy na něj nemají nárok. O částečnou nápravu této situace se pokusilo vedení ACK ČR, když dubnový klubový den zasvětilo právě této problematice a o vysvětlení práv cestujících požádalo zástupce leteckých společností a ministerstva dopravy.
Klubový den ACK ČR se konal 27. dubna 2005 v pražském divadélku Ungelt. V úvodu šéf divadla Milan Hein seznámil přítomné s historií, repertoárem a nabídkou tohoto divadla. Na jeho slova navázala písní jedna z hlavních hvězd divadla, Marta Kubišová. A poté se již pod vedením předsedy touroperátorské sekce ACK Jana Papeže hovořilo o tom, v jakých případech mají pasažéři leteckých společností právo na satisfakci, kdo jim ji poskytuje a v jaké formě.
Prezident Asociace leteckých provozovatelů Jan Lajka hned zkraje informoval, že leteckým společnostem nová úprava nevoní. V okamžiku, kdy podobná pravidla neplatí v dopravě železniční či autobusové, se letečtí provozovatelé logicky cítí býti diskriminováni. Podle Lajky je šance, že by nařízení mohlo být po nátlaku leteckých společností novelizováno.
Aktéři dubnového Klubového dne (zprava): |
Za prosazování nařízení 261/2004 odpovídá v České republice odbor civilního letectví ministerstva dopravy. Jeho zástupci, jmenovitě Ing. Jaromír Štolc, Ing. Marek Škrna a Bc. Alena Celerýnová, zúčastněné touroperátory informovali o tom, že nařízení je pro Českou republiku jako členskou zemi EU závazné. Zároveň ale přišli s informací, že nařízení nestanoví žádné sankce pro případ, že by se jím letecké společnosti neřídily. Ty budou obsaženy až v novele zákona o civilním letectví, jež vstoupí v platnost nejspíše až v červenci příštího roku.
I vinou některých médií panuje mezi veřejností představa, že podle nového nařízení jsou letecké společnosti povinny finančně odškodnit každého pasažéra, který se na letišti setkal se zpožděním. Zástupci odboru civilního letectví ministerstva dopravy proto upřesnili, že finanční odškodnění se týká pouze cestujících, kterým byl odepřen vstup na palubu. V případě zpoždění má cestující nárok pouze na občerstvení odpovídající předpokládané době zpoždění, případně na využití telekomunikačních služeb, u dlouhých zpoždění pak na bezplatné ubytování. Ing. Miroslav Kůla z TVS pak dodal, že v případě zpoždění delšího než 5 hodin může cestující odmítnout přepravu a požadovat vrácení ceny letenky.
V závěrečné diskuzi se potom řešilo několik modelových příkladů, pomocí kterých se členové ACK ČR snažili zjistit, jak komunikovat s klientem, který požaduje odškodnění. Ukázalo se, že nové nařízení EU je nedokonalé, neboť na řadu situací vůbec nepamatuje. Nové podmínky se vztahují nejen na pravidelné, ale také na charterové lety. Podle názoru zástupců ministerstva dopravy poskytuje náhrady cestujícím v zásadě letecká společnost. Toto tvrzení ovšem zpochybnil Miroslav Kůla. Ten je názoru, že v případě, kdy charterový let zruší cestovní kancelář, která si jej u letecké společnosti objednala, vzniká povinnost odškodnit pasažéry, kteří již měli letenku zakoupenu, této cestovní kanceláři. Problematické by ovšem v takovém případě bylo vyčíslení ceny letenky, neboť klient má její cenu zahrnutu do celkové ceny zájezdu. Vzhledem k tomu, že náhrady v případě zrušení letu mohou dosáhnout až 600 eur, doporučil Miroslav Kůla zástupcům cestovních kanceláří, aby případné rušení letů pečlivě zvažovali. Vyplácení náhrad se mohou cestovní kanceláře vyhnout pouze v případě, že let zruší nejpozději 14 dní před plánovaným odletem.
Z pohledu touroperátorů byla zajímavá také situace, kdy by klient cestovní kanceláře z důvodu velkého zpoždění odmítl nastoupit do charteru vypravovaného do jeho letoviska a nemohl tak čerpat ubytovací a další služby. Zástupci ministerstva i leteckých společností se jednoznačně shodli, že v takovém případě má klient právo pouze na vrácení ceny letenky, ostatní služby propadají. I zde je problém s vyčíslením ceny za samostatnou letenku. Problém je ovšem s vyčíslením ceny letenky, neboť dosud bývala letenka zahrnuta do celkového balíčku služeb. Miroslav Kůla účastníky Klubového dne informoval, že těmito otázkami se počátkem tohoto roku zabývala ECTAA, která pak vydala řadu doporučení, co by mělo být dohodnuto ve smlouvách mezi touroperátory a leteckými dopravci. Travel Service tato doporučení zohlední při uzavírání nových smluv, případně iniciuje uzavření dodatků ke stávajícím smlouvám. Smlouvy tak budou obsahovat jasná pravidla pro odškodňování klientů. Celý proces se tak zjednoduší a neměl by v budoucnu být problém dostát oné šibeniční sedmidenní lhůtě, v které má být dle nařízení 261/2004 každý takový případ vyřízen.
Petr Manuel Ulrych
Kde získat další informace?S nároky cestujících vyplývajících z nařízení 261/2005 se můžete seznámit například v letácích vydávaných leteckými společnostmi (k dostání na letišti) či na internetových stránkách ministerstva dopravy: