Vlčí bob ničí Krkonoše: proč byste ho měli trhat, ne obdivovat?
30. 6. 2025
[author_box show_title="false"]
Číst více
V roce 2019 bylo v České republice k dispozici návštěvníkům 9 383 hromadných ubytovacích zařízení různých kategorií. Nejvyšší ubytovací kapacitou dlouhodobě disponuje Praha, která však zároveň může být nejvíce zasažena krizí sektoru v souvislosti s nemocí COVID-19.
Počet hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) v roce 2019 dosáhl počtu 9 383, což bylo o 43 zařízení (0,5 %) meziročně méně. Nejvíce zařízení bylo evidováno v Jihočeském (1 181 zařízení, podíl 12,6 %), Královéhradeckém (1 074 zařízení, 11,4 %) a Libereckém kraji (895 zařízení, 9,5 %). Poslední příčka mezikrajského srovnání patří Pardubickému kraji s 351 zařízeními a 3,7% podílem. Z hlediska typu ubytování převládaly penziony (38,5 %) a hotely (28,0 %). Nejluxusnějších 5hvězdičkových hotelů bylo 65, nejvíce logicky v hlavním městě. Hosté se mohli ubytovat také v některém z 567 kempů, těch bylo k dispozici zdaleka nejvíce v Jihočeském kraji (134).
Mapa – Hromadná ubytovací zařízení v ČR v roce 2019 (zařízení v obcích)
Zdroj: Český statistický úřad, 2020
Přežijí všechna lůžka v Praze i jinde?
Hromadné ubytování v Česku disponovalo celkovou kapacitou 210 500 pokojů a 539 700 stálých lůžek. Územní rozložení lůžkových kapacit kopíruje geografickou diferenciaci a územní koncentraci jak do kulturně-historických středisek (historická města, lázně), tak do středisek s významným přírodním potenciálem (horská střediska, střediska letní rekreace). Korelace počtu lůžek s regionálním (krajským) rozložením HUZ v ČR má výjimku pouze v Praze, která v počtu lůžek (více než 94 000) jasně vede nad všemi kraji, ale v celkovém počtu HUZ je až na 5. místě (817). Rozložení počtu HUZ a lůžkových kapacit dle obcí s rozšířenou působností (ORP, bez Prahy) zřetelně dominují území s převahou horských (např. Trutnov, Vrchlabí, Jilemnice, Tanvald, Jeseník) nebo lázeňských (např. Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Třeboň) středisek.
Tab.1: Hromadná ubytovací zařízení podle kategorie a krajů v roce 2019
| Hromadná ubytovací zařízení celkem | v tom (%) | Pokoje | Lůžka | ||||||
| hotely | pen-ziony | kempy | chatové osady | turistic-ké uby-tovny | ostatní jinde nespe-cifikovaná |
||||
| Česká republika | 9 383 | 28,0 | 38,5 | 6,0 | 3,4 | 6,9 | 17,1 | 210 496 | 539 685 |
| Hl. m. Praha | 817 | 66,3 | 11,9 | 2,3 | 0,0 | 5,4 | 14,1 | 42 997 | 94 444 |
| Středočeský | 688 | 30,2 | 35,6 | 10,0 | 6,5 | 4,8 | 12,8 | 13 226 | 35 100 |
| Jihočeský | 1 181 | 16,7 | 43,8 | 11,3 | 5,2 | 5,3 | 17,7 | 20 160 | 58 345 |
| Plzeňský | 528 | 21,2 | 41,1 | 9,5 | 5,5 | 6,4 | 16,3 | 10 579 | 28 486 |
| Karlovarský | 523 | 45,9 | 31,0 | 5,2 | 1,1 | 3,8 | 13,0 | 16 497 | 34 318 |
| Ústecký | 483 | 30,0 | 38,5 | 7,5 | 2,3 | 7,9 | 13,9 | 9 485 | 25 068 |
| Liberecký | 895 | 17,5 | 45,8 | 3,4 | 4,9 | 6,7 | 21,7 | 14 320 | 42 821 |
| Králové-hradecký | 1 074 | 21,7 | 41,3 | 4,9 | 2,0 | 6,1 | 23,9 | 18 056 | 51 006 |
| Pardubický | 351 | 20,8 | 41,6 | 6,6 | 6,8 | 8,5 | 15,7 | 6 847 | 19 583 |
| Kraj Vysočina | 434 | 24,4 | 30,6 | 6,7 | 5,1 | 10,8 | 22,4 | 8 343 | 24 034 |
| Jihomoravský | 857 | 24,5 | 49,8 | 4,7 | 3,4 | 5,7 | 11,9 | 18 233 | 45 360 |
| Olomoucký | 480 | 20,6 | 45,2 | 2,7 | 2,3 | 11,0 | 18,1 | 9 556 | 24 519 |
| Zlínský | 459 | 27,9 | 39,2 | 5,2 | 1,7 | 8,1 | 17,9 | 10 234 | 25 711 |
| Moravsko-slezský | 613 | 28,7 | 37,4 | 3,3 | 1,6 | 12,6 | 16,5 | 11 963 | 30 890 |
Zdroj: Český statistický úřad, 2020
V souvislosti s propadem odvětví kvůli koronaviru lze očekávat kapacitní pokles počtu HUZ a lůžek či přinejmenším tlak na restrukturalizaci a změny ve vlastnickém a majetkovém uspořádání. Větší investiční aktivity budou zpomaleny nebo zcela zastaveny. Při vypořádání se s nastalou situací budou pružnější spíše menší zařízení, naopak kriticky může být zasažen sektor ubytovatelů zaměřený výhradně na zahraniční či specifickou klientelu (např. senioři v lázních).
Relativní vyjádření
Při přepočtu ubytovacích zařízení na 10 000 obyvatel patří první příčka Libereckému kraji (20,2 zařízení). Nejnižší hodnota byla zjištěna ve Středočeském kraji (5,0 zařízení). Z hlediska rozlohy připadlo nejvíce HUZ na 100 km2 na Hlavní město Prahu (164,6 zařízení), následoval s velkým odstupem Liberecký (28,3 zařízení) a Královéhradecký (22,6 zařízení) kraj. Naopak ve Středočeském kraji připadlo na 100 km2 pouze 6,3 ubytovacích zařízení.
Tab.2: Hromadná ubytovací zařízení v ČR (relativní vyjádření) v roce 2019
| Hromadná ubytovací zařízení | Podíl na ČR (%) | Pořadí krajů | Počet zařízení na 10 000 obyvatel | Pořadí krajů | Počet zařízení na 100 km2 | Pořadí krajů | |
| Česká republika | 9 383 | 100,0 | x | 8,8 | x | 11,9 | x |
| Hl. m. Praha | 817 | 8,7 | 5. | 6,2 | 11. | 164,6 | 1. |
| Středočeský | 688 | 7,3 | 6. | 5,0 | 14. | 6,3 | 14. |
| Jihočeský | 1 181 | 12,6 | 1. | 18,4 | 3. | 11,7 | 6. |
| Plzeňský | 528 | 5,6 | 8. | 9,0 | 5. | 6,9 | 12. |
| Karlovarský | 523 | 5,6 | 9. | 17,7 | 4. | 15,8 | 4. |
| Ústecký | 483 | 5,1 | 10. | 5,9 | 12. | 9,0 | 10. |
| Liberecký | 895 | 9,5 | 3. | 20,2 | 1. | 28,3 | 2. |
| Královéhradecký | 1 074 | 11,4 | 2. | 19,5 | 2. | 22,6 | 3. |
| Pardubický | 351 | 3,7 | 14. | 6,7 | 10. | 7,8 | 11. |
| Kraj Vysočina | 434 | 4,6 | 13. | 8,5 | 6. | 6,4 | 13. |
| Jihomoravský | 857 | 9,1 | 4. | 7,2 | 9. | 11,9 | 5. |
| Olomoucký | 480 | 5,1 | 11. | 7,6 | 8. | 9,1 | 9. |
| Zlínský | 459 | 4,9 | 12. | 7,9 | 7. | 11,6 | 7. |
| Moravskoslezský | 613 | 6,5 | 7. | 5,1 | 13. | 11,3 | 8. |
Zdroj: Český statistický úřad, 2020
Roční čisté využití lůžkové kapacity v hotelech a podobných zřízeních v roce 2019 dosáhlo v průměru 50,9 %. Nadprůměrné bylo zejména v Praze (67,8 %) a Karlovarském kraji (56,7 %), naopak nejméně využita byla lůžková kapacita na Vysočině (32,5 %) a v kraji Ústeckém (34,8 %).
-ČSÚ-
 |
