Jan Hamza: Cítíme se zavázáni primátorskou tradicí

Flotila motorových lodí brázdí hladiny Vltavy již téměř půldruhého století. Přestože se od časů zakladatele pražské paroplavby Františka Dittricha mnoho změnilo, podle Jana Hamzy z Pražské paroplavební společnosti – Prague Boats přetrvala úcta k zákazníkům a okouzlení krásnými stroji.

Od dob, kdy kolesový parník Praha svezl první pasažéry, uplynulo mnoho času. Je něco, co ve vašem podnikání přetrvává z dob Františka Dittricha?

Pražská paroplavební společnost letos zahájí už svou 148. plavební sezonu, z dob Františka Dittricha přes velkou vzdálenost v čase přetrvává mnohé. Cítíme se zavázáni primátorskou tradicí, která paroplavbu svazuje s městem Prahou a jeho obyvateli i návštěvníky. Přetrvává i úcta k zákazníkům a láska ke krásným strojům.

Provozujete hned dva kolesové parníky, Vyšehrad je dokonce tím nejstarším a největším. Jak jsou dnes využívány?

Vltava a Vyšehrad jsou jediné historické kolesové parníky, které se v České republice zachovaly. Přestože jejich provoz je v porovnání s motorovými loděmi velice nákladný, snažíme se, aby se na nich mohlo svézt co nejvíce Pražanů a návštěvníků hlavního města. Proto je nasazujeme na pravidelné linky, využívány jsou i při mnoha dalších příležitostech, jak při akcích pro veřejnost, tak při soukromých a firemních oslavách nebo prezentacích.

Co je dnes základem úspěšného podnikání na vodě?

Široká nabídka služeb, kvalitní lodní park, kvalitní posádky – tedy špičkové zázemí technické i personální, které jediné dokáže zajistit i vysokou úroveň poskytovaných služeb, schopnost reagovat na požadavky a potřeby zákazníků, schopnost se přizpůsobit vývoji trhu.

Je dnes Vltava z hlediska plavby maximálně využita?

Vltava je nejdelší česká řeka a my působíme pouze na menší části jejího toku, na té spodní, o horním a středním toku nemohu hovořit. Působíme na úseku od Slap do Mělníka – přes Slapy se alespoň zatím nedostane žádná loď, mnohem důležitější by ale podle mého názoru bylo celoroční zesplavnění Labe. Nedostatek vody značnou část léta pravidelně přeruší pro velké lodě spojení s Německem, což škodí cestovnímu ruchu i české ekonomice celkově.

Loď Vltava je jedním ze dvou kolesových parníků, které se v České republice dodnes zachovaly. Přestože je její provoz v porovnání s motorovými loděmi velice nákladný, jezdí na pravidelných linkách a využívá se i při akcích pro veřejnost, soukromých a firemních oslavách nebo prezentacích

Vedle klasických plaveb po Vltavě se soustředíte také na firmy. Co jim nabízíte?

Je to pro nás jeden z velmi důležitých segmentů. Korporátním zákazníkům poskytujeme široké spektrum služeb od firemních večírků a oslav přes různá školení po teambuilding. Ze strany firem je zájem velký.

Je možné si parník nebo loď pronajmout? Je třeba k tomu mít nějaké speciální oprávnění?

Ano, ale pouze s naší kvalifikovanou posádkou. Provozujeme většinou velké lodě, k jejichž řízení je potřeba vysoce kvalifikovaných kapitánů. Získat ka­pitánský patent je složité a trvá to mnoho let.

Jaká je v současnosti vaše flotila? A na jakou loď jste mimořádně hrdý?

Naše flotila zahrnuje celou škálu plavidel – od zmíněných historických parníků přes osobní motorové lodě s kapacitou od jednoho do čtyř set padesáti pasažérů, stylové mahagonové čluny pro historické centrum Prahy po naprosto unikátní loď na solární energii Elektronemo, kterou jsme postavili podle vlastního projektu. Hrdý jsem na všechny lodě, vybrat jednu téměř nejde. Výjimečnou akcí byla záchrana parníku Vltava, který se nám podařilo zrekonstruovat podle původních plánů a starých fotografií do podoby, kdy poprvé vyplul na řeku.

Text: René Bártek
Foto: archiv