
Sekce památek a významných turistických cílů Asociace cestovních kanceláří České republiky vznikla před zhruba dvěma lety a jejím cílem je propojovat cestovní kanceláře a významné turistické cíle. Nejde tedy jen o památky, ale i o další cíle, jako jsou botanické či zoologické zahrady a podobně. Za dobu svého působení se sekci podařilo sdružit přes tři desítky členů. Činnost sekce spočívá mimo jiné v pořádání prezentací, během kterých její členové představují cestovním kancelářím sdruženým v ACK ČR svoji činnost a možnosti, jak obohatit nabídku pro zahraniční i tuzemské turisty.
V letošním roce proběhla prezentace společnosti Eurogold, nyní (rozhovor se odehrál počátkem dubna, pozn. red.) připravujeme prezentaci Památníku Terezín. Představitelé cestovních kanceláří budou mít možnost navštívit i některé expozice, které budou otevřeny teprve letos. Na podzim pak plánujeme návštěvu Památníku Lidice, další prezentace bych si zatím schovala jako překvapení.

Možná až překvapivě velký. Je to bezesporu tím, že mají možnost dozvídat se aktuální informace. Mnozí členové pak navíc v průběhu roku zasílají informace o svých výstavách a dalších akcích, které mohou být pro cestovní kanceláře a jejich klienty zajímavé. Tyto informace zveřejňujeme na webu ACK ČR, úzce spolupracujeme s odborným tiskem, informace publikujeme ve zpravodaji ACK ČR, případně zařazujeme do našeho mailingu.
Mají cestovní kanceláře přístup k nějakým zvýhodněným nabídkám od členů sekce?
Toto je věc individuálního jednání každé cestovní kanceláře s daným členem. My se snažíme napomoci tomu, aby mohly cestovní kanceláře v památkových a dalších objektech čerpat služby fakturačně, případně aby se jim dostalo zvýhodněných nabídek. Konkrétní dohody jsou ale opravdu výsledkem bilaterálních jednání.
Schyluje se k přijetí nějakých nových členů sekce?
Určitě ano. Jednání se zájemci o členství probíhají průběžně a je více než pravděpodobné, že se v letošním roce naše řady rozšíří. U některých památkových objektů sice narážíme na problém s financemi, ale věřím, že se ve většině případů podaří jednání dotáhnout do zdárného konce.
Čím kromě prezentací vaše sekce žije?
Zapojili jsme se také do projektu náboženské turistiky agentury CzechTourism, který považuji za velmi zajímavé téma. Je mnoho církevních objektů, které jsou zpřístupněny veřejnosti, ale ještě více těch, u kterých turisté narážejí na zavřené dveře.
Jak konkrétně toto vaše zapojení vypadá?
V tuto chvíli jde o mapování, které cestovní kanceláře by o tento produkt měly zájem a jak by takový produkt cestovního ruchu měl vypadat. Tedy zda by měl být zaměřen jen na věřícího turistu či poutníka, případně do jaké míry by měl cílit na turisty, kteří církevní objekty chápou i jako objekty památkové.
Téma náboženské turistiky je v současné době hodně diskutováno a medializováno. Máte pocit, že je opravdu tak nosné?
Jistě. Už proto, že církevních objektů je u nás opravdu nezměrné množství a poptávka po jejich návštěvě ze strany turistů reálně existuje.
Narážíte při činnosti sekce na nějaké problémy, které se pak snažíte řešit?
Určitě se snažíme překonávat vzájemné bariéry mezi turistickými cíli a cestovními kancelářemi. Je to k neuvěření, ale ještě stále jsou určité cíle, pro které je turista ten, kdo přidělává práci nebo je potenciální hrozbou pro památky.
Pojďme nyní do trochu obecnější roviny. Jaký je váš pohled na význam památek pro cestovní ruch České republiky?
Vzhledem k tomu, že jsem studovala historii a dějiny umění a školím průvodce, mám k památkám vřelý vztah a vždy budu člověk, který návštěvu památek podporuje. Ale i bez ohledu na to se domnívám, že památky jsou nedílnou součástí každého turistického zájezdu. I když turista přijíždí na pobytový zájezd na hory apod., určitě přijde den D a hodina H, kdy se rozhodne navštívit nějakou památku. Význam památek pro cestovní ruch České republiky je dle mého názoru konstantní, případně mírně stoupá. Cílem je, aby návštěvy památek byly pro turisty zajímavé. Ne každý turista je samozřejmě milovníkem a znalcem historie, ale jde i o pouhé vnímání daného prostoru. Pokud jde o turistu, který má hlubší zájem o historii, je to o to lepší a práce s ním o to radostnější.
Myslím si také, že památky mají ohromný potenciál v tom, že můžeme turistům nabízet stále nové programy. Chce to jen občas vystoupit z oné „ulity" konstantních nabídek a vytvářet něco nového. V tomto ohledu je třeba celou řadu historických objektů pochválit za to, jak se snaží prohlídky zpestřovat. Mluvím o prohlídkách s průvodci v historických kostýmech, koncerty a jiné hudební produkce, akce vytvářející dojem středověkého tržiště a další akce, díky kterým památky ožívají.
Dá se tedy říci, že jdou naše památky s dobou?
Bezesporu. Nebo se alespoň snaží a dělají, co mohou.
Vnímáte případně na straně památkových objektů i nějaký problém, který může cestovní ruch brzdit?
Vždy je co zlepšovat, nikdy nic není úplně dokonalé. Zásadní problémy ale nevidím. Slabším místem může v určitých případech být horší jazyková vybavenost průvodců. Občas zaznamenáváme stížnosti cestovních kanceláří či vedoucích zájezdů na to, že v některých objektech nejsou k dispozici průvodci v příslušných jazycích ani texty, které by si mohli turisté zapůjčit či vedoucí skupiny využít pro svůj vlastní výklad. Moje osobní zkušenosti hovoří o tom, že v určitých případech by bylo třeba zlepšit školení průvodců právě v jazykové oblasti. Studenti, kteří zhusta na objektech provádějí, nejsou vždy adekvátně jazykově vybaveni. Bývá znatelný rozdíl mezi výkladem na začátku sezony, kdy se vše teprve učí, a koncem sezony, kdy již mají texty zažité. To ale souvisí i s finanční stránkou věci – řada památkových objektů si může dovolit právě jen studenty.
V tomto vydání máme článek také o tom, že v některých oblastech nejde úsilí správců památek s úsilím místních podnikatelů – tedy že okolo atraktivních památek chybí potřebná infrastruktura. Vnímáte tento problém také?
Tady bychom museli postupovat regionálně, určitě to neplatí globálně. Fakt ale je, že v určitých oblastech nedostatky jsou – pokud by tam turisté hledali lepší hotely či dostatek kvalitních restaurací, mohou mít problém. Za zamyšlení stojí jistě i skutečnost, že na některých turisticky atraktivních místech jsou v neděli zavřeny nejen obchody s potravinami, ale i třeba se suvenýry. Tím jsme zpět u vnímání cestovního ruchu – jde o to, zda obyvatelé daného místa chápou turistu jako hosta, který je přijíždí navštívit a přiváží nějaký prospěch (zejména finanční), či jako vetřelce, který narušuje jejich klid a pohodu.
Existují v poptávce po návštěvě památek nějaké trendy?
Nejsou příliš výrazné, ale dají se vysledovat. Stabilní je samozřejmě poptávka po památkách zapsaných na seznam UNESCO, tedy po klasice českého cestovního ruchu. Tyto památky budou v nabídce určitě vždy, nicméně roste poptávka po již zmiňovaných nových programech.
Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: archiv