Jen pár týdnů po nástupu do funkce náměstka ministra pro strukturální fondy a cestovních ruch na Ministerstvu pro místní rozvoj České republiky nám Jiří Koliba poskytl exkluzivní rozhovor. Ochotně odpovídal na otázky o významu cestovního ruchu, problematice strukturálních fondů, legislativě či možnostech zmírňování dopadů krize na cestovní ruch. Čas si našel i přesto, že má na křesťanským demokratem Cyrilem Svobodou řízeném úřadu nekřesťanské množství práce s napravováním starých hříchů, jak říká se svým sympatickým humorem.
Někteří odborníci na cestovní ruch byli překvapeni, když mezi prioritami nového ministra pro místní rozvoj nenašli zmínku o cestovním ruchu. Jakou důležitost přisuzujete tomuto oboru jako národohospodářskému odvětví vy osobně? A jakou mu předvídáte budoucnost?
Osobně považuji cestovní ruch za velmi důležité ekonomické odvětví, které má pro národní hospodářství České republiky velký význam. Vždyť cestovní ruch se dlouhodobě podílí asi 3 % na HDP a je sektorem, ve kterém je zaměstnáno téměř 240 000 pracovníků. Cestovní ruch je také velmi důležitým nástrojem regionálního rozvoje. Dokáže se velmi flexibilně přizpůsobovat měnícím se podmínkám na trhu, a velmi tak napomáhá k udržení stability a k dalšímu rozvoji. Tuto skutečnost jsem si ověřil, když jsem dlouhá léta působil v regionu, kde cestovní ruch zastává významnou úlohu. Zároveň se ukazuje, že pokles výkonu cestovního ruchu není tak propastný jako ve výrobních odvětvích. I přesto, že je cestovní ruch v České republice stále tak trochu nedoceněným odvětvím, ho osobně považuji za odvětví budoucnosti a za neoddělitelnou součást národního hospodářství České republiky, jehož význam se jistě bude do budoucna zvyšovat. Z těchto důvodů bych proto velmi rád tomuto sektoru věnoval zvýšenou pozornost.
Profesní dráha
|
Vaše profesní dráha je spojena zejména se stavebnictvím, nicméně zastával jste také funkci starosty Hodonína, byl jste předsedou dobrovolného svazku obcí Mikroregion Hodonínsko, předsedou Sdružení obcí a měst Jižní Moravy a místopředsedou správního výboru Regionální rozvojové agentury Jižní Moravy. V těchto rolích jste se do kontaktu s problematikou cestovního ruchu jistě dostával. Jaké poznatky a zkušenosti jste si z těchto let odnesl?
V tomto ohledu si cením zejména funkce starostenské, která je skvělá v tom, že člověk musí dělat vše. Často i činnosti, o kterých v životě netušil, že existují. Tato škola života je k nezaplacení. Jedním z nových oborů, s kterými jsem se během svého starostování v Hodoníně poprvé setkal, byl i cestovní ruch. Stejně jako naši předchůdci jsme tenkrát řešili otázku, jak dál na jižní Moravě, tedy v regionu s takřka vražednou kombinací jedné z nejvyšších měr nezaměstnanosti a jednou z nejnižších úrovní mezd v České republice. Zkusili jsme věci typu vybudování průmyslových zón a podpory průmyslových aktivit. Určitě to pomohlo, nicméně bylo jasné, že tyto dílčí výsledky region nespasí. Druhou variantou bylo zvýšení zaměstnanosti a příjmů obyvatelstva neprůmyslovým plněním. Nepočítáme-li tradiční zemědělství, zbývá prakticky cestovní ruch. Proto jsme se na Hodonínsku „vrhli“ na zásadní zvelebení a přebudování hodonínských lázní, což jsou de facto jediné řádné lázně na jihu Moravy. Na tento úkol jsme si vzali nemalý úvěr a podařilo se nám dosáhnout i na některé dotační tituly. Musím říct, že lázně nám dělají radost, díky tržbám z jejich provozu se daří splácet i splátky komerčních úvěrů a jsou jedním z hlavních cílů, proč do Hodonína jezdí turisté a proč tam utrácejí své peníze.
Hodonín je zasazen do nádherného přírodního prostředí, spojení do dobrovolného svazku obcí Mikroregion Hodonínsko bylo naprosto přirozeným krokem. Hodonín se s těmito obcemi snaží vybudovat síť cyklostezek, budovat společnou kulturní politiku a vytvářet komplexní nabídku s cílem uspokojit své návštěvníky. Je totiž jasné, že pouze spokojený návštěvník se vrací. Nespokojený se samozřejmě nevrátí a negativní informaci navíc předá dál těm, kteří by bývali byli ochotni do regionu přijet a tím mu pomoci.
Máte pocit, že tyto zkušenosti zužitkujete také ve své současné funkci?
Troufám si tvrdit, že ano. Pochopení problematiky na nižší úrovni totiž vždy pomůže k tomu, aby se člověk v problematice lépe orientoval i na úrovni vyšší. Získal jsem navíc spoustu informací a kontaktů na lidi, kteří se v cestovním ruchu profesionálně pohybují, na profesní sdružení a asociace, s kterými nyní komunikuji zde na ministerstvu pro místní rozvoj.
Na co se ve své práci nejvíce soustředíte, pokud se týká cestovního ruchu?
Do pozice náměstka pro cestovní ruch jsem nastoupil zrovna v době, která není pro odvětví cestovního ruch úplně jednoduchá. Mojí ambicí je pracovat na tom, aby dopady globální finanční a ekonomické krize na toto odvětví byly co možná nejmenší. Dále bych rád posílil roli MMR ČR jako významného metodického a koordinačního místa v oblasti cestovního ruchu, která vyplynula z aktivit, které bude MMR realizovat zejména z Integrovaného operačního programu (IOP). Mou prioritou tedy bude připravit kvalitní projekty, které přispějí k rozvoji cestovního ruchu. S tím úzce souvisí i bezproblémové čerpání finančních prostředků na tyto účely. Ve své práci rovněž považuji za důležité více komunikovat a spolupracovat se subjekty působícími v oblasti cestovního ruchu.
Jak si spolupráci s nimi konkrétně představujete?
Velmi rád bych navázal na současnou velmi dobrou spolupráci MMR ČR s profesními a odbornými svazy v oblasti cestovního ruchu. Stalo se již dobrou tradicí, že MMR ČR zve nejdůležitější profesní svazy na pravidelné jednání u kulatého stolu, kde je možné si vzájemně vyměňovat názory a řešit aktuální problémy cestovního ruchu. Nad aktuálními otázky sektoru cestovního ruchu se pracovníci odboru cestovního ruchu setkávají s profesními sdruženími dle potřeby. Tuto spolupráci bych velmi rád ještě prohloubil, a to zejména z důvodu, že flexibilnější komunikaci si vyžaduje aktuální situace sektoru cestovního ruchu, jenž je ovlivněn globální finanční a ekonomickou krizí.
Jak to v současné době vypadá s personálním zajištěním oblasti cestovního ruchu na ministerstvu? Je ideální, nebo se dají čekat nějaké změny?
Po mém nástupu do pozice náměstka pro oblast cestovního ruchu neproběhly v odboru cestovního ruchu výraznější změny. Personální zajištění odboru je dlouhodobě konsolidované, probíhá pouze přirozená obměna tak, jak je tomu běžné kdekoliv jinde. V současné době je před námi mnoho důležitých úkolů, jejichž realizace vyžaduje kontinuitu a vysokou odbornou erudici všech pracovníků. V tomto směru nejsou výrazné zásahy v personální oblasti opodstatněné.
Důležitou součást vaší práce představuje problematika fondů EU. Na konci února proběhla médii zpráva o tom, že Evropská komise prodloužila o půl roku lhůtu pro čerpání prostředků určených pro minulé programové období. Projeví se to také v oblasti cestovního ruchu? Jak je na tom vůbec Česká republika s čerpáním z evropských fondů na projekty v cestovním ruchu za léta 2004 – 2006?
V současné době jsou téměř veškeré finanční prostředky, které byly alokovány na oblast cestovního ruchu ze strukturálních fondů, vyčerpány. Ve Společném regionálním programu (SROP) je dokončena administrace všech realizovaných projektů. Odbor cestovního ruchu připravil závěrečnou monitorovací zprávu a dále bude ve spolupráci s CRR provádět kontroly ex post, jejichž cílem bude prověřovat, zda konečný příjemce dotace dodržuje závazky stanovené v rozhodnutí a podmínkách, a to po dobu pěti let od vydání rozhodnutí, tedy po dobu udržitelnosti projektu.
Situace OP Rozvoj lidských zdrojů je trochu odlišná. V tomto programu bylo v rámci opatření 4.2 Specifické vzdělávání započato čerpání finančních prostředků až poději. MMR zde realizovalo celkem sedm velkých systémových projektů na vzdělávání pracovníků v cestovním ruchu, zaměstnanců veřejné sféry, na vzdělávání v oblasti informačních technologií, destinačního managementu a event marketingu v celkové hodnotě 8,5 mil. eur. Celkově bylo vyškoleno 8 907 osob a vzniklo 79 odborných publikací, které jsou pro potřeby cestovního ruchu dále využívány. Tyto projekty byly až na jeden ukončeny ke konci roku 2008. Projekt Zkvalitnění profesní přípravy a vzdělávání v cestovním ruchu využil prodloužení možnosti čerpání o půl roku a byl prodloužen až do poloviny roku 2009. Zbylé finančních prostředky budou využity na přípravu televizních vzdělávacích programů pro širokou i odbornou veřejnost.
A jaký je aktuální stav v programovém období 2007 – 2013?
V tomto směru se jedná o poměrně složitou a komplexní otázku. Cestovní ruch je v programovacím období 2007 – 2013 zahrnutý v mnoha operačních programech. Největší část podpory je v Regionálních operačních programech, kde je na potřeby rozvoje cestovního ruchu alokováno asi 27,5 mld. Kč (asi mil. eur). Odpovědnost za čerpání této alokace mají regionální rady v regionech soudržnosti. Dle mých informací v těchto programech probíhá proces výběru a schvalování projektů standardním způsobem. Další finanční prostředky na cestovní ruch jsou soustředěny v programu rozvoje venkova, kde je po potřeby rozvoje zejména venkovského cestovního ruchu a agroturistiky dostupných asi 4 mld. Kč (144,8 mil. eur). Za tento program je odpovědné ministerstvo zemědělství.
Ministerstvo pro místní rozvoj a CzechTourism budou realizovat projekty v Integrovaném operačním programu (IOP) v rámci Prioritní osy 4 – Národní podpora cestovního ruchu. V tomto programu je alokováno asi 2,1 mld. Kč (77,8 mil. eur). Budou zde realizovány pouze systémové a národní projekty zaměřené na kvalitu služeb v oblasti cestovního ruchu, zkvalitnění informací a statistik o cestovním ruchu a na marketing a propagaci cestovního ruchu. Na konci roku 2008 bylo poradou ministra pro místní rozvoj schváleno několik velkých rámcových systémových projektů v těchto oblastech. Zahájení jejich realizace se předpokládá po schválení řídícím orgánem IOP od poloviny roku 2009.
Mění se nějak politika ministerstva v oblasti ces– tovního ruchu kvůli globální finanční a ekonomické krizi?
Ministerstvo pro místní rozvoj si uvědomuje dopady, která má globální ekonomická a finanční krize na odvětví cestovního ruchu. Na základě této situace proto v poslední době MMR vyvíjí celou řadu aktivit, které mají dopady této krize co nejvíce zmírnit. Tyto aktivity mají charakter finančních, daňových marketingových nebo nabídkově orientovaných opatření a konkrétněji se dají specifikovat takto:
Prosazení snížení sazby daně z přidané hodnoty pro stravovací služby (z 19 % na 9 %)
Zapojení podniků OKEČ 55 (nyní CZ-NACE 55 a 56) do programů, které jim umožní čerpat investiční a provozní úvěry
Vytváření dobrého mediálního obrazu ČR
Kvalitní propagace ČR jako destinace cestovního ruchu
Spojení sil všech stakeholders v oblasti cestovního ruchu
Zvýšení kvality služeb cestovního ruchu
Zabezpečení dostatku informací pro rozhodování pro subjekty v cestovním ruchu na všech úrovních
Vzdělávání v cestovním ruchu
V poslední době se hodně hovoří o tom, že některé státy ve snaze posílit svůj příjezdový a domácí cestovní ruch v době krize navyšují rozpočty svých národních turistických centrál. Je šance, že by se takovéto injekce dočkala také agentura CzechTourism?
V současné době je schválený rozpočet agentury CzechTourism na rok 2009 asi 374 mil. Kč. Tento rozpočet byl oproti roku 2008 zvýšen o 2,7 %. K tomuto zvýšení došlo i přesto, že MMR jako její zřizovatel obdrželo pro rok 2009 ze státního rozpočtu ČR mnohem méně finančních prostředků než v roce 2008. Dále je třeba si uvědomit, že agentura CzechTourism nehospodaří pouze s těmito rozpočtovými prostředky. V letošním roce bude zahájeno několik projektů ze strukturálních fondů EU z Integrovaného operačního programu, kde může až do konce roku 2015 agentura CzechTourism využít další zhruba miliardu korun. To jsou jistě prostředky, které lze efektivním způsobem využít i v boji proti ekonomické krizi, která doléhá na sektor ces– tovního ruchu.
Kdy je možné očekávat započetí prací a následně spuštění národního informačního systému cestovního ruchu ČR, o kterém se v posledních letech často hovořilo? Mnoho krajů již disponuje vlastním informačním, případně i rezervačním systémem. Jakým způsobem bude řešeno propojení na ten celostátní?
Informační a rezervační systém (IRS) cestovního ruchu bude realizován agenturou CzechTourism jako projekt v Integrovaném operačním programu (IOP) v Prioritní oblasti 4, aktivita a). V prosinci 2008 agentura CzechTourism předložila za tímto účelem rámcový projekt, jenž byl schválen poradou ministra MMR. V současné době je připravována projektová dokumentace a během několika týdnů bude tento projekt předložen k hodnocení v rámci IOP. Zahájení jeho realizace se předpokládá od poloviny roku 2009 a ukončení až v roce 2015. Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi náročný projekt, je vlastní realizace projektu rozdělena do několika etap. Na začátku projektu bude provedena detailní analýza a až na jejím základě bude IRS budován.
Hlavním smyslem IRS je vytvořit efektivní nástroj propagace na zahraničním a domácím trhu cestovního ruchu. Vzniklý IRS by měl také do jisté míry integrovat a dále využívat již vzniklé informační systémy na regionální úrovni. V minulosti však tyto systémy vznikaly nekoordinovaně, obvykle každý na odlišném technologickém základu. I proto je realizace projektu zahájena analýzou, ve které bude hledána vhodná technologie, jež tyto regionální systémy dokáže pro potřeby IRS efektivně využít.
Ministerstvo pro místní rozvoj má na starosti také legislativu v oblasti cestovního ruchu. Jak to vypadá s oním „velkým zákonem o cestovním ruchu“, o kterém se občas hovoří?
V současné době se o vytvoření zákona o cestovním ruchu neuvažuje. Cestovní ruch je velmi průřezové odvětví, na němž se podílí celá řada dalších sektorů. Je proto velmi obtížné vytvořit obecný zákon o cestovním ruchu, který by tento sektor řešil komplexním způsobem. V minulosti se již několikrát snahy o vytvoření tohoto zákona uskutečnily, ale vždy vedly k závěru, že takový zákon není možné vytvořit. Problémem však nadále v cestovním ruchu zůstává vyřešení jeho financování. Mnoho subjektů, které v tomto sektoru působí, má pocit, že jimi odvedené finanční prostředky na daních se do tohoto sektoru nevrací dostatečným způsobem.
Jak se osobně stavíte k té pasáži připravované novely občanského zákoníku, která se dotýká ces– tovního ruchu? Konkrétně třeba k pasáži o odškodnění klienta cestovní kanceláře za ztrátu radosti z dovolené?
Bylo by dobré určit, co radost z dovolené vlastně je. Je to radost z pěkného počasí, teplého moře nebo studeného piva? Dle mého názoru je třeba odlišit subjektivní a objektivní obsah pojmu „radost z dovolené“.
Chápu odškodnění za radost z dovolené v případě, kdy cestovní kancelář nabízí luxusní ubytování s výhledem na moře, které si klient řádně uhradí, a nakonec bydlí nad kuchyní s výhledem do dvora. V takovém případě není radost z dovolené veškerá žádná a klient má jednoznačně nárok na odškodnění. Ale mluvím o objektivně měřitelných a určitelných parametrech. Neumím si ale představit, jak bude posuzováno, že prší, málo svítí sluníčko nebo že se na vás mračila servírka v hotelu.
Je otázka, jak se budou k „radosti z dovolené“ stavět samotné cestovní kanceláře. V konečném důsledku by mohlo z tohoto důvodu dojít ke zdražení jednotlivý zájezdů z důvodu jejich dalšího pojištění.
MMR při přípravě svého stanoviska k tomuto zákonu vyjádřilo zásadní nesouhlas s touto pasáží.
V minulosti zaznívaly úvahy o tom, že by ministerstvo pro místní rozvoj mohlo být zrušeno a jeho kompetence rozděleny mezi jiné úřady. Stejně tak hladinu mínění odborné veřejnosti rozvířila informace že, si na cestovní ruch dělá „zálusk“ ministerstvo kultury. Jindy měl cestovní ruch směřovat na ministerstvo zahraničních věcí. Jaký názor na tyto otázky máte vy? Byly to opravdu jen spekulace, nebo se podobných kroků můžeme v dohledné budoucnosti dočkat?
Většinou tyto úvahy přicházejí v určité vypjaté politické situaci, kdy někdo populisticky slibuje, že nějakou státní instituci zruší, a protože neví, co dělá MMR, tak ukáže na něj. Ministerstvo pro místní rozvoj ve svém historickém vývoji navazovalo na tradice hospodářských ministerstev a kromě toho posbíralo řadu „odložených agend“. A tak zde naleznete agendy vztahující se k územnímu plánování, jsme tvůrci stavebního zákona a realizátory některých jeho správních agend, jsme odpovědni Evropské unii za všechny strukturální operace v této republice, patří nám celá politika bydlení, problematika zákona o veřejných zakázkách a v neposlední řadě je to cestovní ruch jako samostatný ekonomický sektor.
Možná se to jeví jako nesourodá agenda, která však má svou logiku a tou je právě spojení všech těchto aktivit v regionální politice, neboť vše výše uvedené se odehrává právě v regionech.
Když se ohlédnete za svým zatím krátkým působením v roli náměstka odpovědného za cestovní ruch, z čeho máte největší radost?
Jsem rád, že se začíná rozbíhat spolupráce mezi naším ministerstvem a ministerstvem průmyslu a obchodu, které kromě jiného obhospodařuje Českomoravskou záruční a rozvojovou banku. Tato organizace financovala a garantovala zejména malé a střední podnikání z gesce ministerstva průmyslu a obchodu, subjekty z oblasti cestovního ruchu neměly z důvodu nastavení systému OKEČ prakticky šanci tuto pomoc využít. Díky dohodě mezi našimi ministerstvy by mělo v příštích měsících dojít k rozšíření OKEČ na Českomoravské záruční a rozvojové bance o obor 56, pod který spadají naše činnosti. Tím pádem bude moci tento finanční ústav podporovat vznik a rozvoj subjektů činných v oblasti cestovního ruchu. To je dobrá zpráva především pro malé a střední podniky, které ostatně tvoří většinu subjektů v cestovním ruchu – na dotační tituly Evropské unie si totiž neměly prakticky šanci sáhnout, protože neměly čím ručit za úvěry u komerčních bank a spolufinancování projektů bylo nad jejich reálné možnosti.
Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR