Dějinné události spojené s osidlováním, zámkem a rozvojem Klášterce vymezují tři časová období – středověký čas kláštera a hradů, renesanční doba Ficthumů a habsburská éra Thunů. Čas kláštera a hradů začíná kolem poloviny 12. století, kdy v údolí mezi Krušnými a Doupovskými horami založili benediktinští mniši z Postoloprt malý klášter. Ve 13. století byl vybudován hrad Lestkov (Egerberk) a o století později i hrad Šumburk. Dnes ruiny obou hradů spojuje červená turistická značka a po bývalém mnišském „klášterci“ zůstalo jen jméno města. V 16. století byl postaven renesanční zámek, který po několika přestavbách získal současnou novogotickou podobu. Zámek stojí na břehu Ohře uprostřed rozsáhlého anglického parku se vzácnými dřevinami, sala terrenou a pozoruhodnou sochařskou výzdobou Jana Brokoffa. A konečně éra Thunů – počátek výroby kláštereckého porcelánu, která má v dnešní době tradici delší než dvě století. Dne 15. září 1794 byla spuštěna první pec a porcelán se zde vyrábí dodnes. V současné době se v Klášterci nachází dvě prodejny místního porcelánu a samozřejmě Muzeum porcelánu, které naleznete v již zmiňovaném zámku. Zhlédnout můžete jak expozici kláštereckého, tak i evropského a orientálního porcelánu.
Další památkou je již zmiňovaná sala terrena, která byla postavena jako jednopatrový letohrádek naproti zámku. Málokdo ví, že sochy Jana Brokoffa nezdobí pouze Karlův most v Praze, ale také tuto stavbu v kláštereckém zámeckém parku. Sochy představují kolekci světadílů a ročních období. V blízkosti zámeckého parku můžeme vidět novorenesanční radnici s osmibokou věží, ve které je umístěno turistické informační centrum a galerie Kryt, v níž se pravidelně konají výstavy uměleckých děl. Na náměstí můžeme pozorovat další Brokoffovo dílo – tzv. Lví fontánu. Jedná se o kašnu se čtyřmi dětmi, nesoucími na svých hlavách lva. Náměstí lemují empírové a klasicistní domy a uprostřed vidíme sloup Nejsvětější Trojice, který je nesprávně nazýván morový sloup. Byl však naopak vztyčen jako poděkování, že se městu tato nemoc vyhnula.
|
Nyní opustíme historii i zámek, projdeme anglickým parkem a dostáváme se do lázeňského areálu Evženie. Ten je již od 90. let minulého století obnovován a letos 17. května dojde ke slavnostnímu zahájení lázeňské sezony. Během tohoto slavnostního dne zahrají místní ochotníci příběh o objevení pramene, zazpívá skupina Spirituál Kvintet a na housle zahraje nejznámější český virtuos Jaroslav Svěcený. V areálu lázní Evženie naleznete lázeňský park s novou kolonádou a Lázeňský dům Evženie nabízející masáže, saunu, balneoprovozy a další rehabilitační procedury. Pro návštěvníky a turisty je zde k dispozici samostatný penzion a restaurace Peřeje s venkovní terasou, kde můžete ochutnat nejrůznější speciality z italské, řecké, arabské, čínské, japonské, francouzské a samozřejmě české kuchyně. V areálu je rovněž nové informační středisko a nová stáčírna dvou minerálních pramenů. Pramen Eugénie byl objeven v roce 1883 a v roce 1898 prohlášen pramenem léčebným. V této době byl nalezen i druhý pramen – Klášterecká kyselka. V současné době můžete v areálu ochutnat tři klášterecké minerální prameny. Všechny mají příjemnou chuť a blahodárné účinky na žaludeční potíže, kyselka je rovněž vhodná pro diabetiky. Sportovci v areálu ocení rozsáhlý tenisový klub a milovníci umění stálou expozici sochařských děl, která zde vznikla v roce 2003 při příležitosti konání sochařského symposia Pocta kláštereckým Brokoffům. Lázně Evženie v Klášterci nad Ohří budou léčit pacienty s nemocemi cévního ústrojí a pohybového aparátu. Zaměří se však na v této době moderní pobyty typu wellness, relaxační krátkodobé i dlouhodobé pobyty.
K návštěvě Klášterce nad Ohří také láká jeden z největších aquaparků v republice. Je vhodný pro rodiny s dětmi a nabízí spoustu atrakcí jako například tři tobogany, široké skluzavky, vodní hřiby, dětské bazény, divokou vodu, skokanskou věž, masážní vířivky, ale i areál rekreačních sportů – plážové hřiště, streetball, stolní tenis, ruské kuželky a minigolf.
Informační centrum Klášterec nad Ohří
tel.: +420 474 376 431
fax: +420 474 371 170
e-mail: icklasterec@muklasterec.cz
www.goklasterec.cz , www.muklasterec.cz