Jiří Homolka: Chci napravit vztahy s leteckými dopravci

V minulém vydání COT business jsme přinesli rozhovor s odstupujícím generálním ředitelem cestovní kanceláře Carlson Wagonlit Travel JUDr. Josefem Šestákem. O měsíc později jsme se do sídla této společnosti vypravili znovu, abychom čtenáře seznámili s Jiřím Homolkou, který bude aktivity současné jedničky na tuzemském trhu služebních cest řídit v dalším období.

Kdo je Jiří Homolka?
Homolka vystudoval hotelový management. Po studiích nastoupil do společnosti Pražské restaurace a začal plánovat emigraci. Svůj plán dotáhl do konce na jaře roku 1987, jeho cílem se stala Austrálie. Díky vzdělání, které získal v Československu, se u protinožců rychle uchytil a pracoval v oboru gastronomie. Po návratu do vlasti na sklonku roku 1992 pomáhal svým přátelům založit cestovní kancelář, v roce 1993 pak vyhrál výběrové řízení na pozici asistenta generálního ředitele Delta Air Lines v České republice. Postupně se vypracoval až na post šéfa marketingu a prodeje Delty u nás. Poté, co tyto aerolinie český trh v roce 1999 opustily, přijal Jiří Homolka nabídku Swissairu. Po krátké době se ale i s rodinou vrátil do Austrálie, aby se tam po další čtyři roky věnoval práci marketing a sales managera menšího soukromého hotelového řetězce a posléze sportovně-společenského centra v Canbeře. Dalším zlomem byl rok 2003, kdy se rodina Homolkových vrátila do České republiky a Jiří zvítězil ve výběrovém řízení na post country managera letecké společnosti Swiss International Air Lines pro Českou republiku. Od listopadu letošního roku pak naplno převezme řízení Carlson Wagonlit Travel v České republice. Jiří Homolka je ženatý a má dva syny. Ze zájmů zmiňuje na prvním místě rodinu, rád ovšem také cestuje, čte a s velkým zápalem hraje golf.

Z vašeho bohatého životopisu vyplývá, že jste se dosud věnoval de facto dvěma oborům – v zámoří hotelnictví a v tuzemsku letectví. Proč jste se rozhodl tuto tradici nyní porušit a usednout do čela cestovní kanceláře?
Na rovinu přiznávám, že podstatnější roli v tom hrála situace ve Swissu. Tato letecká společnost je pro mne – dá se říci – srdeční záležitostí a jsem životu vděčen, že jsem mohl strávit krásné čtyři roky v takovéto solidní firmě. A dovolím si tvrdit, že za mého vedení ušla společnost na českém trhu pěkný kus cesty – během oněch čtyř let se velmi zviditelnila a prakticky zdvojnásobila své tržby. Nicméně Swiss se stal součástí skupiny Lufthansa, což s sebou samozřejmě ponese určité, i personální, změny. Bylo by asi divné, aby v jednom společném týmu vedle sebe působili dva country manažeři – jeden pro Lufthansu a druhý pro Swiss. A který by při případné volbě dostal přednost, je nabíledni. Chtěl jsem se tedy vyhnout situaci, kdy bych mohl být pro firmu najednou nadbytečný a rád jsem přijal nabídku pana doktora Šestáka, abych se stal jeho nástupcem. Bral a vlastně i dnes to stále beru jako velikou poctu.

Hovoříme spolu necelé tři týdny poté, co jste do Carlson Wagonlit Travel nastoupil. Chápu, že to je asi příliš krátká doba, přesto se zeptám, zda vnímáte v činnosti firmy prostor pro nějaká vylepšení a na co se hodláte hlavně zaměřit.
Máte pravdu, že na takovéto úvahy je ještě brzo, ještě jsem ani zcela nepřevzal veškerou agendu spojenou s chodem cestovní kanceláře. Ale na druhou stranu je třeba říci, že firmu jsem docela dobře znal již dříve, neboť jsme byli v poměrně častém obchodním styku. Před panem doktorem Šestákem musím smeknout – je v pravém slova smyslu ikonou cestovního ruchu. Za dobu, po kterou se známe, mi toho stačil již velmi mnoho prozradit a také mne naučit. Vždy jsem ho považoval za určitý svůj vzor. Proto bych jen těžko hledal něco, co by šlo na činnosti cestovní kanceláře, kterou zde tak pracně, ale velmi úspěšně vybudoval, dotáhnout či vylepšit. To ovšem neznamená, že bych nenosil v hlavě určité plány. Moje profesní minulost mi velí pokusit se alespoň částečně napravit naše vztahy s leteckými společnostmi. Dnes, když se na tuto problematiku dívám z druhé strany, chápu, že letecké společnosti cestovním kancelářím trochu křivdí, když je neberou jako rovnocenné partnery. Jestliže ještě před pár lety dávaly aerolinky prodejcům letenek místy až závratně vysoké provize, dnes pro ně pracujeme v podstatě zadarmo. Chtěl bych se proto pokusit s bývalými kolegy a dnešními partnery z řad zástupců leteckých společností domluvit příznivější podmínky. A dále bych se chtěl věnovat tomu, co naznačil již pan doktor Šesták v jednom z minulých rozhovorů pro COT business, totiž oblasti incomingu, kde cítím ještě ohromný nevyčerpaný potenciál.

pmu-