Květnový Klubový den Asociace cestovních kanceláří České republiky se konal den po semináři o DPH, organizovaném z iniciativy ACK pro členy asociací. Měl o něco komornější charakter, protože dvě takové dávky, jako je DPH, by tak těsně za sebou těžko kdo unesl, přinejmenším z těch cestovních kanceláří a agentur, co neposlaly na předchozí školení účetního či daňového poradce. Téma pojištění po vstupu ČR do EU se však ukázalo méně oddechové a okrajové, než by se po přečtení běžných článků v novinách mohlo zdát.
Velmi fundovaným výkladem o tom, jak co probíhá v zemích Evropské unie, jaké mají zkušenosti tam a co lze tedy očekávat, posloužil povolaný expert – Mgr. Ondřej Rušikvas z Evropské cestovní pojišťovny, který se právě vrátil ze zahraniční centrály tohoto ústavu, kde probíhalo mj. hodnocení zkušeností s různými riziky v různých oblastech.
Je pravda, že po vstupu do EU mají čeští občané stejné právo na zdravotní péči v jednotlivých zemích EU jako občané těchto zemí. Mají tedy vystaráno, arciť jen pokud jsou vybaveni příslušným formulářem (nejčastěji E 111) potvrzeným českou zdravotní pojišťovnou, pokud nepotřebují ani asistenční službu, ani ošetření v soukromém zařízení (jenže ta státní nejsou na každém rohu), a tím méně repatriaci, doprovod atd. atd. A i tak je to lehce problematické, protože spoluúčast existuje prakticky všude: na léčbu je sice procentuálně jakoby mírná (tak asi mezi 10 – 25 % ceny léčení), na léky může být až stoprocentní. O pravidlech poskytování léčebné péče v jednotlivých zemích EU se můžete informovat na www.cmu.cz. Když ale uvážíme, kolik může být 10 % z ceny léčení v řádu milionů, je tvrzení pojišťoven, že není nad cestovní pojištění, reálným vyjádřením skutečnosti, a ne nějakou pustou propagandou. U zájezdů cestovních kanceláří k tomu přistupuje skutečnost, že při nějaké skupinové nehodě je praktičtější, pokud pomoc zařizuje jedna asistenční služba, než aby co klient – to pojišťovna. Proto také většina cestovních kanceláří raději zařazuje cestovní pojištění do ceny zájezdu a nespoléhá se na to, že se klienti pojistí sami. Jistý problém je v tom, že hodně lidí už nějakou svoji pojistku má – pro země EU a některé další, s nimiž má ČR dohodu o poskytování neodkladné léčebné péče, již přímo ve svém zdravotním pojištění, dále v platebních kartách, v životní pojistce a tak různě. Pochopitelně se jim nechce platit další, v pořadí několikátou pojistku. Malér občanů (a zisk pojišťoven) je v tom, že většina těchto pojistek je natolik malá, že na krytí závažnějších případů nestačí. Přitom na jeden pojistný případ lze požadovat jen jedno plnění. Máte-li pojistek víc, vyřídí si případný regres pojišťovny mezi sebou, ale vám nedají navíc ani ň. Takže ty další dílčí pojistky jsou klientům takříkajíc na nic.
Velmi závažným typem pojištění pro cestovní kanceláře je oblast profesních rizik. Pojištění profesní odpovědnosti cestovní kanceláře nabývá na významu zvláště v souvislosti s vážnými následky dopravních nehod a jiných úrazů vzniklých v souvislosti se službami dodavatelů cestovních služeb. Není-li dodavatel schopen klienty dostatečně odškodnit, je téměř jisté, že část odpovědnosti (ne-li celou) přiřkne soud cestovní kanceláři. Proto v zemích EU cestovní kanceláře uzavírají pojištění profesní odpovědnosti, ze kterého jsou kryty škody v ubytovacím zařízení, v dopravě a také v souvislosti se storny zájezdů z důvodu vyšší moci. Pojistné se v těchto pojistkách platí za každého účastníka zájezdu a cestovní kanceláře je promítají do ceny zájezdu. Evropská cestovní pojišťovna předpokládá, že bude takový produkt nabízet příští rok. Lze očekávat, že české cestovní kanceláře projeví o takový produkt zájem, zvláště po nepochopitelném rozsudku první instance vůči CK Vlna v souvislosti s dopravní nehodou u Nažidel. V tomto konkrétním případě je ACK přesvědčena, že CK Vlna se nijak neprovinila a postupovala při organizaci zájezdu profesionálně správně, odpovědnost je plně na řidiči a dodavateli. Odvolání CK Vlna proti rozsudku bude proto ACK spolu s AČCKA sledovat a dle možností podporovat. Je však mnoho jiných momentů, které cestovní kancelář těžko uhlídá a které mohou mít závažné následky. Pojištění profesní odpovědnosti lze proto uvítat a doporučit.
„Cestu do ciziny“ absolvovali symbolicky (na vlastní riziko bez cestovního pojištění) i všichni účastníci Klubového dne, protože tentokrát se sešli v nefalšovaně slovenské restauraci Tatry v Dlouhé ulici v centru Prahy, kde okusili pravý oštiepok, brynzu, halušky a jiné speciality zvlášť vybraných dodavatelů – a dlužno konstatovat, že předvedené ukázky z výlučně slovenského a mimořádně bohatého jídelníčku každého naladily k další návštěvě.
Ing. Eva Mráčková