Shromáždit data od osob či institucí a zpracovat je do co možná nejpřesnějších statistik nebývá jednoduché. Neméně jednoduchou situaci mají ti, kteří se statistikami dále pracují a na jejich základě se například pokoušejí odhadovat budoucí vývoj na trhu. O tom, jaké slasti či strasti s sebou nese práce analytika, jsme hovořili s Ing. Jaromírem Beránkem, ředitelem společnosti Mag Consulting.
Jak obecně hodnotíte kvalitu statistických dat v cestovním ruchu?
Cestovní ruch představuje tak rozdílné a mnohačetné aktivity, že jejich úplné změření nějakým číselným ukazatelem je prakticky nemožné. Musíme se tedy v oblasti cestovního ruchu spokojit s takovými údaji o rozsahu některých aktivit, kde jejich zjištění je prakticky možné a kde pomocí statistických metod lze získat relevantní údaje. Např. údaje o příjezdech zahraničních návštěvníků do České republiky se zjišťují na hraničních přechodech, a to u návštěvníků ze států bez vízové povinnosti, jichž je naprostá většina, kvalifikovaným odhadem. Přesný počet příjezdů je znám pouze u letecké přepravy a u návštěvníků ze států s vízovou povinností. Podobně je tomu u výjezdů českých občanů do zahraničí, přesný počet je pouze u letecké dopravy.
Podobně bychom mohli posuzovat např. i počet hostů v ubytovacích zařízeních – i tam je nutno využít statistických metod. Údaje o počtech hostů a přenocování jsou zjišťovány ze statistických dotazníků, které předkládají ubytovací zařízení a dopočtu za ta zařízení, která dotazník nepředložila.
Důležité informace o aktivitách v cestovním ruchu u českých občanů poskytuje čtvrtletní šetření Českého statistického úřadu o výjezdovém a domácím cestovním ruchu. Zjišťuje se počet osob, které vykonaly alespoň jednu delší cestu (rozumí se tím cesta se 4 a více přenocováními) za účelem trávení volného času a rekreace, a to podle různých hledisek a kritérií. Zjišťuje se např. počet uskutečněných cest, hlavní účel cesty, měsíc uskutečnění cesty, místo uskutečnění cesty (domácí, zahraniční), cíl cesty (cílová země), počet přenocování, výdaje na cesty atd. Dále též počet kratších cest a jednodenních výletů a služebních cest, opět podle různých kritérií. Zdrojem informací je výběrové šetření v domácnostech, a to u člena domácnosti ve stáří 15 let a více. Takto získané údaje ve vybraném souboru domácností jsou přepočteny na celou populaci ve stáří 15 a více let. Z této metodiky je zřejmé, že získané údaje mají statistický charakter, tj. při jejich získání se využívá matematických metod, teorie odhadu, pravděpodobnosti i teorie ověřování hypotéz. Je třeba je takto chápat a takto jim rozumět.
Pokud jde o kvalitu statistických dat o cestovním ruchu, která vydává Český statistický úřad, je třeba mít na zřeteli reálné možnosti ČSÚ. Např. u výše zmíněné statistiky počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních je kvalita údaje ovlivněna počtem vrácených statistických dotazníků od respondentů – u těch respondentů, kteří nezašlou vyplněný dotazník, se musí provést dopočet za tato zařízení při využití statistických metod. Tyto údaje však nezahrnují hosty, kteří přenocují v individuálních zařízeních, v soukromí, u přátel a příbuzných. S tím je třeba počítat při odhadu celkového počtu hostů, ať domácích, či zahraničních. K tomu je opět nutno použít zmíněných statistických metod, včetně výběrových šetření.
Osobně hodnotím statistiku cestovního ruchu, kterou zajišťuje ČSÚ, jako hodnověrnou a kvalitní.
S jakými dalšími zdroji pracujete? Kde kupříkladu berete údaje ze zahraničí či data o cestovních kancelářích, která nesleduje ČSÚ?
Dalšími zdroji informací o cestovním ruchu jsou údaje a data mezinárodních organizací cestovního ruchu, hotelů a restaurací, OECD, Eurostatu, statistických úřadů jednotlivých zemí i některých mezinárodních výzkumných institucí. Důležitým zdrojem informací, např. o počtech českých turistů v některých zemích, jsou národní statistiky těchto zemí (je však opět mít na zřeteli charakter těchto dat, např. sleduje-li se pouze počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních, nevyjadřuje toto číslo celkový počet turistů, kteří tuto zemi navštívili, chybí individuální ubytování). Velmi významným zdrojem informací o vývoji mezinárodního cestovního ruchu je Světová organizace cestovního ruchu (WTO), která vydává řadu analýz, statistických dat, vývojových trendů, průzkumů apod., včetně několikrát ročně publikovaného World Tourism Barometer.
Data o cestovních kancelářích získáváme z různých zdrojů. Počet cestovních kanceláří, resp. počet koncesí pro činnost cestovní kanceláře a počet živnostenských oprávnění k činnosti cestovních agentur udává živnostenský registr. Skutečný počet aktivně činných může být menší. Český statistický úřad sleduje základní ekonomické ukazatele cestovních kanceláří a cestovních agentur s 20 a více zaměstnanci a se 100 a více zaměstnanci (počet podniků, počet zaměstnanců, mzdy, tržby, výkony apod.). Hodnotné informace byly také získány z provedeného průzkumu naší společnosti společně s vaším vydavatelstvím – TOP 50 cestovních kanceláří a agentur. Další informace získáváme z individuálních šetření.
Předpokládám, že řadu údajů získáváte z touroperátorských či hoteliérských asociací. Ty ovšem nesdružují všechny podnikatele v oboru. Jakým způsobem do statistik zahrnujete ony zbylé subjekty?
Pochopitelně využíváme všechny dostupné informace, které se dotýkají vývoje cestovního ruchu, obchodu, hotelů a restaurací. Spolupracujeme v tomto směru jak s asociacemi cestovních kanceláří a agentur, tak i hotelů a restaurací. Ekonomické informace členů jednotlivých asociací jsou pochopitelně individuální a jako takové je nemáme, pokud je příslušná společnost sama v rámci některého průzkumu nezveřejní, jak již bylo zmíněno např. při TOP 50 cestovních kanceláří a agentur nebo v rámci průzkumu TOP hotely, který každoročně organizuje Food Service. Pro své analýzy využíváme veřejně dostupné hromadné anebo podle určitých hledisek strukturované informace, např. statistiky ČSÚ. Seznámíme-li se při své činnosti s individuálními informacemi některých organizací, například při zpracování podnikatelských záměrů, projektů, podnikatelských plánů apod., které si u nás podnikatelské organizace objednají, přísně dbáme na jejich individuální ochranu.
Některé vaše zprávy bývají terčem kritiky ze strany různých podnikatelů. Na diktafon to nikdo nemá odvahu říct, nicméně při mnoha příležitostech býváte osočován, že si údaje „cucáte z prstu“. Možná proto, že umíte odpovědět zdánlivě na vše. Jak se například dopracujete k údaji o tom, kolik Čechů vyjede na „potápěčskou“ dovolenou, když jej po vás někdo z novinářů žádá? Oficiální statistiky nic takového nesledují…
Konstruktivní kritice se v žádném případě nebráníme, uvítáme a rádi poznáme i jiné názory, údaje a hodnocení, než ke kterým dospějeme sami. Nejen novináře, ale i čtenáře zajímají některé speciální otázky. Jak už bylo řečeno, cestovní ruch zahrnuje spoustu aktivit, které nejsou oficiální statistikou sledovány, a při požadavku na nějakou kvantifikaci takové speciální činnosti se musí využít náhradních metod. Netajíme se tím, že v takovém případě jde o pravděpodobné údaje, o odborné odhady, založené a odvozené od některých souvisejících skutečností, analýz, průzkumů. Je třeba znát a najít různé informační zdroje a vhodně je využít. Musím prozradit, že pokud jsou čísla běžně nedostupná, tak se na nich pracuje třeba i několik dní. Vámi zmiňovaný odhad počtu turistů, kteří jezdí za potápěním, jsme před zveřejněním konzultovali se Svazem českých potápěčů a několika specializovanými CK.
Co považujete za největší problém českých turistických statistik?
Informací o cestovním ruchu není nikdy dostatek, je však třeba posuzovat reálné možnosti jejich získání. Hlavním zdrojem informací o našem cestovním ruchu je Český statistický úřad, event. některá resortní ministerstva a jejich speciální ústavy. Existují však určitá omezení, která je nutno respektovat. Problémem je např. zjistit počet zahraničních turistů, kteří přijíždějí do ČR. Hraniční statistika nám udává pouze počet návštěvníků (i jednodenních nebo tranzitujících) a z ubytovací statistiky zjistíme pouze počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních. Do celkového počtu turistů nám chybí ti, kteří se ubytují v individuálních ubytovacích zařízeních, v soukromí, u příbuzných a známých. K zjištění celkového odhadovaného počtu turistů i podle zdrojových zemí musí být využito výběrového šetření. Tento problém však není naší specialitou – potýká se s ním většina zemí.
Petr Manuel Ulrych