V Domě kultury Metropol v Českých Budějovicích se ve dnech 13. – 15. listopadu konal první ročník veletrhu zaměřeného na podporu cestovního ruchu a kultury na území jižních Čech, Horního a Dolního Rakouska a východního Bavorska.
Celá akce, kterou organizovala Jihočeská centrála cestovního ruchu ve spolupráci s Domem kultury Metropol, se odehrávala ve dvou rovinách, které spolu úzce souvisely. Základem byla odborná konference, v rámci které byly představeny jak stávající, tak i připravované projekty zaměřené na podporu cestovního ruchu na území jižních Čech, Šumavy, Horního a Dolního Rakouska a východního Bavorska. Druhou částí, která na konferenci navazovala, byla výstava. Na jednotlivých stáncích byly rozdávány propagační materiály měst, obcí, hotelů, penzionů, muzeí a dalších subjektů působících v cestovním ruchu a kultuře na území jižních Čech a Šumavy. Součástí tohoto jedinečného veletrhu byl také kulturní program pro návštěvníky, soutěže, ochutnávky jihočeských specialit a mnoho dalšího.
Jihočeský kompas byl částí projektu s názvem Podpora zahraničního příjezdového cestovního ruchu jižní Čechy – Horní Rakousko – Waldviertel, spolufinancovaného Jihočeským krajem a Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Programu přeshraniční spolupráce Česká republika – Rakousko. Partnery projektu byly společnosti Oberösterreich Tourismus a Destination Waldviertel a dále se na jeho realizaci podílely Jihočeský kraj, Euroregion Silva Nortica, Euroregion Šumava, Regionální rozvojová agentura Šumava, Jihočeská hospodářská komora a Pohádkové království.
Veletrhu se účastnilo 54 vystavovatelů a během tří dnů ho navštívilo téměř 2 000 návštěvníků, v což pořadatelé ani nedoufali. Na odborné konferenci, která byla rozdělena do dvou dnů, zaznělo celkem 34 prezentací a přednášek a do konferenčního sálu si je přišlo poslechnout 141 účastníků.
Úvodním příspěvkem prvního dne bylo vystoupení Mgr. Pavla Hložka z Euroregionu Silva Nortica. Ten přítomným osvětlil, jak a proč se v jižních Čechách zrodila myšlenka uspořádat veletrh turistických možností Jihočeský Kompas. Jižní Čechy doposud podobnou přehlídku cestovního ruchu v kraji postrádaly a teprve za finanční podpory Evropské unie a iniciativy celé řady odborníků a organizací se projekt podařilo dát dohromady. „Chceme tímto veletrhem ukázat příležitosti, vize, směry rozvoje cestovního ruchu v kraji a budeme se snažit o co největší účast z řad odborníků, široké veřejnosti a také médií, a to i v budoucnosti,“ řekl Hložek.
Linz – město kultury 2009, to byl název dalšího příspěvku, který přednesla Gisela Müler z odboru propagace a marketingu města Linz. Prezentace byla především milou pozvánkou do města, které se přesně po půlnoci 1. ledna 2009 stane dějištěm mnoha kulturních akcí, jež se budou odehrávat po dobu celého roku. Linz, a zvláště pak jeho centrum, se tak stane dějištěm stovek kulturních projektů, například hudebních slavností a koncertů, hudebních festivalů, divadelních přehlídek, výstav a mnoha dalšího.
Antonín Kazil, předseda Jihočeské společnosti přátel hudby, všechny přítomné seznámil s připravovanou stavbou Koncertního a kongresového centra Antonína Dvořáka. Autorem projektu je světoznámý architekt Jan Kaplický, který objekt navrhl ve velmi netypickém tvaru rejnoka. České Budějovice a také celý Jihočeský kraj doposud postrádají kvalitní koncertní sál a tímto architektonickým dílem se završí mnohaletá snaha Jihočechů o důstojný stánek pro vážnou hudbu. Dokumentace k projektu je hotová, stavba by měla začít v roce 2010, aby od roku 2013 mohla budova sloužit veřejnosti.
Následoval zahraniční příspěvek Marcuse Hanna z Tourismusdestination Waldviertel. Hann své vystoupení rozdělil do tří částí, jelikož se týkalo tří projektů, které Touristmusdestination Waldviertel společně s Českou republikou uskutečňuje. Nejprve se věnoval golfové spolupráci, do níž se společně zapojilo 15 golfových hřišť z Rakouska a České republiky. Výsledkem této spolupráce je zvýšená návštěvnost zapojených hřišť, ale také vyšší obsazenost hotelů v jejich blízkosti. Podobným projektem v oblasti kultury je participace rakouských a českých hradů, zámků, kostelů a klášterů na společné marketingové strategii a propagaci. Díky ní navštívilo v letošní sezoně spolupracující památky téměř 2 500 000 lidí. V závěru Hann připomněl plánovanou Dolnorakouskou zemskou výstavu 2009, která se koná každé dva roky.
Ing. Vladimír Votřel zastupoval na konferenci dvě organizace. Za Nadaci jihočeské cyklostezky detailně popsal čtyři jihočeské páteřní cyklotrasy. Ty se svými téměř 5 000 kilometry patří k nejdelším cyklistickým trasám v České republice. Druhou organizací, kterou Votřel představil, byla ČSAD Jihotrans, která provozuje dopravní systém Cyklotrans. Jde o jihočeský dopravní systém pravidelných linek cyklobusů nejen pro cyklisty, ale také turisty. Cyklotrans obsluhuje všechny čtyři páteřní cyklotrasy v Jihočeském kraji a mnohdy jezdí až za jeho hranice.
Dalšími přednáškami byly příspěvky našich rakouských a německých sousedů a týkaly se společných přeshraničních projektů v oblasti kultury, turistiky, cykloturistiky a golfu.
Didaktické projekty Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích prezentovala Mgr. Kateřina Cichrová. Jde o sérii naučných programů, v rámci kterých se pomocí speciálních pracovních listů děti vydávají za dobrodružstvím a objevováním památek.
Poslední dva příspěvky Mgr. Vojtěcha Troupa se týkaly nových zimních prohlídkových tras na zámku Hluboká nad Vltavou a nově instalovaných interiérů zámku Kratochvíle.
Druhý konferenční den začal pohádkově s Pohádkovým královstvím Mgr. Marcela Goetze, který společně se svou kolegyní Barborou Stlukovou představil aktivity, jež jsou směrovány především na děti. Jejich výletní mapa, která slouží jako unikátní slevový systém a funguje již od roku 1997, zahrnuje celou řadu turistickým míst, mezi nimiž nechybí hrady, zámky, muzea, rozhledny a turistické atrakce.
Agroturistice a prezentaci penzionu a ranče U starýho kance v Hoslovicích se věnovala Tereza Součková, která přítomné ujistila, že o tento druh trávení volného času je v současné přetechnizované době velký zájem. Ranč funguje v šumavském podhůří jako ekologická farma a nabízí nepřeberné množství agroturistických aktivit i gastronomických zážitků.
Další ženou mezi přednášejícími byla Ing. Milena Andrlová z Klubu českých turistů, konkrétně ze sekce turistiky na koni. Sama pracovní pozice Andrlové logicky určila její téma. Představen byl velký projekt Turistika na koni, rozvoj atraktivní novinky v oblasti cestovního ruchu v Jihočeském kraji, který byl realizován za podpory Evropské unie (Iniciativa INTERREG) a Jihočeského kraje. Andrlová také osvětlila specifický systém značení hipostezek a certifikaci stanic, tedy míst, kde může přenocovat jezdec i jeho kůň.
Šumava – originální produkt. Takový název mělo vystoupení Kateřiny Vláškové z Regionální rozvojové agentury Šumava, která si dala za úkol osvětlit problematiku regionálního značení výrobků a služeb v cestovním ruchu na Šumavě. Od léta 2006 probíhá, podle Vláškové, certifikace vybraných šumavských produktů, která má podporovat propagaci místních specialit a šetrného podnikání v jihočeských horách. Kritéria pro udělení značky jsou následující: výroba na Šumavě místním výrobcem; výroba produktu či produkt sám nesmí poškozovat přírodu; kvalita a jedinečnost ve vztahu k Šumavě. V současné době existuje již 43 certifikovaných výrobců a více než 200 druhů produktů. Certifikáty se obnovují po dvou letech.
Jako další v pořadí si k řečnickému pultíku stoupla Ing. Hana Hricová, ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje (RAK JK). Představila projekt Chutná hezky Jihočesky, který organizuje RAK JK spolu s Jihočeským krajem za účelem systémové podpory kvalitních potravin z jihočeské produkce. Nástrojem je každoroční realizace stejnojmenné soutěže, vzájemně srovnávající kvalitu místních potravinářských výrobků, a zároveň propagace všech zapojených subjektů splňujících podmínky účasti. Cílem je lepší využití silného marketingového potenciálu, daného neopakovatelností přírodních podmínek a tradicí zemědělské a potravinářské výroby Jihočeského kraje.
Parametry Skiareálu Lipno, ideálního lyžařského střediska pro rodiny s dětmi, popsal posluchačům Ing. Martin Řezáč. Šumavský skiareál se může v letošní sezoně pochlubit třemi novými čtyřsedačkovými lanovkami, třemi pohyblivými koberci a dvěma dětskými vleky. Celková přepravní kapacita se tak zvýšila na 11 400 osob za hodinu. Dále došlo k významnému prodloužení a rozšíření sjezdových tratí, zdvojnásobil se výkon technického zasněžování, 100 % sjezdových tratí je technicky zasněžováno čtyřiceti plně automatickými sněhovými kanony. Dva již instalované pohyblivé koberce z minulých let v největším českém dětském výukovém hřišti Foxpark doplní pro letošní sezonu nový, šedesát devět metrů dlouhý lyžařský koberec – nejdelší u nás. V okolí areálu je čtyřicet kilometrů pravidelně upravovaných běžeckých stop a od loňska i lipenská specialita – deset kilometrů dlouhá upravovaná bruslařská dráha na zamrzlém jezeře.
S běžkařským projektem Bílá stopa vystoupil ředitel Regionální rozvojové agentury Šumava Miloš Picek. Uvedl, že Šumava nabízí příznivcům aktivní zimní dovolené nejrozsáhlejší síť udržovaných značených lyžařských tras u nás. Většina z asi 500 kilometrů udržovaných tras se nachází na území Národního parku Šumava. Každým rokem navíc trasy přibývají, což napomáhá k zatraktivnění území. Cíle projektu Bílá stopa na Šumavě jsou podle Picka monitoring a koordinace systému údržby, ochrana krajiny, jednotná propagace, získání finančních prostředků na zimní a předsezonní údržbu a ostatní aktivity (pořízení strojů, nákup zařízení a vybavení). Celkové náklady na údržbu lyžařských tras za posledních pět let přesáhly částku osmi milionů korun (tj. průměrně 1,7 milionu korun na zimní sezonu).
Josef Štemberk ze Správy NP a CHKO Šumava přiblížil přítomným projekt Šetrný turismus – šance pro Biosférickou rezervaci Šumava. Ten byl v letech 2005 – 2008 na Šumavě realizován s podporou Světové banky v rámci programu UNEP GEF. Garantem projektu byl Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR se sídlem v Českých Budějovicích a hlavním partnerem byla Správa NP a CHKO Šumava. Hlavním výsledkem projektu je Rozvojový koncept cestovního ruchu na Šumavě a návrh systému fungování Biosférické rezervace Šumava. Další konkrétní aktivity mimo jiné zahrnovaly školení průvodců krajinou a přírodou Šumavy, studie rozvoje nových sportovních a turistických aktivit, certifikace místních výrobků a služeb, cyklus workshopů a podobně.
Za oživení a modernizaci často šedivých a nudných expozic muzeí a galerií bojoval ve svém referátu Ing. Radek Novotný, Ph.D., z Centra pro komunitní práci jižní Čechy. Videoprůvodce jako nová forma interpretace a prezentace přírodního, kulturního a historického dědictví v expozicích muzeí a návštěvnických centrech – to může být, podle slov Novotného, efektivní interpretační komunikátor, který vizualizuje pohledy či detaily exponátů, jež návštěvník nemůže vidět z časových důvodů (vývoj geologické vrstvy, průběh rekonstrukce památky), z důvodů bezpečnostních (výstřel z historické zbraně) či z finančních důvodů (nabídka detailů v rozlišení mikro- či nanometrů, viditelné jen pod drahým optickým či elektronickým zařízením).
Ing. Ivana Kubičková, zástupkyně Národního muzea fotografie v Jindřichově Hradci, seznámila auditorium s historií a působením této kulturní instituce sídlící v areálu bývalé jezuitské koleje. Historie muzea je poměrně krátká (oficiální zahájení činnosti se uskutečnilo v červnu 2002), přesto se v jeho prostorách již uskutečnila řada originálních výstav, seminářů, tematických večerů, besed i hudebních vystoupení. Návštěvníci při nich mohou obdivovat nejen vystavené fotografie, ale i zrestaurované nástropní a nástěnné malby, které byly po staletí zakryty vrstvami vápenných omítek.
Blok prezentací kulturních institucí doplnily příspěvky písecké Sladovny, Jihočeského otáčivého divadla v Českém Krumlově, Jihočeského muzea v Českých Budějovicích a muzea Fotoateliér Seidl. Zajímavým soukromým počinem je monitoring a katalogizace staveb zbudovaných ve stylu selského baroka. Jde o práci Miroslava Pikouse, 
který přítomným účastníkům konference přiblížil část svého projektu. Výsledky jeho činnosti si můžete prohlédnout na webu www.selskebaroko.cz .
Zajímavé bylo povídání Martiny Vodičkové, tiskové mluvčí Jihočeského letiště České Budějovice, o chystaných investicích do provozu letecké dopravy na jihu Čech. V březnu 2008 Letiště České Budějovice získalo licenci „neveřejné mezinárodní letiště s vnější hranicí“ a stalo se jediným místem v regionu jižních Čech, odkud je možné létat do celého světa. Podle Vodičkové zájem o letiště prudce stoupá.
Dopravní téma rozšířil o železniční problematiku Pavel Kosmata z Krajského centra osobní dopravy Českých drah v Českých Budějovicích. Uvedl, že Jihočeský kraj má nejvíce elektrizovaných tratí v České republice, což kromě cestujících vítají především ekologové. Upozornil také na výbornou vlakovou dostupnost tří chráněných krajinných oblastí jižních Čech (Šumava, Blanský les, Třeboňsko) a na „kuriózní“ rychlík Šumava, který jezdí z Prahy s 1,2 milionu obyvatel do šumavského Nového Údolí, kde nebydlí živá duše.
Závěrečným tématem byly dva velké českobudějovické projekty, které osvětlil Ing. Ivan Študlar, poradce hejtmana Jihočeského kraje pro dopravu. Prvním z nich je revitalizace koněspřežné dráhy v krajském městě. Záměrem Českých Budějovic je oživit historii spjatou se jménem F. A. Gerstnera výstavbou repliky dráhy v ulicích města. Jde o záměr revitalizace části národní kulturní památky, který by měl přispět ke zvýšení atraktivity jihočeské metropole, rozšíření možností zážitkové turistiky a žádoucímu prodloužení doby pobytu turistů v českobudějovické aglomeraci. Druhý projekt nese název Město a voda a měl by umožnit splavnění úseku České Budějovice – Hluboká nad Vltavou. První část investic je zaměřena na vytvoření možností rekreační veřejné i privátní plavby do samotného centra města. Jedná se o výstavbu městského mola ve Slepém rameni, které bezprostředně sousedí s historickým centrem, vybudování Lannova plavebního kanálu se dvěma plavebními komorami společně s novým jezem a sklápěcím mostem u Předního mlýna.
Text: Radka Čánková, Jan Pomykal a Jihočeská centrála cestovního ruchu
Foto: Radka Čánková a Jan Pomykal
www.jiznicechy.cz/jihocesky-kompas
|