Před rokem jsme na stránkách COT business přinesli rozhovor s analytikem cestovního ruchu a jednatelem společnosti Mag Consulting Jaromírem Beránkem. Zamýšleli jsme se nad tím, zda prožíváme krizi, či nikoli, a přemítali o očekávaném vývoji cestovního ruchu. Po roce jsme se sešli znovu, abychom si kromě jiného řekli, jak se loňské prognózy naplnily. A samozřejmě nás opět zajímalo, jak Jaromír Beránek vidí budoucnost turismu v příštích měsících.
V loňském rozhovoru jste v souvislosti s cestovním ruchem předestřel některé ne zrovna veselé prognózy. Do jaké míry se naplnily?
Musím říct, že se naplnily prakticky všechny, až na jedinou – lepší oproti našemu očekávání byl vývoj příjmů ze zahraničního cestovního ruchu. Podle údajů České národní banky se loni zvýšily o 0,4 procenta. To je číslo, které nás zaskočilo, protože jsme původně naopak očekávali pokles o 8 až 10 procent. Pro mne osobně jde o jen těžko vysvětlitelné číslo, protože podle našich údajů k nám loni přijelo o 8,5 procenta méně zahraničních turistů, zkrátila se jejich průměrná doba pobytu a poklesla průměrná cena ubytovacích služeb. V některých regionech až o desítky procent. Vysvětlením může být skutečnost, že ČNB dodatečně upravila příjmy za rok 2008, kdy je ponížila asi o 9 miliard korun. Pokud jde o výdaje tuzemských domácností na zahraniční cestovní ruch, na základě údajů za první tři loňská čtvrtletí jsme předpovídali nárůst asi o jedno procento. Podle údajů ČNB však ve skutečnosti došlo k poklesu o 0,4 procenta. Je to tím, že v posledním čtvrtletí se už tak masivně neprodávaly zájezdy do exotiky jako v minulých letech.
Jak se dařilo cestovním kancelářím?
Cestovní kanceláře, agentury a průvodci přišli meziročně kvůli krizi o pětinu tržeb, celkem utržili 36,5 miliardy korun. Tento dramatický pokles vyvolaly ze dvou třetin dopady krize, třetina připadá na měnící se spotřebitelské trendy a další faktory. Zájezdů se prodaly asi dva miliony. Osobně považuji za zajímavé, že čtvrtinu celkových tržeb loni generovaly podniky se sto a více zaměstnanci, kterých je mezi cestovními kancelářemi a agenturami pouze osm. Zajímavá jsou data o zaměstnanosti. Zatímco v roce 2008 zaměstnávaly cestovní kanceláře, cestovní agentury a průvodcovské společnosti 13 847 pracovníků, loni už „pouze“ 13 209 pracovníků, což představuje meziroční pokles asi o 4,6 procenta. Porovnáme-li to s dvacetiprocentním poklesem tržeb, je třeba říct, že v tomto oboru je nyní určitá přezaměstnanost.
Cestovních kanceláří je u nás abnormálně mnoho a mluví se o potřebě konsolidace. Dochází k ní?
Ne. Přestože dochází k majetkovým propojením i zániku některých subjektů, cestovních kanceláří stále přibývá. Podle registru ekonomických subjektů u nás mělo v loňském roce platnou koncesní listinu 1 368 cestovní kanceláří, což je o 77 podniků více než v roce 2008. A jelikož podle našich informací loni tři desítky cestovních kanceláří ukončily činnost, fakticky tak v uplynulém roce vznikla víc než stovka nových cestovních kanceláří. Pro letošní rok předpokládáme další absolutní přírůstek počtu cestovních kanceláří o 50 až 70 nových subjektů.
Pojďme se podívat na loňský vývoj v příjezdovém a domácím turismu.
V tuzemských ubytovacích zařízeních se loni ubytovalo o 5,7 procenta hostů méně než v roce 2008. U domácí klientely šlo jen o velmi malé snížení o 2,6 procenta, je tedy možné také říct, že tuzemští hosté zachraňovali cestovní ruch v České republice. U zahraniční klientely jsme zaznamenali pokles o 8,5 procenta.
Z hlediska kategorií a tříd ubytovacích zařízení je možno říci, že u hotelů došlo k poklesu počtu ubytovaných hostů ve všech třídách s výjimkou hotelů čtyřhvězdičkových. Ty se prodávaly za ceny konkurující zařízením nižších tříd, a řada klientů proto upřednostnila kvalitnější ubytování, na druhé straně pak čtyřhvězdičkové hotely ubraly i část klientely hotelům pětihvězdičkovým. Největší pokles počtu ubytovaných hostů byl zaznamenán u zařízení nižších standardů – šlo až o šestnáctiprocentní úbytek. Kempy se potýkaly s poklesem o 9,6 procenta hostů. Na druhé straně je třeba vidět, že do kempů loni po několika letech přijelo více tuzemských turistů – asi o 4,5 procenta. Z toho je možné usuzovat, že na řadu rodin dolehla krize, a proto volily levnější způsoby trávení dovolené.
Domácí i zahraniční turisté trávili v českých a moravských ubytovacích zařízeních méně času než v minulých letech. Trend ke zkracování průměrného počtu přenocování bude podle mne pokračovat nejen letos, ale v celém tomto desetiletí. Váha dopravy v celkovém objemu nákladů na cestování klesá a lidé už necestují na tak dlouho, ale zato častěji během roku. Stačí se podívat na data o tuzemském incomingu – 72 procent turistů k nám loni přijelo z Evropské unie. Tento podíl je podle mne možné ještě zvýšit a podnikatelé by se měli na unijní trh zaměřit. Podle našich šetření přitom jen 15 procent všech turistů přijíždí organizovaně ve větších skupinách. Skupinová turistika je dnes doménou především klientů z Japonska a Koreje na jedné straně a na straně druhé pak středoškolských zájezdů ze Španělska, Chorvatska a dalších zemí, případně seniorů ze zemí Evropské unie.
Co se týká zdrojových trhů, za zmínku stojí fakt, že u devíti z deseti hlavních zemí došlo v uplynulém roce k propadu. Meziročně více k nám loni přijelo pouze turistů z Rakouska – asi o pět procent. U ostatních devíti hlavních trhů šlo o propad v řádu procent. Největší propad – o 22,7 procenta – jsme zaznamenali u turistů z Velké Británie a Severního Irska. Druhý největší pokles se týká ruského trhu, z kterého loni přijelo asi o 22 procent turistů méně. Je to jednak tím, že tamní střední vrstva byla velmi výrazně zasažena ekonomickou krizí, ale nemenší roli sehrála také vízová politika České republiky, která by nepochybně měla doznat určitých změn.
Zmínil jste úbytek hostů v ubytovacích zařízeních. Jak vypadaly jejich tržby?
V běžných cenách došlo v loňském roce k poklesu tržeb ubytovacích a stravovacích zařízení asi o 9,8 procenta. Lépe si vedly restaurace, výčepy, bary a podobná účelová zařízení, kde došlo k poklesu „pouze“ o 7,4 procenta. Velmi dramaticky se naopak vyvíjely tržby hotelů, kempů a dalších ubytovacích zařízení, kde došlo k meziročnímu poklesu v běžných cenách zhruba o 15 procent. V souvislosti s poklesem zájmu o služby ubytovacích zařízení došlo i k poklesu využití lůžkové kapacity. To se v mimopražských oblastech pohybovalo kolem 43 až 44 procent, v Praze pak kolem 52 až 53 procent.
Propad tržeb gastronomických provozů se nezdá tak dramatický, přesto občas slýcháme o tom, že v důsledku krize řada restaurací skončí…
V současné době máme v tomto oboru asi 54 tisíc aktivních podnikatelských subjektů, počet provozoven podle našich expertních propočtů dosahuje asi 65 tisíc. Je jasné, že krizí je postižena velká řada z nich. Nicméně v bezprostředním ohrožení jsou zejména ty, které jsou orientovány na turisty, tedy asi dvě až tři procenta. Odhadem asi 1 300 až 1 900 provozoven.
Tak málo?
Z celkového počtu se jedná opravdu o malé procento. Je to tím, že do oněch 65 tisíc provozoven jsou započítány také školní a závodní jídelny a další podobné provozy, které nejsou na ekonomických výkyvech tak závislé.
Jak se projevila krize na zaměstnanosti v pohostinství?
Stejně jako u cestovních kanceláří musím konstatovat, že ani v této oblasti vývoj zaměstnanosti nekopíroval vývoj tržeb. K dispozici máme zatím údaje za první tři čtvrtletí loňského roku a musím říct, že k našemu údivu došlo loni v prvním čtvrtletí k nárůstu zaměstnanosti. Ve druhém pak k minimálnímu poklesu v desítkách zaměstnanců, teprve ve třetím čtvrtletí byl pokles zaměstnanosti výraznější. Celkem za devět měsíců loňského roku nedošlo v oblasti pohostinství k poklesu zaměstnanosti. Předpokládáme, že za celý loňský rok půjde asi o jednoprocentní pokles, tedy kolem 1 200 zaměstnanců, což zdaleka není tak dramatický výsledek, s jakým počítaly některé jiné odborné zdroje.
Každého v oboru zajímá, jaký vývoj můžeme očekávat v letošním roce…
Zaměřím se, s dovolením, na outgoing, na který jsem tázán nejčastěji. Naše prognóza je velmi střízlivá. Očekáváme, že velmi pravděpodobně dojde k mírnému navýšení hrubého domácího produktu. Nic podstatného se nejspíš nezmění na zaměstnanosti. I ve druhém pololetí bude míra nezaměstnanosti dosahovat 9,5 – 10,5 procenta. Možná i nepatrně vyšší hodnoty, protože dosud zaměstnanost nekopírovala vývoj tržeb, v tomto smyslu teprve bude muset dojít k vyrovnání, což samozřejmě u našich občanů povede k určité zdrženlivosti při výběru letních dovolených. To se koneckonců projevuje už v současné době, kdy zaznamenáváme až pětinový propad zájezdů prodávaných v režimu first minute. Neznamená to ale, že by lidé do zahraničí nevyjížděli, pouze vyčkávají s nákupem až na poslední chvíli. S tímto trendem jsme se setkali už v zimní sezoně, kdy lidé víc než dříve nakupovali na poslední chvíli i exotické zájezdy. Pro letošní rok předpokládáme pokles výdajů domácností. Přednost dostanou mandatorní rodinné výdaje typu nájemného nebo školného, výdaje na rekreaci a kulturu budou první, kde dojde k omezení. Podle našich odhadů se výdaje na nákup zájezdů sníží o pět až sedm procent a realizovány budou zpravidla na poslední chvíli v závislosti na okamžité situaci a jistotě budoucího zaměstnání občanů.
Text a foto: Petr Manuel Ulrych