O potenciálu čínského trhu se mezi odborníky v cestovním ruchu vedou již asi tři roky poměrně vzrušené debaty. Někteří k Číně vzhlížejí s nadějemi, jiní s obavami. Který z těchto pocitů je namístě? Připomeňme si základní fakta o čínských turistech.
Byť to někteří podnikatelé zpochybňují, je Čína opravdu jedním z nejperspektivnějších turistických trhů světa. V loňském roce vycestovalo do zahraničí 34,5 milionu Číňanů, z toho bylo zhruba 10 milionů turistů. Toto číslo je ohromující už s ohledem na fakt, že ještě před deseti lety nemohlo být o čínském outgoingu ani řeči. Čínský trh výjezdové turistiky roste raketovým tempem, v posledních letech minimálně o deset procent ročně. Podle údajů Světové organizace cestovního ruchu se Čína stane zanedlouho nejdůležitějším zdrojovým trhem světové turistiky. Kolem roku 2020 bude do zahraničí cestovat zhruba 100 milionů Číňanů ročně! Nejčastějšími cíli čínských turistů jsou asijské destinace, především ty z jihovýchodní Asie. Na druhém místě co do popularity je pak Evropa.
Čínská turistika je stále ještě do určité míry regulována, při výběru cílových destinací nemají čínští turisté zcela volnou ruku. Vybírat mohou pouze ze zemí, kterým čínské udělily tzv. Authorized Destination Statut. Je ovšem dlužno podotknout, že těchto zemí valem přibývá. V roce 1999 se mohli čínští cestovatelé podívat jen do šesti zemí, do konce roku 2003 udělila čínská vláda statut schválené destinace 29 zemím a o rok později jich bylo již 54. A na počátku roku 2007 již mohli čínští turisté vycestovat do celkem 132 zemí.
Turisté z Číny jsou zajímaví nejen ohromujícími počty, v kterých cestují, ale také svými výdaji. Jsou sice pověstní snahou maximálně ušetřit na ubytování a dopravě, ale o to více si dopřávají při nákupech apod. Podle některých informací utrácejí Číňané na svých cestách více než třeba Japonci či Američané.
Čínští turisté u nás
Česká republika získala statut ADS v roce 2004. Statisticky se příjezdy z této země sledují od roku 2005. Tehdy do Česka podle informací ředitele zahraničního zastoupení agentury CzechTourism v Pekingu Ing. Jiřího Vávry zavítalo 17 806 čínských turistů. Loni jich bylo již 29 710. „Na letošní rok dle reálných odhadů očekávám cca 60–65 000 čínských turistů,“ říká Vávra.
Spolupráce s čínskými touroperátory
Cestovní kancelář či agentura, která hodlá spolupracovat s čínskými touroperátory na poli incomingu skupin z Číny, musí být v souladu s Memorandem o porozumění mezi Evropským společenstvím a Národní správou pro cestovní ruch Čínské lidové republiky (CNTA) o vízech a souvisejících otázkách týkajících se turistických skupin z ČLR (dále jen Memorandum ADS) zapsána na speciální seznam autorizovaných cestovních kanceláří a agentur. Na seznam, jenž vede Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, se dostane každá cestovní kancelář či agentura, která s MMR uzavře smlouvu o zajištění plnění závazků vyplývajících z Memoranda ADS a zašle potřebné údaje o firmě, předmětu jejího podnikání, statutárních zástupcích, osobách pověřených stykem s Čínou, jazykové vybavenosti apod. (podrobně jsou požadavky popsány na webu Ministerstva pro místní rozvoj ČR –www.mmr.cz). Aktualizovaný seznam MMR zasílá CNTA. Ta jej pak uveřejňuje na svých webových stránkách (www.cnta.gov.cn/ziliao/other/oumeng22.asp). Seznam je aktualizován dvakrát ročně, vždy v dubnu a v říjnu. Teprve v okamžiku, kdy je cestovní kancelář či agentura uvedena na seznamu zveřejněném na webu CNTA, může do Česka přivézt první čínské turisty. V současné době je na seznamu uvedeno 92 českých a moravských cestovních kanceláří a agentur.
Zajímavé je podívat se také na to, které oblasti Číny produkují nejvyšší počet turistů. Podle Vávry jsou hlavními zdrojovými oblastmi Hongkong, Peking a Šanghaj. „Ve všech těchto regionech máme zastupitelské úřady a jsou to bohatá města a regiony, kde je turistika rok od roku populárnější a kde vyvíjíme největší aktivity,“ vysvětluje Vávra. „Ale dnes už se dá říci, že i z dalších menších oblastí celé Číny je zájem o návštěvu Evropy a České republiky,“ dodává.
Tuzemské podnikatele samozřejmě zajímá, jak se Česká republika v Číně prezentuje a čím láká tamní turisty. Jiří Vávra připomíná například loňskou 45denní roadshow „České dny v Číně“, která v deseti čínských velkoměstech představila česká tradiční řemesla, kuchyni, hudbu a další fenomény a jejíž součástí byl i workshop za účasti touroperátorů z obou zemí. „Letos chystám akci ,Český dům – Peking 07’, kde po dobu sedmnácti dnů budeme předvádět téměř totéž, ale také náš přední průmysl, obchod, školství, lázeňství a jiné oblasti,“ nastiňuje své plány ředitel pekingského zastoupení agentury CzechTourism. Samozřejmou součástí jeho práce jsou také účasti na veletrzích, prezentace v médiích a v předních cestovních kancelářích, na mítincích, kongresech, fórech, distribuce propagačních materiálů apod.
Když se o Číně coby vyživující injekci pro český incoming začalo před třemi lety hovořit, propadali mnozí euforii a představovali si Českou republiku v obležení bohatých čínských turistů. Jiní se naopak stejné představy trochu báli. Leč „čínský boom“ se zatím nekonal. Rychlejšímu rozvoji incomingu z Číny brání neexistence přímého leteckého spojení a také fakt, že pro vstup do České republiky potřebují Číňané české vízum. Jen málokterá skupina z Číny totiž cestuje pouze do Česka, většina má za cíl Evropu jako takovou. V praxi tak musí většina čínských turistů žádat nejen o schengenské, ale také české vízum, což jejich cestování znesnadňuje a prodražuje. V zájmu přesnosti je ale třeba dodat, že někdejší ministr pro místní rozvoj Radko Martínek podepsal v Číně dohodu, která vízovou povinnost pro čínské turisty zjednodušila. A Jiří Vávra z pekingské kanceláře agentury CzechTourism dodává, že obě překážky (tj. víza a letecké spojení) by mohly být v příštím roce „doladěny“.
Kdy Číňané nejčastěji cestují?
A co jim nabídnout?
Podle údajů agentury CzechTourism mají Číňané 114 volných dní ročně. Hlavní prázdniny jsou vždy týden na počátku května a první týden v říjnu. S oblibou cestují také na přelomu ledna a února v době oslav čínského nového roku a svátků jara.
Čeští podnikatelé usilující o čínské turisty musejí počítat s jejich specifickými nároky. „Čínský turista potřebuje dobrý komfort, servis a kvůli velké jazykové bariéře čínského průvodce. Chce se stravovat v čínských restauracích a většinou denně vyžaduje ve stravě rybu,“ říká Vávra. Upozorňuje také na fakt, že na svých cestách Číňané velmi rádi nakupují a chtějí mít v programu zakomponováno dostatek času na tuto aktivitu. „Čínský turista patří mezi ty bohatší, kteří navštíví Českou republiku, a postupně se ve statistikách zařadí mezi ty nejbohatší,“ prorokuje Vávra. Například v roce 2002 byla průměrná útrata čínského turisty v Evropě celkem 5 500 USD.
Na další specifika čínských turistů poukázal před časem v rozhovoru pro COT business zástupce China Nationality Travel Service Ricky Bai. „Čínští turisté mají vášeň ve fotografování. Mnozí jsou zvyklí fotografovat i v průběhu výkladu průvodce, takže je třeba počítat s tím, že například zastávky u památek se mohou trochu protáhnout,“ řekl Bai. Upozornil třeba také na to, že v Číně jsou zakázány hazardní hry, proto mnozí čínští turisté ocení možnost navštívit u nás kasino. Na otázku, jaké produkty by turistům z Číny u nás nejvíce vyhovovaly, odpověděl takto: „Úspěch u čínské veřejnosti by mohly mít produkty kombinující pobyty v Praze a v dalších městech, například lázeňských. Stejně tak určité speciální tematické výlety, například s hudební tematikou. Pokud jde o lázně, je třeba vědět, že pojetí lázní v Číně je odlišné od toho v České republice. Čínské lázně sice také využívají horkých pramenů, ale pro Číňany jsou lázně místem, kam si chodí odpočinout po práci či se potkat s přáteli, místem, kde se často hrají karty a další hry. Z toho vyplývá, že v lázních lidé zůstávají obvykle den, maximálně dva. Číňané sice tuší, že lázně jsou dobré pro zdraví, nemají ale ponětí o tom, že každé lázně jsou vhodné pro léčení jiných neduhů. Zde je velký prostor pro osvětu. Velmi úspěšné by určitě byly také různé wellness a zkrášlovací pobyty pro mladé ženy. Za těmito produkty jezdí čínské ženy například do Japonska a jsou velmi populární.“ Zdá se tedy, že velkou příležitostí je čínský trh zejména pro podnikatele z našich lázeňských měst a míst. Pochopili to například v Karlových Varech, jak se můžete dočíst na následující straně.
Petr Manuel Ulrych