Na konci listopadu jsme se sešli s analytikem cestovního ruchu, jednatelem společnosti Mag Consulting, Jaromírem Beránkem. Ohlédli jsme se za uplynulými měsíci v jednotlivých segmentech cestovního ruchu a na základě aktuálních trendů se pokusili o předpověď vývoje v příštích měsících. Příliš veselá bohužel není.
Konec roku vždy svádí k bilancování. Mohu tedy požádat o bilanci letošního roku v cestovním ruchu?
Samozřejmě. A začněme třeba incomingem. Na straně příjezdů zahraničních turistů do našich hromadných ubytovacích zařízení se již v prvním čtvrtletí projevilo určité zlepšení, ve druhém bylo výraznější a ve třetím již dosti výrazné – přijelo k nám o sedm procent zahraničních turistů více než ve srovnatelném období loňského roku. Tento trend pokračuje i ve čtvrtém čtvrtletí a lze předpokládat, že za poslední tři měsíce letošního roku k nám přijede celkem asi o šest až osm procent více zahraničních turistů než v posledním kvartálu roku loňského.
Můžeme se na přírůstky těšit i příští rok?
Musíme si uvědomit, že všechny státy Evropské unie začínají velmi výrazným způsobem šetřit. A to jak na platech pracovníků státní správy, tak na všelijakých sociálních dávkách. Například Německo musí podle kancléřky Merkelové v příštích čtyřech letech ušetřit asi osmdesát miliard eur. Tato částka se bezesporu promítne do rodinných rozpočtů, takže i běžní občané budou muset začít výrazně šetřit. Připomínám, že Německo je naším vůbec nejdůležitějším zdrojovým trhem a zmíněné úspory se tedy samozřejmě projeví i na tuzemském incomingu. Podobná situace je i na jiných trzích, takže se dá předpokládat, že pokud se nestane něco mimořádného, budou příjezdy do České republiky v příštím roce stagnovat. Nebo budou mít jen nepatrný nárůst.
Velmi by podle mého názoru pomohlo, kdyby došlo ke zrušení vízové povinnosti mezi zeměmi Schengenského prostoru a Ruskem, což ostatně asi lze předpokládat. V takovém případu lze na základě průzkumu, který jsme nedávno realizovali ve spolupráci s univerzitou v Jekatěrinburku, předpokládat, že by k nám mohlo meziročně přijet z Ruské federace až o sto procent turistů více. A to i přesto, že jsme v letošním třetím čtvrtletí zaznamenali velmi výrazný přírůstek příjezdů z Ruska – šlo o plných třicet šest procent! A když už je řeč o Rusku coby zdrojovém trhu, přidám ještě jednu zajímavost. Z Ruské federace vyjíždí do zahraničí v posledních letech kolem jednatřiceti až pětatřiceti milionů turistů ročně. A jen necelé jedno procento z nich míří do České republiky. Předloni šlo konkrétně o 0,87 procenta, loni 0,83 procenta a letos očekáváme zhruba 0,80 procenta. Zde je tedy vidět ohromný potenciál. Na druhé straně mě osobně velmi znepokojuje téměř pětiprocentní meziroční pokles příjezdů z Německa. Jde podle mého názoru o první důsledek úsporných opatření, která se v Německu připravují.
Jak se letošní rok vyvíjel v oblasti outgoingu?
Na straně cestovních kanceláří došlo opět k poklesu prodeje zahraničních zájezdů. Pro srovnání – zatímco předloni se prodalo 2 501 000 zájezdů, loni 2 097 000 a pro letošní rok očekáváme, že Český statistický úřad zveřejní číslo, které bude po dlouhé době pod hranicí dvou milionů prodaných zájezdů. Osobně tipuji 1 900 000 až 1 950 000. A tento trend bude pokračovat i v nadcházejících letech. To ale neznamená, že by naši občané méně cestovali do zahraničí, je to pouze projev toho, že stále více z nich se obejde bez služeb cestovních kanceláří a do ciziny vyrážejí individuálně. Tento trend je ostatně celoevropský, respektive celosvětový.
Velkým otazníkem je z mého pohledu zimní sezona. Stále totiž narůstá počet tuzemských turistů, kteří vyjíždějí do exotických zemí z letišť sousedních států. Jen pro zajímavost – v uplynulém roce se asi třicet sedm tisíc našich turistů vydalo do světa z drážďanského letiště. Tento trend bude, zejména u vzdálených destinací, pokračovat i v letošním roce.
Když už hovoříte o zimní sezoně, jak to vypadá s lyžařskými pobyty?
Lyžaři jsou svým způsobem fandové a v řadě případů dávají přednost zimní dovolené před dovolenou letní. Zatímco letní dovolená trvá často i čtrnáct dní, zimní dovolená bývá zpravidla týdenní. U českých lyžařů zaznamenáváme rostoucí zájem o výjezdy do Rakouska a do Itálie. Pokud budou v těchto destinacích příznivé sněhové podmínky, dá se pro tuto zimní sezonu předpokládat, že do nich vyrazí až o pětinu tuzemských turistů více než v loňském roce. Objektivně je ale třeba říct, že zvýšený zájem českých klientů registrují i tuzemská zimní střediska. Ovšem doby, kdy se do našich zimních středisek jezdilo na týdenní dovolené, jsou už definitivně pryč, dnes jsou trendem prodloužené víkendy. Tedy pobyty na dvě až tři noci. A neustále se zkracuje doba od rezervace do zahájení pobytu – je to v návaznosti na aktuální povětrnostní a sněhové podmínky.
A jak je to s počtem cestovních kanceláří? V dubnu jste v rozhovoru pro COT business předvídal, že jich opět přibude…
Tato prognóza se naplnila. Na konci září bylo v registru ekonomických subjektů zaznamenáno 1 384 cestovních kanceláří. A opět se projevilo to, co v minulých letech – přestože řada cestovních kanceláří skončila, počet nově vzniklých byl vyšší a došlo k celkovému přírůstku. V letošním roce ukončilo svoji činnost více než sto cestovních kanceláří, drtivá většina z nich klidnou formou, aniž by něco dlužily svým zákazníkům. Je třeba si uvědomit, že v současném vysoce konkurenčním prostředí již málokterá cestovní kancelář může zaznamenat nějaký dynamický rozvoj. A jde také o otázku generační obměny – řadu cestovních kanceláří zakládali po revoluci tehdejší pětačtyřicátníci a mnoho z nich dnes po dvacetiletém podnikání touží po zaslouženém odpočinku.
Fenoménem posledních let je i domácí cestovní ruch. Jak se vyvíjel letos?
Ve srovnání s rokem předchozím zaznamenala tuzemská hromadná ubytovací zařízení určitý pokles počtu příjezdů domácích hostů. V loňském roce stoupnul domácí cestovní ruch asi o dvacet procent při poklesu počtu příjezdů hostů do hromadných ubytovacích zařízení. Z toho je zřejmé, že naprostá většina domácích dovolených je realizována ve vlastních nemovitostech, tedy chatách a chalupách. Těmi disponuje 13,2 procenta českých domácností. A tento trend velmi výrazně pokračoval i v letošním roce.
My jsme v letním období prováděli určitá šetření v chatových osadách a z některých indicií, jako například neúměrně vysokého počtu aut či stanů na zahradách, bylo zřejmé, že se domácí turisté hojně ubytovávali u svých známých či příbuzných.
V jaké kondici jsou z vašeho pohledu hromadná ubytovací zařízení?
Ve třetím čtvrtletí vzrostla průměrná vytíženost hotelů a dalších zařízení o tři procentní body a byla vyšší než 49 procent. To není špatný výsledek a kromě jiného to znamená, že řada zařízení již nemusí nabízet dumpingové ceny a může vést řádnou a efektivní cenovou politiku. Podotýkám ale, že se to týká zejména oblastí mimo Prahu. V hlavním městě je totiž lůžková kapacita značně předimenzovaná, porovnáme-li ji se srovnatelnými destinacemi jako je Vídeň či Barcelona. Situace se zhoršila i tím, že do hry o turisty stále častěji zasahují i zařízení, která se dříve zaměřovala na ubytování zahraničních dělníků. Jejich celková kapacita je odhadována na třicet tisíc lůžek. Zahraničních dělníků v Praze v posledních měsících výrazně ubylo a většina ubytoven nyní prostřednictvím dumpingových cen láká domácí i zahraniční turisty. Často se zaměřují na ubytování zahraničních studentských skupin.
Jak to letos vypadalo s průměrnou mzdou v cestovním ruchu?
Ta v uplynulých dvanácti měsících opět mírně poklesla. Výraznější pokles pak vidíme na straně zaměstnanosti. Loni v oboru pracovalo asi 240 tisíc lidí, pokles pro letošek odhadujeme asi na deset procent. Co se týká zaměstnanosti v pohostinství a ubytování, i tam půjde o značný pokles. V posledních letech došlo vlivem nižších výkonů k přezaměstnanosti, kterou stravovací a ubytovací zařízení nyní řeší propouštěním určitých skupin zaměstnanců. Za alarmující považuji fakt, že propouštěn je často střední management, který má obvykle na starosti dohled nad kvalitou. A to se nám může v delším horizontu vymstít.
Na konferenci Sdružení lázeňských míst v Karlových Varech jste některé posluchače zneklidnil tvrzením, že ekonomická krize se vrátí. Můžete tuto myšlenku rozvinout?
Jsem názoru, že v letošním roce se cestovní ruch pouze nadechl. Krize se vrátí a jak už jsem naznačil, půjde o krizi na straně příjmů obyvatel v hlavních zdrojových destinacích. Je třeba vidět, že asi 71 procent všech zahraničních turistů ubytovaných v tuzemských hotelech přijíždí ze zemí Evropské unie, přičemž prakticky ve všech zemích EU jsou nyní přijímána úsporná opatření, jež se promítnou do příjmů domácností. A o tom, že výdaje na cestovní ruch jsou mezi zbytnými, není sporu. Podle mého názoru tak můžeme v období minimálně příštích čtyř let očekávat stagnaci cestovního ruchu.
Text a foto: Petr Manuel Ulrych