Jičín – město v krajině

„Do Jičína jel jsem poprvé za svou dívkou. Už od Kopidlna počal se jí zmocňovat lehoučký neklid. U okénka vlaku mě upozorňovala horlivě na kopce za Jičínem. Byly v dálce, šedivé jako hrsti máku. To je Kumburk, Bradlec, Tábor. A ten nízký vlevo, to už je Veliš. Posléze se objeví roztomilý Zebín s kapličkou, ale to už jsme téměř v Jičíně.

Poprvé jsem její nedočkavé nadšení nechápal, ale při první návštěvě jsem se do Jičína zamiloval…“ Jaroslav Seifert (1901–1986), nositel Nobelovy ceny za literaturu.

… A to se může stát i vám, milí návštěvníci Jičína.

Město Jičín zaznamenalo největšího rozmachu za vlády Albrechta z Valdštejna, který měl s Jičínem velkolepé plány spojené s rozsáhlou výstavbou a přestavbou města. Jeho snahou bylo vybudovat z Jičína rezidenční a hospodářské centrum svého panství. Pomocí italských architektů vtiskl neobvyklou architektonickou tvář nejenom samotnému městu, ale i okolí, které se postupně měnilo v unikátní barokní komponovanou krajinu, jež je prvním projevem barokního krajinného urbanismu a unikátním kulturně-historickým dědictvím české, ale i evropské kultury, dodnes v širokém celku naprosto zřetelnou a relativně zachovalou.

Poté, co byl Valdštejn na císařův rozkaz v roce 1634 v Chebu zavražděn, zůstalo mnohé jen v plánech, případně nebylo dokončeno vůbec. Součástí barokní komponované krajiny je i téměř dva kilometry dlouhá čtyřřadá lipová alej, kterou nechal vysázet Albrecht z Valdštejna jako důležitý kompoziční celek spojující centrum města s parkem Libosad, kde stojí letohrádek – Valdštejnská lodžie.

Atraktivitu města tvoří nejenom historický odkaz Valdštejna, ale i nádherná příroda Českého ráje, která láká k toulkám krajinou okolo Jičína.

Tak se pojďme toulat…
Vítejte v Jičíně!

Text a foto: město Jičín