Jsou příplatky k letenkám legální?

Sdružení obrany spotřebitelů nedávno obvinilo některé letecké společnosti z porušování zákona. Toho se měly dopustit odděleným účtováním bezpečnostních a palivových příplatků k letenkám. Podle SOS tím aerolinie budí zdání nižších cen a klamou zákazníky. O pár dnů později se adresáty obdobné výzvy staly cestovní kanceláře. Kde je ale pravda?

Zástupci SOS a Ekologického právního servisu tvrdí (GARDE-EPS), že rozdělování ceny letu mezi vlastní cenu letenky a dodatečné servisní poplatky představuje porušení zákona o ochraně spotřebitele i obchodního zákoníku. Obrátili se proto na společnost České aerolinie, jakožto člena aliance leteckých společností SkyTeam, s výzvou ke zdržení se protiprávního jednání.

„Zákon o ochraně spotřebitele zakazuje informovat o ceně způsobem, který vzbuzuje zdání, že cena je nižší než ve skutečnosti nebo že v ceně jsou zahrnuty služby, které se ve skutečnosti platí zvlášť. V rozporu s tímto zákazem je tedy účtování poplatků představující úhradu ,služeb’, které tvoří nedílnou součást hlavní služby – tedy letu – a nejsou ovlivnitelné volbou cestujícího,“ píše se v tiskové zprávě SOS. Obdobného charakteru jsou podle sdružení servisní poplatky, které zvyšují cenu každé letenky o konstantní částku bez udání důvodu, pro který jsou placeny. České aerolinie, největší domácí letecká společnost, si při nákupu každé letenky účtuje servisní poplatek ve výši 400 Kč v případě nákupu letenky on-line a 800 Kč při nákupu na prodejně. Ceny letenek však inzeruje bez zmíněného poplatku.

Právník GARDE-EPS Filip Gregor k tomu uvádí: „Účtování dodatečných poplatků, které jsou bezdůvodně vyčleněny ze základní ceny zboží či služby, je v rozporu s platnou českou právní úpravou i judikaturou. V zahraničí se již soudy vyjádřily i konkrétně k servisním poplatkům účtovaným k letenkám a konstatovaly jejich protiprávnost.“

Podle mluvčí Českých aerolinií Daniely Hupákové je ale cenová politika národního dopravce v naprostém pořádku: „ČSA ve svém chování vůči klientům plně respektují podmínky české legislativy. K jistému nedorozumění pravděpodobně došlo v souvislosti s prohlášením Sdružení obrany spotřebitelů, týkající se ‚informování’ spotřebitelů o cenách letenek. Vzhledem k tomu, že ČSA již delší dobu neinzerují v médiích, veřejnost se o cenové nabídce leteckého dopravce dozvídá přímo z internetových stránek společnosti nebo prostřednictvím partnerských agentur – prodejních kanceláří. V prodejních kancelářích ČSA jsou naši klienti plně informováni o celkové částce, kterou za letenku zaplatí.“

Také na svých internetových stránkách uvádějí ČSA podle Hupákové konečnou cenu letenky včetně detailního popisu konstrukce této ceny. „Zákazník, který si zvolí tento způsob rezervace letenky, tak získá přesný a transparentní přehled o hodnotě jednotlivých tarifů a poplatků, které jsou k základní ceně za vlastní leteckou přepravu účtovány,“ vysvětluje Hupáková.

Tisková mluvčí SOS Ivana Picková říká: „Nabízet zboží či služby za cenu, za kterou je není možné reálně zakoupit, je vůči spotřebitelům nefér. A ani poznámka pod čarou s dílčím vysvětlením to nezachrání. Informace o ceně musí být pro spotřebitele konečná. Podobná protiprávní praxe je navíc velice nebezpečná a může vést k jejímu rozšíření i do jiných oblastí trhu, jako jsme tomu svědky například u prodeje cestovních zájezdů.“

V případě, že se SOS a EPS nepodaří smírnou cestou přimět letecké společnosti v České republice ke zrušení těchto poplatků, hodlají předložit otázku legálnosti jednotlivých účtovaných poplatků k rozhodnutí soudu.

Po aerolinkách touroperátoři

Jen pár dnů po útoku na aerolinie se právníci programu GARDE EPS a SOS obrátili i na největší cestovní kanceláře v České republice a vyzvali je ke zdržení se protiprávního jednání. Cestovní kanceláře si totiž podle jejich názoru obdobně jako letecké společnosti přiúčtovávají k ceně zájezdů dodatečné poplatky. Tuto praxi považují právníci GARDE-EPS i SOS za rozpornou s předpisy na ochranu spotřebitele, právní úpravou ochrany soutěže i evropskou legislativou.

Dodatečné poplatky vyčleněné z vlastní ceny zájezdu tvoří u oslovených cestovních kanceláří v průměru 30 % celkové ceny. Do těchto poplatků spadají tzv. bezpečnostní taxy, palivové příplatky, letištní taxy, povinné pojištění zařízené cestovní kanceláří, tzv. místní poplatky nebo bakšišné (poplatek k uhrazení tzv. bakšiše v arabských zemích). České cestovní kanceláře jsou podle GARDE EPS a SOS tímto přístupem v Evropě ojedinělé, protože zahraniční cestovní kanceláře reflektovaly evropskou legislativu (zejména směrnici 90/314/EHS o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy) a od začátku 90. let uvádějí cenu svých zájezdů v kompletní podobě. Dochází tak na úkor spotřebitelů k nespravedlivému zvýhodňování českých cestovních kanceláří, které nabízejí své zájezdy za nekompletní ceny.

Výzva GARDE-EPS a SOS přišla na stoly vedení společností Fischer, Čedok, Exim Tours, Sunny Days, Student Agency, Shenko’s a Alexandria. Podobně jako v případě leteckých společností právníci GARDE-EPS i SOS doufají, že změna přístupu klíčových subjektů na trhu povede k dominovému efektu a k nápravě situace v celém sektoru. „Stejně jako v případě leteckých společností dávají SOS a GARDE-EPS přednost dialogu a smírnému vyřešení rozporu, nicméně v případě neúspěchu jednání hodlají předat věc k rozhodnutí soudu,“ uzavírá mluvčí SOS Ivana Picková.

Zároveň považují právníci GARDE-EPS i SOS za nelegitimní samu podstatu vyčleňování jednotlivých položek z ceny letenky či zájezdu. Poplatky za palivo, bezpečnost či za využití letiště tvoří nedílnou součást hlavní služby. Právník GARDE-EPS Filip Gregor k tomu dodává: „Letecké společnosti a cestovní kanceláře prostřednictvím dodatečných poplatků přenášejí vlastní náklady na své klienty. Jedná se o bezprecedentní stav, který je v příkrém rozporu se způsobem účtování cen v kterémkoliv jiném druhu dopravy.“

Jménem dotčených touroperátorů se ozvala Asociace cestovních kanceláří ČR, která výzvu SOS odmítla. Hlavním argumentem tohoto odmítnutí je současná průhlednost výběru těchto poplatků, které jsou klientům známy ještě před uzavřením cestovní smlouvy.

Dalším argumentem je zjevná neznalost prostředí cestovního ruchu ze strany zástupců Sdružení obrany spotřebitelů (SOS), které poukazuje zejména na doúčtovávání letištních tax nebo palivových příplatků. Cestovní ruch je však vázán zákonem č. 159/99 Sb., který přesně vymezuje, za jakých podmínek může u již uzavřené cestovní smlouvy dojít ke změně finančního plnění.

„Každý klient cestovní kanceláře je před podpisem cestovní smlouvy informován o cenách všech služeb, které jsou obsahem zájezdu, nevyjímaje letištní a další poplatky. Je na svobodném rozhodnutí klienta, zda cestovní smlouvu uzavře nebo ne,“ vysvětluje PhDr. Michal Šeba, předseda Asociace cestovních kanceláří. Proti takovému průhlednému „poskládání“ konečné ceny se v současné době nebrání ani Ministerstvo pro místní rozvoj, které se domnívá, že právě zákon 159/99 Sb. jasně určuje, že před uzavřením cestovní smlouvy musí cestovní kancelář pravdivě, srozumitelně a řádně informovat o všech skutečnostech, které jsou jí známy a které mohou mít vliv na rozhodnutí zájemce.

V souvislosti s častou změnou cen ropy na světových trzích, které ovlivňují nejen ceny letecké a autobusové přepravy, dochází zejména ke změnám ve výši palivových příplatků. Tyto příplatky však i klesají, a tak mnohým klientům by předem stanovené pevné ceny zbytečně zdražily náklady na dovolenou. Výsledná cena zájezdu záleží na tom, co si klient vybere – cenu určuje právě jeho výběr, zejména lůžková skladba na pokoji, druh pokoje (např. s výhledem, bez výhledu), forma stravování a mnoho dalších faktorů. V takovém případě je formulace SOS účelově zavádějící, protože dokud zákazník výběr nabízeného rozsahu a kvality služeb neukončí, výslednou konečnou cenu znát ani nemůže. V mnoha případech tak cestovní kanceláře na svých internetových stránkách používají kalkulačky, které klientům pomáhají konečné ceny předem přesně vypočítat, aniž by klient musel cestovní kanceláře osobně navštěvovat.

Závěrem Michal Šeba doplňuje: „Překvapuje nás také forma, kterou Sdružení obrany spotřebitelů zvolilo.“ To totiž nejprve celou věc medializovalo a teprve potom vyzvalo vybrané cestovní kanceláře k vyjádření. „Tento postup může u spotřebitele vyvolat dojem, že pouze ostatní cestovní kanceláře, které vyzvány nebyly, jednají v souladu se zákony. Asociace cestovních kanceláří se již více než 15 let snaží o zkvalitnění podmínek v cestovním ruchu, a tak ani nechápu, proč nejdříve nekontaktovalo Sdružení obrany spotřebitelů právě nás,“ uzavírá Šeba. V zákulisí se šušká cosi tom, že motivem může být snaha zástupců SOS zviditelnit své sdružení.

A jak se k problému staví Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, do jehož gesce cestovní kanceláře spadají? Podle Mgr. Marka Jahůdky z MMR vychází ministerstvo z dikce zákona, který říká, že „cestovní kancelář je povinna před uzavřením cestovní smlouvy v katalogu, případně jinou prokazatelnou formou pravdivě, srozumitelně, úplně a řádně informovat o ceně zájezdu“. Jahůdka připouští, že ne vždy se tak skutečně děje, zájezdy bývají občas kvůli palivovým příplatkům prodávány za ceny vyšší než katalogové. Doporučuje proto, aby byl o možnosti zvýšení ceny klient v katalogu informován. Problém vidí Jahůdka především u zájezdů na poslední chvíli, které bývají často inzerovány za ceny bez příplatků. K nápravě by mohla pomoci dohoda ministerstva s touroperátorskými asociacemi, která by „sjednotila noty“.

-pmu-