Středočeská brána Českého ráje, městečko Mnichovo Hradiště, ukrývá ve svém středu umělecky cenný zámecký komplex, který představuje jeden z nejucelenějších barokních šlechtických areálů u nás. Jeho jedinečnost spočívá také v tom, že v jeho zdech spočinuly ostatky známého a kontroverzního vojevůdce Albrechta z Valdštejna.
Exteriér
Ptáte se, proč právě zde odpočívá velikán pobělohorské doby? Zdejší původně renesanční sídlo Václava Budovce z Budova (který byl spolu s dalšími českými pány popraven v roce 1621 na Staroměstském náměstí) totiž koupil právě sám velký Albrecht, v jehož rodové linii zůstal zámek dalších 300 let. Na přelomu 17. a 18. století za Arnošta Josefa z Valdštejna byl areál velkoryse přestavěn do současné barokní podoby. Hlavní zásluhu na tom měl architekt Canevalle, který objekt zmodernizoval, zvýšil o jedno patro a od základu postavil další část zámecké budovy s novou tzv. hodinovou věží. Dále byly vybudovány konírny, sala terrena a dnes už neexistující oranžérie. Fasáda mohutné stavby získala typickou červenobílou barvu, kterou oplývá dodnes. Canavalle také navrhl sousední architektonicky poměrně strohý kapucínský klášter s kostelem Tří králů.
 Mnichovohradišťský zámecký areál je příkladem velkolepého barokního šlechtického sídla, které se dochovalo jen v málo pozměněné podobě |
Kult sv. Anny
V roce 1713 zachvátila Čechy velká morová epidemie, okolí Mnichova Hradiště však zůstalo záhadně ušetřeno. Jako projev díků vztyčili místní lidé před klášterem sochu svaté Anny, ke které začaly záhy proudit davy poutníků. Marie Markéta z Valdštejna, rozená Černínová, se proto rozhodla přistavět ke klášternímu kostelu barokní kapli sv. Anny s bohatě zdobeným štítem s výraznými dekorativními prvky. A právě do této barokní perly nechal roku 1784 Vincenc z Valdštejna přenést (z kartuziánského kláštera ve Valdicích, který tehdy císař Josef II. zrušil) ostatky Albrechta z Valdštejna.
 Kaple sv. Anny s klášterním kostelem Tří králů |
Při příležitosti tří set let od smrti mocného vojevůdce zde byl umístěn náhrobek z červeného mramoru od sochaře Kolaczska. V kapucínském kostele Tří králů i v kapli sv. Anny je navíc od roku 1966 nainstalováno lapidárium středočeské barokní plastiky. Jsou zde uložena díla Matyáše Bernarda Brauna, Františka Ignáce Platzera, Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa a dalších sochařů, zejména pak práce kosmonoské sochařské rodiny Jelínků. Celkem je zde vystaveno asi padesát převážně pískovcových soch, které ve vznešených sakrálních prostorách působí takřka mysticky.
 Hrobka Albrechta z Valdštejna v kapli sv. Anny |
 Lapidárium barokních soch v kostele Tří králů |
Co můžete vidět
Interiér kostela Tří králů a svatoanenské kaple s lapidáriem a hrobkou císařského generalissima si můžete prohlédnout v rámci jednoho ze tří zámeckých okruhů. Druhý z nich vás zavede do světa smetánky 18. století a přiblíží vám životní styl tehdejší aristokracie.
 V překrásné Delfské jídelně si můžete prohlédnout rozsáhlý soubor delfské a německé fajánse, italské majoliky a čínského porcelánu |
 Valdštejnská knihovna čítající kolem 20 000 položek |
Uvidíte původní dobové reprezentativní prostory rodu Valdštejnů s kabinetní obrazárnou, sbírkovými pokoji s delfskou fajáns, nádherným orientálním a míšeňským porcelánem nebo valdštejnskou knihovnu z Duchcova s 20 000 svazky spravovanou v 18. století G. Cassanovou. Třetí prohlídkový okruh vás přivede k unikátnímu kompletně dochovanému zámeckému empírovému divadlu, které bylo vestavěno do hlavního barokního tanečního sálu při příležitosti setkání hlav států Svaté aliance v roce 1833. Do dnešních dnů se zachovalo mnoho kulis i neporušená jevištní technika. Na své si při návštěvě zámku přijdou i děti. Mohou si zde prožít pohádkový příběh o dvou zakletých rytířích a majiteli zámku Vincenci z Valdštejna. To vše s průvodcem v dobovém kostýmu.
Text: Jan Pomykal
Foto: Jan Pomykal a CzechTourism