Jižní Čechy neodplavaly

V poslední době nám matka příroda dává taktně najevo, že se přírodní poměry vrátí možná tam, kde byly za starých časů: v létě bude vedro, na podzim deštivo, v zimě nasněží a na jaře přijde velká voda. Povodně se u nás po dlouhé relaxaci připomněly v roce 1997 na Moravě, v roce 2002 především v Čechách a letos nadělily oběma přibližně spravedlivě. Koncem března bylo dost vlhko i v jižních Čechách, pročež jsem se zeptal hejtmana Jihočeského kraje RNDr. Jana Zahradníka, jestli letos nehrozí podobný turistický kolaps jako po srpnových povodních před třemi a půl lety.

Jarní povodně postihly především oblast Lužnice a Nežárky. Do jaké míry byla poškozena turistická a dopravní infrastruktura?
Povodně v roce 2002, které postihly Jihočeský kraj daleko citelněji než ty letošní, nás poučily ve zlém i v dobrém. Jedním z poznatků totiž bylo to, že Jihočeši mají stále v sobě zakódovanou nesmírnou píli a houževnatost, takže netrvalo dlouho a města i obce se rozzářily v nové a mnohdy ještě krásnější podobě. Jedním z příkladů byl Český Krumlov, jehož návštěvníci už v nadcházející sezoně ani nepoznali, jak těžkou zkouškou tamější obyvatelé prošli. Opravené historické domy a mnohdy v nich ještě půvabněji řešené hotely, penziony, restaurace i obchůdky jsou toho důkazem. Tehdy nám však voda poničila i hlavní komunikace a strhla přes tři desítky mostů, s jejichž obnovou se kraj rovněž vyrovnal, i když to trvalo o něco déle s ohledem na přísun nutných peněz. Nyní se podařilo dopravní infrastrukturu od povodní podstatně lépe uchránit, vzniklé škody na našich silnicích odhadujeme na 55 milionů korun, které se budeme snažit získat z přebytku hospodaření kraje za minulý rok. A tak jsem si jist, že zejména tam, kde jsme zvyklí vítat turisty, bude záhy vše tak jako dřív.

Jak vypadá plán Jihočeského kraje na odstranění způsobených škod?
Jihočeský kraj, coby samosprávný celek, má vymezený přísun financí z rozpočtového určení daní, a proto ani nemůže vytvářet nějaké ucelené plány na odstranění způsobených škod na území kraje. Pomoc při obnově území postiženého pohromou náleží ze zákona státu. Kraj prostřednictvím svého úřadu však sehrává důležitou roli při zjišťování škod a odhadu nákladů na jejich odstranění v obcích a poté při takzvané administraci toku peněz. Ze zkušeností po povodních v roce 2002 víme, že komunikace s ministerstvy by byla nad síly zejména malých obcí a že bez zkušeného úřednického aparátu, kterým disponuje náš úřad, by se státní peníze k nim ani nedostaly. Předpokládám ale, že Jihočeský kraj bude i nadále uvolňovat podle svých možností finanční prostředky na preventivní protipovodňová opatření tak, jak tomu bylo v uplynulých čtyřech letech, kdy jsme k tomuto účelu poskytli prostřednictvím grantů 72 milionů korun zejména obcím na vypracování projektů i na některé realizace.

Toto číslo COT business vyjde na začátku května. Budou tou dobou nějaká místa, kam nebudou moci turisté přijet nebo která pro ně nebudou vhodná, ať již z hygienických, bezpečnostních nebo jiných důvodů?
S jistotou si troufám tvrdit, že z pohledu hygienického, bezpečnostního či jiného v našem kraji turistům nic nehrozí. Naopak, stalo by se hrozbou pro Jihočechy, kdyby se turisté v nadcházející sezoně obávali navštívit náš krásný kraj plný historických památek, úchvatné přírody a nesčíslně příležitostí pro aktivní odpočinek. Povodně, které přineslo letošní jaro, donutily stovky lidí v několika obcích vystěhovat se na čas ze svých domovů a rozloučit se s nějakým majetkem, což nelze podceňovat. Tragédií by však bylo, kdyby bezdůvodné obavy turistů vzaly Jihočechům ještě příležitost věnovat se podnikání v oblasti cestovního ruchu, které je významným zdrojem prosperity celého regionu.

Dean Valášek