Klademe důraz na kvalitu a věříme, že nám to vrátí

Je půlka dubna, krásný slunečný jarní den, po Praze proudí davy turistů, neboť do Velikonoc zbývá posledních pár dní, a po Vltavě plují lodě. Nikoliv však do Triany nebo Malagy, jak se zpívá ve známé písni, ale jen tak po řece a vozí výletníky za zábavou a pěkným zážitkem. Některé z těch říčních „parníků“ (i když na páru jich dnes jezdí už jen několik) plují pod modrobílou vlajkou Evropské vodní dopravy (EVD). My sedíme s ředitelem této společnosti Janem Hamzou na palubě lodi Natal, která zrovna ve chvilce klidu kotví v přístavišti pod Čechovým mostem vedle Právnické fakulty UK, a bavíme se o tom, jaké to je, provozovat na Vltavě osobní lodní dopravu.

Jsme na začátku letní turistické sezony. Končí zima, která letos vlastně žádnou zimou nebyla. Jak se to odrazilo u vás?
Pro nás byla letošní mírná zima jednoznačně kladnou věcí. Nejenže jsme mohli prodloužit loňskou sezonu dlouho do podzimních měsíců a nahradit tak výpadek, který nastal na jaře kvůli velké vodě, kdy se nesmělo plout, ale hlavně jsme mohli udělat spoustu práce při údržbě plavidel. Tu my sice děláme pravidelně každý rok po sezoně, ale letos se nám ji – právě díky příhodnému počasí – podařilo uskutečnit v mnohem větším rozsahu. Mohli jsme nově udělat všechny nátěry, které vyžadují teploty nad bodem mrazu, či zrekonstruovat interiéry našich lodí. Všechny ty stihnuté práce se odrazí ve větším komfortu pro naše pasažéry.

A samozřejmě, musím zaklepat, že letos zatím nebyla žádná povodeň, a tudíž zastavená plavba a doufám, že ani nic takového už nebude, neb na horách bylo málo sněhu a nemá co tát.

Také sezona začala dobře, jaro je letos příjemné, teplé, což je pro nás vždy lepší. O výlety lodí je větší zájem, než když prší a je sychravo – pasažéři si to mohou více užít a mají z toho lepší pocit.

S jakými novinkami vstupujete do sezony?
Jak jsem již říkal, tři naše lodě prošly přes zimu zásadní rekonstrukcí interiérů a také toalet, což je pro pohodlí pasažérů též důležité. Díky tomu se opět zvýšil uživatelský komfort na našich plavidlech.

Ale tou hlavní novinkou je, že od 29. března máme v provozu novou loď – Danubio – což znamená španělsky (či italsky) Dunaj. Název lodi tak evokuje její původ – Slovensko a řeku Dunaj, odkud jsme si ji pořídili. Nové plavidlo je po totální rekonstrukci, takže splňuje nejpřísnější požadavky na bezpečnost i pohodlí.

Kolik nyní tedy máte ve své flotile lodí a o jaké kapacitě? A kolik pasažérů jste schopni naráz přeplavit?
Máme celkem devět lodí. Největší z nich je Šumava – ta má kapacitu 320 pasažérů. To už je pořádný kolos. Další dvě – Kotva a Danubio – pojmou 200 lidí a těch šest nejmenších je pro 150 cestujících. Jsou to Natal, Porto, Praha, Calypso, Poseidon a Bohemia. Když to sečteme, představuje naše plná kapacita celkem 1620 hostů na palubě.

To je pořádné číslo. Už jste to někdy „vyprodali“ úplně celé naráz?
Už se nám to stalo, a ne jednou. Tak velká objednávka přichází, když je v Praze nějaký početný kongres, či více takovýchto akcí souběžně naráz. Ovšem, my stejně nemůžeme na tyto ad hoc akce použít v jednu chvíli úplně všechny naše lodě, protože navíc máme i pravidelné plavby s programem, které nemůžeme zrušit, neb mají zase své klienty.

Šumava – největší loď flotily EVD ; Foto: archiv EVD

A kdyby bylo opravdu nejhůř a poptávka byla větší než naše kapacita a nedalo se to jinak udělat, tak nám svými loděmi vypomůže naše majetkově spřízněná společnost – Pražská paroplavební společnost (PPS).

Kromě těchto dvou společností – EVD a PPS – provozujete říční dopravu i někde jinde?
Kromě osobní přepravy máme i divizi s nákladní dopravou. To jsou klasické „šífy“, 137 m dlouhé, které brázdí řeky a kanály celé Evropy. Dříve jsme až 95 % objemu přepravy realizovali do Hamburku, teď se poměr mění a vozíme náklad i do jiných přístavů – Amsterodamu, Rotterdamu, Antverp…

Dříve jsme, resp. PPS, také provozovali dvě sezony jednu osobní loď na Labi, jezdila mezi Děčínem a Hřenskem (a později až do Bad Schandau), ale už v tom nepokračujeme.

Jaké máte další plány do budoucna? Řeka Morava? Baťův kanál?
V podstatě se stále chceme věnovat tady našemu hlavnímu oboru, což jsou osobní lodě zde na Vltavě. Tomu se chceme věnovat naplno. Zkvalitňovat naše služby, péči o pasažéry, rozšiřovat nabídku co do kvantity i kvality.

Praha se poslední dobou stala cílovým městem velkých lodních zájezdů – doslova plovoucí hotely zajíždějí po Labi a Vltavě až do Prahy a přivážejí turisty na prohlídku města, jako se tomu děje například na Nilu v Egyptě. Tento business vás neláká?
Kdysi jsme o tom uvažovali, ale už jsme tuto myšlenku opustili. My se – jak jsem se už zmínil – chceme soustředit na Prahu. Jinak s těmito obřími říčními loděmi spolupracujeme, zajišťujeme jim tady zázemí. Musí mít v Praze kde přistát, kde se u břehu vyvázat a čekat na své pasažéry, mezitím doplnit naftu, pitnou vodu, potraviny… Tyto služby jim poskytujeme my, ale sami vlastními loděmi tyto lodní zájezdy provozovat nechceme. Náš hlavní business je prostě tady. Chceme klást důraz na kvalitu a věříme, že nám to vrátí…

Jaké jsou vaše roční výsledky? Kolik máte klientů?
Ročně přepravíme zhruba 200 tisíc pasažérů. A toto číslo rok od roku stále stoupá, což nás těší. Celkový pokles obliby Prahy u zahraničních návštěvníků se nás zatím netýká. Ale zároveň se více než dříve musíme starat o marketing, objíždíme veletrhy, posilujeme inzerci, snažíme se oslovit čím dál tím více zákazníků. A to nejen klasických návštěvníků ze zahraničí. Zhruba třetina z celkového objemu obchodu připadá na kongresovou turistiku, všelijaká školení či firemní párty. Zvyšuje se i počet různých soukromých akcí, večírků a svateb pořádaných na našich lodích.

Zatím od vás slyším jen samá pozitiva. Máte vůbec nějaké problémy, něco, co vás trápí?
Pořád je co zlepšovat. Víme o celé řadě rezerv uvnitř, které se snažíme odstranit. Teď například definitivně skončila rekonstrukce nábřeží a náplavky, která probíhala od loňské povodně na jaře. Trošku nám to zkomplikovalo život při stavbě samotné, ale nyní je to zde opravdu pěkné. Nábřeží prokouklo, je to taková příjemná klidová zóna, což vítáme. My se také snažíme vylepšovat náš mobiliář na břehu – pontony, přístavní můstky, označení a navigační systém našich přístavišť, jejich osvětlení apod. Vylepšovat celkový dojem tohoto místa.

Hovoříte o rekonstrukci nábřeží po povodni. Praha teď několik let stavěla po obou březích Vltavy rozsáhlé protipovodňové zábrany. Mělo to nějaký negativní dopad na váš provoz?
Trochu komplikace to byla, ale nic závažného. Navíc, když víte, že je to opravdu potřeba, tak vám to nepřijde nějak obtěžující, naopak snažíte se vyjít vstříc…

Ale ptal jste se na problémy. Například nás trápí čekací doby v plavebních komorách, resp. čekací doby, než se do komor dostanete. Jejich kapacita absolutně nestačí na počet osobních lodí, které zde operují. Je to věc, kterou má na starosti správce vodní cesty. Povodí Vltavy se sice snaží, zavedlo například dvousměnný provoz na komorách, takže posun k lepšímu nastal, ale komorování je stále závažný problém.

Na závěr jedna všetečná otázka pro „sladkovodního rejdaře“. Celou dobu se zde bavíme o lodích říčních. Máte nějaký vztah i k mořským vodám a plavidlům? Nebo to necháváte jiným?
Tak, pracovně to nechávám jiným, pasažéry nikam po moři dopravovat asi nebudeme. Ale jinak mám moc rád svezení se na plachetnici a pořádný vítr do plachet, když jachta letí po vlnách…

Text a foto: Jiří G. Souček