Na sklonku léta jsme se sešli s ekonomem a analytikem cestovního ruchu Jaromírem Beránkem, jednatelem společnosti Mag Consulting, abychom se pobavili o současné situaci v cestovním ruchu. Zajímaly nás samozřejmě, stejně jako řadu podnikatelů, i jeho prognózy pro příští měsíce.
Zatímco v březnu, kdy jsme spolu hovořili naposledy, se stále ještě spekulovalo o tom, zda už zažíváme krizi, či nikoli, dnes o jejích projevech nemůže být pochyb. Jak situaci vnímáte vy?
Kromě razantního úbytku hostů v ubytovacích zařízeních svědčí o krizi také pokles výjezdů českých občanů do zahraničí a celá řada makroekonomických indikátorů. V prvé řadě se jedná o pokles výkonu celé české ekonomiky, alarmující je také nárůst nezaměstnanosti v oboru, ve kterém v současné době pracuje téměř 240 tisíc lidí. Tedy asi dvakrát tolik co v automobilovém průmyslu!
Podívejme se na jednotlivé oblasti cestovního ruchu podrobněji. Pokud jde o incoming, odhadujeme pro letošek pokles počtu příjezdů zahraničních turistů v rozmezí 12 až 15 procent. Očekáváme, že devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu poklesnou o 7 až 10 procent. V prvním čtvrtletí tohoto roku poklesl počet příjezdů zahraničních turistů do ČR o vysokých 17, 1 procenta a tržby ubytovatelů poklesly o 14,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí 2009 byl meziroční pokles příjezdů nerezidentů do tuzemských hromadných ubytovacích zařízení nižší než v předchozím čtvrtletí – poklesly o 8, 7 procenta, což bylo způsobeno mimo jiné také tím, že se pokles příjezdů zahraničních turistů v důsledku světové ekonomické krize začal projevovat již ve
2. čtvrtletí 2008. Tržby ubytovacích zařízení poklesly ve 2. čtvrtletí meziročně o 17 procent, edy ještě výrazněji než v 1. čtvrtletí. Za celý letošní rok očekáváme meziroční pokles tržeb ubytovacích zařízení o 11 až 14 procent. O tom, co to znamená pro majitele a provozovatele ubytovacích zařízení, ale i pro ostatní živnosti v cestovním ruchu, asi netřeba mluvit.
Kde je situace hoteliérů nejhorší?
Pokles příjezdů pociťují ubytovací zařízení ve všech regionech ČR, nejvíce však v Praze, kam v posledních několika letech jezdilo čím dál více zahraničních turistů. Nejvyšší meziroční nárůst turistů zaznamenala Praha v roce 2004, přijelo sem o jeden milion turistů více než v roce minulém. Jako odpověď na stále vzrůstající počet přijíždějících turistů se v Praze začalo budovat mnoho nových hotelů. Ubytovací kapacity narůstaly tak rychle, že již v roce 2005 jejich nárůst převyšoval počet přijíždějících turistů. Od tohoto roku začala klesat pokojová obsazenost hotelů v Praze, navíc od 2. čtvrtletí 2008 se začal v důsledku propukající světové ekonomické krize projevovat pokles příjezdů turistů. Pro letošní rok očekáváme, že obsazenost pokojů v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze poklesne pod hranici 50 procent, v ostatních krajích ČR dokonce pod 40 procent. Je jasné, že řada hotelů skončí. První na řadě budou podle našeho očekávání „bezejmenné“ hotely vzniklé přestavbou někdejších činžovních domů. Dá se očekávat, že mnohé z těchto budov začnou znovu sloužit svému původnímu účelu.
Jak jsou na tom restauratéři?
Provozovatelé stravovacích zařízení, kteří nejsou tolik závislí na cestovním ruchu, a především na zahraničních turistech, hlásí poněkud pozitivnější výsledky. Navíc na rozdíl od ubytovacích zařízení jsou stravovací zařízení vyhledávána i jednodenními návštěvníky. Tržby ve stravování a pohostinství poklesly dle údajů Českého statistického úřadu v prvním pololetí 2009 v porovnání se stejným obdobím minulého roku o 6,8 procenta – v 1. čtvrtletí o 8,6 procenta a ve 2. letošním čtvrtletí o 5,3 procenta.
A jsme u outgoingu. Ten zažil poměrně turbulentní letní sezonu…
I výjezdový cestovní ruch byl krizí postižen. Přestože většina Čechů se dovolené vzdát nechce, při výběru stále více zvažují cenu a na dovolené Češi co nejvíce snižují své výdaje. V prvním čtvrtletí letošního roku se v ČR projevil poměrně výrazně trend upřednostňování tuzemské dovolené před zahraniční, zatímco počet cest tuzemců v rámci České republiky v tomto období vzrostl o 7,1 procenta, počet cest tuzemců do zahraničí poklesl o 12,9 procenta. Domácí turisté tedy v prvních třech měsících letošního roku podpořili tuzemský cestovní ruch, a to jak v oblasti ubytování, tak v oblasti stravování. Naopak pokles tržeb pocítily především cestovní kanceláře a agentury specializující se na výjezdy tuzemců do zahraničí. Celkově v prvním letošním čtvrtletí poklesly v meziročním srovnání tržby cestovních kanceláří o 5,5 procenta, daleko větší propad ale možná poněkud překvapivě přineslo 2. čtvrtletí, kdy se zájezdy prodávají daleko více. Podle ČSÚ poklesly v tomto období tržby cestovních kanceláří a agentur o 16,5 procenta. Zcela jistě budou velmi zajímavé výsledky za 3. čtvrtletí, do kterých se promítne prodej v současné době velmi oblíbených zájezdů last minute a časté snižování cen zájezdů pod hranici rentability.
Představitelé cestovních kanceláří ale do médií prohlašovali, že lastminutových nabídek letos tolik nebude.
Pohled do statistik hovoří jasně. Loni se v České republice prodalo asi 2,5 milionu zájezdů. Pro letošek cestovní kanceláře nasmlouvaly o 7 až 8 procent kapacit více. Naše prognózy ale hovoří o tom, že se letos podaří prodat pouze asi dva miliony zájezdů. Z toho vychází, že nasmlouváno bylo o 650 tisíc zájezdů více, než na kolik byla koupěschopná poptávka. Proto došlo počátkem léta k hromadnému rušení charterů, zhruba dvousettisícovému převisu nabídky se však zabránit nepodařilo.
Zmíněné problémy cestovních kanceláří vedly k tomu, že jich do dnešního dne pět skončilo v úpadku, sedm ukončilo podnikání, aniž by za nimi zůstaly pohledávky. Ale na druhé straně jich jen za první pololetí 48 nově vzniklo! Drtivá většina z nich je založena zahraničními osobami, které v České republice obvykle přišly o práci a ve snaze o udržení povolení k pobytu začaly podnikat formou cestovní kanceláře.
Na co se podle vás mohou těšit podnikatelé v cestovním ruchu v příštím roce?
Nevím, jestli může být řeč o nějakém těšení. Cestovní ruch totiž bude krizí nejvíce postižen právě až v příštím roce.
Jak to jde ale dohromady se zprávami v médiích o tom, že recese již skončila?
Těm zprávám je třeba rozumět tak, že recese již sice nezaznamenává další mezičtvrtletní pokles, ale pořád srovnáváme určitý pokles proti poklesu. Navíc je již dnes zřejmé, že reálné příjmy domácností hned tak neporostou, což je z hlediska cestovního ruchu klíčové. Bude dál růst nezaměstnanost, protože v průmyslových odvětvích zatím situace v zaměstnanosti nekopírovala pokles výroby. Očekávám, že v lednu či únoru příštího roku se bude úroveň nezaměstnanosti u nás pohybovat mezi 10 a 11 procenty. To samozřejmě cestovnímu ruchu bude škodit, protože každý už bude znát nezaměstnané a jejich potíže a bude jinak přistupovat ke svým výdajům. O tom, že nezaměstnaní nebudou nijak zvlášť cestovat, není pochyb. Nepředpokládám proto, že by nadcházející zimní sezona měla být pro cestovní kanceláře lepší než ta loňská.
Hovoříme-li o krizi, neodpustím si jednu poznámku. Krize se odráží téměř ve všech oblastech, dotýká se všech obyvatel a z pohledu cestovního ruchu ovlivňuje všechny turisty. Její trvání navíc nebude krátkodobé, v cestovním ruchu by krize mohla trvat zhruba dva roky a její následky budou viditelné mnohem déle. Jsem navíc přesvědčen o tom, že tato krize musí zákonitě skončit inflací a že se velmi rychle vrátí. Kladu si jen otázku, zda v té době bude cestovní ruch v náležité konjunktuře, či nikoli. Spíš bych řekl, že ještě ne.
To nejsou právě růžové vyhlídky…
Dobře, podívejme se na věc z té lepší stránky. Ne všechny následky krize budou zcela negativní. Krize vyčistí trh od slabých podniků s nízkou konkurenceschopností, podpoří motivaci podnikatelů k rozvoji inovací a nových inovativních produktů a donutí společnosti k hledání nových konkurenčních výhod. Spotřebitelé zvýší svůj tlak na kvalitní služby veřejného sektoru za odpovídající ceny, v cestovním ruchu by se to mohlo například promítnout do rozvoje regionálního cestovního ruchu, marketingové image cestovního ruchu či do rozvoje destinačního managementu.
Jako jistá východiska z krize v cestovním ruchu lze označit kvalitu, cenu, inovace a bezpečnost. Zákazníci v cestovním ruchu stále častěji vyžadují kvalitní inovativní služby za odpovídající cenu. Hotely bez možnosti přístupu na internet a bez vlastních internetových stránek v dnešní době jen těžko konkurují ostatním, obzvláště v době, kdy nabídka často výrazně převyšuje poptávku. Čím dál více hostů vyžaduje šetrné ekologické přístupy, ohleduplnost k životnímu prostředí a odpovídající bezpečnostní podmínky. Navíc v současné době narůstá význam sociálních sítí a hospitality tourism. V příštích letech se tedy cestovní ruch bude muset vydat cestou inovativních přístupů, konkurenceschopných a pravdivých cen, a především co nejsilnější orientace na zákazníka.
Text a foto: Petr Manuel Ulrych