Karlovarský hejtman JUDr. Josef Pavel podepsal v říjnu v Moskvě Protokol o rozvoji spolupráce Karlovarského kraje s hlavním městem Ruské federace. Součástí delegace hejtmana byli nejen zástupci krajského úřadu, ale také zástupci karlovarských firem, kteří se zúčastnili následné prezentace. Bezprostředně po podpisu dokumentu jsme s JUDr. Pavlem hovořili o tom, jaké praktické dopady bude mít nová smlouva na život v kraji. Vrátili jsme se také k nedávnému Karlovarskému týdnu a přemítali nad budoucností tuzemské balneologie.
Pane hejtmane, co je přesně obsahem právě podepsaného protokolu o spolupráci mezi Moskvou a Karlovarským krajem?
Protokol vyjadřuje vůli obou stran aktivně podporovat iniciativní návrhy k rozšiřování kontaktů a rozvíjet těsnější vzájemnou spolupráci. Prioritními oblastmi spolupráce jsou pro nás ekonomika, věda, průmyslová politika, kultura, vzdělávání, zdravotnictví a samozřejmě cestovní ruch. Protokol mimo jiné říká, že o těchto oblastech si budeme pravidelně vyměňovat informace. Zvláštní článek protokolu pak hovoří o tom, že budeme společně usilovat o zvýšení přepravní kapacity přímého leteckého spojení mezi Moskvou a Karlovými Vary.
Společné prohlášení o spolupráci podepsali za Karlovarský kraj |
Součástí seznámení s Moskvou byla také prohlídka zajímavých míst. |
Před podpisem prohlášení usedli zástupci Moskevské radnice |
Předpokládám, že pro Karlovarský kraj nejde o první počin svého druhu. S kterými dalšími subjekty máte podobné smlouvy či protokoly uzavřeny?
Vůbec první takovou smlouvu jsme podepsali v roce 2002 se Svobodným státem Sasko. Jednání s dalším sousedem, Svobodným státem Bavorsko, se trošku protáhla, k podpisu smlouvy došlo až v roce 2004. V obou těchto případech se jedná o naše nejbližší přirozené sousedy, s kterými máme řadu společných témat, jež přináší každodenní život, proto bylo mým zájmem uzavřít partnerské smlouvy právě s nimi. Když jsme se rozhodovali, s kým navázat smluvní vztahy v další fázi, brali jsme mimo jiné v potaz ruskou klientelu coby nepřehlédnutelný fenomén Karlových Varů. Tedy jako fenomén v pozitivním i negativním smyslu slova. Nicméně historicky víme, že ruská klientela náš kraj, naše město a naše lázně ráda navštěvovala již dávno, což dokládají i ruské kostely v Karlových Varech, Mariánských Lázních i Františkových Lázních. Přítomnost ruských klientů v kraji tak rozhodně není novým jevem z dob budování socialismu, jak by si někdo možná mohl myslet. Jde o kontinuitu z dob Petra Velikého. Proto i Ruská federace, respektive její metropole, jsou pro nás přirozeným partnerem. Musím říct, že ruská klientela je na našem trhu lázeňství a cestovního ruchu velmi významná už proto, že si váží a cení tradičního lázeňství v té podobě, v jaké je provozováno v našich lázních, tedy nikoli dnes tak módního evropského wellness. Tradiční lázeňství je postaveno na využívání přírodních léčivých zdrojů, na péči erudovaných lékařů a na dalších procesech a procedurách s tím spojených. Právě proto jsou lázně v našem kraji ruskými klienty tak vyhledávané.
Mimochodem – byla to právě ruská strana, kdo smlouvu o spolupráci inicioval. Na realizaci této myšlenky se pak podílel i ruský konzulát v Karlových Varech a naše velvyslanectví v Rusku. Během onoho roku jsme se domlouvali na formě smluvního partnerství a na oblastech, kterých by se mělo týkat. Jsem rád, že se smlouvu podařilo dotáhnout do úspěšného konce a roční práci završit podpisem protokolu.
Pokud jsou lázně tak ceněny a vyhledávány, v čem může být přínosem právě podepsaný protokol?
Souvislost je třeba hledat ve skutečnosti, že jsme před časem převzali od státu regionální letiště v Karlových Varech. Zcela otevřeně říkám, že ekonomika letiště je v daný moment v černých číslech s mírným přebytkem právě díky leteckému spojení mezi Moskvou a Karlovými Vary. Zatím se nám příliš nedaří prorazit na západ od našich hranic. Všichni víme, jak se k nám, myšleno k České republice, Evropa chová. Fakt, že je odmítán náš vstup do Schengenského prostoru, je přesným předobrazem našich jednání o rozlétání linek do Mnichova, Frankfurtu a dalších cílů. Tato jednání jsou velmi komplikovaná a nám v nich byla přisouzena role nechtěného dítěte. Ten, kdo nám přes optiku růžových brýlí líčil, jak nás bude Evropa přijímat s otevřenou náručí, by se měl dnes chytit za nos. Pragmatici již tenkrát věděli, že tomu tak nebude, že půjde pouze o otevření nových trhů a zablokování těch stávajících. S mnohem větší otevřeností se setkáváme na druhé straně, tedy na východě. A jelikož musíme vytvářet prostředí pro rozvoj malého a středního podnikání v oblasti, která je nám nejbližší, tedy v cestovním ruchu a lázeňství, a protože potřebujeme vytvářet další pracovní příležitosti, je náš trh otevřen všem, kdo na něj mají zájem vstoupit a využívat služeb, které jsou na něm nabízeny.
Jako dárky přivezli karlovarští pro kraj typický porcelán a sklo |
Členové delegace navštívili v rámci programu stálou výstavu |
Na prezentaci byli pozváni zástupci cestovních kanceláří a médií. |
|
Podpis smlouvy je pouze prvním krokem. Které další budou následovat?
My jsme při podpisu také jednali o tom, že Moskva před dvěma lety koupila letiště Vnukovo a že tam plánuje velké investice. Krátkodobým cílem je tam zásadně zvýšit počet odbavených pasažérů až na dvacet milionů, což je pro srovnání současná kapacita Letiště Praha. Předmětem našich jednání byla linka, která by měla letiště Vnukovo spojit s Karlovými Vary a pokračovat dál do Mnichova. To je podle mne velmi rozumná myšlenka, kterou bychom měli podporovat a další jednání s leteckými přepravci vést v tomto duchu. Se zástupcem primátora Moskvy Jurijem Rosljakem jsem se při podpisu smlouvy dohodl na tom, že rozvoj letiště bude naším společným zájmem. Dlouhodobě budeme usilovat o rozšíření sítě linek, které budou směřovat na letiště Karlovy Vary, ať už to bude odkudkoli. Zvyšování počtu hostů a návštěvníků je existenčním zájmem Karlových Varů i celého Karlovarského kraje. I já osobně udělám maximum pro rozvoj letiště a pro to, aby se letecká doprava stala zejména pro vzdálenější trhy klíčovou.
Na letišti jste dosud zrekonstruovali vzletovou a přistávací dráhu, nyní čekáte na peníze z Evropské unie na stavbu terminálu. V jakém časovém horizontu předpokládáte, že ke stavbě dojde?
Máme pochopitelně zájem čerpat prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. Situace je nyní taková, že finišují jednání o finančním rámci na léta 2007 – 2013. Ministr Gandalovič se tomu osobně velmi věnuje, koncem října by měly být příslušné dokumenty odsouhlaseny Evropskou komisí (Pozn. red.: rozhovor se odehrál na počátku října). Dobrou zprávou je, že se nám podařilo posílit Regionální operační program z 13,25 % na 17,75 %, což nám vytváří dobrou pozici pro finanční rámec čerpání prostředků na projekty typu stavba nového letištního terminálu. Náklady na jeho výstavbu by měly dosáhnout zhruba 100 mil. Kč. Na stavbu ale nijak výrazně nespěcháme, protože je nám líto našich vlastních peněz – je určitě příjemnější financovat patnáctiprocentní účast než účast stoprocentní. Budeme-li trpěliví, budeme moci z oněch sta milionů financovat další důležité projekty. Jsme totiž v trochu jiné pozici než například Jihomoravský kraj, který stavbu odbavovacího terminálu brněnského letiště financoval z vlastních zdrojů. Koneckonců i provoz na tamním letišti je řádově jiný než na letišti v Karlových Varech.
Léčivé prameny zde pro tentokrát zastupoval „pramen“ Becherovka. |
V den podpisu uspořádal Karlovarský kraj prezentaci na Velvyslanectví |
|
Vraťme se s dovolením ještě k nedávnému Karlovarskému týdnu. Jak tento projekt zpětně hodnotíte?
Myslím si, že jde o jednoznačně dobrou akci. My jsme se několik let zabývali možnostmi, jak poněkud roztříštěné akce probíhající během roku v Karlových Varech zastřešit a zarámovat do nějaké větší prestižní události. Všechno, co má oslovit a má být důvěryhodné, by mělo mít určité parametry. Těší mě, že tuto myšlenku přijala za svoji agentura CzechTourism, která projekt Karlovarského týdne zaštítila a z velké části také zafinancovala. Tento projekt se netýká pouze našeho města, část věnovaná lázeňství je aktuální pro všechna lázeňská místa v Čechách a na Moravě, protože jako region, který je vlajkovou lodí české balneologie, máme nepochybně co říct. A také to chceme říkat. Chceme bojovat o to, aby lázeňské pobyty byly součástí všeobecného zdravotního pojištění a aby i český pacient měl šanci jet do českých lázní. I během Karlovarského týdne jsme se snažili otevřít tuzemské lázně domácí klientele a odbourat mýty o tom, že jsou tu jen pro bohaté klienty z východu a ze západu. Ve shodě s vlastníky a provozovateli lázeňských společností jsme došli k tomu, že je třeba změnit pohled na českou balneologii. Už proto, že i cenově začíná být dostupná českým hostům.
Přednášky a semináře, které probíhaly během Karlovarského týdne, jsou pro propagaci lázeňství důležité. Je účelné, aby se lidé z oboru čas od času sešli a sdělili si své zkušenosti a poznatky, aby se pobavili o tom, jak dál v oblasti balneologie. Samozřejmě také o tom, jak dál spolupracovat s Evropským svazem lázní, který hledá možnosti dalšího rozvoje a propagace lázeňství na evropské úrovni.
Součástí Karlovarského týdne bylo také Balneofórum, na kterém se lázeňští lékaři pokoušeli lékaře praktické přesvědčit, aby svým pacientům doporučovali lázeňskou péči. Co pro to, aby se v tuzemských lázních stále více objevovali čeští hosté, může udělat kraj?
Aktivity vyvíjíme na dvou liniích. Za prvé usilujeme o to, aby se balneologie vyučovala na všech lékařských fakultách v zemi, tedy aby o jejích přednostech měli povědomí lékaři. A na druhé straně jsme jednali a jednáme se všemi ministry zdravotnictví, kterých se za mých deset let ve funkci primátora a hejtmana vystřídala pěkná řádka. S příchodem každého nového ministra se totiž rozhoří konflikt mezi akutní a lázeňskou medicínou. Zastánci akutního lékařství útočí na lázeňství, respektive na ony tři miliardy korun, které stát ročně na lázeňskou péči vynakládá. Vždy znovu musíme ministrům vysvětlovat, proč je důležité, aby lázeňství zůstalo součástí systému veřejného zdravotního pojištění, z kterého čerpá pouze zhruba 2,5 %. Bez našeho varovně vztyčeného prstu by si někteří ministři asi nebyli vědomi synergického efektu lázeňství například na zaměstnanost. To není přímo problém Karlových Varů, ale především jiných lázeňských míst, která stojí hlavně na domácí klientele. Kdyby například Konstantinovy Lázně přišly o lázeňství, nebude tam už nikdy nic.
Text a foto: Eva Frindtová