Život přináší nečekané změny. Před 17 lety chodil rozevlátý bohém Jan Kalousek v jednom ze svých největších hitů ulicí plnou mrouskajících se koček a všelijakých podivných existencí. A měl v hlavě „čtyři promile nápadů“. Potkáte-li téhož Jana Kalouska na ulici v těchto dnech, můžete vzít jed na to, že nápadů bude mít v hlavě stále stejně, ale většina z nich se bude týkat toho, jak do pražských bulvárů přilákat více turistů. Po posledních komunálních volbách se totiž stal předsedou Výboru pro zahraniční vztahy a cestovní ruch na pražském magistrátu. Z titulu této funkce jsme si povídali o jeho pohledu na některé aktuální problémy turismu v Praze. Dozvěděli jsme se mimo jiné, že město připravuje novou strategii v oblasti cestovního ruchu.
Jakými směry by se podle vás měla metropole na poli turismu vydat a jaké cesty by měla naopak opustit?
Odpověď na tuto otázku dá již brzy nová strategie pro cestovní ruch v Praze, která právě v těchto dnech prochází na hl. m. Praze připomínkovým řízením a schvalovacím procesem. Věřím, že bude pro život Pražanů a branži přínosná, neboť vznikla za aktivního přispění mého poradního sboru sestaveného z odborníků na cestovní ruch – najdete v něm zástupce Asociace hotelů a restaurací ČR, Prague Convention Bureau, Czech Film Commission, zástupce cestovních asociací a kanceláří, American Chamber of Commerce, obvykle představitele Pražské informační služby a samozřejmě také zástupce agentury CzechTourism. Mým cílem bylo zkoordinovat aktivity v oblasti cestovního ruchu a využít znalostí expertů v tomto oboru. Hlavními hráči v oblasti budování „brandu“ Prahy jsou z mého pohledu vedle hl. m. Prahy také agentura CzechTourism a Letiště Praha. Strategie, kterou jsme připravili, je obsáhlá a postihuje široké spektrum otázek z oblasti cestovního ruchu od marketingu, podporu kongresového turismu a podporu zahraničních filmových štábů až třeba po problematiku památkové péče či kultury.
Dobře, zaměřme se tedy na vybrané body. Nicméně, co si myslíte o bezpečnosti – souhlasíte s oním často opakovaným tvrzením, že image Prahy negativně ovlivňují především nepoctiví taxikáři, podvodné směnárny a kapesní zloději?
Předně bych rád, aby zaznělo, že situace v oblasti taxislužby se ve srovnání s minulostí nepoměrně zlepšila a nemyslím, že by na tom dnes Praha byla hůře než většina jiných evropských metropolí. Ona varování v turistických průvodcích už podle mne nemají opodstatnění a je trestuhodné, že se nikdo nepostaral o to, aby zmizela. Aktivity tohoto druhu by mohly vyvinout třeba cestovní kanceláře. Samozřejmě netvrdím, že všichni taxikáři jsou stoprocentně poctiví. Jedinou účinnou zbraní je přitom systematická kontrola s možností tvrdých postihů, která se neobejde bez zlepšení vymahatelnosti práva. Město proto podalo již třetí pozměňovací návrh novely zákona o silniční dopravě, která by umožnila zabavit vozidlo, zakázat činnost apod. Pokud jde o směnárny, ty jsou v kompetenci ministerstva financí, respektive České národní banky, která toto podnikání kontroluje. Z mého pohledu je řada směnáren problematických, ale kontroloři ČNB to zjevně vidí jinak. Pokud vím, v minulosti zástupci cestovního ruchu zkoušeli v ČNB intervenovat, leč marně. Momentálně nechávám sjednat schůzku s guvernérem ČNB na toto téma.
Osobně také považuji Prahu za město relativně bezpečné a upozornění v průvodcích za stereotypní. Není čas pokusit se tyto stereotypy odbourat nějakými marketingovými aktivitami?
Je to jedna z cest a námět do diskuse. Každopádně by na toto měla myslet také reklamní agentura, která vzejde jako vítěz z připravovaného tenderu na marketing a brand hlavního města. Jeho součástí bude mimo jiné definování značky Prahy, kterou postrádáme a tzv. toolkitu na její posílení.
Vnímáte případně nějaké další problémy, které brzdí rozvoj cestovního ruchu v Praze? A co pro jejich odstranění může magistrát dělat?
Mne osobně třeba hodně trápí grafika města. Myslím si, že v historickém jádru a tzv. nárazníkové zóně okolo by měl fungovat určitý režim regulace. To je otázka kultivovanosti jedince, která u nás bohužel často není v souladu s globálním estetickým cítěním. Hovořím o mnohdy nevkusných a přeplněných výkladních skříních polepených samolepkami, které hyzdí historické centrum města. Samotná nabídka zboží je někdy také k diskusi. Je na zvážení, zdali je vhodné v takové míře nabízet atributy minulého režimu jako ruské matrjošky a vojenské čepice. Je mi jasné, že ve volném tržním prostředí je regulace složitým a diskutabilním nástrojem, ale minimálně v objektech patřících hlavnímu městu bychom se nad tím měli zamyslet. V oblasti grafiky bych rád navázal spolupráci třeba s Akademií výtvarných umění a dalšími subjekty, které se tímto zabývají. Ruku v ruce s touto a dalšími otázkami jde problematika vymahatelnosti práva, na kterou bychom se měli také zaměřit.
Další téma, které zmíním, jsou vltavské náplavky. Budu se muset teprve podrobněji seznámit s dosavadním projektem na jejich využití, určitě jsem názoru, že zde lze dosáhnout skvělé využitelnosti. A další pole pro zlepšení vidím v oblasti gastronomie, konkrétně v restauracích nižší střední kategorie. Ale to je věc vnitřní kultivace, konkurenčního boje a město jako takové nemá prakticky možnosti ovlivnit kvalitu používaných surovin apod. Každopádně žádná z těchto otázek se nezmění mávnutím kouzelného proutku, půjde o běh na delší trať. Žijeme v demokracii, která je sice nejstabilnějším systémem, který u nás známe, ale zároveň i systémem nejpomalejším.
Praha je mimo jiné důležitou kongresovou destinací. Jakým způsobem bude město podporovat kongresový turismus?
To je oblast, které věnujeme velkou pozornost. Snažíme se, aby Prague Convention Bureau mělo k dispozici podobné nástroje a prostředky jako obdobné instituce v některých konkurenčních městech. Momentálně pracujeme na vytvoření tzv. kongresového balíčku, který by měl pomoci zatraktivnit Prahu pro pořadatele a účastníky kongresů. Součástí by mělo být třeba jízdné zdarma pro účastníky kongresů určité velikosti. S čím můžeme bohužel jen těžko operovat, jsou finanční pobídky typu „cash-back“, na které jsou organizátoři kongresů zvyklí z některých konkurenčních měst. Problém je v tom, že u nás neexistuje místní daň a těžko se tak můžeme srovnávat třeba s Vídní, která je nám často dávána za příklad jako nejúspěšnější kongresová destinace. I díky této lokální dani má Vídeň roční rozpočet 250 miliard korun, zatímco Praha jen 40 miliard.
Snažit se budu také o to, aby nemuselo Prague Convention Bureau spoléhat pouze na příspěvky svých členů – mohlo by být dlouhodobě spolufinancováno městem. V současné době může Praha podpořit PCB pouze v systému Grantů nebo Partnerství, které podléhá evropskému regulačnímu režimu de minimis, jsme tedy limitováni částkou max. 200 tisíc, která může být poskytnuta jednomu subjektu během tří let.
Podobně si dovedu představit, že bude Praha spolupracovat i s dalšími institucemi. Umím si představit, že vedle Czech Film Commission vznikne v budoucnu i Prague Film Commission, která bude vyvíjet aktivity na přilákání zahraničních filmových produkcí do města. V této oblasti mají před námi některé destinace, například Budapešť, náskok. Problém je v tom, že finance (300 mil korun), které má ministerstvo kultury na tento účel k dispozici, jsou vyčerpány během prvních tří čtyř měsíců roku, zatímco v Maďarsku je tato otázka řešena prostřednictvím sponzoringu ze strany firem, které si takové náklady mohou odečíst z daní, takže celková suma je teoreticky neomezená.
Můžete nastínit plány hlavního města v oblasti marketingové podpory cestovního ruchu v příštích měsících?
Marketing Prahy dozná určitých změn, které vyplývají jednak z trendů na trhu a také z úsporných opatření magistrátu. Navrhnul jsem například zrušení účasti Prahy na zahraničních veletrzích a výbor tento návrh schválil. Už proto, že docházelo ke zbytečné duplicitě, kdy se Praha prezentovala vlastním stánkem i na expozicích zaštiťovaných agenturou CzechTourism. Toto by bylo v pořádku, kdyby byl rozpočet na cestovní ruch vyšší. Náš marketing bude v budoucnu zaměřen více na internet. Myslím, že dobrou zprávou pro podnikatele v cestovním ruchu je informace, že Praha bude participovat na letošním ročníku kampaně All you need is Prague. V připravovaném tendru se budeme podílet na výběru vítězného návrhu a kampaň spolufinancovat minimálně dvěma miliony korun. Další marketingové aktivity vzejdou z finální podoby strategie, o které jsme hovořili. Její schválení je na pořadu jednání příštího Výboru pro zahraniční vztahy a cestovní ruch ZHMP. V každém případě se budu snažit, abychom v příštím rozpočtu získali na cestovní ruch více prostředků, neboť jeho ekonomický přínos je nesporný. Jen z ubytovacích poplatků získává město ročně asi 140 milionů korun. V úvahu je třeba brát i multiplikační a synergický efekt cestovního ruchu, který bohužel kvůli současné metodice statistik neumíme přesně definovat. Každopádně rozpočet na cestovní ruch hl. m. Prahy ve výši 93 mil. Kč je z mého pohledu podhodnocen vzhledem k tomu, že se jedná o jednu z mála kapitol, které přináší naší zemi a našemu městu nezanedbatelný finanční přínos. Z cestovního ruchu jsou to asi 7 % HDP České republiky, přičemž 65 % turistů přijíždí do našeho hlavního města.
Text: Petr Manuel Ulrych
Foto: Jakub Ludvík